praktické rady

Podzástavní právo není jako institut příliš často využíváno, a to pravděpodobně kvůli komplikovanosti vztahů, které se mohou laikovi na první pohled zdát zbytečně chaotické. Právní úpravu podzástavního práva obsahuje zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve svých ustanoveních § 173 a 174.

Právo nahlížet do spisu je v trestním řízení poměrně významným právem. Toto právo je důležité především pro obviněného, protože je součástí jeho práva na obhajobu, které vyplývá ze samotné Listiny základních práv a svobod, jež ve svém článku 40 odst. 3 mimo jiné stanoví, že obviněný má právo, aby mu byl poskytnut čas a možnost k přípravě…

Životní situace neprovdané matky zpravidla není nejlehčí, zvlášť v okamžiku, kdy otec dítěte se o matku ani o dítě nezajímá a nepodporuje ji. Skutečnost, že zákonodárce pamatuje i na takové obtížné situace v životě ženy se odráží v ustanovení § 95 zákona o rodině.

Každé trestní řízení má být vedeno tak, aby byl naplněn jeho účel. Orgány činné v trestním řízení jsou povinny postupovat tak, aby trestné činy byly náležitě zjištěny a jejich pachatelé podle zákona spravedlivě potrestání.

Většina lidí je obeznámena s právním institutem, který se nazývá vyživovací povinnost. Vzájemná vyživovací povinnost rodičů a dětí nebo vzájemná vyživovací povinnost mezi manžely jsou instituty natolik známé, že málokdo o jejich existenci neví.

Nájem bytu je institutem, kterému je poskytována zvýšena ochrana. Tato se týká zejména způsobů zániku nájmu bytu. Nájem bytu zaniká buď písemnou dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem nebo písemnou výpovědí, popřípadě uplynutím doby, byl-li nájem sjednán na dobu určitou.

Vstupem do manželství se mezi manželi utváří specifický osobní, ale také samozřejmě právní vztah. Mimo jiné mezi manželi podle zákona č. 94/1963 Sb., o rodině vzniká vzájemná vyživovací povinnost. Je logické, že se zánikem manželství všechny tyto vztahy mezi manžely zanikají, což platí i pro vzájemnou vyživovací…

Trestný čin obecného ohrožení je upraven v hlavě čtvrté zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákona, ve skupině trestných činů obecně nebezpečných. V souvislosti s nedávnými povodněmi, které naši republiku zasáhly je pravděpodobné, že se tato skutková podstata stane aktuálnější.

Muž a žena, kteří spolu chtějí uzavřít manželství, mají podle platné legislativní úpravy možnost vstoupit do manželství jedním ze dvou základních způsobů. Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině umožňuje snoubencům, aby se rozhodli mezi sňatkem občanským a sňatkem církevním.

Spolupráce se zájmovými sdruženími občanů byla novelou trestního řádu, která vstoupila v účinnost k 1.1.2002, velmi výrazně poznamenána. Došlo k významnému omezení spolupráce s těmito zájmovými sdruženími občanů.

Vstupem do manželství se mezi manželi utváří specifický osobní, ale také samozřejmě právní vztah. Mimo jiné mezi manželi podle zákona č. 94/1963 Sb., o rodině vzniká vzájemná vyživovací povinnost. Je logické, že se zánikem manželství všechny tyto vztahy mezi manžely zanikají, což platí i pro vzájemnou vyživovací…

Podstatou retenčního práva nebo-li práva k zadržení cizí movité věci je snaha osoby uplatňující tento institut si tímto způsobem zajistit svou splatnou pohledávku a přinutit dlužníka k tomu, aby dostál svému závazku, který má vůči věřiteli.

Nájemci bytu je zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník přiznána celá řada práv, která s nájmem bytu souvisejí. Jedním z nich je právo na přiměřenou slevu z nájemného, které je upraveno v ustanovení § 698 občanského zákoníku.

Velká novela trestního řádu účinná od 1.1.2002 významně rozšířila ustanovení, které upravuje vydávací vazbu při vydávacím řízení podle § 379 a násl. trestního řádu. Došlo tak k odstranění některých nejasností, byla upřesněny vazební důvody, lhůty, postupy apod.

V současné době platná právní úprava umožňuje, aby závěť byla pořízena jedním ze tří způsobů. Zůstavitel může sepsat závěť vlastní rukou a pak hovoříme o závětí holografní. V případě že se rozhodne závěť zřídit v jiné písemné formě, bude se jednat o závěť allografní.

Podle zákona č. 328/1999 Sb., který upravuje problematiku občanských průkazů, tedy především vydávání občanských průkazů, jejich platnost, povinnosti občanů související s občanským průkazem, je občanský průkaz veřejnou listinou. Tuto veřejnou listinu je povinen mít každý občan, který dosáhl věku 15 let a má trvalý pobyt na území České…

Ve vydávacím řízení, které je upraveno v § 379 a násl. zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, se rozhoduje o vydání pachatele za účelem trestního stíhání nebo výkonu trestu z České republiky do ciziny. I do těchto ustanovení významně zasáhla poslední velká novela trestního řádu účinná od 1.1.2002.

Právo svobodně se sdružovat je jedním ze stěžejních politických práv v demokratickém státě. Toto právo je výslovně zakotveno v Listině základních práv a svobod v článku 20. Právo svobodně se sdružovat je zaručeno a každý má právo spolu s jinými se sdružovat ve spolcích, společnost a jiných sdruženích.

Listina základních práv a svobod ve svém článku 16 stanoví, že každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu.

Závěť jako jednostranný právní úkon zůstavitele, kterým zůstavitel disponuje svým majetkem pro případ smrti, je ve srovnání s minulostí již mnohem běžnějším právním úkonem. Mnoho osob, a to i relativně mladých, se dnes z rozličných důvodů rozhodne závěť pořídit. Lze říci, že informovanost veřejnosti o tom, jak tento právní úkon správně učinit je…