praktické rady

Trestný čin obecného ohrožení je upraven v hlavě čtvrté zákona 140/1961 Sb., trestní zákona, ve skupině trestných činů obecně nebezpečných. V souvislosti s nedávnými povodněmi, které naši republiku zasáhly je pravděpodobné, že se tato skutková podstata stane aktuálnější.

Muž a žena, kteří spolu chtějí uzavřít manželství, mají podle platné legislativní úpravy možnost vstoupit do manželství jedním ze dvou základních způsobů. Zákon 94/1963 Sb., o rodině umožňuje snoubencům, aby se rozhodli mezi sňatkem občanským a sňatkem církevním.

Spolupráce se zájmovými sdruženími občanů byla novelou trestního řádu, která vstoupila v účinnost k 1.1.2002, velmi výrazně poznamenána. Došlo k významnému omezení spolupráce s těmito zájmovými sdruženími občanů.

Vstupem do manželství se mezi manželi utváří specifický osobní, ale také samozřejmě právní vztah. Mimo jiné mezi manželi podle zákona 94/1963 Sb., o rodině vzniká vzájemná vyživovací povinnost. Je logické, že se zánikem manželství všechny tyto vztahy mezi manžely zanikají, což platí i pro vzájemnou vyživovací…

Podstatou retenčního práva nebo-li práva k zadržení cizí movité věci je snaha osoby uplatňující tento institut si tímto způsobem zajistit svou splatnou pohledávku a přinutit dlužníka k tomu, aby dostál svému závazku, který má vůči věřiteli.

Nájemci bytu je zákonem 40/1964 Sb., občanský zákoník přiznána celá řada práv, která s nájmem bytu souvisejí. Jedním z nich je právo na přiměřenou slevu z nájemného, které je upraveno v ustanovení § 698 občanského zákoníku.

Velká novela trestního řádu účinná od 1.1.2002 významně rozšířila ustanovení, které upravuje vydávací vazbu při vydávacím řízení podle § 379 a násl. trestního řádu. Došlo tak k odstranění některých nejasností, byla upřesněny vazební důvody, lhůty, postupy apod.

V současné době platná právní úprava umožňuje, aby závěť byla pořízena jedním ze tří způsobů. Zůstavitel může sepsat závěť vlastní rukou a pak hovoříme o závětí holografní. V případě že se rozhodne závěť zřídit v jiné písemné formě, bude se jednat o závěť allografní.

Podle zákona 328/1999 Sb., který upravuje problematiku občanských průkazů, tedy především vydávání občanských průkazů, jejich platnost, povinnosti občanů související s občanským průkazem, je občanský průkaz veřejnou listinou. Tuto veřejnou listinu je povinen mít každý občan, který dosáhl věku 15 let a má trvalý pobyt na území České…

Ve vydávacím řízení, které je upraveno v § 379 a násl. zákona 141/1961 Sb., trestní řád, se rozhoduje o vydání pachatele za účelem trestního stíhání nebo výkonu trestu z České republiky do ciziny. I do těchto ustanovení významně zasáhla poslední velká novela trestního řádu účinná od 1.1.2002.

Právo svobodně se sdružovat je jedním ze stěžejních politických práv v demokratickém státě. Toto právo je výslovně zakotveno v Listině základních práv a svobod v článku 20. Právo svobodně se sdružovat je zaručeno a každý má právo spolu s jinými se sdružovat ve spolcích, společnost a jiných sdruženích.

Listina základních práv a svobod ve svém článku 16 stanoví, že každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu.

Závěť jako jednostranný právní úkon zůstavitele, kterým zůstavitel disponuje svým majetkem pro případ smrti, je ve srovnání s minulostí již mnohem běžnějším právním úkonem. Mnoho osob, a to i relativně mladých, se dnes z rozličných důvodů rozhodne závěť pořídit. Lze říci, že informovanost veřejnosti o tom, jak tento právní úkon správně učinit je…

Listina základních práv a svobod ve svém článku 33 zaručuje každému právo na vzdělání. Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách a podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách. Toto právo na vzdělání je blíže provedeno zákonem 29/1984 Sb., školský…

Již zhruba jeden rok je podle českého práva opět možné užívat oficiálně více příjmení. Tuto „novinku“ přinesl nový zákon 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, který stanoví podmínky, za kterých je možné užívat v běžném ale i úředním styku více příjmení.

Ač je jméno a příjmení člověka jedním z nejdůležitějších prvků jeho identifikace a každý si nese své jméno a příjmení po celý život, nastávají situace, kdy je nutné, vhodné nebo jen obvyklé jméno či příjmení změnit. Otázkami změny jména či příjmení se v našem právní řádu zabývají zejména zákon 94/1963 Sb., o rodině a zákon 301/2000 Sb., o…

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity nebo částečné invalidity je jedním z typů plnění poskytovaným zaměstnanci v rámci náhrady za ztrátu na výdělku jako následek odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání.

České pracovní právo je ovládáno zásadou zákazu diskriminace. Je vyžadováno, aby bylo naplňováno právo na rovné zacházení ve vztahu zaměstnavatele ke svým zaměstnancům.

Povinnost poskytnout zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání náhradu za ztrátu na výdělku, ukládá zaměstnavateli zákon 65/1965 Sb., zákoník práce ve svém ustanovení § 193.

Jméno a příjmení je nezbytným rozlišovacím znakem každé osoby a každý má nejen právo, ale i povinnost užívat především v úředním styku takové jméno a příjmení, které je uvedeno v matričním dokladu vydaném z matriční knihy vedené příslušným matričním úřadem.