Úprava nemocenského by měla v rámci reformy veřejných rozpočtů s účinností od 1. ledna 2004 doznat několika změn. (Obdobná opatření budou provedena i v systému nemocenské péče pro příslušníky ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a služeb.)
Obecně však platí, že skončení pracovního poměru může nastat jen na základě takové právní skutečnosti, s jejíž existencí spojuje zákoník práce skončení pracovního poměru. Podmínky pro skončení pracovního poměru jsou regulovány kogentními ustanoveními zákoníku práce a není možné je měnit individuálními pracovními smlouvami. Tyto podmínky tedy ani…
Problematika ukončování pracovních poměrů nemůže být vyčerpána pouze charakteristikou jednotlivých způsobů skončení pracovního poměru, ani přehledem povinností zaměstnavatele vzniknuvších mu v této souvislosti. Oba předcházející články s tematikou skončení pracovního poměru se zabývaly jednotlivými aspekty ukončování pouze hlavního pracovního…
Praxe je taková, že většina studentů si – větší či menší měrou – zajišťuje přísun finančních prostředků po dobu studia vlastními silami. Z důvodu neznalosti pak dochází i k takovým situacím, kdy student, resp. jeho rodiče nevyužijí všech zákonem stanovených možností ke snížení základu daně a dobrovolně pak sponzorují státní…
Ačkoli délka pracovní doby není základní ani nezbytnou náležitostí pracovních smluv, je vhodnější, aby byla určena již tam. Délka pracovní doby může činit nejvýše 40 hodin týdně, strany se však mohou dohodnout na době kratší. V případě zaměstnanců, kteří pracují v náročnějších pracovních podmínkách, je délka pracovní doby snížena. Zaměstnanci…
Pracovní smlouva je jednou z nejvýznamnějších pracovněprávních skutečností, neboť na jejím základě vzniká pracovní poměr mezi zaměstnavatelem a jeho zaměstnancem. Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen „zákoník práce“) stanoví následující tři podstatné náležitosti, bez jejichž existence pracovní smlouva vůbec nemůže…
Právní úprava penzijního připojištění je obsažena v zákoně č. 42/1994 Sb. o penzijním připojištění se státním příspěvkem (“zákon”), ve znění pozdějších předpisů. Základním důvodem pro zavedení penzijního připojištění se státním příspěvkem je rostoucí přesvědčení, že v budoucnu nebude možné všechny nároky uspokojovat ze státního rozpočtu v důsledku…
Výše výpočtového základu závisí na individuálních průměrných měsíčních příjmech pojištěnce během tzv. rozhodného období 30 let předcházejících vzniku nároku na důchod. Pro tyto účely je brán v úvahu pouze příjem získaný po dosažení 18 let věku, pokud ZDP nestanoví jinak. Kromě toho, pokud osoba nezískává příjem po stanovený počet let, způsob…
I když je pro mnohé normy zákoníku práce typické, že neobsahují sankce za jejich nesplnění či porušení, ale plní funkce spíše pořádkového charakteru (jedná se např. o ustanovení § 164 odst. 2 zákoníku práce, které vyžaduje, aby zaměstnavatel informoval rodiče mladistvého zaměstnance, že hodlá s tímto zaměstnance ukončit pracovní poměr aj.)…
Zaměstnavatelé jsou oprávněni stanovit časový rozvrh dovolených svých zaměstnanců za předpokladu dodržení určitých základních pravidel (např. požadavek 14 denní oznamovací lhůty, přidělení dovolené do dvoutýdenních úseků, není-li sjednáno jinak atd.). Zaměstnavatel by měl určovat čerpání dovolené tak, aby si mohl zaměstnanec vybrat dovolenou v…
Sexuální obtěžování spadá do kategorie chování snižujícího lidskou důstojnost. Zákoník práce definuje sexuální obtěžování jako nežádoucí chování sexuální povahy na pracovišti, které je nevítané, nevhodné nebo urážlivé nebo které může být druhým účastníkem pracovněprávního vztahu oprávněně vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí, která ovlivňují výkon…
Listinou s výjimkou případů, kdy jsou taková práva a svobody udělena pouze českým občanům. Listina dále stanoví, že tam, kde platné právo používá termínu „občan“, má tento termín zahrnovat všechny osoby do té míry, do jaké se právní předpis týká základních práv a svobod zaručených Listinou všem osobám bez ohledu na národnost (státní…
Pokud čistá mzda, která zbude po odečtení celkové nezabavitelné částky, je rovna nebo nižší než 6150 Kč (150 % částky životního minima jednotlivce), zaokrouhlí se směrem dolů na částku dělitelnou třemi. Z této částky lze srazit pro nepřednostní pohledávku jen jednu třetinu, pro přednostní pohledávku dvě třetiny. Částka přesahující hranici 6150 Kč…
České právo rozeznává podle různých kritérií několik druhů pracovních poměrů. Podle vztahu určité závislosti rozlišuje pracovní právo pracovní poměr hlavní a pracovní poměr vedlejší. Vedlejší pracovní poměr může být sjednán pouze za doby trvání hlavního pracovního poměru (tedy pracovního poměru sjednaného na stanovenou týdenní pracovní dobu) a na…
Do čisté mzdy se pro účely srážek započítávají i náhrady mzdy, odměny za pracovní pohotovost, mzdové příplatky, čisté odměny za vedlejší činnost, kterou pracovník vykonává u stejného zaměstnavatele vedle svého hlavního pracovního poměru. Nezapočítávají se do ní však částky poskytované na náhradu nákladů spojených s pracovním výkonem, a to zejména…
Pravidla stanovená pro srážky ze mzdy se použijí i na srážky z platu, z pracovní odměny členů družstev a z příjmů, které povinnému nahrazují odměnu za práci, zejména z důchodu, nemocenského, peněžité pomoci v mateřství, stipendia, náhrad ucházejícího výdělku, náhrad poskytovaných za výkon společenských funkcí a z hmotného…
Okamžité zrušení pracovního poměru je institut upravený zákoníkem práce, který je výjimečným způsobem okamžitého rozvázání pracovního poměru a může jím za stanovených podmínek ukončit pracovní poměr jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec. Úkolem tohoto článku je upozornit zejména zaměstnavatele na možná úskalí užití institutu okamžitého zrušení…
Povodně – téma skloňované letošní léto asi nejvíce. V minulých dnech zasáhly podstatnou část naší republiky ničivé povodně, které braly nejen majetek, ale mnohdy i zdraví a životy lidí. Po prvotním šoku, strachu a následných odklízecích pracích, které potrvají ještě dlouhé týdny, začnou vyvstávat i obyčejnější otázky než ty…
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity nebo částečné invalidity je jedním z typů plnění poskytovaným zaměstnanci v rámci náhrady za ztrátu na výdělku jako následek odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání.
České pracovní právo je ovládáno zásadou zákazu diskriminace. Je vyžadováno, aby bylo naplňováno právo na rovné zacházení ve vztahu zaměstnavatele ke svým zaměstnancům.
Popření pohledávky přihlášeným věřitelem nemá po dobu trvání reorganizace vliv ani na zjištění (a následné uspokojení) popřené pohledávky, ani na hlasovací právo věřitelů,...
Není důvod, aby byl pojem provozovatele užitý v § 19d zákona o pozemních komunikacích vykládán odlišně od pojmu provozovatele podle § 17a odst. 6 zákona o obecní policii a § 45 odst....
Je-li udělen příklep k (ideálnímu) spoluvlastnickému podílu povinného k nemovité věci, jde z hlediska § 336j odst. 4 o. s. ř. o nemovitou věc, u níž „povaha vydražené nemovité...
Ustanovení § 6a odst. 5 zákona o soudních poplatcích se nepoužije v případě, kdy účastníku byla podle § 9 odst. 6 zákona o soudních poplatcích v souvislosti s podáním prvního...
Investor je sice adresátem povinnosti výstavby, nikoli však subjektem, jehož by zákon zamýšlel učinit vlastníkem veřejné komunikace. Jeho role je dočasná a kompenzační: zřídit...
