zaměstnání

Zkušební doba známá i neznámá

Podle současné české právní úpravy může zaměstnavatel rozvázat pracovní poměr výpovědí jen z důvodů uvedených v zákoníku práce.[1] To je bezpochyby nejdůležitější příčina toho, proč je v pracovních smlouvách zkušební doba tak často sjednávána. Ačkoli se jedná o institut poměrně dobře zažitý,[2] je třeba věnovat pozornost zejména některým méně…

Agentury práce – budou změny k lepšímu?

Ekonomická situace, výrobní potřeby zaměstnavatelů i situace na trhu práce vyžadují větší flexibilitu i pružnost pracovních sil. Jednou z možností, která může vytvořit podmínky pro realizaci těchto evropských trendů v České republice, je využití pracovněprávní legislativy a její přizpůsobení právu Evropské unie. Jde zejména o právní úpravu…

Formální náležitosti a předpoklady výpovědi pro soustavné méně závažné porušování pracovní kázně

Konkrétní uvedení alespoň tří případů méně závažného porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci je nezbytným znakem výpovědi ve smyslu ust. § 52 písm. g) zákoníku práce pro soustavné méně závažné porušování pracovní kázně.

Poznámky k připravované koncepční novele zákoníku práce – 6. díl

Projednávání koncepční novely zákoníku práce v Poslanecké sněmovně PČR pokračuje s tím, že předkladatel novely stále počítá s nabytím účinnosti od 1. 7. 2017 (resp. 1. 1. 2018, pokud jde o změny týkající se dovolené).

Odbornost a důvěryhodnost pracovníků poskytovatele spotřebitelského úvěru

Dne 1. prosince 2016 vstoupil v účinnost nový zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „Zákon“). Již bylo mnoho řečeno o skutečnosti, že nebankovní poskytovatelé spotřebitelského úvěru nebudou nadále moci poskytovat spotřebitelské úvěry pouze na základě živnostenského oprávnění, ale napříště tak budou moci činit pouze na základě…

Podstatná změna okolností jako cesta ven z nežádoucí konkurenční doložky sjednané mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem?

Nenápadný a mezi ostatní námitky schovaný argument žalovaného zaměstnavatele v rámci řízení o plnění z konkurenční doložky, ve kterém zastupujeme zaměstnance, nás přiměl k zamyšlení se nad možnou aplikací § 1766 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“) na závazky z konkurenční doložky. V daném sporu…

Dodržování rovnosti a zákaz diskriminace v pracovněprávních vztazích

Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací – tzv. antidiskriminační zákon (dále jen „zákon“) je účinný sedm let. Spolu se zákoníkem práce (dále ZP) č. 262/2006 Sb., a zákonem o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. upravuje zákaz diskriminace a dodržování rovnosti v pracovněprávních vztazích a současně má…

Regresní právo zdravotní pojišťovny vůči třetí osobě - zaměstnavateli, který nezajistil vstupní lékařskou prohlídku zaměstnancem

Nejvyšší soud ČR se vyslovil k výkladu a aplikaci ust. § 55 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Z hlediska naplnění příčinné souvislosti, jako jednoho z předpokladů práva zdravotní pojišťovny na náhradu škody podle ust. § 55 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění, nestačí pouhé připuštění možnosti vzniku škody v důsledku…

Poznámky k připravované koncepční novele zákoníku práce – 5. díl

Projednávání koncepční novely zákoníku práce v Poslanecké sněmovně PČR pokračuje s tím, že předkladatel novely stále počítá s nabytím účinnosti od 1. 7. 2017 (resp. 1. 1. 2018, pokud jde o změny týkající se dovolené).

Konto pracovní doby v praxi

Konto pracovní doby je institutem umožňujícím rozvržení pracovní doby zavedeným do právního řádu zákonem 262/2006 Sb. v roce 2006. Od té doby ale navzdory své atraktivitě pro zaměstnavatele s flexibilními potřebami na své zaměstnance zůstává spíše nepochopeným a zřídkavě využívaným institutem vzhledem k tomu, že v praxi se jedná o poměrně…

Vyvrácení některých omylů a mýtů o úpravě rozsahu pracovní doby a dalších otázek u zaměstnanců se zdravotním postižením – 2. díl

V první části jsme se věnovali právní úpravě nároku, resp. možnosti osoby se zdravotním postižením na kratší pracovní dobu a výkladu zákonných ustanovení v souvislosti s vymezením invalidity, zejména ve vztahu k možné kolizi invalidity třetího stupně s výkonem závislé práce nebo jiné výdělečné činnosti. Ve druhé části se podrobněji zaměříme na…

Neplatnost dvoustranného právního jednání v pracovně-právních vztazích a promlčení práva namítnout neplatnost konkurenční doložky

Nejvyšší soud ČR se ve svém rozsudku spis. zn. 21 Cdo 2569/2015, ze dne 4. 5. 2016, vyslovil k otázce jaké jsou předpoklady pro závěr, že neplatnost dvoustranného právního jednání (úkonu) způsobila jen jedna strana (účastník) pracovního poměru a rovněž k otázce kdy začíná běžet tříletá promlčecí lhůta k uplatnění neplatnosti konkurenční…

Splatnost odstupného a promlčení práva na něj

Splatnost odstupného se odvíjí ode dne dohodnutého mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem a není-li takové dohody, odstupné je splatné po skončení pracovního poměru v nejbližším obvyklém - pravidelném termínu výplaty mzdy.

Vyvrácení některých omylů a mýtů o úpravě rozsahu pracovní doby a dalších otázek u zaměstnanců se zdravotním postižením – 1. díl

Mezi personalisty, vyššími manažery a dalšími pracovníky, kteří se věnují náboru zaměstnanců, ale bohužel i mezi právní odbornou veřejností, je stále ještě rozšířena řada polopravd, omylů a mýtů o úpravě zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Bohužel, někteří se jimi řídí, a tak de facto ztěžují nebo zcela zabraňují zaměstnávání těchto osob u…

Mezi žádostí o ukončení pracovního poměru a dohodou o tom je rozdíl

Dohoda je nejjednodušší způsob skončení (rozvázání) pracovního poměru, v praxi však dokáží nejen zaměstnanci, řekněme obvykle slabší a méně kvalifikovaná strana, ale i zaměstnavatelé, věci až neskutečně zkomplikovat, doslova „zašmodrchat“ tak, že je musejí složitě rozplétat soudy v následných sporech mezi účastníky pracovního poměru. Zdálo by se…

Poznámky k připravované koncepční novele zákoníku práce – 4. díl

Projednávání koncepční novely zákoníku práce v Poslanecké sněmovně PČR pokračuje s tím, že předkladatel novely stále počítá s nabytím účinnosti od 1. 7. 2017 (resp. 1. 1. 2018, pokud jde o změny týkající se dovolené). To platí i přes to, že v současné době se ve sněmovních výborech vedou rozsáhlé debaty o více než padesáti pozměňovacích návrzích…

Náhrada za ztrátu na výdělku, ušlý zisk

Nedosahuje-li poškozený výdělku z důvodu situace na trhu práce, a nikoliv z důvodu poklesu jeho pracovní způsobilosti následkem úrazu způsobeného škůdcem, nemůže mu být uhrazena újma spočívající v tom, že pro nedostatek vhodných pracovních příležitostí nemá příjem z vlastní výdělečné činnosti, a to ani jako náhrada za ztrátu na výdělku podle § 447…

Nárok na podporu v nezaměstnanosti a její výše v závislosti na formě a důvodu ukončení pracovního poměru

Výši podpory v nezaměstnanosti ovlivňuje forma (zda šlo o jednostranné nebo dvoustranné právní jednání) a důvod rozvázání pracovního poměru uchazeče o zaměstnání (zda byl vážný, pokud jej rozvázal zaměstnanec, nebo šlo o zvlášť hrubé porušení pracovní kázně, pro které jej ukončil zaměstnavatel). Podpora je pak v závislosti na tom přiznávána ve…

Valorizace náhrad pro zdravotně poškozené zaměstnance nebo jejich pozůstalé podle nové právní úpravy

Nařízením vlády č.433/2016 Sb. se jako každý rok zvyšují renty (náhrady za ztrátu na výdělku) z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání - jednak pro samotného poškozeného bývalého nebo i současného zaměstnance a také pro jeho případné pozůstalé, a to analogicky ke zvýšení důchodů.[1]

Vyšší náhrady za poškozené zdraví

Zdravotní důsledky pracovních úrazů často přinášejí změnu pracoviště a v důsledku toho i nižší výdělek. Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu nebo k nemoci z povolání došlo, je pak povinen hradit poškozenému náhradu za ztrátu na výdělku do výše, jakou měl před úrazem ( vznikem škody). Pro přiznání náhrady za ztrátu na výdělku je rozhodný…