epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    27. 5. 2019
    ID: 109310upozornění pro uživatele

    Vývoj judikatury k poskytování informací o platu zaměstnanců veřejné správy aneb „tak kolik teda bere?“

    V posledních letech zaznamenala otázka ochrany osobních údajů významný vývoj. Nejen, že se o této otázce začalo živěji diskutovat, ale bylo přijato i společností stále silně rezonující Obecné nařízení o ochraně osobních údajů, známé pod zkratkou GDPR[1]. Spolu s touto otázkou úzce souvisí právo na informace, které je s ní často v kolizi, resp. je v kolizi s právem na ochranu soukromí a osobních údajů.

    Souboj těchto základních lidských práv, a to konkrétně v oblasti sdělování informací o příjmech zaměstnanců veřejné zprávy, zaznamenal v judikatuře našich soudů nemalý vývoj. Tento vývoj zachycený ve vybraných rozhodnutích a ve světle nedávného rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 07. 03. 2019, č.j. 11 A 125/2018-70, přináší následující článek.

    HSP & Partners advokátní kancelář v.o.s.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    Jednotný postup?

    Prvotní sjednocení do toho okamžiku ne zcela jednotné judikatury správních soudů v otázce sdělování informací o příjmu zaměstnanců povinných subjektů dle zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím[2], přinesl rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 10. 2014, č.j. 8 As 55/2012-62. Ten se vyjádřil tak, že informace o platech zaměstnanců placených z veřejných prostředků[3] se zásadně vždy poskytují. Výjimku tvoří pouze případy, kdy se zaměstnanec povinného subjektu na podstatě jeho vlastní činnosti podílí jen nepřímo a nevýznamným způsobem a zároveň nevyvstávají konkrétní pochybnosti o tom, zda v souvislosti s odměňováním této osoby jsou veřejné prostředky vynakládány hospodárně.
    Reklama
    Zavádění AI do firmy: průvodce džunglí inovací a právních pastí (online - živé vysílání) - 22.5.2025
    Zavádění AI do firmy: průvodce džunglí inovací a právních pastí (online - živé vysílání) - 22.5.2025
    22.5.2025 09:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit


    Vymezení podmínek „platovým nálezem“


    Na podzim roku 2017 došlo v předkládané otázce k dalšímu vývoji, když se Ústavní soud České republiky ve svém nálezu ze dne 17. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 1378/16 věnoval problematice duelu základních lidských práv, a to právě práva na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého života a před shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužitím osobních údajů versus práva zaručující svobodu projevu a práva na informace. Tento nález, který vešel ve známost též jako tzv. „platový nález“, stanovil 4 základní podmínky, které pokud nejsou splněny, umožňují povinnému subjektu poskytnutí informace o platu a odměnách svého zaměstnance odmítnout.

    Podmínky, které bychom mohli nazvat jako čtyřbodový test proporcionality, vytyčil ÚS následovně:

    • účelem vyžádání informace je přispět k diskusi o věcech veřejného zájmu;
    • informace samotná se týká veřejného zájmu;
    • žadatel o informaci plní úkoly či poslání dozoru veřejnosti či roli tzv. „společenského hlídacího psa“;
    • informace existuje a je dostupná[4].
    Platový nález v praxi a jeho další možná specifikace?

    Bylo jen otázkou času, kdy na platový nález naváže a v určitém směru jej rozšíří či lépe specifikuje další judikatura, a to i „nižších“ instancí. K předvídanému došlo v rámci rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 07. 03. 2019, č. j. 11 A 125/2018 – 70, který se zkoumanou problematikou zabýval.

    V předmětném řízení se žalobkyně domáhala poskytnutí informací po Kanceláři prezidenta republiky, a to mimo jiné o výši veškerých vyplacených platů včetně osobního ohodnocení a příplatků, a to u osob na pozici vedoucího, zástupce vedoucího a dalších. V řízení před správním orgánem, tedy v řízení předcházejícím řízení před MS v Praze, Kancelář prezidenta republiky žádost žalobkyně (v té době označované ještě jako žadatelky) odmítla s tím, že závěry platového nálezu, kterým argumentovala žalobkyně, je třeba vykládat komplexně a nikoli z něj vybírat jen některé prvky a tedy, že neshledává v žádosti žalobkyně odůvodnění veřejného zájmu ani vysvětlení, jak by poskytnuté informace mohly vést k veřejné diskuzi. Žalobkyně (žadatelka) se bránila odvoláním, o kterém vedoucí Kanceláře prezidenta republiky rozhodl tak, že odvolání zamítnul mimo jiné s odůvodněním, že zveřejnění požadovaných informací nemůže objektivně přispět k diskuzi ve veřejném zájmu, což je zjevné z předchozích let. Žalobkyně následně podala žalobu k MS v Praze.

    MS v Praze žalobu posoudil a přezkoumal a rozhodl tak, že žalobu zamítnul, když se v podstatných bodech ztotožnil s argumentací žalované. Při posuzování žaloby však nadto mimo jiné uzavřel, že na projednávanou věc dopadá i Obecné nařízení o ochraně osobních údajů, tzv. GDPR a že zveřejňování informací o platech a odměnách konkrétních osob, když žalobkyně měla v plánu všechny takto získané informace zveřejnit na svých internetových stránkách, je dle jeho názoru zpracováním osobních údajů. Poskytnuté osobní údaje by tak měly být přiměřené, relevantní a omezené na to, co je nezbytné z hlediska účelu, pro který jsou zpracovávány.

    MS v Praze zároveň ve svých úvahách rozvinul třetí kritérium výše citovaného čtyřbodového testu proporcionality platového nálezu, když k roli „společenského hlídacího psa“ uvedl následující. Jak již bylo uvedeno, žalobkyně měla záměr získané údaje zveřejnit na svých webových stránkách. Tento záměr, kterým odůvodňovala svou žádost o zisk informací, posoudil MS v Praze jako nedostačující pro závěr o roli žalobkyně jako „hlídacího psa“. MS uvedl, že pasivní zveřejnění získaných informací není nic jiného, než to, že žalobkyni poskytnutá informace je pouze zpřístupněna dalším osobám. Pro to, aby totiž určitý subjekt mohl hlídat, nemůže se spokojit s pasivním obstaráváním informací, ale musí s nimi aktivně pracovat, tedy např. provádí jejich analýzu a činí z nich závěry. To žalobkyně ve svém podání netvrdila a nijak nedoložila. I z tohoto důvodu proto Městský soud v Praze podané žalobě nevyhověl[5].

    Závěr

    Problematika ochrany osobních údajů v kontextu práva na poskytování informací o platech zaměstnanců veřejné správy je v současné době aktuálním tématem, které zažívá významný vývoj. I přes to, že stále dle našeho názoru převažuje povinnost v poskytnutí takových informací a pomyslný souboj základních lidských práv vyhrává spíše právo na informace, tak naznačený judikaturní směr ukazuje, že nastolené „dogma“ je více a více konkretizováno a specifikováno a ve svém důsledku omezováno s výsledkem v podobě převážení misky vah na stranu práva na ochranu soukromí a osobních údajů.

    Mgr. Jan Mučka,
    advokátní koncipient

    JUDr. Lenka Příkazská,
    advokátka


    HSP Partners advokátní kancelář v.o.s.

    Vodičkova 710/31
    110 00 Praha 1

    Tel.:       +420 734 363 336
    e-mail:    ak@akhsp.cz

    _____________________________
    [1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)
    [2] definici povinných subjektů nalezneme v ust. § 2 zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
    [3] dle ust. § 8b informačního zákona
    [4] bod 125 nálezu ÚS ze dne 17. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 1378/16
    [5] Proti citovanému rozsudku MS v Praze však byla podaná kasační stížnost. Souboj základních lidských práv tak v tomto konkrétním případě zdaleka nekončí a bude zajímavé sledovat, jak na uvedený vývoj Nejvyšší správní soud zareaguje.

    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Jan Mučka, JUDr. Lenka Příkazská (HSP Partners )
    27. 5. 2019
    pošli emailem
    vytiskni článek

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    • Tweet

    Další články:

    • Outsourcing ICT služeb dle nařízení DORA
    • Zápis zániku vozidla bez doložení ekologické likvidace prostřednictvím řízení o přestupku
    • Kombinovaná stavba opěrné zdi a oplocení bez povolení stavebního úřadu
    • Bezdlužnost poskytovatele sociálních služeb po 1. 3. 2025
    • Veřejné právo a obecní zřízení: Výbory zastupitelstva obce a jejich „funkční období“
    • Správní právo: Vznik a zánik mandátu člena zastupitelstva kraje
    • K (ne)použitelnosti kamerového záznamu pořízeného policejním orgánem v trestním řízení jako důkazu v řízení správním
    • Pochybení NSS – zásadní precedens v oblasti elektronické komunikace
    • Rozvod manželství a úprava poměrů nezletilého dítěte pro dobu rozvodu
    • Změna podmínek nabývání českého občanství pro ruské občany v souvislosti s Lex Ukrajina VII
    • Opravdu je nevydání slevové karty v supermarketu nezákonným zásahem správního orgánu?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 22.05.2025Zavádění AI do firmy: průvodce džunglí inovací a právních pastí (online - živé vysílání) - 22.5.2025
    • 23.05.2025Nová a připravovaná legislativa v oblasti rodinného práva (online - živé vysílání) - 23.5.2025
    • 29.05.2025Švarcsystém a nastavení spolupráce s kontraktory v roce 2025 (online - živé vysílání) - 29.5.2025
    • 30.05.2025Česká implementace směrnice NIS2 očima právníka i úřadu (online - živé vysílání) - 30.5.2025
    • 03.06.2025Svěřenské fondy a fundace – právní a daňové aspekty dispozic s majetkem a plnění obmyšleným (online - živé vysílání) - 3.6.2025

    Online kurzy

    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    • Novela insolvenčního zákona – klíčové změny od 1. 10. 2024
    • Evropské právo a jeho vliv na sport
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Máte dostatečně zdokumentované plnění s dodavatelem?
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • DEAL MONITOR
    • 10 otázek pro ... Lukáše Rezka
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Bezplatná obhajoba
    • Vypořádáním SJM k obchodnímu podílu soudním smírem (ne)může dojít k převodu obchodního podílu na exmanžela, který nebyl společníkem
    • Posouzení intenzity porušení pracovních povinností zaměstnance – komentář k rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Byznys a paragrafy, díl 9.: Flexinovela zákoníku práce
    • Posouzení intenzity porušení pracovních povinností zaměstnance – komentář k rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky
    • FDI v akci: První zákaz zahraniční investice v České republice
    • Flexibilní novela zákoníku práce
    • Bankovní tajemství ve světle nových výzev bezhotovostní digitální éry
    • 10 otázek pro ... Lukáše Rezka
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu
    • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku

    Soudní rozhodnutí

    Bezplatná obhajoba

    Zásadně nelze za okolnost odůvodňující automatické přiznání nároku na bezplatnou obhajobu (či za sníženou odměnu) považovat pouze zjištění, že je proti obviněnému vedeno...

    Vyvlastnění

    Ustanovení § 23 odst. 4 zákona o vyvlastnění představuje skutkovou podstatu náhrady škody založené na objektivní odpovědnosti vyvlastnitele. Předpokladem jeho odpovědnosti není...

    Spoluzpůsobení si újmy poškozeným

    Porušení právní normy poškozeným, jež neslouží k ochraně práv porušených škůdcem, nezakládá spoluúčast na vzniklé újmě ve smyslu § 2918 o. z.

    Ochrana osobnosti, parlament (exkluzivně pro předplatitele)

    Poslanci a senátoři požívají indemnity podle čl. 27 odst. 2 Ústavy ve vztahu k trestní a přestupkové odpovědnosti, nikoli však ve vztahu k odpovědnosti soukromoprávní. Čl. 27 odst. 2...

    Ochrana projevu (exkluzivně pro předplatitele)

    Šíření dezinformací není vyňato z dosahu čl. 17 odst. 1 a 2 Listiny; lze je omezit jen zákonem a za podmínek čl. 17 odst. 4 Listiny.

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.