Důvody k okamžitému zrušení pracovního poměru podle § 53 odst. 1 a § 54 odst. 1 zák. práce jsou dva zcela samostatné a spolu nesouvisející důvody skončení pracovního poměru a z jejich srovnání nelze činit žádné závěry o tom, že porušení povinnosti platit zaměstnanci mzdu musí dosahovat „určité intenzity“, aby bylo způsobilým důvodem pro okamžité…
Jestliže byl neplatně rozvázán pracovní poměr se zaměstnancem a pracovní poměr nadále trvá a jestliže zaměstnavatel po právní moci soudního rozhodnutí o neplatnosti rozvázání pracovního poměru nepřiděluje v rozporu s ustanovením § 35 odst.1 písm.a) zák. práce zaměstnanci práci, má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy podle ustanovení § 130 odst.1…
V případě odpovědnosti za škodu podle ustanovení § 172 zák. práce jde o odpovědnost za zaviněné porušení povinností a je tedy třeba vždy též zkoumat (a prokazovat) zavinění jednajícího zaměstnance, jež je definováno jako psychický vztah škůdce k vlastnímu protiprávnímu jednání a ke škodě jako jeho následku. Aby se mohlo jednat o řetězec příčin a…
Soudci, který je podle ustanovení § 49 odst. 1 zákona o soudech a soudcích dočasně zproštěn funkce, náleží po dobu tohoto zproštění náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku podle ustanovení § 130 odst. 1 zák. práce
V souvislosti s přechodem privatizovaného majetku nepřecházela na Fond národního majetku České republiky práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů. Tato práva a povinnosti k zaměstnancům pracujícím v podniku nebo v jeho organizační složce, jichž se privatizace týkala, přímo přecházela z podniku (z dosavadního zaměstnavatele) na nabyvatele…
Z principu obecné odpovědnosti zaměstnance za škodu podle ustanovení § 172 odst. 1 zák. práce vyplývá, že zaměstnanec odpovídá jen za tu škodu, kterou zaviněným porušením pracovních povinností skutečně způsobil. Ustanovení § 172 odst. 2 a § 179 odst. 5 zák. práce tento princip upřesňují v tom, že zaměstnanec neodpovídá za tu část škody, která byla…
Pojem „zrušení“, uvedený ve smlouvě a vztahující se k ní, lze vyložit tak, že ta smluvní strana, u které zrušení smlouvy podle textu této smlouvy přichází v úvahu, je oprávněna od smlouvy odstoupit, a to v podstatě z jakýchkoli důvodů nebo bez uvedení důvodu, aniž by byl zapotřebí souhlas druhé smluvní strany.
Nepřestal-li zaměstnanec konat práci pro zaměstnavatele na základě vlastního rozhodnutí, ale z iniciativy zaměstnavatele (zaměstnavatel mu přestal přidělovat práci), může zaměstnavatele vyzvat k plnění jeho povinností, avšak není povinen přidělování práce na zaměstnavateli vyžadovat, ani se zdržovat po dobu, kdy zaměstnavatel neplní své právní…
Za trvání stávky nelze po stávkujícím zaměstnanci vyžadovat dodržování všech jeho povinností ve smyslu pracovní smlouvy zákoníku práce. Jestliže se však zaměstnanec nechová způsobem, který se při stávce předpokládá (např. tím, že v rozporu s prohlášeným způsobem stávky pracuje, nebo se chová způsobem, který řádnému vedení stávky neodpovídá…
I manželovi zaměstnance může být mzda zaměstnance vyplacena jen na základě písemného zmocnění.
Lehkomyslné jednání zaměstnance je podle ustanovení § 191 odst. 2 písm. c) zák. práce samostatným důvodem pouze pro částečné zproštění se odpovědnosti.
K řádnému vymezení důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru není vždy potřebné, aby obsahovalo také údaje o tom, kdy se zaměstnavatel dověděl o důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru, nebo kdy tento důvod vznikl anebo zda byl důvod okamžitého zrušení pracovního poměru předmětem šetření jiného orgánu, jestliže i bez těchto údajů je…
Z ustanovení § 46 odst. 2 písm. b) zák. práce vyplývá, že má-li zaměstnavatel v místě, které bylo sjednáno jako místo výkonu práce, nebo v místě bydliště zaměstnance volné takové pracovní místo, kde by mohl zaměstnanec vykonávat jinou pro něho vhodnou práci, je povinen ho zaměstnanci nabídnout, a to i za předpokladu, že by se zaměstnanec musel…
Pro vymezení rozsahu hypotézy v případě ustanovení § 53 odst. 1 písm. b) zák. práce je významné, poškodí-li zaměstnanec svým jednáním zákazníka svého zaměstnavatele.
Otázku přímé souvislosti utrpěného úrazu s plněním pracovních úkolů je třeba posuzovat z hlediska místního, časového a věcného, tedy zda lze k takové souvislosti dospět vzhledem ke vztahu činnosti, při níž k úrazu došlo, k plnění povinností, které pro zaměstnance vyplývají z pracovního poměru.
Zaměstnanec nemusí být vždy nadbytečným již v době podání výpovědi. Protože platnost právních úkonů (včetně právních úkonů směřujících k rozvázání pracovního poměru) je třeba posuzovat k okamžiku a se zřetelem na okolnosti, kdy byl právní úkon učiněn, rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o organizačních změnách, které má za následek…
Právní úkon <A id=1 href="http://www.epravo.cz/1965/65" target=_blank>zaměstnance
</A>směřující k tomu, že trvá na tom, aby ho <A id=2 href="http://www.epravo.cz/1965/65" target=_blank>zaměstnavatel </A>dále zaměstnával, se může stát - má-li mít právní význam - kdykoliv poté, co mu zaměstnavatel dal neplatnou <A id=3…
Skutečnost, zda trvá pracovní poměr, není rozhodná pro nárok na odstupné podle ustanovení § 5 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 19/1991 Sb.
Objektivní překážkou, vylučující jakékoli uplatnění poškozeného na trhu práce, je i výkon vazby, který, jak z povahy věci vyplývá, dočasně fyzicky znemožňuje výkon pracovní činnosti ať již v závislém nebo obdobném pracovním vztahu.
Zkoumání příčinné souvislosti mezi škodou (ztrátou na výdělku) a nemocí z povolání představuje hodnocení následků nemoci z povolání z hlediska, zda byla příčinou škody (zda by škoda bez nemoci z povolání vznikla tak, jak vznikla). Je možné přihlédnout jen k těm skutečnostem, které existovaly v době vzniku škody, neboť jedině tyto skutečnosti mohly…
Pakliže výše platové základny soudců stanovená napadenou právní úpravou vyplývá ze stejného mechanismu výpočtu, o jehož neústavnosti bylo nálezem Ústavního soudu dříve...
Má-li soud za to, že poměry nezletilého dítěte se změnily natolik zásadně, že je třeba změnit rozložení péče každého z rodičů, musí zároveň závěr o tom, v jakém poměru bude...
K odejmutí věci rozhodujícímu soudci podle § 262 trestního řádu lze přistoupit pouze v případě vysoké míry pravděpodobnosti, že soudce nebude schopen ukončit řízení způsobem,...
Soud poruší právo stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud rozhoduje o nákladech řízení podle § 146 odst. 2 věta druhá občanského...
Pokud Nejvyšší správní soud odmítne kasační stížnost jako opožděně podanou, přestože byla podána včas, odepře tím stěžovateli právo na přístup k soudu v rozporu s čl. 36...
