pracovní právo

Nejedná se o bezprávnou vyhrůžku a nelze ani považovat za zneužití výkonu práva na újmu zaměstnance (§ 7 odst. 2 zák. práce) okolnost, jestliže zaměstnavatel svůj návrh na rozvázání pracovního poměru dohodou (ofertu) odůvodní tím, že podle jeho názoru jsou zde důvody, pro které by mohl se zaměstnancem pracovní poměr zrušit okamžitě; sdělením své…

Rozhodnutí zaměstnavatele o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách není právním úkonem. Vzhledem k tomu, že zákon výslovně neupravuje, kdo je oprávněn činit u zaměstnavatele takové tzv. faktické úkony, je třeba v tomto směru vycházet ze zásad…

Spočívá-li důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru v dlouhodobém neomluveném zameškání práce zaměstnancem, je třeba vycházet z toho, že jednoměsíční lhůta uvedená v ustanovení § 53 odst. 2 větě první zák. práce neskončí dříve, než po uplynutí jednoho měsíce ode dne následujícího po posledním zameškání práce, ledaže by se zaměstnavatel až…

Při výkladu projevu vůle nelze vycházet pouze z doslovného významu použitých výrazů; současně je třeba pečlivě přihlížet ke všem okolnostem, za kterých bylo slovní nebo jiné vyjádření učiněno a významné je i to, jak bylo vyjádření pochopeno tím, komu byl projev vůle určen. Celkové hodnocení všech rozhodných okolností pak musí odpovídat „pravidlům…

Konkurenční doložka je vzájemný (synallagmatický) závazek, při němž si bývalí účastníci pracovního poměru poskytují hospodářský prospěch navzájem a jsou si navzájem dlužníky i věřiteli. Neplatná je taková dohoda, upravující konkurenční doložku, kde omezení jedné strany neodpovídá přiměřený závazek strany…

Není přípustné, aby poškození z pracovního úrazu pobírali náhradu za ztrátu na výdělku vzniklou tím, že přestanou pracovat u stávajícího zaměstnavatele na základě vlastního rozhodnutí a poté jsou bez práce, nebo nastoupí u jiného zaměstnavatele, u něhož dosahují nižší výdělek. V takovém případě by tito poškození byli zvýhodněni oproti ostatním…

Jmenováním lze založit pracovní poměr pouze v případech v zákoně uvedených. V případech, kde zákoník práce předpokládá vznik pracovního poměru jmenováním, nelze pracovní poměr založit smlouvou; naopak, jmenováním nelze založit pracovní poměr jinde, než kde založení pracovního poměru tímto způsobem zákoník práce stanoví. Byla-li proto uzavřena se…

Odcizí-li třetí osoba zaměstnanci svěřené hodnoty, které je povinen vyúčtovat, nemá zavinění třetí osoby samo o sobě za následek zánik hmotné odpovědnosti zaměstnance.

Důvody k okamžitému zrušení pracovního poměru podle § 53 odst. 1 a § 54 odst. 1 zák. práce jsou dva zcela samostatné a spolu nesouvisející důvody skončení pracovního poměru a z jejich srovnání nelze činit žádné závěry o tom, že porušení povinnosti platit zaměstnanci mzdu musí dosahovat „určité intenzity“, aby bylo způsobilým důvodem pro okamžité…

Jestliže byl neplatně rozvázán pracovní poměr se zaměstnancem a pracovní poměr nadále trvá a jestliže zaměstnavatel po právní moci soudního rozhodnutí o neplatnosti rozvázání pracovního poměru nepřiděluje v rozporu s ustanovením § 35 odst.1 písm.a) zák. práce zaměstnanci práci, má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy podle ustanovení § 130 odst.1…

V případě odpovědnosti za škodu podle ustanovení § 172 zák. práce jde o odpovědnost za zaviněné porušení povinností a je tedy třeba vždy též zkoumat (a prokazovat) zavinění jednajícího zaměstnance, jež je definováno jako psychický vztah škůdce k vlastnímu protiprávnímu jednání a ke škodě jako jeho následku. Aby se mohlo jednat o řetězec příčin a…

Soudci, který je podle ustanovení § 49 odst. 1 zákona o soudech a soudcích dočasně zproštěn funkce, náleží po dobu tohoto zproštění náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku podle ustanovení § 130 odst. 1 zák. práce

V souvislosti s přechodem privatizovaného majetku nepřecházela na Fond národního majetku České republiky práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů. Tato práva a povinnosti k zaměstnancům pracujícím v podniku nebo v jeho organizační složce, jichž se privatizace týkala, přímo přecházela z podniku (z dosavadního zaměstnavatele) na nabyvatele…

Z principu obecné odpovědnosti zaměstnance za škodu podle ustanovení § 172 odst. 1 zák. práce vyplývá, že zaměstnanec odpovídá jen za tu škodu, kterou zaviněným porušením pracovních povinností skutečně způsobil. Ustanovení § 172 odst. 2 a § 179 odst. 5 zák. práce tento princip upřesňují v tom, že zaměstnanec neodpovídá za tu část škody, která byla…

Pojem „zrušení“, uvedený ve smlouvě a vztahující se k ní, lze vyložit tak, že ta smluvní strana, u které zrušení smlouvy podle textu této smlouvy přichází v úvahu, je oprávněna od smlouvy odstoupit, a to v podstatě z jakýchkoli důvodů nebo bez uvedení důvodu, aniž by byl zapotřebí souhlas druhé smluvní strany.

Nepřestal-li zaměstnanec konat práci pro zaměstnavatele na základě vlastního rozhodnutí, ale z iniciativy zaměstnavatele (zaměstnavatel mu přestal přidělovat práci), může zaměstnavatele vyzvat k plnění jeho povinností, avšak není povinen přidělování práce na zaměstnavateli vyžadovat, ani se zdržovat po dobu, kdy zaměstnavatel neplní své právní…

Za trvání stávky nelze po stávkujícím zaměstnanci vyžadovat dodržování všech jeho povinností ve smyslu pracovní smlouvy zákoníku práce. Jestliže se však zaměstnanec nechová způsobem, který se při stávce předpokládá (např. tím, že v rozporu s prohlášeným způsobem stávky pracuje, nebo se chová způsobem, který řádnému vedení stávky neodpovídá…

I manželovi zaměstnance může být mzda zaměstnance vyplacena jen na základě písemného zmocnění.

Lehkomyslné jednání zaměstnance je podle ustanovení § 191 odst. 2 písm. c) zák. práce samostatným důvodem pouze pro částečné zproštění se odpovědnosti.

K řádnému vymezení důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru není vždy potřebné, aby obsahovalo také údaje o tom, kdy se zaměstnavatel dověděl o důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru, nebo kdy tento důvod vznikl anebo zda byl důvod okamžitého zrušení pracovního poměru předmětem šetření jiného orgánu, jestliže i bez těchto údajů je…