pracovní právo

Jednání jménem zaměstnavatele

Jestliže zaměstnanec, jednající jménem zaměstnavatele, který v úmyslu, aby jiného zaměstnance přiměl k uzavřením dohody o rozvázání pracovního poměru, tohoto zaměstnance ujistí, že může bez obav, že přijde o výplatu náhrady za ztrátu na výdělku, požádat o přiznání starobního důchodu (mimořádného starobního důchodu), ačkoliv musel vědět (při…

Škoda způsobená zaměstnancem

Jestliže příčinou vzniku jiné škody byla skutečnost, že i po skončení pracovního poměru zaměstnance nebyla jeho práce odpovídajícím způsobem vykonávána, to ale za situace, kdy k přerušení výkonu práce došlo v důsledku toho, že tento zaměstnanec přestal docházet do zaměstnání, trvala příčinná souvislost mezi porušením pracovních povinností…

Porušení pracovní kázně

O soustavné méně závažné porušování pracovní kázně se jedná tehdy, dopustil-li se zaměstnanec nejméně tří porušení pracovní kázně, která nedosahují intenzity zvlášť hrubého nebo závažného porušení pracovních povinností, mezi nimiž je přiměřená časová souvislost. O soustavné porušování pracovní kázně z hlediska přiměřené časové souvislosti jde…

Nadbytečnost zaměstnance

Zaměstnanec je pro zaměstnavatele nadbytečný ve smyslu ustanovení § 46 odst. 1 písm. c) zák. práce tehdy, jestliže zaměstnavatel nemá s ohledem na přijaté rozhodnutí o organizačních změnách možnost zaměstnance dále zaměstnávat pracemi dohodnutými v pracovní smlouvě. Rozvázání pracovního poměru výpovědí pro nadbytečnost zaměstnance není podmíněno…

Ukládání pracovních úkolů

Samotná okolnost, že za plnění úkolů zaměstnavatele v péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci odpovídají vedoucí zaměstnanci na všech stupních řízení v rozsahu svých funkcí, ještě neznamená, že vedoucí zaměstnanci musí tyto úkoly zajišťovat osobně. Není totiž ničím vyloučeno, aby plnění úkolů k zajištění podmínek pro bezpečnou a zdraví…

Snížení nebo nepřiznání náhrady mzdy podle ustanovení § 61 odst.2 zákoníku práce

Ke snížení nebo k nepřiznání náhrady mzdy podle ustanovení § 61 odst.2 zákoníku práce může soud přistoupit jen tehdy, je-li možné po zhodnocení všech okolností případu dovodit, že zaměstnanec se zapojil nebo mohl zapojit do práce u jiného zaměstnavatele za podmínek v zásadě rovnocenných nebo dokonce výhodnějších, než by měl při výkonu práce podle…

Organizační změna

Rozhodnutí o organizační změně není právním úkonem ve smyslu ustanovení § 240 odst. 1 zák. práce, neboť nejde o takový projev vůle, s nímž by právní předpisy spojovaly změnu nebo zánik práv a povinností účastníků pracovněprávního vztahu. Jedná se pouze o skutečnost (tzv. faktický úkon), která je hmotněprávním předpokladem pro právní úkony tam, kde…

Porušení pracovní kázně

Skutečnost, že fyzická osoba je prokuristou společnosti s ručením omezeným sama o sobě nebrání tomu, aby tato osoba navázala s touto společností pracovní poměr nebo jiný pracovní vztah, pokud jeho náplní není výkon činnosti prokuristy - totéž platí i obráceně - dosavadní existence pracovněprávního vztahu mezi fyzickou osobou a společností nebrání…

Výpověď z důvodu nadbytečnosti

Má-li dojít k rozvázání pracovního poměru výpovědí podle fikce nadbytečnosti [§ 46 odst. 1 písm. c) zák. práce] danou v souladu s § 65 odst. 3 zák. práce, může tak zaměstnavatel učinit kdykoli od doručení rozhodnutí o odvolání z funkce zaměstnanci; taková výpověď ale nemůže vést ke skončení pracovního poměru dříve než v den, v němž nastává…

Odvolání z funkce

Byl-li z funkce, která se obsazuje jmenováním, odvolán zaměstnanec, který již u stejného zaměstnavatele byl v pracovním poměru před jmenováním do funkce, původní pracovní poměr se neobnovuje.

Intenzita porušení pracovní kázně

Vymezení hypotézy právní normy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu; při hodnocení stupně intenzity porušení pracovní kázně není soud vázán tím, jak zaměstnavatel ve svém pracovním řádu (nebo jiném interním předpise) hodnotí určité jednání zaměstnance

Zánik práv a povinností z pracovněprávních vztahů

Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zanikají uspokojením nároku, uplynutím doby, na kterou byla omezena, dohodou o sporných nárocích, smrtí zaměstnance, popřípadě neuplatněním práva ve stanovené lhůtě – prekluzí. Výčet způsobů zániku práv a povinností je v zákoníku práce uveden taxativně. Jiným, v zákoníku práce neuvedeným způsobem, práva…

Zákaz konkurence

Závazku zaměstnance, aby využíval po skončení pracovního poměru svojí odborné kvalifikace jen v omezeném rozsahu, odpovídá jen taková povinnost zaměstnavatele, která přináší hospodářský prospěch zaměstnanci přímo v době trvání jeho závazku, tj. také po sjednanou dobu po skončení pracovního poměru. Skutečnosti, jak vysokou vyplácel zaměstnavatel…

Porušení pracovní kázně

Pro posouzení, zda zaměstnanec porušil pracovní kázeň méně závažně, závažně nebo zvlášť hrubým způsobem, zákon nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet. Vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu; soud může přihlédnout při zkoumání intenzity porušení pracovní kázně k osobě zaměstnance, k funkci…

Výpověď z pracovního poměru

Právní účinky výpovědi z pracovního poměru nenastávají tím, že zaměstnavatel písemně vyhotoví výpověď z pracovního poměru, ale až okamžikem, kterým byla tato výpověď zaměstnanci způsobem uvedeným v ustanovení § 266a zák. práce doručena, popřípadě okamžikem, kterým se podle tohoto ustanovení považuje za…

Počátek promlčení v pracovněprávních vztazích

O tom, kdo za škodu odpovídá, se poškozený dozví tehdy, jestliže získá vědomost o takových skutkových okolnostech, které mohou zakládat důvod pro závěr o odpovědnosti zaměstnavatele; nemusí jít o zjištění (rozumí se jistotu v běžném slova smyslu), postačuje, aby skutkové okolnosti, kterými zaměstnanec disponuje, byly způsobilé takový závěr o možné…

Náhrada za ztrátu na výdělku, valorizace

Náhradu za ztrátu na výdělku v čisté výši je možné zaměstnanci přiznat jen za dobu do 31.12.1992; to platí i tehdy, jestliže je o takovém nároku rozhodováno po 1.1.1993, neboť náhrada za ztrátu na výdělku náležející podle zákoníku práce za období před 1.1.1993, která je vyplacena po tomto datu, je osvobozena od daně z příjmů (srov. § 40 odst.1 a…

Odstupné

Poskytl-li zaměstnavatel zaměstnanci odstupné proto, že mu dal výpověď z pracovního poměru podle ustanovení § 46 odst.1 písm.a) až c) zák. práce nebo že s ním uzavřel z týchž důvodů dohodu o rozvázání pracovního poměru, a ukázalo-li se později (po vyplacení odstupného), že pracovní poměr účastníků podle podané výpovědi z pracovního poměru nebo…

Neplatné rozvázání pracovního poměru

Oznámení zaměstnance, že trvá na tom, aby ho zaměstnavatel po neplatném rozvázání pracovního poměru výpovědí dále zaměstnával, je jednostranným právním úkonem zaměstnance, adresovaným zaměstnavateli, který ke své platnosti nevyžaduje písemnou formu; projev vůle zaměstnance ...

Náhrada nákladů v souvislosti s pracovním úrazem

Nárok zaměstnance postiženého pracovním úrazem na náhradu nákladů podle ustanovení § 193 odst. 1 písm. c) zák. práce vzniká pouze za předpokladu, že tyto náklady byly vynaloženy na léčení následků pracovního úrazu a že jde o náklady vynaložené účelně. Účelnost vynaložení těchto nákladů však nelze hodnotit mechanicky…