pracovní právo

Náhrada nákladů v souvislosti s pracovním úrazem

Nárok zaměstnance postiženého pracovním úrazem na náhradu nákladů podle ustanovení § 193 odst. 1 písm. c) zák. práce vzniká pouze za předpokladu, že tyto náklady byly vynaloženy na léčení následků pracovního úrazu a že jde o náklady vynaložené účelně. Účelnost vynaložení těchto nákladů však nelze hodnotit mechanicky…

Odpovědnost za škodu při nemoci z povolání

Z důvodu odpovědnosti za škodu při nemoci z povolání nemůže být zaměstnanci, který pro následky nemoci z povolání není schopen konat dosavadní práci, uhrazena újma, spočívající v tom, že pro nedostatek vhodných pracovních příležitostí nemůže po pracovním úrazu mít příjem z vlastní výdělečné činnosti...

Konkurenční doložka

Ujednání o konkurenční doložce je třeba chápat jako vzájemný závazek, při němž si bývalí účastníci pracovního poměru poskytují hospodářský prospěch navzájem a jsou si navzájem dlužníky i věřiteli.

Stanovení výše náhrady mzdy

Neumožňují-li pracovněprávní předpisy o zjišťování a používání průměrného výdělku zohlednit změny ve vývoji mzdové úrovně, musí být zaměstnanci poskytnuta náhrada mzdy ve výši odpovídající průměrnému výdělku, který by zaměstnanec dosáhl, kdyby mu zaměstnavatel umožnil konat práci v souladu s pracovní…

Pracovní poměr na dobu určitou

Pracovní poměr je sjednán na dobu určitou pouze tehdy, má-li trvat podle dohody účastníků jen po určitý čas, i když nebyl ohraničen konkrétním datem a i když o tom, kdy skutečně sjednaná doba uplyne, účastníci při uzavření pracovní smlouvy nemusí mít jistotu. Avšak i v případech, kdy doba trvání pracovního poměru nebyla vymezena přímým časovým…

Odpovědnost za škodu vzniklou nemocí z povolání

Předpokladem pro vznik odpovědnosti za škodu vzniklou nemocí z povolání je také při onemocnění přenosnými a parazitárními nemocemi zejména existence uvedeného onemocnění u zaměstnance, vznik škody a příčinná souvislost mezi uvedeným onemocněním a vznikem škody. Aby mohlo být uvedené onemocnění zaměstnance posouzeno jako nemoc z povolání je…

Neplatnost rozvázání pracovního poměru

Podle ustanovení § 64 zák. práce může soud při rozhodování o žalobě o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru postupovat, jen jestliže zjistí, že druhý účastník pracovněprávního vztahu projevil vůči žalobci vůli směřující k rozvázání jejich pracovního poměru a jeho právní úkon představuje výpověď z pracovního poměru, okamžité zrušení…

Služební poměr policisty

Služební poměr policisty vznikající mocenským aktem služebního funkcionáře (rozhodnutím o přijetí), je svojí povahou právním poměrem státně zaměstnaneckým - veřejnoprávním a po celou dobu svého průběhu se výrazně odlišuje od poměru pracovního, který je naopak poměrem soukromoprávním, jehož účastníci mají rovné postavení. Vzájemné vztahy účastníků…

Hmotná odpovědnost

Pro platnost dohody o hmotné odpovědnosti se vyžaduje, aby mezi jejími účastníky byl pracovněprávní vztah. Pracovní poměr se zakládá (nejde-li o pracovní poměr založený podle zvláštních předpisů volbou nebo jmenováním) smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem v písemné podobě. Nedostatek písemné formy však bez dalšího nevylučuje uzavření…

Předběžně vykonatelný rozsudek

Poskytuje-li účastník pracovněprávního vztahu plnění jen proto, že mu to bylo uloženo předběžně vykonatelným rozsudkem, nečiní tak ještě v úmyslu uspokojit nárok druhého účastníka tohoto vztahu; plnění poskytuje druhému účastníku pracovněprávního vztahu pouze na základě rozhodnutí soudu, pouze pro případ, že takovou povinnost skutečně má, a s…

Odpovědnost zaměstnance za škodu

Vytvoří-li zaměstnavatel svou nečinností prokazatelně takovou situaci, která zaměstnanci umožní - nikoli ojediněle, nýbrž soustavně a po delší dobu - působit zaměstnavateli škodu úmyslným jednáním v rozporu s povinností řádně hospodařit s prostředky jemu svěřenými, jedná se o porušení prevenční povinnosti zaměstnavatele soustavně kontrolovat, zda…

Ukončení pracovního poměru dohodou

Zaměstnanec, který jménem zaměstnavatele navrhl jinému zaměstnanci uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru z důvodu uvedeného v ustanovení § 46 odst.1 písm.a) a c) zák. práce, ačkoliv věděl (musel vědět), že takový důvod ve skutečnosti nebyl naplněn, tím porušil svou právní povinnost v rámci plnění úkolů zaměstnavatele. Jestliže zaměstnanec…

Ochrana zaměstnance, pečujícího o dítě, před výpovědí ze strany zaměstnavatele

Zaměstnanec pečuje o dítě trvale (§ 48 odst. 1 písm. d) zák. práce), jestliže se o dítě sám (popřípadě společně s matkou dítěte) fakticky a bez přerušení stará; trvalý a nepřerušený faktický výkon péče o dítě vylučuje sama o sobě skutečnost, že zaměstnanec, který nečerpá rodičovskou dovolenou, vykonává i po narození dítěte trvale, ve stanovené…

Množství drog větší než malé

Za „množství větší než malé“ je třeba považovat takové množství přechovávané omamné nebo psychotropní látky nebo jedu, které vícenásobně – podle ohrožení vyplývajícího pro život a zdraví lidí ze škodlivosti jednotlivých látek – převyšuje běžnou dávku průměrného konzumenta. Při posuzování otázky, zda je naplněn uvedený zákonný znak, nelze činit…

Pracovní věci a rozhodování v senátu

Řízení o nárocích vyplývajících ze služebního poměru vojáků z povolání je řízením ve věcech pracovních, v řízení o nárocích vyplývajících ze služebního poměru vojáků z povolání proto před okresním soudem jako soudem prvního stupně jedná a rozhoduje senát.

Porušení pracovní kázně, plnění pracovních úkolů

Dohodne-li se zaměstnavatel se zaměstnancem, který má předepsaná oprávnění k řízení vozidla, že mu svěří vozidlo zaměstnavatele do osobní péče, aby ho používal při plnění úkolů v souvislosti s výkonem povolání (služební vozidlo), je zaměstnanec oprávněn užívat toto vozidlo jen v dohodnutém rozsahu. Zaměstnavatel může se zaměstnancem také…

Projev vůle podle zákoníku práce

Projev vůle nemusí vždy představovat právní úkon. Právním úkonem je projev vůle jen tehdy, jestliže to, co je projeveno, směřuje ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem vůle spojují. Jestliže projevená vůle k vyvolání takových účinků nesměřuje, nemůže se jednat o právní…

Náhrada za ztrátu na výdělku

Došlo-li ke ztrátě na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (při uznání invalidity nebo částečné invalidity) až po skončení pracovního poměru u zaměstnavatele, který za škodu při nemoci z povolání odpovídá podle ustanovení § 190 odst.3 zák. práce, je pro posouzení nároku na náhradu za tuto ztrátu na výdělku významné také to, zda k rozvázání…

Porušení pracovní kázně

Porušení pracovní kázně tím, že podle pokynu zaměstnavatele odmítá v pracovní době osobně konat práce podle pracovní smlouvy (nebo vůbec nastoupit do práce), se může zaměstnanec dopustit mimo jiné jen tehdy, má-li ....

Okamžik nabytí vlastnictví věci

Pokud se účastníci kupní smlouvy dohodnou, může prodávající věc, kterou pronajal či zapůjčil třetí osobě, prodat bez faktického předání kupujícímu, který je srozuměn s tím, že věc převezme až po skončení práva třetí osoby věc užívat. K převodu vlastnictví tak dojde nikoliv ....