Ustanovení § 52 písm. g) zák. práce patří k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. k takovým právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem, a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu…
Pro účely posouzení, zda mzda zaměstnance dosáhla příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy, se do jeho mzdy zahrnují všechny složky mzdy s výjimkou těch, které zaměstnanci přísluší za větší rozsah výkonu práce nebo za práci v obtížnějších než standardních podmínkách (mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí, za…
Zkušební doba sjednaná v pracovní smlouvě se prodlužuje také o dobu celodenních překážek v práci na straně zaměstnavatele spočívajících v tom, že zaměstnavatel zaměstnanci nepřiděluje práci v důsledku svého (nesprávného) přesvědčení, že pracovní poměr již skončil.
Má-li zaměstnanec za to, že pracovní poměr na dobu určitou byl sjednán nebo dohodou účastníků prodloužen v rozporu se zákonem a oznámil-li proto před uplynutím sjednané doby písemně zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával (§ 39 odst. 5 zák. práce), nastává zákonná fikce, že pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou, a…
Při pravidelném běhu událostí lze předpokládat, že žáka či mladistvého do 18 let věku živí a podporují rodiče či jeho zákonní zástupci a výdělku ke své obživě nedosahuje. Není proto rozumného důvodu v případě poškozeného, který již představu o svém budoucím pracovním uplatnění má a má k němu i dispozice, zkracovat délku předpokládané přípravy na…
Povinnost zaměstnavatele převést zaměstnance na jinou práci nelze vykládat tak, že by zahrnovala povinnost zaměstnavatele vytvořit nové pracovní místo, a to ani pro období, v němž se vztah zaměstnance a zaměstnavatele řídí zvláštní právní úpravou obsaženou v § 69 až 72 zák. práce.
Pokud soud označí zrušení služebního poměru ve zkušební době a důsledky z něj plynoucí za trvající zásah a s odkazem na § 85 soudního řádu správního podmiňuje poskytnutí soudní ochrany proti němu vyčerpáním řízení podle § 142 správního řádu, dopustí se porušení práva na soudní ochranu v oblasti přezkumu jednání orgánů veřejné moci (čl. 36 odst. 1…
Je-li povinno nahradit škodu více zaměstnanců, hradí každý poměrnou část škody rovněž podle míry svého zavinění. Namítá-li zaměstnanec, po němž je požadována náhrada škody, že se na vzniku škody podílejí i jiní zaměstnanci nebo sám zaměstnavatel, není možný jiný praktický postup než zjišťovat splnění předpokladů povinnosti k náhradě škody i u…
Účelem ustanovení § 58 odst. 2 zák. práce není znevýhodnit zaměstnavatele, který se o důvodu k okamžitému zrušení pracovního poměru dověděl až po zahájení šetření jiným orgánem, oproti zaměstnavateli, který se o důvodu k okamžitému zrušení pracovního poměru dověděl již před tím, než se jednání zaměstnance stalo předmětem šetření jiného orgánu, ale…
Rozvázal-li zaměstnavatel pracovní poměr neplatným okamžitým zrušením pracovního poměru podle § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce, nezpůsobil tím škodu zaměstnanci, jemuž jako uchazeči o zaměstnání nebyla z tohoto důvodu přiznána podpora v nezaměstnanosti, neboť tomuto po pravomocném určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru podpora v…
Příspěvek na důchodové (penzijní) připojištění, který zaměstnavatel, k němuž je dočasně přidělený zaměstnanec přidělen, poskytuje svým zaměstnancům, je jako jiné peněžité plnění součástí „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“, na něž se vztahuje zásada rovného zacházení uplatňovaná ve smyslu § 16 odst. 1 ve spojení s § 43a odst. 6 zák.
I pro posouzení, zda došlo k odvolání z místa vedoucího zaměstnance v souvislosti se zrušením tohoto místa v důsledku organizační změny, je klíčová otázka další nepotřebnosti druhu práce zaměstnance pro zaměstnavatele. Naopak ujednání odlišné pracovní doby s novým vedoucím zaměstnancem nesvědčí o zrušení pracovního místa odvolaného vedoucího…
Napadený § 41 odst. 3 zákoníku práce, podle něhož může zaměstnavatel převést zaměstnance, jenž nesmí dále konat dosavadní práci mj. pro pracovní úraz [§ 41 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, ve znění účinném do 31. 5. 2025], na práci jiného druhu, než byl sjednán v pracovní smlouvě, a to i bez jeho souhlasu, není v rozporu se zákazem nucené práce…
Odcizí-li třetí osoba zaměstnanci svěřené hodnoty, které je povinen vyúčtovat, nemá zavinění třetí osoby samo o sobě za následek zánik odpovědnosti zaměstnance za svěřené hodnoty. Zaměstnanec se však za této situace zprostí své povinnosti nahradit schodek, jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění, například proto, že…
Pro splnění kritéria interpretace „rozsáhlých“ děl představujícího jednu z podmínek pro zařazení člena orchestru do 13. platové třídy podle položky 2.14.09 přílohy nařízení vlády č. 222/2010 Sb. není nutné, aby člen orchestru interpretoval sólové části „nejrozsáhlejších“ baletních, instrumentálních, vokálních nebo vokálně-instrumentálních děl.
Zvláštní způsob doručování písemností zaměstnavatelem zaměstnanci stanovený v § 334 zák. práce dopadá na všechny případy odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance bez ohledu na to, kdo zaměstnance na vedoucí pracovní místo jmenoval a následně z tohoto pracovního místa odvolal. Tato pravidla se proto použijí i na doručování odvolání z…
Za účinnosti zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, účinného do 31. 12. 2006, bylo možné v pracovní smlouvě (dohodě o její změně) mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem platně sjednat další zkrácení pracovní doby bez snížení mzdy.
Fyzickými osobami, na které se podle ustanovení § 101 odst. 5 zák. práce vztahuje povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci, jsou jakékoli fyzické osoby odlišné od jeho zaměstnanců, které se s vědomím zaměstnavatele zdržují na jeho pracovišti, bez ohledu na účel, za kterým se tam nacházejí, a na to, zda je mezi nimi…
Případem extrémního nesouladu mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými a právními zjištěními odporujícím čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je rozhodnutí, ve kterém se soud nevypořádá se vzájemně rozpornými důkazy, a bez náležitého a věcného odůvodnění i zohlednění všech relevantních okolností se přikloní k jedné variantě…
Je neústavní takový postup civilních soudů, kdy Nejvyšší soud v kasačním rozhodnutí přehodnotí skutková zjištění nalézacího soudu a odvolacího soudu a soudy nižšího stupně poté bez doplnění dokazování přijmou skutkové závěry, které jsou zcela protichůdné vůči závěrům učiněným v předchozím řízení. Takový postup je překvapivý a vykazuje znaky…
Předběžná opatření ukládající poskytovatelům připojení znepřístupnit webové stránky se zpravidla obsahově překrývají s nárokem ve věci samé a mohou závažně omezit základní...
Oznámí-li stěžovatel (sám, či prostřednictvím obhájce) jasně, srozumitelně a včas úmysl doplnit blanketní stížnost o věcnou argumentaci, nelze takové oznámení – až na výjimky...
Postup soudu, který interpretoval § 73aa trestního řádu v tom smyslu, že část jeho věty druhé "nestanoví-li zákon jinak" vylučuje aplikaci tohoto ustanovení u peněžité záruky a...
Po ukončení zahraniční pracovní cesty je zaměstnanec povinen do 10 pracovních dnů po jejím ukončení předložit zaměstnavateli písemné doklady potřebné k vyúčtování cestovních...
Při posuzování otázky, v jakém místě jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka ve smyslu článku 3 odst. 1 nařízení o úpadkovém řízení, musí soud přihlédnout též k tomu, zda...
