K přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů od dosavadního zaměstnavatele (dosavadního subjektu odpovědnostního vztahu) na jiného zaměstnavatele může dojít pouze na základě právního předpisu, a je vyloučeno, aby nastal jen např. na základě smluvního ujednání zaměstnavatelských subjektů.
Den nástupu do práce může být dohodnut nejen přímým časovým údajem, nýbrž i na základě jiných, konkrétním datem neoznačených objektivně zjistitelných skutečností, o nichž účastníci při uzavírání pracovní smlouvy nemusí mít ani jistotu, kdy přesně nastanou, které však nepřipouštějí pochybnosti o tom, že jimi byl den nástupu do práce nezaměnitelně…
Úprava podmínek, výše nebo způsobu náhrady za ztrátu na výdělku příslušející zaměstnancům po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, provedená nařízením vlády vydaným podle ustanovení § 202 odst.2 zák. práce, platí i pro určení náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle ustanovení § 199 zák. práce.
Smyslem a účelem náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity nebo částečné invalidity je odškodnění snížení (omezení) nebo ztráty pracovní způsobilosti poškozeného zaměstnance a jeho neschopnosti dosahovat pro následky pracovního úrazu stejný výdělek jako před poškozením. Výši náhrady lze stanovit za…
Pouze samu skutečnost, že se zaměstnanec přihlásí do výběrového řízení pro vykonávání činností shodných s předmětem činnosti jeho zaměstnavatele, nelze bez dalších zjištění hodnotit jako porušení pracovní kázně.
Není-li ujednání o době trvání pracovního poměru platné (např. pro jeho neurčitost nebo nesrozumitelnost), není z tohoto důvodu neplatná celá pracovní smlouva.
Pro naplnění pojmu „s vědomím zaměstnavatele“ ve smyslu § 56 odst. 2 zák. práce stačí, je-li práce konána i jen s vědomím nejbližšího nadřízeného zaměstnance (§ 9 odst. 3 zák. práce).
Vykonává-li poškozený zaměstnanec podnikatelskou činnost, nelze jeho příjmy dobře vyjádřit za jednotlivé měsíce, za něž mu přísluší náhrada za ztrátu na výdělku, a proto je třeba jeho "výdělek po pracovním úrazu" stanovit způsobem, který odpovídá smyslu a účelu ustanovení § 195 zák. práce.....
Skutečnost, že fyzická osoba byla ustanovena statutárním orgánem právnické osoby, sama o sobě nebrání tomu, aby tato fyzická osoba navázala s touto právnickou osobou pracovní poměr nebo jiný pracovněprávní vztah, to ovšem pouze za podmínky, že náplní takovéhoto pracovního poměru či pracovněprávního vztahu není výkon činnosti statutárního…
Jestliže jedna ze stran pracovního vztahu (služebního poměru) odmítá souhlasit se změnou takového vztahu (poměru) nebo jeho části, či jen některého konkrétního práva (povinnosti), nelze v tom spatřovat nic jiného, než realizaci svobodného rozhodování účastníka právního vztahu. V takovém jednání (trvání na zachování dosud vymezených práv a…
Skutečnosti týkající se vadnosti rozvazovacího úkonu nemají ve vztahu k možnosti snížit nebo nepřiznat náhradu mzdy (§ 61 odst. 2 zák. práce) žádný význam. Při posuzování žádosti zaměstnavatele podle § 61 odst. 2 zák. práce lze proto přihlížet jen k okolnostem panujícím po uplynutí šesti měsíců z celkové doby, za niž by měla být náhrada mzdy…
Zaměstnavatel je ve smyslu ustanovení § 141a zák. práce oprávněn uložit zaměstnanci účast na školení k prohloubení kvalifikace, jehož součástí může být závěrečné ověření získaných znalostí; z tohoto ustanovení však nelze dovodit oprávnění zaměstnavatele uložit zaměstnanci povinnost podrobit se pouhému přezkoušení úrovně kvalifikace k výkonu práce…
Zneužitím práva ve smyslu ustanovení § 7 odst.2 zákoníku práce může být i sjednání pracovního poměru na dobu určitou. Za zneužití práva nelze považovat to, že zaměstnavatel se zaměstnancem - jak to umožňuje zákon - sjedná (prodlouží) pracovní poměr na dobu určitou nebo jej uzavře opětovně, ale jen takové jednání, jehož účelem není vykonat právo…
Ztrátou způsobilosti k provozování činnosti ve smyslu zákona zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor je třeba chápat ztrátu způsobilosti k provozování podnikatelské činnosti, vykonávané buď na základě živnostenského oprávnění nebo za podmínek stanovených zvláštními předpisy. Vzhledem k tomu, že výpověď z nájmu je…
Nárok zaměstnance na náhradu mzdy při neplatném rozvázání pracovního poměru vzniká nejdříve ode dne následujícího po dni, kdy měl podle neplatného rozvázání pracovního poměru pracovní poměr účastníků skončit, a to za předpokladu, že zaměstnanec oznámil zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, a že žalobou podle ustanovení § 64 zák.
Škoda ve smyslu ustanovení § 172 a 179 zák. práce není pouhým souhrnem ztrát, které vznikly zaměstnavateli činností zaměstnance, ale škoda v tomto smyslu je vždy jen tou majetkovou újmou, která je důsledkem konkrétního porušení pracovních povinností a s tímto porušením pracovních povinností je v bezprostřední příčinné…
Časové omezení práva dovolávat se neplatnosti dohody o skončení pracovního poměru se vztahuje i na právní úkony, směřující k uzavření takové dohody.
O překážku v práci na straně zaměstnavatele ve smyslu ustanovení § 130 odst. 1 zák. se nejedná, nemá-li zaměstnavatel pro zaměstnance, který byl z funkce odvolán (funkce se vzdal, uplynulo mu volební období), jinou práci odpovídající jeho kvalifikaci, popřípadě jinou pro něho vhodnou práci. Uvedená skutečnost znamená, že další pracovní zařazení…
Institut bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 243 zák. práce má subsidiární povahu. Právní vztah může být podle tohoto ustanovení posouzen, jen jestliže nárok nevyplývá z jiného zákonného ustanovení. Nárok z odpovědnosti za bezdůvodné obohacení může být opodstatněn pouze tehdy, jestliže povinnost vydat přijaté plnění neupravuje jiný právní…
Při posuzování porušení pracovní kázně je třeba toto zasadit do konkrétních poměrů zaměstnavatele a zabývat se i dopadem jednání zaměstnance na zaměstnavatele.
Zamítnutím stěžovatelčiny žaloby z rušené držby s odůvodněním, že je třeba poskytnout ochranu vlastnickému právu žalované, krajský soud popřel smysl a účel posesorního...
Dojde-li k ignorování doplnění stížnosti v důsledku administrativního pochybení na straně soudů, nelze takovou skutečnost přičítat k tíži obviněného, o jehož osobní svobodě se v...
Ačkoliv ani existence nepravomocného povolení stavebního záměru ve spojení s principem kontinuity územního plánování nevylučuje možnost změny územního plánu způsobem omezujícím...
Zásada ne bis in idem ve smyslu čl. 40 odst. 5 Listiny základních práv a svobod se uplatňuje ve všech fázích realizace trestněprávní odpovědnosti. Osoba, vůči níž se trestněprávní...
Prodlužuje-li soud zabezpečovací detenci, musí primárně vycházet z § 96 odst. 1 trestního zákoníku, který lze považovat za průmět čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod do...
