epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    25. 10. 2002
    ID: 19134

    Splatnost plnění ze snížení základního jmění

    Nestanoví-li obchodní zákoník v konkrétním případě snížení základního jmění lhůtu splatnosti, znamená to, že její stanovení ponechává, stejně jako rozhodnutí o tom, zda bude úplata poskytnuta, na rozhodnutí valné hromady. I pro stanovení lhůty splatnosti usnesením valné hromady však připadá v úvahu posuzování lhůty splatnosti z hlediska jejího souladu s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku.

    Nestanoví-li obchodní zákoník v konkrétním případě snížení základního jmění lhůtu splatnosti, znamená to, že její stanovení ponechává, stejně jako rozhodnutí o tom, zda bude úplata poskytnuta, na rozhodnutí valné hromady. I pro stanovení lhůty splatnosti usnesením valné hromady však připadá v úvahu posuzování lhůty splatnosti z hlediska jejího souladu s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku.


    (Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 29 Odo 856/2001, ze dne 30.7.2002)


    Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci návrhu A. H., o neplatnost usnesení valné hromady P. i. h., a.s., vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 15 Cm 307/99, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. května 2001, č.j. 7 Cmo 154/2001-44, tak, že dovolání zamítl.


    Z odůvodnění :


    Napadeným usnesením změnil odvolací soud usnesení Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 26.9.2000, č.j. 15 Cm 307/99-30, tak, že zamítl žalobu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady P. i. h., a.s. (dále jen „společnost“), konané dne 21.6.1999, kterým valná hromada
    1. rozhodla o snížení základního jmění společnosti z hodnoty 3.534,460.000,- Kč o 3.181,014.000,- Kč na 353,446.000,- Kč,
    2. rozhodla o použití 1.413,784.000,- Kč z celkové hodnoty snížení základního jmění na částečné krytí kumulované ztráty z minulých let,
    3. rozhodla o zaúčtování 1.767,230.000,- Kč z celkové hodnoty snížení základního jmění do účetní položky „závazky k akcionářům“,
    4. uzavřela, že důvodem snížení základního jmění je jednak úhrada ztráty z minulých let a dále skutečnost, že dosavadní výše základního jmění je pro obchodní činnost společnosti z ekonomického hlediska nepřiměřeně vysoká,
    5. rozhodla, že základní jmění společnosti bude sníženo tak, že jmenovitá hodnota každé z akcií společnosti se sníží o 900,- Kč na jmenovitou hodnotu 100,- Kč,
    6. pověřila představenstvo společnosti aby zajistilo, že prostředky zaúčtované jako „závazky k akcionářům“ budou v souladu s ustanovením § 216 odst. 4 obchodního zákoníku (dále též jen „obch. zák.“) vyplaceny jako plnění z důvodu snížení základního jmění. S ohledem na to, že je třeba zajistit dostatek likvidních prostředků pro výplatu plnění akcionářům, musí toto plnění vyplatit nejpozději do pěti let od konání valné hromady osobám, které budou k představenstvem stanovenému datu výplaty akcionáři společnosti.


    Ve zbývajícím rozsahu odvolací soud usnesení soudu prvního stupně potvrdil.


    V odůvodnění svého usnesení odvolací soud uvedl, že navrhovatel spatřoval protiprávnost napadaného usnesení v tom, že plnění mají obdržet osoby, které budou k představenstvem určenému dnu akcionáři společnosti. Přitom podle ustanovení § 216 odst. 3 obch. zák., ve znění účinném ke dni přijetí napadaného usnesení, dochází ke snížení základního jmění ke dni zápisu snížení do obchodního rejstříku. K témuž dni vzniká akcionářům nárok na plnění z titulu snížení základního jmění. Proto není v souladu se zákonem, aby rozhodný den pro nárok na plnění byl stanoven odlišně ode dne, kdy ke snížení došlo a aby se tak plnění dostalo odlišnému okruhu osob, než jsou akcionáři ke dni snížení základního jmění.


    Jestliže nárok na plnění vzniká ke dni snížení základního jmění, je podle navrhovatele nezákonná i stanovená pětiletá lhůta, během níž má být plnění poskytnuto. Ze zákona vyplývá, že kterýkoli akcionář se může domáhat plnění kdykoli potom, co ke snížení dojde, ledaže by se dohodl se společností jinak. Tuto otázku by musel řešit každý akcionář samostatně a nemůže ji za něj řešit valná hromada. Navíc je počátek lhůty vázán na valnou hromadu a nemá tedy žádnou vazbu na den snížení základního jmění. Počátek lhůty je tak stanoven nesmyslně. Rozhodování o snížení základního jmění spadá do výlučné působnosti valné hromady a nelze je ani zčásti přenést na jiný orgán. Přenesení působnosti na představenstvo je tedy nezákonné; kromě toho je tento postup v rozporu s dobrými mravy, neboť osoby spojené s představenstvem by se tak mohly dozvědět termín výplaty dříve než akcionářská veřejnost, čímž by mohly získat značnou výhodu pro svá investiční rozhodnutí.


    K těmto námitkám odvolací soud uzavřel, že právo akcionářů na plnění z důvodu snížení základního jmění (které svou povahou představuje dodatečné rozdělení zisku) se převádí spolu s převodem akcie na nového majitele ve smyslu § 156a odst. 1 obch. zák. V souladu s tím obsahuje usnesení valné hromady o snížení základního jmění údaj, že plnění bude vyplaceno osobám, které budou akcionáři v době výplaty plnění.


    Splatnost plnění z důvodu snížení základního jmění formou snížení jmenovité hodnoty akcií (§ 213a obch. zák.) zákon neupravuje. Jestliže byla splatnost stanovena v napadaném usnesení valné hromady, nelze v tom spatřovat nic protiprávního. O právu akcionáře domáhat se plnění kdykoli po snížení základního jmění by bylo možno uvažovat v případě, že by valná hromada o splatnosti nerozhodla (§ 1 odst. 2 obch. zák., § 563 občanského zákoníku - dále též jen „obč. zák.“). Stanovení počátku lhůty k plnění na den konání valné hromady není protiprávní. Není v rozporu ani s ustanovením § 216 odst. 4 obch. zák., z něhož vyplývá pouze to, že plnění nesmí být poskytnuto před zápisem snížení základního jmění do obchodního rejstříku. O tom, kdy má být plnění poskytnuto, ustanovení nehovoří. Pokud by k zápisu snížení základního jmění do obchodního rejstříku nedošlo, ztratilo by určení lhůty smysl, neboť splatnost pohledávky nemůže předcházet jejímu vzniku.


    Poslední argument navrhovatele představuje podle názoru odvolacího soudu jen neopodstatněný dohad.


    Odvolací soud neshledal nic protiprávního ani na samotné délce lhůty pro plnění akcionářům. Ani ze zákona, ani ze stanov společnosti, nevyplývá právo akcionářů společnosti na plnění z důvodu snížení základního jmění snížením jmenovité hodnoty akcií. Právo na plnění, včetně určení splatnosti, bylo založeno až rozhodnutím napadané valné hromady. Toto určení žádnému předpisu neodporuje. Z uvedených důvodů odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku ve věci samé. Ohledně dalších dvou usnesení valné hromady týkajících se stanov společnosti, která jsou neplatná pro rozpor se zákonem, neboť ke změně základního jmění společnosti zatím nedošlo, usnesení soudu prvního stupně jako správné potvrdil.


    Proti výroku usnesení, kterým odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně, podal navrhovatel v otevřené lhůtě dovolání. Co do jeho přípustnosti odkázal na ustanovení § 238a odst. 1, co do důvodů na ustanovení § 241 odst. 3 písm. d) občanského soudního řádu (dále též jen „o.s.ř.“).


    V odůvodnění dovolání uvedl, že podle ustanovení § 340 odst. 2 obch. zák., není-li ve smlouvě určena doba plnění, je věřitel oprávněn požadovat plnění závazku hned po uzavření smlouvy a dlužník je povinen závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, kdy byl věřitelem o plnění požádán. Podle ustanovení § 492 obč. zák. se ustanovení o závazcích ze smluv použijí přiměřeně i na závazky vznikající na základě jiných skutečností upravených v zákoně, není-li zvláštní úpravy. V tomto případě zvláštní úpravy není.


    Navrhovatel nesouhlasí s právním závěrem soudu, že aplikace ustanovení § 340 odst. 2 obch. zák. připadá v úvahu pouze pokud by valná hromada nerozhodla o době splatnosti plnění. Usnesení valné hromady není smlouvou s akcionářem a nemůže proto nahradit dohodu společnosti s akcionářem o době plnění závazku. Proto je napadané usnesení valné hromady v rozporu se zákonem a akcionáři jsou oprávnění požadovat plnění kdykoli poté, co bude do obchodního rejstříku zapsáno usnesení valné hromady o snížení základního jmění.


    Pro případ, že by se soud neztotožnil s uvedenými závěry, namítá dovolatel nepřiměřenost lhůty k plnění stanovené v napadeném usnesení. Dovolatel se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že z důvodu právní jistoty akcionářů je možno považovat za přiměřenou lhůtu jeden až dva roky, neboť za tuto dobu může dojít k negativním změnám jak v hospodaření společnosti tak v celé české ekonomice a peníze mohou ztratit dnešní hodnotu. Akcionáři, kteří nehlasovali pro napadané usnesení valné hromady, tak proti své vůli poskytují společnosti dlouhodobý úvěr. Dovolatel namítá, že stanovení pětileté lhůty k plnění je v rozporu s dobrými mravy. V této souvislosti se dovolává analogie s úpravou splatnosti plnění akcionářům při snížení základního jmění vzetím akcií z oběhu na základě losování nebo na základě návrhu, která v obou případech stanoví lhůtu maximálně tříměsíční.


    V doplnění dovolání navrhovatel uvedl, že je-li správná úvaha odvolacího soudu o tom, že plnění z titulu snížení základního jmění má povahu dodatečného rozdělení zisku, pak podle ustanovení § 87a zákona č. 591/1992 Sb. ve znění účinném ke dni konání valné hromady platí, že právo na výnos zaknihovaného cenného papíru má pouze ten, kdo je majitelem tohoto cenného papíru ke dni konání valné hromady, která rozhodla o výplatě dividendy.


    Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17., zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č.99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1.1.2001). O takový případ jde – ve shodě s částí dvanáctou, hlavou první, bodem 15. zákona č. 30/2000 Sb. – i této věci.


    Dovolání je přípustné podle ustanovení § 238a odst. 1 písm. a) o. s. ř., není však důvodné.


    Závěr odvolacího soudu, že poskytne-li společnost dobrovolně akcionářům plnění, na které jim nevzniká nárok ze zákona, může též určit podmínky jeho poskytnutí - neurčuje-li je zákon - shledal dovolací soud správným. Takovému závěru nasvědčuje přiměřené použití ustanovení § 340 odst. 2 obch. zák. (ve vazbě na ustanovení § 492 obč. zák.). Jestliže je právním důvodem (tj. jinou skutečností na jejímž základě vzniká nárok, ve smyslu ustanovení § 492 obč. zák.) posuzovaného nároku usnesení valné hromady, vyplývá z přiměřeného použití tohoto ustanovení, že v rámci tohoto právního titulu lze určit dobu plnění a teprve není-li takto určena, připadá v úvahu povinnost dlužníka plnit bez zbytečného odkladu poté, co jej věřitel o plnění požádá.


    K námitce dovolatele, že pro určení splatnosti plnění ze snížení základního jmění je třeba vycházet analogicky z tříměsíční lhůty splatnosti podle § 213b odst. 3 písm. b) a § 213c odst. 4. obch. zák., dovolací soud uzavřel, že taková analogie není možná. Odkazovaná ustanovení se vztahují na případy, kdy ze zvoleného způsobu snížení základního jmění vyplývá povinnost společnosti poskytnout (v případech na něž se vztahuje tříměsíční lhůta) akcionářům za akcie brané z oběhu úplatu. Přitom v obou uvedených případech, na rozdíl od postupu přijatého napadaným usnesením, jsou v rámci snížení základního jmění zbaveni účasti na společnosti pouze někteří akcionáři (popřípadě je jejich účast snížena).


    V prvém z uvedených případů použitý způsob snížení - losování - zbavuje vylosované akcionáře jejich akcií, aniž by tomu mohli zabránit. Ve druhém případě se akcionáři rozhodují o přijetí veřejné nabídky na základě podmínek určených v této nabídce; je-li součástí nabídky úplata, musí být v rámci možnosti se rozhodnout se znalostí věci o přijetí nabídky, stanovena i doba poskytovaného plnění. Proto pro tyto případy stanoví obchodní zákoník výslovně lhůtu jeho splatnosti. Pro další způsoby snížení základního jmění (kdy nedochází k nerovnoměrného snížení účasti na společnosti), ze zvoleného způsobu snížení nevyplývá povinnost úplaty tuto povinnost však může založit usnesení valné hromady. Jestliže obchodní zákoník pro tyto případy lhůtu splatnosti nestanoví, nelze z toho než dovodit, že její stanovení ponechává, stejně jako rozhodnutí o tom, zda bude úplata poskytnuta, na rozhodnutí valné hromady.


    I pro stanovení lhůty splatnosti usnesením valné hromady však připadá v úvahu posuzování lhůty splatnosti z hlediska jejího souladu s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku. V tom směru se dovolací soud ztotožnil se závěrem odvolacího soudu, že stanovená lhůtu splatnosti, či spíše její horní hranice, v rozporu s dobrými mravy ani zásadami poctivého obchodního styku není. Jestliže společnost stanovila lhůtu splatnosti s ohledem na dobu potřebnou pro to, aby mohla shromáždit potřebné prostředky, nelze v takovém postupu spatřovat rozpor s dobrými mravy či zásadami poctivého obchodního styku. Jestliže totiž společnost nemá potřebné volné prostředky k dispozici, mohla by jejich okamžitým uvolněním vzniknout společnosti (a tím i jejím akcionářům) značná újma. Přitom proti tomu, že takové doby je k opatření potřebných prostředků zapotřebí, dovolatel ničeho nenamítá.


    K dodatečné námitce dovolatele Nejvyšší soud uzavřel, že úvaha odvolacího soudu o povaze posuzovaného plnění byla z hlediska právního posouzení věci nadbytečná. Kromě toho dovolatelem citované ustanovení zákona č. 591/1992 Sb. se výslovně vztahuje pouze na dividendy a výnosy podílových listů a navíc zákon č. 591/1992 Sb. v ustanovení § 87a odst. 2 umožňuje, aby valná hromada i v případě dividendy a výnosů podílových listů rozhodla o tom, že právo na ně má ten, kdo je majitelem cenného papíru k jinému určenému dnu (rozhodný den).




    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    (jav)
    25. 10. 2002
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Konflikt zájmů
    • Jednání právnických osob
    • Právo na informace (exkluzivně pro předplatitele)
    • Vypořádací podíl, bytové družstvo (exkluzivně pro předplatitele)
    • Dohoda o narovnání (exkluzivně pro předplatitele)
    • Licence, pacht závodu
    • Likvidace obchodní společnosti
    • Jednání za právnickou osobu
    • Jednání za právnickou osobu
    • Péče řádného hospodáře
    • Zákaz konkurence

    Novinky v eshopu

    Online konference

    • 30.03.2023Nová právní úprava hromadného řízení (online - živé vysílání) - 30.3.2023
    • 31.03.2023Variace dle smluvních podmínek FIDIC (online - živé vysílání) - 31.3.2023
    • 20.04.2023Whistleblowing v souvislostech – vše, co potřebujete vědět o nových pravidlech pro ochranu oznamovatelů (online - živé vysílání) - 20.4.2023
    • 21.04.2023Rodinné právo v aktuální praxi soudů (střídavá péče, péče o jmění, participační práva dítěte a vypořádání společného jmění manželů) (online - živé vysílání) - 21.4.2023
    • 17.05.2023Spotřebitelské právo v roce 2023 – co změnila novela občanského zákoníku a zákona o ochraně spotřebitele (online - živé vysílání) - 17.5.2023

    Online kurzy

    • Aktuality z práva veřejných zakázek (únor 2023)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (leden 2023)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (prosinec 2022)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (listopad 2022 - část 2)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (listopad 2022)
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jiří Votrubec
    JUDr. Jiří Votrubec
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 30.05.2023Rodina v právu a bezpráví - Patchworkové rodiny - právní a neprávní souvislosti - 30.5.2023
    • 15.06.2023XXX. Konference Karlovarské právnické dny
    Archiv

    Magazíny a služby

    • EPRAVO.CZ Magazine 2023
    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Nové podmínky výkonu funkce člena voleného orgánu a zřízení evidence vyloučených osob
    • Doručování v pracovním právu e-mailem?
    • Trestněprávní důsledky nerespektování věcného břemene
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Zánik ručení jednatele za dluhy společnosti z důvodu promlčení
    • Dlužník, oddlužení, IČO a datová schránka?
    • Právní aspekty vícestranné směny nemovitostí
    • Nové pojetí moderace smluvní pokuty podle Nejvyššího soudu
    • Nové podmínky výkonu funkce člena voleného orgánu a zřízení evidence vyloučených osob
    • Nepřetržité odpočinky – podle SDEU je počítáme všichni špatně!
    • Trestněprávní důsledky nerespektování věcného břemene
    • Doručování v pracovním právu e-mailem?
    • Skutková tvrzení nebo hodnotící úsudky
    • Nové pojetí moderace smluvní pokuty podle Nejvyššího soudu
    • Dlužník, oddlužení, IČO a datová schránka?
    • Míra odpovědnosti zaměstnavatele při řešení pracovních úrazů
    • Nové podmínky výkonu funkce člena voleného orgánu a zřízení evidence vyloučených osob
    • Skutková tvrzení nebo hodnotící úsudky
    • Dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance z pohledu zaměstnavatele
    • Obvyklé vybavení rodinné domácnosti
    • Změna moderace smluvní pokuty jako další rána pro věřitele
    • Novela zákoníku práce a (zdánlivá) předvídatelnost vztahů z dohod (DPP a DPČ)
    • Lze ujednáním stran zcela vyloučit možnost odstoupení od smlouvy?
    • Nesprávné právní posouzení věci důvodem pro obnovu řízení

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Dokazování – zpožděný let (exkluzivně pro předplatitele)

    Zákonem stanovená částka nemůže být absolutní či jedinou mezní hranicí pro připuštění ústavněprávního přezkumu ve výjimečných případech zásadních pochybení orgánů...

    Náhrada škody zaměstnancem, břemeno tvrzení, břemeno důkazní

    Zákonem stanovený zákaz používat pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele je absolutní; stanovení rozsahu souhlasu k použití výrobních a pracovních...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o péči o nezletilé jsou obecné soudy povinny vyvarovat se paušálních (a v obecné rovině nevalidních) argumentů proti střídavé péči jako je útlý věk dítěte,...

    Svoboda projevu (exkluzivně pro předplatitele)

    Politický projev požívá nejvyšší ochrany, neboť možnost kohokoli vyjádřit se bez strachu z postihu k věcem veřejným a vynášet o nich hodnotící soudy je klíčová pro řádné...

    Vyloučení soudce (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní stížnost směřující proti usnesení soudu, kterým bylo rozhodnuto, že soudce není vyloučen z projednání a rozhodnutí věci, o níž má rozhodovat nebo v ní má činit úkony...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.