Zájem na urychleném projednání stížnosti proti rozhodnutí o uvalení vazby jako záruka ochrany osobní svobody podle čl. 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je třeba sladit se zájmem obviněného na přístup k soudu a na odůvodnění stížnosti proti takovému rozhodnutí; nevzdá-li se obviněný práva stížnost podat, je rozhodnutí stížnostního soudu…
Pro stanovení výše odměny ustanoveného obhájce za úkony právní služby v řízení o předání odsouzeného k výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody do jiného členského státu Evropské unie (§ 202 až § 221 z. m. j. s.) nebo k jeho vydání do cizího státu (§ 87 až § 104 z. m. j. s) je určující výše trestu (resp. jeho nevykonaného zbytku), k jehož výkonu…
Využití videokonferenčního zařízení přichází do úvahy v případech, v nichž dochází k realizaci práva na spravedlivý proces, protože slouží k tomu, aby byla práva obviněného zajištěna a dodržována, zejména v případech, kdy by pro nemožnost účasti jiné osoby na soudním řízení mohla být porušena. Lze je použít pro provedení úkonů v trestním řízení za…
Ustanovení § 101 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku upravující možnost za určitých podmínek zabrat věc náležející i jiné osobě než pachateli trestného činu bylo do trestního zákoníku zavedeno novelou provedenou zákonem 55/2017 Sb. s účinností od 18. 3. 2017. Uvedenou novelizací došlo k implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/42/EU.
Podmínkou toho, aby soud rozhodl o připuštění poškozeného s jeho nárokem k trestnímu řízení, resp. aby o řádně uplatněném nároku rozhodl, není to, aby poškozený konkrétně uvedl, podle jakých ustanovení příslušného předpisu mu má být nárok přiznán. Dostačující je, aby z jeho podání bylo zřejmé, vůči komu nárok uplatňuje, co požaduje (např. v jaké…
Pro vyvození trestní odpovědnosti za trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1, 3 tr. zákona se vyžaduje úmyslné zavinění pachatele (§ 4 tr. zákona), přičemž postačí i úmysl nepřímý [§ 4 písm. b) tr. zákona], který je dán, pokud pachatel ví o tom, že může porušit svou zákonnou nebo smluvně převzatou povinnost…
Zásada přiměřenosti podle § 11 zákona 273/2008 Sb. patří k základním povinnostem policie a promítá se do všech jejích činností, a to vzhledem k rozsahu pravomocí, kterými policie disponuje. Protože se předpokládá, že při její činnosti dojde často i k citelným zásahům do osobní sféry osob a může dojít ke způsobení újmy, tato újma nesmí být…
Závěr o tom, zda se jedná o těžkou újmu na zdraví ve smyslu § 122 odst. 2 písm. i) tr. zákoníku, je závěrem právním, který ve finále musí učinit soud, a to na podkladě skutečností, které mají podklad v obsahu spisu. Pokud jde o původ této těžké újmy, vycházejí soudy ze znaleckých posudků z oborů, jichž se fyzická nebo psychická porucha týká.
Pokud soud obhájce neinformoval, že jeho záměr prodloužit si lhůtu pro odůvodnění blanketní stížnosti neakceptuje a jasně mu neurčil termín, dokdy musí odůvodnění doplnit, byl povinen mu umožnit, aby odůvodnění stížnosti doplnil v jím požadované lhůtě, byť byla pro soud stanovena matoucím způsobem a v konečném důsledku by byla nepřiměřeně…
Poskytne-li cizinec v situaci nuceného návratu závažné důvody domnívat se, že mu hrozí újma v podobě špatného zacházení, je třeba, aby příslušný státní orgán odpovědný za rozhodnutí o nuceném návratu rozptýlil pochyby, že v zemi, do níž bude cizinec navrácen, mu hrozí reálné nebezpečí špatného zacházení. Vyžaduje-li tento státní orgán pro…
Trestní soud v řízení o povolení obnovy jako mimořádném opravném prostředku neporuší právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, nebude-li za „skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé“ podle ustanovení § 278 odst. 1 zákona 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů, považovat skutečnosti nebo…
Za jinou těžkou újmu ve smyslu § 175 odst. 1 tr. zákoníku mohou být považovány se zřetelem na konkrétní dopady pro poškozeného i výhrůžky týkající se zveřejnění jeho homosexuální orientace a skutečností s ní souvisejících i přesto, že je takový vztah dvou osob stejného pohlaví legalizován zákonem 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o…
Ochranné opatření podle § 102 tr. zákoníku lze použít tehdy, když tomu, komu věc (jiná majetková hodnota) náleží, ji zabrat nelze (§ 101 odst. 1, 2 tr. zákoníku), protože již v takové podobě vůbec nebo zčásti neexistuje, jelikož došlo k jejímu zničení (např. spálením, roztrháním, rozstříháním, opomenutím takového jednání, při němž dojde k…
Povinnost podle § 180 daňového řádu se vztahuje výlučně na daňový subjekt, který neuhradil nedoplatek, jde o jeho osobní povinnost, kterou nelze přenést na zmocněnce ve smyslu § 25 odst. 1 písm. c) daňového řádu, neboť jde o případ, kdy se právě po něm vyžaduje, aby něco osobně vykonal ve smyslu § 27 odst. 1 daňového řádu. Daňový poradce, který v…
Ani při zjištění, že motorové vozidlo řídila pod vlivem návykové látky, jejíž koncentrace v krvi již sama o sobě vylučovala její způsobilost k výkonu této činnosti, osoba, jež je současně zdravotně nezpůsobilou k řízení motorového vozidla ve smyslu § 84 odst. 3 zákona 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých…
Jestliže soudy při ukládání trestu odnětí svobody po zvážení všech okolností rozhodných pro stanovení druhu a výměry trestu ve smyslu § 38 a § 39 odst. 1 tr. zákoníku zvažují, a to i u vícečinného souběhu většího množství trestných činů, že obviněnému uloží trest v rámci sazby stanovené na nejpřísněji trestný čin, nejsou splněny podmínky pro to…
Jednání pachatele spočívající ve vykonání pohlavního styku na dítěti mladším patnácti let při současném zneužití bezbrannosti této oběti naplňuje znaky trestného činu znásilnění podle § 185 tr. zákoníku, a nikoli jen znaky trestného činu pohlavního zneužití podle § 187 tr. zákoníku. V případě znásilnění spáchaného zneužitím bezbrannosti dítěte…
Pod pojem „trestnost činu“ užitý v čl. 40 odst. 6 Listiny spadá i hmotněprávní úprava zániku trestní odpovědnosti a odpovědnosti za přestupek včetně promlčení trestní odpovědnosti a zániku odpovědnosti za přestupek uplynutím promlčecí doby.
Nezabývají-li se orgány činné v trestním řízní možností, že by jediný člen statutárního orgánu, který je vyloučen podle § 34 odst. 4 věty první zákona 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů, mohl zvolit právnické osobě zmocněnce, který by hájil její nejlepší zájmy a zvolil…
Rozhoduje-li stížnostní soud o stížnosti proti vazebnímu usnesení soudu prvního stupně, kterým byla zamítnuta žádost obviněného o propuštění z vazby, a v jehož případě se v souladu s § 73d odst. 3 trestního řádu nekonalo vazební zasedání, a obviněný výslovně požádá o projednání této stížnosti ve vazebním zasedání, stížnostní soud nemusí obviněného…
Náhradu nákladů poškozených v adhezním řízení podle § 154 odst. 1 trestního řádu nelze vyloučit jen kvůli plnění z pojištění odsouzeného a obecné soudy musí její případné...
Autonomie vůle představuje elementární podmínku fungování právního státu [srov. nález ze dne 11. 11. 2009 sp. zn. IV. ÚS 128/06 (N 235/55 SbNU 267)] s tím, že jde o jeden z projevů...
Případem extrémního nesouladu mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými a právními zjištěními odporujícím čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je rozhodnutí, ve...
Nesprávným poučením o přípustnosti dovolání v trestním řízení dochází k porušení práva obviněného na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Přímým adresátem (procesu) uznání cizozemského rozhodnutí je stát, jenž na základě jím zvoleného nebo smluvně ujednaného postupu akceptuje cizí rozhodnutí co do účinků s ním...
