Neaplikuje-li obecný soud v řízení o návrhu na vydání předběžného opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí účinnou právní úpravu § 400 a násl. zákona o zvláštních řízeních soudních, kterou je podle čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky vázán, zatíží své rozhodnutí prvkem svévole a poruší právo stěžovatelky na soudní ochranu podle čl. 36…
Cílem účinného vyšetřování podezření ze spáchání násilných trestných činů není vyvracení hájitelných tvrzení potenciální oběti. Hájitelnost jejích tvrzení a respekt k situaci potenciální oběti spočívá v tom, že k jejímu popisu událostí přistupují orgány činné v trestním řízení bez předpojatosti jako k možné či představitelné verzi skutkového děje…
Řízení ve věcech činů jinak trestných páchaných dětmi mladšími patnácti let zpravidla není řízením o trestním obvinění podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, ledaže dítěti hrozí zbavení osobní svobody. O řízení o trestním obvinění podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy proto typicky půjde v případech těch nejzávažnějších činů…
Trestní soudy při určování výše náhrady nemajetkové újmy chrání základní práva poškozených, a proto musí zohlednit všechny relevantní skutečnosti a vycházet mimo jiné z kritérií obsažených v § 2956 a 2957 občanského zákoníku a odůvodnit jejich užití. Uvedené se uplatní o to více v případě, kdy odvolací soud výši náhrady určené soudem prvního…
Nejvyšší soud jako sjednocovatel judikatury obecných soudů je povinen znát svou vlastní judikaturu a zohlednit ji, i když se jí účastníci řízení nedovolávají. Pokud rozhodne v rozporu s vlastní judikaturou, aniž věc postoupí velkému senátu kolegia, poruší právo na zákonného soudce (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), byť se účastníci…
Nárok na náhradu újmy za závažné zásahy do lidské důstojnosti (čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) a osobní integrity (čl. 7 odst. 1 Listiny) je nedílnou součástí a pokračováním těchto základních práv. Z vůle zákonodárce mají trestní soudy povinnost rozhodnout o adhezních nárocích poškozených na náhradu újmy, pokud byly řádně…
Vyhradí-li si obviněný v blanketní stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání lhůtu pro její doplnění, orgán činný v trestním je povinen lhůtu buď akceptovat, anebo transparentním způsobem, o němž bude učiněn záznam ve spisu, informovat obviněného o zkrácení této lhůty s řádným odůvodněním. Rozhodne-li za této situace orgán činný v…
Ani při posuzování naplnění znaků určité skutkové podstaty, ani při zvažování aplikace zásady subsidiarity trestní represe se nelze spokojit toliko s obecnými frázemi (např. o nedostatečné intenzitě útoku). Kde je to možné, musí závěrům orgánů činných v trestním řízení předcházet širší analýza běžné aplikační praxe v úvahu přicházejících…
Vazba jako výjimečný zajišťovací nástroj má trvat jen nezbytně nutnou dobu. Platí, že čím déle vazba trvá a čím výrazněji trestní věc pokročí, tím více se snižuje její legitimita, a proto pro její další trvání musí existovat přesvědčivější a konkrétnější argumenty ve smyslu tzv. doktríny zesílených důvodů vazby s ohledem na povahu a závažnost…
Zákonem stanovená možnost neodůvodnit soudní rozhodnutí o upuštění od výkonu trestu odnětí svobody nebo jeho zbytku za současného vyhoštění podle § 327 odst. 1 písm. b) trestního řádu musí být interpretována restriktivně; lze ji využít v případech, je-li žadateli vyhovováno, vznáší-li žadatel irelevantní argumenty nebo je-li jeho podání opakované…
Podle § 10 odst. 1 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů, vstupuje právní nástupce původně stíhané právnické osoby do trestního řízení (bylo-li již započato), a to v jeho aktuální fázi, v jaké se nachází v době vzniku právního…
Pokud krajský soud dá pokyn k předání vyžádaného z předávací vazby do vyžadujícího státu sedm dní před uplynutím desetidenní zákonné lhůty k předání podle § 213 odst. 2 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, přesto, že vyžádaný včas informoval tento soud o podání ústavní stížnosti proti rozhodnutí o předání…
V ústavním principu subsidiarity trestní represe se odráží ústavní princip proporcionality. Ústavní princip subsidiarity trestní represe včetně požadavku na posouzení společenské škodlivosti činu je ústavním předpokladem pro použití trestního práva, resp. pro vznik trestní odpovědnosti. Tam, kde lze užít jiných, mírnějších nástrojů, užijí se…
O tom, že poškozený je zvlášť zranitelnou obětí, nevydává soud samostatné usnesení podle § 51a odst. 2 tr. ř. Rozhodne-li usnesením podle § 51a odst. 4 tr. ř. o ustanovení zmocněnce, uvede v jeho odůvodnění, na jakém podkladě takové postavení poškozeného dovodil. Toto usnesení je obviněný oprávněn napadnout stížností. Pro přiznání statusu zvlášť…
Rozsah a způsob uspokojení nároků poškozeného nejsou podle § 175a odst. 6 písm. g) tr. ř. nutnou součástí obsahu dohody o vině a trestu, avšak státní zástupce při jejím sjednávání dbá na zájmy poškozeného (§ 175a odst. 5 tr. ř.). Proto je povinen ho za podmínek podle § 175a odst. 2 tr. ř. vyrozumět o jednání o dohodě o vině a trestu, a to tak, aby…
Orgán rozhodující o zajištění nároku poškozeného na majetku obviněného (§ 47 odst. 1 tr. ř.) nebo o zajištění věci důležité pro trestní řízení nikoli pro důkazní účely [§ 77b odst. 1 písm. b), c), d) tr. ř.] musí mimo jiné posoudit, zda zjištěné skutkové okolnosti umožňují předpokládat, že bude učiněno rozhodnutí, pro které je zajištění prováděno…
Shodné účinky jako upozornění na možnost přísnějšího právního posouzení skutku podle § 225 odst. 2 tr. ř. má i kasační rozhodnutí odvolacího soudu v téže věci, ve kterém je uvedeno, že návrh státního zástupce na zpřísnění právního posouzení skutku je důvodný. (Uvedený závěr se uplatní i za úpravy ustanovení § 225 odst. 2 tr. ř. účinné od 1. 1.
Vydání příkazu k dodání do výkonu trestu podle § 321 odst. 3 trestního řádu poté, co soud neodstraní vadu v řádném doručení této výzvy způsobenou doručováním na jinou adresu, než kterou označil obviněný jako doručovací, je porušením práva na zbavení osobní svobody pouze z důvodů a způsobem, který stanoví zákon, podle čl. 8 odst. 2 věty první…
Výchozí premisou ústavního přezkumu legislativní činnosti ústící v přijetí nové skutkové podstaty trestného činu je respektování dělby moci a role zákonodárného orgánu, a to se zohledněním specifického postavení Ústavního soudu, jemuž obecně vzato nepřísluší posuzovat šíři hranic trestněprávní kriminalizace určitých typů jednání. Ústavní soud…
Vznese-li poškozený obsáhlou argumentaci o nesprávné právní kvalifikaci skutku a na ní navazující argumentaci o věcné nepříslušnosti soudu, je povinností soudu se s těmito námitkami vypořádat, a to nejpozději v konečném rozhodnutí.
Neaplikuje-li obecný soud v řízení o návrhu na vydání předběžného opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí účinnou právní úpravu § 400 a násl. zákona o zvláštních...
Cílem účinného vyšetřování podezření ze spáchání násilných trestných činů není vyvracení hájitelných tvrzení potenciální oběti. Hájitelnost jejích tvrzení a respekt k...
Řízení ve věcech činů jinak trestných páchaných dětmi mladšími patnácti let zpravidla není řízením o trestním obvinění podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a...
Při rozhodování o nákladech účastníků exekučního řízení lze při zohlednění skutkových okolností věci zvážit aplikaci § 150 o. s. ř., tj. využít moderačního práva jako...
Snížení jedné z odměn zastupiteli územního samosprávného celku při souběhu funkcí v rámci územní samosprávy nezasahuje do jádra žádného základního práva chráněného Listinou...
