Dojde-li k ignorování doplnění stížnosti v důsledku administrativního pochybení na straně soudů, nelze takovou skutečnost přičítat k tíži obviněného, o jehož osobní svobodě se v daném řízení rozhoduje.
Zásada ne bis in idem ve smyslu čl. 40 odst. 5 Listiny základních práv a svobod se uplatňuje ve všech fázích realizace trestněprávní odpovědnosti. Osoba, vůči níž se trestněprávní odpovědnost uplatní, je chráněna uvedenou zásadou nejen pro fázi samotného uložení trestu (potrestání), ale také pro fázi výkonu trestu, a pokud uložený trest vykoná…
Prodlužuje-li soud zabezpečovací detenci, musí primárně vycházet z § 96 odst. 1 trestního zákoníku, který lze považovat za průmět čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod do zákonné úpravy. Soud se takto musí zabývat (1) kritériem přiměřenosti zabezpečovací detence ve vztahu k povaze a závažnosti trestné činnosti, na základě níž je pachateli…
Při posuzování, zda byly naplněny privilegující okolnosti skutkových podstat zabití (§ 141 trestního zákoníku) nebo ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky (§ 146a trestního zákoníku), musí soudy řádně vyhodnotit všechny skutečnosti, které svou mimořádnou intenzitou a závažností mohly vést k silnému rozrušení stěžovatele (obviněného), včetně…
Součástí prohlášení viny podle § 206c odst. 1 tr. ř. je souhlas obviněného s právní kvalifikací skutku uvedenou v obžalobě (návrhu na potrestání). Přijme-li soud prohlášení viny, v odsuzujícím rozsudku nemůže bez dalšího změnit právní kvalifikaci oproti obžalobě (návrhu na potrestání), popřípadě oproti přijatému prohlášení viny učiněnému obviněným…
Jednočinný souběh přečinů úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1 a § 211 odst. 2 tr. zákoníku je vyloučen z důvodu subsidiarity druhého z uvedených ustanovení vůči prvnímu.
Pojem škody má ve výroku o vině a ve výroku o náhradě škody odlišný význam. V případě výroku o vině je škoda znakem skutkové podstaty trestného činu, u výroku o náhradě škody je podkladem k nároku poškozeného na náhradu újmy způsobené trestnou činností. Výše způsobené škody, kterou obsahuje výrok o vině, bez dalšího nepředurčuje, jak vysokou…
Soud v řízení o správní žalobě právnické osoby není vázán trestním rozsudkem vydaným v řízení proti jejím jednatelům, v němž právnická osoba sama nevystupovala.
Zásada kontradiktornosti řízení, jejíž součástí je právo seznámit se a případně reagovat na podání jiných stran či orgánů k soudu, vyvěrá přímo z ústavního pořádku (čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy). Proto se uplatňuje ve všech typech řízení, i když nejsou tato práva výslovně upravena v zákoně. To platí i pro řízení o stížnosti proti…
Je porušením práva na soudní ochranu, garantovaného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud soud bez náležitého odůvodnění vyloučí aplikaci § 12 odst. 4 advokátního tarifu a následně svévolně stanoví výši náhrady nákladů za zastupování zmocněncem. Má-li soud za to, že náhrada stanovená v souladu s právními předpisy je nespravedlivá…
Neinformoval-li soud obviněného stěžovatele o tom, že bude rozhodováno o stížnosti státního zástupce proti rozhodnutí o propuštění z vazby na svobodu, aniž by mu tuto stížnost zaslal a poskytl mu lhůtu k vyjádření či vyslovení požadavku na konání vazebního zasedání, a nekonal-li ani vazební zasedání, o které obviněný požádal v řízení před soudem…
Byť se obviněný obstrukcemi vyhýbá účasti na jednání soudu, soudy na něj nemohou uvalit vazbu, aniž by se vypořádaly s otázkou, zda nelze jeho účast zajistit méně intenzivními prostředky. Jinak dochází k porušení práva zaručeného čl. 8 odst. 5 Listiny základních práv a svobod.
Nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, ačkoli ve skutečnosti přípustné je (resp. za určitých podmínek být může), představuje porušení práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Je-li trestní stíhání zastaveno pro nepříčetnost obviněného v době činu a nevyjde-li najevo svévole orgánů činných v trestním řízení, ústavní pořádek nezaručuje právo na náhradu škody trestním stíháním způsobené.
Úkolem Ústavního soudu není v každém jednotlivém případě hodnotit, zda byly naplněny zákonné podmínky pro odkázání poškozených s jejich adhezními nároky do občanskoprávního řízení. Platí to tím spíše za situace, kdy soud rozhoduje trestním příkazem; prostor pro odkázání poškozených na občanskoprávní řízení je v případě trestních příkazů větší…
Institut nutné obrany nemůže být posuzován stejně v právu trestním jako v právu civilním. Trestní a přestupkové právo míří k sankcionování společensky závadného chování, zatímco soukromé právo stanoví kompenzační systém soukromých zájmů. Jednající, jehož čin není trestný z důvodu nutné obrany podle § 29 trestního zákoníku, nemusí být za zvláštních…
Opatrovníkovi (zmocněnci) poškozeného nelze přiznat podle § 151 odst. 3, 6 tr. ř. odměnu za sepsání žádosti o poskytnutí peněžité pomoci ve smyslu zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, neboť nejde o úkon právní služby poskytované v trestním…
Pojem „trvalý pobyt“ ve smyslu ustanovení § 205 odst. 2 písm. a) z. m. j. s. vyjadřuje, že se vyžádaný na určitém místě v České republice dlouhodobě zdržuje, má zde zajištěné bydlení a zaměstnání, navázal zde rodinné nebo obdobné sociální vztahy, disponuje zde se svým majetkem a zmíněné místo tak důvodně vnímá jako své dlouhodobé bydliště, kde se…
Předchozí rozhodování o vině a trestu (původně) spoluobviněných ohledně souvisejících skutků samo o sobě nevzbuzuje pochybnosti o podjatosti soudce při rozhodování o vině a trestu dalších obviněných. Při posuzování, zda lze mít pochybnosti o podjatosti soudce, který dříve rozhodoval o vině a trestu (původně) spoluobviněných ohledně souvisejících…
Je porušením čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud obecný soud nadužívá možnosti odkázat poškozeného v trestním řízení s jeho nárokem na náhradu škody uplatněným v adhezním řízení na řízení občanskoprávní. Takovým nadužíváním je i rozhodnutí obecného soudu, kterým odkáže poškozeného s nárokem na náhradu škody na řízení…
Dojde-li k ignorování doplnění stížnosti v důsledku administrativního pochybení na straně soudů, nelze takovou skutečnost přičítat k tíži obviněného, o jehož osobní svobodě se v...
Ačkoliv ani existence nepravomocného povolení stavebního záměru ve spojení s principem kontinuity územního plánování nevylučuje možnost změny územního plánu způsobem omezujícím...
Zásada ne bis in idem ve smyslu čl. 40 odst. 5 Listiny základních práv a svobod se uplatňuje ve všech fázích realizace trestněprávní odpovědnosti. Osoba, vůči níž se trestněprávní...
Prodlužuje-li soud zabezpečovací detenci, musí primárně vycházet z § 96 odst. 1 trestního zákoníku, který lze považovat za průmět čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod do...
Poslanecká sněmovna má při interpretaci a aplikaci zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, velkou míru autonomie, a není ani...
