V případě, kdy odsouzenému bylo uloženo několik na sebe bezprostředně navazujících trestů zákazu činnosti téhož druhu, je k rozhodnutí o jeho žádosti o podmíněné upuštění od výkonu jejich zbytků příslušný podle § 315 odst. 2 tr. ř. ten soud, který odsouzenému uložil trest, jenž je vykonáván v okamžiku podání žádosti o podmíněné upuštění od výkonu…
Prohlášení viny ve smyslu § 206c tr. ř. je dobrovolným vyjádřením obviněného, které činí po řádném poučení soudem na základě své vůle o skutku kladeném mu za vinu, jímž souhlasí s tím, že ho spáchal, i se závěrem, jak je v obžalobě právně posouzen. Jde o svobodný projev vůle, jenž není vázán na další konkrétní postup či rozhodnutí soudu (např. na…
Opakované rozhodování o nároku poškozeného na náhradu nemajetkové újmy vyžaduje, aby trestní soudy postupovaly soustředěně a vynaložily maximální úsilí k tomu, aby bylo možné o adhezním nároku rozhodnout.
Při posuzování přiměřenosti délky zajištění majetku v rámci trestního řízení je nutné zvážit zejména příčiny trvajícího zajištění (zda je dáno např. složitostí věci, anebo neodůvodněnými průtahy orgánů činných v trestním řízení), jakož i to, jaký vliv má průběh trestního řízení na sílu argumentů, kterými je potřeba zajištění podepírána (zda se…
Nerozhodnutí soudu v trestním řízení o řádně a včas uplatněném nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy představuje tzv. nesprávný úřední postup ve smyslu zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady 358/1992 Sb., o notářích a…
Obecný soud má v trestním řízení povinnost svým postupem usilovat o naplnění podmínek pro přiznání náhrady škody či nemajetkové újmy v adhezním řízení. Nepřizná-li soud uplatněný adhezní nárok, ač jsou pro to splněny zákonné podmínky, a neodůvodní-li náležitě své závěry, poruší ústavně zaručené právo oběti na spravedlivý proces a soudní ochranu…
Úkon právní služby lze posoudit jako mimořádně obtížný ve smyslu § 12 odst. 1 advokátního tarifu i proto, že zastupovaný trpí duševní poruchou, avšak jen pokud je v jejím důsledku jednání se zastupovaným obzvlášť nesnadné z důvodu jeho agresivity, paranoidních či výjimečně obtěžujících projevů apod.
Podmínka nepřetržité doby, která musí uplynout, aby soud mohl zahladit odsouzení, je naplněna uplynutím právě jen časového úseku vymezeného v § 105 odst. 1 písm. a) až e) tr. zákoníku. Vedení či nevedení řádného života odsouzeným v době od uplynutí tohoto časového úseku do rozhodnutí soudu o zahlazení odsouzení je proto…
Pro rozhodnutí o nároku poškozeného na náhradu majetkové škody spočívající v ušlém výdělku ze závislé činnosti po dobu pracovní neschopnosti postupem podle § 228 odst. 1 tr. ř. se výše průměrného výdělku (od něhož jsou při stanovení výše náhrady odečítány poškozenému vyplacené náhrady mzdy či platu a dávky nemocenského pojištění) určuje z hrubé (a…
Při rozhodování o nároku na bezplatnou obhajobu musí soud vycházet primárně z aktuální majetkové situace a výdělkových možností obviněného. Pokud nárok na bezplatnou obhajobu nepřizná pouze na základě možnosti dosáhnout příjmů v blíže neurčené budoucnosti a odhlédne od aktuální situace, postupuje v rozporu s čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv…
K zásahu do základních práv nedojde postupem obecných soudů, které uznaly stěžovatele vinným přečinem porušení tajemství dopravovaných zpráv, k jejichž obsahu se stěžovatel dostal neoprávněným způsobem a bez přivolení odesílatelů a adresátů.
Článek 1 odst. 1 nařízení Brusel I bis musí být vykládán v tom smyslu, že pod pojem „věci občanské a obchodní“ ve smyslu tohoto ustanovení nespadá řízení o žalobě na nahrazení souhlasu žalovaného podané v souvislosti s žádostí o vydání věci z úschovy soudu, které je řízením incidenčním ve vztahu k řízení o úschově věci zajištěné orgány činnými v…
Otázka místní příslušnosti soudu na výběr dané podle § 87 písm. b) o. s. ř. je v případě místa, kde došlo ke škodné události, založena na principu fakticity. U újmy způsobené trestním stíháním je místně příslušný soud, v jehož obvodu bylo vydáno usnesení o zahájení trestního stíhání, bylo-li vydáno v místě pracoviště Policie České republiky, byť…
Zákonná dikce „čin vyšel najevo“ v § 18 odst. 2 tr. ř. vyjadřuje stav, při kterém se informace o činu dostala subjektu, který je povolán k tomu, aby na ni reagoval způsobem, jímž se čin stane předmětem trestního řízení.
I. Postup podle zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, představuje prostředek ochrany proti porušení povinnosti urychleně rozhodnout…
Moderace výše nákladů na zmocněnce poškozeného je možná pouze na základě specifických okolností případu a tento postup musí být řádně odůvodněn. Závěry soudů nemohou být namísto individuálního posouzení věci založeny na myšlence, že by moderace měla být s ohledem na princip rovnosti provedena vždy. Opačný postup soudů vede k zásahu do práva na…
Pro jednání obviněného spočívající v okolnostech, které lze důvodně považovat za maření hlavního líčení, lze obviněného vzít do vazby podle § 67 písm. a) trestního řádu pouze tehdy, pokud soud vyčerpá všechna méně invazivní opatření, která mají za cíl obviněného přimět k účasti na hlavním líčení, zejména předvedení podle trestního…
O překvapivé rozhodnutí se jedná i tehdy, pokud poškozená v trestním řízení neměla příležitost vyjádřit se k odlišnému právnímu názoru odvolacího soudu, v jehož důsledku soud výrazně snížil výši náhrady nemajetkové újmy přiznané poškozené soudem prvního stupně, aniž by obsah odvolání či průběh odvolacího řízení takovému záměru soudu jakkoliv…
Je-li relativně nižší závažnost činu (např. při škodě v řádu jednotek milionů Kč, spáchání činu osobou jinak zachovalou), větší časový odstup od spáchání činu, delší doba trvání trestního stíhání, jakož i s ohledem na současně ukládanou povinnost k náhradě škody a s ohledem na uložení i dalšího, vedlejšího trestu (např. peněžitého), důvodem pro…
Pohledávka vyplývající z povinnosti odsouzeného nahradit státu náklady spojené s výkonem vazby, jež se podle § 2 odst. 3 písm. b) daňového řádu považuje za daň a jejíž placení se podle § 361a tr. ř. spravuje podle daňového řádu, je splatná až po rozhodnutí o výši nákladů výkonu vazby vydaného ředitelem věznice podle § 11 odst. 1 vyhlášky č.
Právo na projednání věci v přiměřené době ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod, publikované pod č. 209/1992 Sb. (Úmluva) je obsahově shodné s právem na...
Při posuzování podmínek pro aplikaci § 3 odst. 1 obč. zák. je vždy třeba brát v úvahu princip vlastnické svobody, vyjádřený též v článku 11 odst. 4 Listiny základních práv a...
V případě nevykonatelné pohledávky představované požadovaným (kapitalizovaným) úrokem z prodlení, může být popření výše úroků z prodlení odůvodněno i tvrzením, že dlužník...
Vznikne-li na majetku zůstavitele škoda, která ještě za jeho života nebyla nahrazena, představuje právo na její náhradu majetkové právo, které patří do dědictví. Nebyla-li škoda...
O zmatečnostní vadu ve smyslu § 229 odst. 3 o. s. ř. jde i tehdy, jestliže odvolací soud projedná odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně (insolvenčního soudu) a rozhodne o něm bez...
