Úmysl nepřímý a nedbalost vědomá spolu hraničí, přičemž hranice mezi nimi je podstatně obtížněji rozeznatelná než hranice mezi úmyslem přímým a nepřímým a než hranice mezi nedbalostí vědomou a nevědomou. Smíření se (tedy jedna z forem srozumění) s možným nastoupením nějakého následku a spoléhání bez přiměřeného důvodu, že k takovémuto následku…
Přečinu padělání a pozměnění veřejné listiny podle § 348 odst. 1 alinea první tr. zákoníku se dopustí ten, kdo padělá veřejnou listinu nebo podstatně změní její obsah v úmyslu, aby jí bylo užito jako pravé, nebo takovou listinu užije jako pravou. Objektem přečinu podle § 348 odst. 1 tr. zákoníku je zájem na autenticitě veřejných listin a na důvěře…
Paděláním platebního prostředku se rozumí mimo jiné vyplnění či vyhotovení platebního prostředku bez oprávnění. U listinných příkazů k úhradě jde o případy, kdy pachatel např. zfalšuje příkaz k úhradě tím, že napodobí podpis disponenta s účtem, zatímco při použití internetového bankovnictví a při transakcích uskutečněných v jeho rámci (např.
Nikoliv každé porušení zákonného ustanovení upravujícího dokazování musí znamenat, že důkaz bude nutně relativně či absolutně neúčinný a tím pádem třeba i procesně nepoužitelný. Je tomu tak proto, že trestní řízení vychází z formálně-materiální povahy důkazu, přičemž v zásadě jen vady v procesu dokazování dosahující úrovně porušení práva na…
Majetek obchodních společností je pro jejich společníky či akcionáře majetkem cizím, stejně tak to platí i pro statutární orgán, a to i kdyby měl na obchodní společnosti majetkovou účast. Obchodní společnosti jsou zakládány z vůle jejich společníků a svým vznikem se obchodní společnosti od společníků majetkově oddělují, společníkům vznikají práva…
Podmínka nepřetržité doby, která musí uplynout, aby soud mohl zahladit odsouzení, je naplněna uplynutím právě jen časového úseku vymezeného v § 105 odst. 1 písm. a) až e) tr. zákoníku. Vedení či nevedení řádného života odsouzeným v době od uplynutí tohoto časového úseku do rozhodnutí soudu o zahlazení odsouzení je proto…
V případě, kdy odsouzenému bylo uloženo několik na sebe bezprostředně navazujících trestů zákazu činnosti téhož druhu, je k rozhodnutí o jeho žádosti o podmíněné upuštění od výkonu jejich zbytků příslušný podle § 315 odst. 2 tr. ř. ten soud, který odsouzenému uložil trest, jenž je vykonáván v okamžiku podání žádosti o podmíněné upuštění od výkonu…
Trestní soudy při určování výše náhrady nemajetkové újmy chrání základní práva poškozených, musí proto zohlednit všechny relevantní skutečnosti a vycházet (mimo jiné) z kritérií obsažených v § 2956 a 2957 občanského zákoníku a odůvodnit jejich užití. Neschopnost poškozených plně pochopit zásah do práv nemůže být důvodem pro snížení náhrady za…
Rozhodne-li stížnostní soud o tzv. blanketní stížnosti, přestože stěžovatel (respektive jeho obhájce) jasně, srozumitelně a včas avizoval svůj úmysl věcnou stížností argumentaci doplnit, byť bez konkrétně vymezené lhůty, poruší právo stěžovatele na soudní ochranu ve spojení s jeho právem na obhajobu podle čl. 36 odst. 1 a čl. 40 odst. 3 Listiny…
Jestliže obecné soudy v rámci prokazování viny obviněného přistoupí k hodnocení důkazů jednostranně, nevezmou do úvahy nutnost uplatnění zásady presumpce neviny a z ní vyvozené zásady in dubio pro reo a nezabývají se povahou trestního řízení jako nejzazšího prostředku (ultima ratio) ve smyslu dle § 12 odst. 2 trestního zákoníku, poruší takovým…
Podáním prosté stížnosti do protokolu bezprostředně po převzetí usnesení není konzumována lhůta k podání stížnosti a účastník řízení má možnost stížnost v otevřené lhůtě doplnit.
Odepřela-li GIBS stěžovateli právo nahlédnout do spisu vedeného v souvislosti s šetřením postupu Policie České republiky při zásahu, při němž došlo k usmrcení jeho dcery, porušila tím základní právo stěžovatele na účinné vyšetřování vyplývající z práva na život podle čl. 6 Listiny základních práv a svobod a čl. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a…
Obviněný nesmí být ponechán ve vazbě kvůli podezření z takové trestné činnosti, z níž doposud nebyl obviněn (čl. 8 odst. 5 Listiny základních práv a svobod ve spojení s § 68 odst. 1 trestního řádu).
V rozhodnutí o předstižné vazbě ve smyslu § 67 písm. c) trestního řádu musí být přesvědčivě zdůvodněna aktuálnost obav z opakování trestné činnosti. A to za současného vypořádání se s argumenty, kterými obviněná osoba zpochybňuje existenci vazebních důvodů, pečlivého zvážení aktuální osobní a finanční situace této osoby, ale i časového hlediska…
Opírají-li soudy závěr o nemožnosti změny zabezpečovací detence na ochranné léčení o diagnostické či terapeutické důvody, musí vycházet z aktuálních poznatků o zdravotním stavu chovance analyzovaných znalci nezávislými na ústavu, kde k výkonu detence dochází.
Obecné soudy jsou povinny při stanovení výše zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, vždy pečlivě zvažovat veškeré okolnosti případu. Mezi ně mohou patřit i relevantní specifika profesního prostředí poškozených.
Jednočinný souběh zvlášť závažných zločinů těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1, odst. 2 písm. g) tr. zákoníku a násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku není vyloučen.
Je-li dán některý z důvodů nutné obhajoby podle § 36a odst. 2 písm. a) až d) tr. ř., musí mít obviněný obhájce již od počátku řízení o návrhu na povolení obnovy řízení, pokud se ho podle § 36b odst. 1 tr. ř. nevzdal. Provedení obnovovacího řízení bez splnění této podmínky je vadou odůvodňující zrušení rozhodnutí v něm…
Ustanovení § 151 odst. 2 trestního řádu nezakládá bez dalšího nárok obhájce na odměnu a náhradu hotových výdajů za jakýkoli úkon právní služby poskytnutý obviněnému v průběhu nutné obhajoby v souvislosti s jeho trestní věcí. Obecný soud musí vždy zhodnotit, zda úkon právní služby nebyl z hlediska účelu povinného zastoupení při celkovém zohlednění…
Pokud se obecné soudy při posuzování podmínek pro podmíněné propuštění omezí na pouhé matematické sečtení kázeňských odměn a počtu trestních odsouzení a z možnosti podmíněného propuštění tak pro odsouzeného fakticky učiní nedostižnou metu, poruší tím právo odsouzeného na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1…
Při rozhodování o žádosti obviněného o přiznání nároku na bezplatnou obhajobu či obhajobu za sníženou odměnu podle § 33 odst. 2 a násl. trestního řádu trestní soudy mohou...
Při rozhodování o náhradě nákladů řízení jsou obecné soudy povinny přihlédnout k tomu, zda a jak se předmět řízení v jeho průběhu změnil a podle toho také posuzovat míru...
Z autonomie církví ve smyslu čl. 16 odst. 2 Listiny základních práv a svobod vyplývá, že obecné soudy nejenže nejsou oprávněny rozhodovat o trvání služebního poměru duchovních, ale...
Paušální vtažení skutkových zjištění z jiných soudních řízení, jichž se stěžovatel neúčastnil, s odkazem na to, že jsou tyto skutečnosti "soudu známy z jeho činnosti" ve smyslu...
Aplikace § 9 odst. 4 písm. b) advokátního tarifu bez splnění zákonných podmínek je porušením kogentní právní úpravy a porušením stěžovatelova práva na soudní ochranu (čl. 36...
