Vyloží-li soud § 88 odst. 1 trestního zákoníku tak, že nemůže přijmout záruku za dovršení nápravy odsouzeného od jiné osoby než od zájmového sdružení občanů, jak je definuje trestní řád v § 3 odst. 1, poruší tím právo odsouzeného na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, neboť excesivně zvolil restriktivní výklad…
Při posuzování přiměřenosti délky zajištění majetku v rámci trestního řízení je potřeba zvážit zejména příčiny trvajícího zajištění (zda je dáno např. složitostí věci, anebo neodůvodněnými průtahy orgánů činných v trestním řízení), jakož i to, jaký vliv má průběh trestního řízení na sílu argumentů, kterými je potřeba zajištění podepírána (zda se…
Pokud bylo obviněnému uloženo a má nastoupit ochranné léčení ústavní formou, je podmínkou držení ve vazbě přesvědčivé odůvodnění vysvětlující, proč takovýmto léčením ani přes jeho ústavní formu nelze dosáhnout účelu vazby. Nedostatečnost takového odůvodnění představuje porušení práva na soudní ochranu zaručeného čl. 36 odst. 1…
I v dovolacím řízení je vyloučení advokáta z obhajoby soudem možné jen na základě zákonem stanoveného postupu, přičemž postup dle § 37a trestního řádu vyžaduje poskytnutí možnosti k vyjádření, potažmo přiměřeného časového prostoru k volbě jiného obhájce. Jinak dochází k porušení práv a svobod ústavně zaručených čl. 36 odst. 1 a čl. 40 odst. 3…
Pokud stížnostní soud rozhodne o stížnosti, aniž by vyčkal na její (stěžovatelkou) ohlášené doplnění (odůvodnění blanketního podání), přičemž nestanoví konkrétní lhůtu pro takové doplnění a ani v odůvodnění usnesení neuvede relevantní důvod pro nutnost vydat rozhodnutí o stížnosti neprodleně, zasahuje takovým postupem do práva na přístup k soudu…
O nevyhovění žádosti o přijetí opatření na ochranu před druhotnou újmou podle § 17 a § 20 odst. 4 zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů), rozhodují orgány činné v trestním řízení usnesením, proti němuž je přípustná stížnost, která má odkladný účinek, a to analogicky podle § 51a…
Obviněný, který podal dovolání, má právo reagovat na vyjádření státního zástupce, obsahuje-li nějaké relevantní skutečnosti. Takovou skutečností může být nové upozornění na nedávný nález Ústavního soudu.
Samotné uvedení v omyl sdělením nepravdivé skutečnosti týkající se průběhu smluvního vztahu nenaplňuje skutkovou podstatu trestného činu podvodu, pokud má ten, kdo uvádí jiného v omyl, po celou dobu úmysl ve smluvním vztahu řádně pokračovat, plnit své smluvní povinnosti a obsah a smysl smluvního vztahu naplnit. To platí i tehdy, jestliže jde o…
Soud není oprávněn prohlášení viny přijmout, má-li o jakémkoliv relevantním aspektu skutkového stavu důvodné pochybnosti. Institut prohlášení viny nedává státním orgánům možnost obcházet pravidlo in dubio pro reo a zásadu materiální pravdy.
Rozhoduje-li odvolací soud k odvolání obviněného po zjištění, že rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o trestu nemůže obstát [§ 258 odst. 1 písm. b) tr. ř.], tedy že je vadný z důvodu nedostatečných skutkových zjištění, a chce-li takový rozsudek zrušit, odchýlit se od soudem prvního stupně učiněných skutkových zjištění a výrok změnit zásadním…
Některé trestné činy způsobují poškozenému nemateriální újmu takříkajíc z povahy věci. Tato újma přitom nemusí nabývat pouze podoby újmy na zdraví. Trestní soud proto nemůže v adhezním řízení odkázat poškozeného s nárokem na náhradu újmy na řízení ve věcech občanskoprávních jen proto, že jej nepodložil lékařskými…
Z rozhodnutí soudu o zabrání náhradní hodnoty musí vyplývat, že zákonné podmínky pro uložení ochranného opatření podle § 102 trestního zákoníku jsou splněny. Pokud odůvodnění soudních usnesení splnění podmínek neosvětluje a přezkoumatelně nereaguje na námitky zúčastněné osoby, porušuje její ústavně zaručená…
Uvedení soudu v omyl není vyloučeno, je možno se takovým způsobem dopustit i trestného činu podvodu. To však současně nutně neznamená, že by při každém klamání soudu měly být naplněny znaky trestného činu podvodu. Bude vždy záviset na posouzení okolností každého konkrétního případu, zda došlo k takovému klamání, které naplňuje všechny znaky…
Pokud obžalovaný neučinil prohlášení viny řádně, nemůže soud takové prohlášení přijmout. Takový postup soudu je v rozporu s právem na soudní ochranu zaručeného podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Ústavně konformní výklad § 206c odst. 1 trestního řádu vyžaduje, aby o určitosti prohlášení viny obžalovaným nebyly žádné pochyby, a…
I. Doznání odsouzeného k trestnému činu není nezbytnou podmínkou pro podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Vycházely-li rozhodující soudy z toho, že absence doznání stěžovatele, resp. v návaznosti na to získání náhledu na jeho trestnou činnost, brání splnění podmínky prokázání polepšení podle § 88 odst. 1 trestního zákoníku, jde o…
Blanketní opravné prostředky trestní řád neupravuje. Praxe umožňuje aplikovat tento nadstandardní přístup, přestože fakticky slouží k prodlužování zákonné lhůty, která v tomto případě činí podle § 143 odst. 1 trestního řádu tři dny. Proto by měly obecné soudy na obcházení zákona reagovat a srozumitelně účastníkovi sdělit, že zvolený postup…
Rozhodne-li stížnostní soud o stížnosti, aniž je mu soudem prvního stupně předloženo řádně a včas doplněné odůvodnění blanketní stížnosti v důsledku administrativního pochybení tohoto soudu, odporuje rozhodnutí o stížnosti právu na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Uplatní-li osoba v řízení návrh na doplnění…
Zamítne-li soud stížnost obviněného proti usnesení o vzetí do vazby za situace, kdy obviněný neměl možnost seznámit se s argumentací obsaženou v písemném vyhotovení usnesení soudu prvního stupně, neboť jemu, ani jeho obhájci nebylo toto usnesení doručeno, dochází k porušení základního práva obviněného na spravedlivý proces podle článku 36 odst. 1…
S ohledem na zásadu proporcionality zásahu do osobní svobody obviněného musí soud při rozhodování o ponechání obviněného ve vazbě vzít v úvahu, zda není již v dané fázi trestního řízení věci zřejmé, že trestní stíhání nepovede k uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody ve smyslu § 71 odst. 2 písm. b) trestního řádu. Pakliže soud dospěje k…
Poté, co trestní rozsudek, jímž soud ukládá trest propadnutí věci, nabude právní moci, může se třetí osoba, která uplatňuje své vlastnické právo k věci postižené trestem propadnutí věci, domáhat svých práv v občanskoprávním řízení (včetně řízení insolvenčního).
Pojem škody má ve výroku o vině a ve výroku o náhradě škody odlišný význam. V případě výroku o vině je škoda znakem skutkové podstaty trestného činu, u výroku o náhradě škody...
Brojí-li žalobce proti tvrzenému nezákonnému zásahu správního orgánu spočívajícímu v jeho nečinnosti (jiné než vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení), může být...
Při posuzování kolize vlastnického práva (čl. 11 Listiny), práva na podnikání (čl. 26 Listiny) a práva na samosprávu (čl. 8, čl. 100 Ústavy), na straně jedné, a zájmu na ochraně...
K základním právním zásadám a současně k určujícím rysům právního postavení osoby, zejména v soukromoprávních vztazích, patří svoboda (autonomie) vůle. Tato zásada dává...
Soud v řízení o správní žalobě právnické osoby není vázán trestním rozsudkem vydaným v řízení proti jejím jednatelům, v němž právnická osoba sama nevystupovala.
