Zásadně nelze za okolnost odůvodňující automatické přiznání nároku na bezplatnou obhajobu (či za sníženou odměnu) považovat pouze zjištění, že je proti obviněnému vedeno exekuční či insolvenční řízení, neboť „ani existence probíhající exekuce, insolvence či vyživovací povinnosti nesvědčí pro nutnost přiznání předmětného nároku automaticky“, ale…
Šíření dezinformací není vyňato z dosahu čl. 17 odst. 1 a 2 Listiny; lze je omezit jen zákonem a za podmínek čl. 17 odst. 4 Listiny.
Uvedení v omyl nemusí spočívat jen v jednorázovém konání, kterým pachatel předstírá okolnosti, jež nejsou v souladu se skutečným stavem věci, ale může se skládat z dílčích, na sebe navazujících úkonů, jimiž pachatel vytváří situace, aby jimi záměrně navodil u poškozeného pocit důvěry, čehož posléze využije tím, že např. poškozeného v potřebné míře…
Zastavení trestního stíhání pro nepřiměřenou délku trestního řízení nemůže sloužit jako nástroj řešení rozdílných názorů nalézacího a odvolacího soudu na hodnocení skutkového stavu.
Nezaslání vyjádření státního zástupce k dovolání k replice obhajobě je porušením základního práva na soudní ochranu.
Vnese-li stěžovatel hájitelné tvrzení o tom, že byl podroben špatnému zacházení, vzniká státu, který je podle čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky založen na úctě k právům a svobodám člověka a občana, povinnost provést účinné vyšetřování potřebné k objasnění věci, které vyžaduje, aby příslušné orgány z vlastní iniciativy přijaly přiměřená opatření…
Soudy se při rozhodování o vazbě musejí vypořádat s argumenty, kterými obviněný zpochybňuje existenci vazebních důvodů.
Soudy rozhodující v trestním řízení musí poškozeným uplatněný adhezní nárok hodnotit podle jeho obsahu, přičemž k jeho konkrétnímu pochopení mají možnost zohlednit i jiné projevy poškozeného (např. výpovědi).
Z procesní složky čl. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod („Úmluva“) vyplývá pozitivní závazek státu pečlivě posoudit všechny okolnosti dané věci a dostatečně a přesvědčivě odůvodnit uložení podmíněného trestu za závažný útok na fyzickou a duševní integritu poškozeného. Tomuto závazku odpovídá právo poškozeného, které je…
Hrozba trestu odnětí svobody v délce nejméně osmi let není jediným důvodem pro vzetí nebo ponechání obviněného ve vazbě.
Obviněný v souvislosti s podmíněným zastavením trestního stíhání může, ale nemusí svůj závazek zdržet se určité činnosti ve smyslu § 307 odst. 2 písm. a) trestního řádu časově omezit, je na jeho vůli, zda určí (nejzazší) dobu, po kterou je ochoten se dané činnosti zdržet. Jestliže tak učiní, nemůže státní zástupce či soud v rozhodnutí o podmíněném…
Ustanoví-li Nejvyšší soud v případu nutné obhajoby obviněnému obhájce, musí mu poskytnout dostatečný prostor na seznámení se s okolnostmi dané věci a případnou přípravu vyjádření se k ní. Neupozorní-li obhájce (poskytnutím konkrétní lhůty), že se chystá v nejbližších dnech rozhodnout, je sedmidenní doba mezi doručením ustanovení obhájci a vydáním…
Doba, po kterou se na vyžádaného k vydání jinému než členskému státu Evropské unie hledí jako na žadatele o udělení mezinárodní ochrany, se podle § 101 odst. 6 písm. a) z. m. j. s. nezapočítává do nejvyšší přípustné doby trvání vydávací vazby ani poté, co bylo ustanovením § 3d odst. 3 písm. b) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, po novele provedené…
Soud rozhodující podle § 205 odst. 1 z. m. j. s. o předání vyžádaného může sám provádět věcné změny v popisu skutku, pro který byl vyžadujícím státem vydán evropský zatýkací rozkaz, pouze na podkladě informací poskytnutých příslušným orgánem vyžadujícího státu (např. k žádosti soudu o dodatkové informace podle § 205 odst. 1 poslední věty z. m. j.
Při doručování do datové schránky je třeba zásadně zvolit oborově správnou, tj. povaze doručované písemnosti odpovídající, datovou schránku. Tou je v případě písemností doručovaných obviněnému orgánem činným v trestním řízení datová schránka fyzické osoby podle § 3 zákona č. 300/2008 Sb. Zásilku týkající se trestního řízení, tedy např. obsahující…
Přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 4 alinea 1 tr. zákoníku se může dopustit pachatel až jednáním následujícím nikoli jen po vynesení rozhodnutí soudu o výchově nezletilých dětí (resp. schválené dohody), ale až po bezvýsledném užití opatření v občanském soudním řízení směřujících k zajištění výkonu tohoto…
Místem spáchání trestného činu (ve smyslu § 18 odst. 1 tr. ř.) jsou všechna místa, kde došlo ke skutečnostem (k dějům) naplňujícím některé znaky objektivní stránky skutkové podstaty trestného činu. Takovými místy jsou v případě trestného činu zneužití dítěte k výrobě pornografie podle § 193 odst. 1 tr. zákoníku jak místo, kde pachatel jednal…
Pokud odsouzený vykonával trest odnětí svobody ve více věznicích a krajský soud si při posuzování stížnosti proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o podmíněné propuštění vyžádá výchovnou zprávu z věznice, kde odsouzený vykonával trest odnětí svobody kratší dobu a postaví na této zprávě odůvodnění svého rozhodnutí, aniž by odsouzenému umožnil se k…
Hrozba trestu odnětí svobody v délce nejméně osmi let není jediným důvodem pro vzetí nebo ponechání obviněného ve vazbě. Čím déle vazba trvá a čím výrazněji trestní věc pokročí, tím přesvědčivější a konkrétnější argumenty pro její zachování musí existovat. Plynutím času jsou požadavky na odůvodnění vazebních rozhodnutí přísnější včetně požadavku…
Za místo spáchání trestného činu v případě přečinu porušení povinnosti v insolvenčním řízení podle § 225 tr. zákoníku, spáchaného opomenutím povinností vyplývajících ze zákona (neposkytnutím součinnosti), je třeba považovat místo, kde mělo dojít k jednání, jehož opomenutím došlo k naplnění dané skutkové podstaty, tedy v daném případě, kde měl…
Ve sporu o vydání bezdůvodného obohacení, spočívajícího ve vrácení výživného na zletilé dítě, které ochuzený rodič zaplatil v době, kdy jeho vyživovací povinnost k dítěti...
Společnická dohoda není (neplyne-li z vůle společníků in concreto něco jiného) změnou společenské smlouvy (stojí „vedle“ ní). Jsou-li závazky převzaté společníky ve...
Účastníku (obecně vzato) nic nebrání v tom, aby se nechal v kterékoliv fázi řízení zastoupit zvoleným zástupcem, kterému udělí plnou moc. Může tak učinit i poté, co podal podle §...
V případě, kdy byla škoda způsobena zvláštní povahou provozu (§ 2927 odst. 1 občanského zákoníku), lze zcela vyloučit povinnost provozovatele dopravy k náhradě škody (újmy) z...
Obecné soudy při výkladu podústavního práva poruší zákaz svévole a tak právo účastníka řízení na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod,...
