trestní právo

Řízení o stížnosti

Proti usnesení, jímž soud druhého stupně rozhodne o opravě vyhotovení a opisu rozsudku či usnesení (§ 131, § 138 tr. ř.), je stížnost přípustná.

Násilí proti úřední osobě

Automobil, pokud jím pachatel úmyslně najíždí na jinou osobu, je zbraní ve smyslu § 118 tr. zákoníku, neboť jeho prostřednictvím je zjevně možno učinit útok proti tělu důraznějším. Pod pojmem násilí se (obecně) rozumí použití fyzické síly k působení na vůli člověka s cílem překonat kladený nebo očekávaný odpor anebo mu zamezit. U trestného činu…

Ochranné léčení

Není vyloučeno, aby v rámci zkušební doby byla obviněnému uložena povinnost podrobit se psychiatrickému léčení, avšak současně je nutné respektovat hlediska, která jsou určující pro závěr, že taková konkrétní povinnost splňuje podmínku přiměřenosti, konkrétnosti a vhodnosti pro odstranění kriminologických faktorů, jež vedly obviněného k páchání…

Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání

Pokud správní orgán doručil oznámení o dosažení 12 bodů a výzvu k odevzdání řidičského průkazu obviněnému pouze na jednu z více adres, na nichž se obviněný zdržoval, aniž by zkoumal další okolnosti, nesplnil podmínky § 25 odst. 1 spr. řádu, že se jedná o osobu, jíž se prokazatelně nedaří doručovat. I kdyby měl správní orgán splněny podmínky pro…

Určení lhůty k provedení procesního úkonu

Řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, upravené v ustanovení § 174a zákona o soudech a soudcích, představuje promítnutí zásad spravedlivého procesu z hlediska naplnění práva účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů, zakotveného zejména v ustanovení čl. 38 odst. 2 Listiny základních…

Svědek a vydírání

Jestliže ustanovení § 175 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku používá pojem „svědek“ v jeho obecné podobě, touto okolností podmiňující použití vyšší trestní sazby poskytuje ochranu všem osobám majícím v materiálním smyslu postavení svědka bez ohledu na to, pro jaký typ řízení se takové svědectví užije, resp. v jakém řízení tato osoba jako oběť trestného…

Křivé obvinění

Z dikce § 345 odst. 1 tr. zákoníku je zřejmé, že k naplnění skutkové podstaty postačí jen zjištění, že obviněný vědomě objektivně nepravdivě uvádí skutečnosti o tom, že jiná konkrétní osoba jednala či konala tak, že naplnila skutkovou podstatu trestného činu. Proto není potřeba pro naplnění znaků této skutkové podstaty zjišťovat, za jakým účelem…

Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání

Každý řidič, jemuž byl uložen trest či sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na určitou dobu, zároveň i pozbyl řidičské oprávnění. Tzn. vybodovaný řidič, jemuž bylo odňato řidičské oprávnění rozhodnutím příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností, a kterému uplynula doba jednoho roku k možnosti požádat o…

Vyloučení soudce

K vyloučení soudce z rozhodování u soudu vyššího stupně vzhledem k jeho účasti „na rozhodování u soudu nižšího stupně“, znamená, že nejde o jakoukoliv účast při provádění úkonů soudu nižšího stupně, ale z formulace „na rozhodování“ je patrné, že se požaduje výslovně rozhodovací činnost, která je završena „rozhodnutím“. Tímto rozhodnutím proto…

Výklad rozsahu imunity

Pro účely výkladu rozsahu imunity členů Parlamentu je třeba za orgány komor pokládat poslanecké a senátorské kluby.

Dovolací důvody

Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., lze uplatnit pouze tehdy, jestliže byl obviněnému uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou zákonem za trestný čin, jímž byl uznán vinným. Jiná pochybení soudu spočívající v nesprávném druhu či výměře uloženého trestu, zejména…

Vykonání trestu

Právní mocí rozhodnutí o podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti nedochází k tomu, že by na trest obviněnému původním rozhodnutím uložený bylo možno nahlížet jako na trest, který byl vykonán.

Účinná lítost a zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby

Pro zánik trestní odpovědnosti v důsledku účinné lítosti je rozhodné nikoliv to, co od obviněného (vzhledem k velkému časovému odstupu) již může stát objektivně požadovat, ale to, aby obviněný dobrovolně odčinil veškeré následky trestného činu, tzn. uhradil celou částku, o níž stát v důsledku trestného činu porušené daňové povinnosti ukrátil.

Lichva

Pro závěr, zda poškozený jednal v tísni, kterou pak pachatel trestného činu lichvy zneužil, není podstatné, zda se do tísně poškozený dostal vlastním přičiněním, nebo vlivem okolností nezávislých na jeho vůli. Pokud poškozený mohl hrozícímu stavu tísně předejít například uhrazením splatných pohledávek z jiných finančních zdrojů a neučinil tak a do…

Vydírání a pohrůžka násilí

Pohrůžka násilí nemusí směřovat přímo proti napadenému, může směřovat např. vůči jeho dítěti, blízkému příbuznému apod., může se týkat dokonce i násilí na majetku s odstupem času. Pohrůžka násilí představuje hrozbu použití fyzické síly, která bude aktivována později, tj. nikoliv v okamžiku, který právě probíhá. Pohrůžkou násilí může být i jen…

Obchodování s lidmi

Jednání pachatele, který osobu mladší osmnácti let přiměl, zjednal, najal, zlákal nebo svedl k provozování prostituce, nebo z takového jejího jednání kořistil, nelze kvalifikovat jako trestný čin kuplířství podle § 189 tr. zákoníku, nýbrž jako trestný čin obchodování s lidmi podle § 168 tr. zákoníku, který je s ohledem na osobu poškozeného (dítě…

Přípustnost použití svědecké výpovědi tzv. korunního svědka

Obecnými základními podmínkami přípustnosti použití svědecké výpovědi tzv. korunního svědka v trestním řízení jsou, a) otevřený přístup prokuratury (státního zastupitelství) k dohodě s korunním svědkem a informování o jeho postavení v řízení, b) zaručení přístupu obhajoby k výslechu takového svědka, a to včetně možnosti mu klást potřebné otázky…

Souhrnný trest

Soud při ukládání souhrnného trestu za splnění podmínek podle § 45 odst. 2 tr. zákoníku posuzuje jen otázky spojené s ukládáním trestu, k němuž toto ustanovení také jedině slouží. Otázkou viny, ve vztahu k činu, za nějž se souhrnný trest rovněž ve vztahu k dřívějšímu odsouzení ukládá, se soud vůbec nezabývá. Charakter takového trestného činu, jenž…

Časová působnost trestních zákonů

Pro posuzování časové působnosti trestních zákonů a věku pachatele, pro použití amnestie a pro promlčení trestního stíhání je rozhodující moment ukončení trestné činnosti. Tím je u trvajícího trestného činu okamžik, kdy byl odstraněn protiprávní stav. Trestné činy trvající se přitom posuzují jako činy spáchané za účinnosti nového zákona, jestliže…

Žádost o odklad výkonu trestu

Za závažný důvod ve smyslu ustanovení § 337 odst. 1 písm. e) tr. zákoníku není možné považovat samotné podání návrhu na odklad výkonu tohoto trestu poté, co obviněný obdržel výzvu k nástupu výkonu trestu odnětí svobody, ale jen takovou okolnost, která odůvodňuje nenastoupení trestu. Musí jít jenom o konkrétně nastalý skutečně daný závažný důvod…