Uvedení soudu v omyl není vyloučeno, je možno se takovým způsobem dopustit i trestného činu podvodu. To však současně nutně neznamená, že by při každém klamání soudu měly být naplněny znaky trestného činu podvodu. Bude vždy záviset na posouzení okolností každého konkrétního případu, zda došlo k takovému klamání, které naplňuje všechny znaky…
Pokud obžalovaný neučinil prohlášení viny řádně, nemůže soud takové prohlášení přijmout. Takový postup soudu je v rozporu s právem na soudní ochranu zaručeného podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Ústavně konformní výklad § 206c odst. 1 trestního řádu vyžaduje, aby o určitosti prohlášení viny obžalovaným nebyly žádné pochyby, a…
I. Doznání odsouzeného k trestnému činu není nezbytnou podmínkou pro podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Vycházely-li rozhodující soudy z toho, že absence doznání stěžovatele, resp. v návaznosti na to získání náhledu na jeho trestnou činnost, brání splnění podmínky prokázání polepšení podle § 88 odst. 1 trestního zákoníku, jde o…
Blanketní opravné prostředky trestní řád neupravuje. Praxe umožňuje aplikovat tento nadstandardní přístup, přestože fakticky slouží k prodlužování zákonné lhůty, která v tomto případě činí podle § 143 odst. 1 trestního řádu tři dny. Proto by měly obecné soudy na obcházení zákona reagovat a srozumitelně účastníkovi sdělit, že zvolený postup…
Rozhodne-li stížnostní soud o stížnosti, aniž je mu soudem prvního stupně předloženo řádně a včas doplněné odůvodnění blanketní stížnosti v důsledku administrativního pochybení tohoto soudu, odporuje rozhodnutí o stížnosti právu na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Uplatní-li osoba v řízení návrh na doplnění…
Zamítne-li soud stížnost obviněného proti usnesení o vzetí do vazby za situace, kdy obviněný neměl možnost seznámit se s argumentací obsaženou v písemném vyhotovení usnesení soudu prvního stupně, neboť jemu, ani jeho obhájci nebylo toto usnesení doručeno, dochází k porušení základního práva obviněného na spravedlivý proces podle článku 36 odst. 1…
S ohledem na zásadu proporcionality zásahu do osobní svobody obviněného musí soud při rozhodování o ponechání obviněného ve vazbě vzít v úvahu, zda není již v dané fázi trestního řízení věci zřejmé, že trestní stíhání nepovede k uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody ve smyslu § 71 odst. 2 písm. b) trestního řádu. Pakliže soud dospěje k…
Poté, co trestní rozsudek, jímž soud ukládá trest propadnutí věci, nabude právní moci, může se třetí osoba, která uplatňuje své vlastnické právo k věci postižené trestem propadnutí věci, domáhat svých práv v občanskoprávním řízení (včetně řízení insolvenčního).
Podmínkou pro uložení ochranného opatření spočívajícího v zabrání věci nebo v zabrání části majetku osobě odlišné od obžalovaného je návrh státního zástupce. Ten může být učiněn již v obžalobě (návrhu na potrestání), v průběhu hlavního líčení nebo mimo ně. Je pak nezbytné, aby soud jednal s takovou osobou od podání uvedeného návrhu jako se…
Pro určení místní příslušnosti soudu ve smyslu § 320 odst. 2 tr. ř. k řízení o podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody podle § 331 odst. 1 tr. ř. je rozhodující, ve které věznici odsouzený v době zahájení tohoto řízení vykonává trest odnětí svobody.
Institut zákonného soudce ve smyslu čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je důležitým prvkem právní jistoty, jejíž prolomení je nutno chápat jako postup nestandardní a zcela výjimečný. Proto při rozhodování, zda má být postupováno podle § 262 trestního řádu, musí být tento procesní postup odůvodněn vysokou pravděpodobností, že v případě…
Obviněnému nelze při posuzování jeho návrhu ve smyslu § 33 odst. 2 trestního řádu klást jakýmkoli způsobem k tíži skutečnost, že má v daném trestním řízení jím zvoleného obhájce (obhájce na plnou moc).
Při rozhodování, zda má být postupováno podle § 262 trestního řádu, musí být brán zřetel na to, že institut zákonného soudce (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) je důležitým prvkem právní jistoty, jejíž prolomení je nutno chápat jako postup nestandardní a výjimečný, ale v odůvodněných případech dovolený. K tomuto postupu lze proto…
Je porušením práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, odkáže-li trestní soud poškozeného s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních, byť ke stanovení výše náhrady škody není třeba provádět další dokazování, jež by podstatně protáhlo trestní řízení (§ 229 odst. 1 trestního…
O tom, zda je obžalovaný schopen účastnit se jednání, rozhoduje vždy soud, lékařská zpráva je pouze podkladem pro jeho rozhodování.
Návrh státní zástupkyně na uložení ochranného opatření ani usnesení o uložení ochranného opatření, které nenabylo právní moci, nejsou z hlediska odpovědnosti státu za újmu podle zákona č. 82/1998 Sb. srovnatelným odpovědnostním titulem s usnesením o zahájení trestního stíhání. Jakkoliv i v souvislosti s ochranným opatřením může vznikat…
Nevyhověl-li krajský soud žádosti stěžovatele o navrácení lhůty podle § 61 odst. 1, 3 trestního řádu k podání stížnosti proti usnesení okresního soudu o vykonání dříve uloženého trestu odnětí svobody za stavu, kdy podle dosavadních skutkových zjištění nebylo možno vyloučit, že stěžovateli dosud nebylo usnesení okresního soudu doručeno do vlastních…
Při rozhodování o odpovědnosti zaměstnavatele za protiprávní čin zaměstnance, kterého se dopustil při plnění pracovních úkolů vůči spotřebiteli, je třeba při výkladu § 167 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů důsledně zohlednit postavení spotřebitele jako slabší smluvní strany a zvolit takový výklad zákonného…
Také v řízení o návrhu na povolení obnovy trestního řízení podle § 277 a násl. trestního řádu jsou obecné soudy povinny dodržovat princip kontradiktornosti, rovnosti účastníků řízení a právo na vyjádření garantované v čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Stížnostní soud nemůže rozhodnout o stížnosti…
Závěr o přiměřenosti délky trestního řízení ve smyslu čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod vyžaduje, aby si trestní soudy určily počátek a konec trestního řízení a vyhodnotily si konkrétní okolnosti projednávané věci, a to jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti…
Neposkytne-li odvolací soud účastníkovi řízení prostor pro reakci na svůj odlišný právní názor týkající se určení a tak i výše tarifní hodnoty rozhodné pro výpočet náhrady...
Nejvyšší soud poruší stěžovatelovo právo na soudní ochranu, pokud odmítne dovolání z důvodu vad, ačkoli ve skutečnosti vadné nebylo.
Pro přiznání bezplatné obhajoby nemohou soudy stanovit podmínky, které nemají oporu v zákoně či v judikatuře. Jde zejména o podmínky vztahující se k budoucnosti, které toliko mohou,...
Souhlasil-li vlastník pozemku s jeho veřejným užíváním, je výklad obecných soudů, podle něhož mu nevzniká nárok na vydání bezdůvodného obohacení za omezení jeho vlastnického...
Pokud obecný soud vezme v potaz podání pouze jednoho z účastníků řízení a řádně nevypořádá relevantní argumenty, tj. takové, které by mohly mít vliv na výsledek řízení,...
