Pokud se soud rozhodující o podmíněném propuštění z trestu odnětí svobody (§ 88 násl. trestního zákoníku) v odůvodnění rozhodnutí nevypořádá se všemi rozhodnými skutečnostmi, ale odkáže jen na trestní minulost odsouzeného (a ostatní důležité okolnosti pomine), poruší právo odsouzeného na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a…
Rozhoduje-li soud o stížnosti odsouzené osoby proti usnesení o přiznání náhrady nákladů poškozenému, musí dát poškozenému možnost se k odůvodnění stížnosti vyjádřit, nerozhodne-li se jí zcela zamítnout či odmítnout.
Porušením práva na přístup k soudu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je požadavek, aby instanční stížnost podle § 143 odst. 1 trestního řádu byla podána již v době, kdy stěžovateli nejsou známy důvody, pro něž byl v předchozím řízení neúspěšný a které zjistí teprve z písemného vyhotovení…
Stížnostní soud je ve věci hodnocení trvání existence vazebních důvodů povinen se vypořádat s konkrétními námitkami uplatněnými obviněným ve stížnosti a řádně odůvodnit své rozhodnutí ponechat jej ve vazbě. Nesplněním této přezkumné povinnosti stížnostní soud poruší právo na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a…
Postup obecného soudu, který nepřizná uplatněný adhezní nárok, ač jsou pro to splněny zákonné podmínky, je porušením ústavně zaručeného práva oběti na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny.
Důvod pro neuznání rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie podle § 305 odst. 1 písm. e) z. m. j. s. není naplněn, jestliže soud rozhoduje ve společném řízení o uznání rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie, kterým byl uložen trest odnětí svobody, výměra jehož nevykonané části činí méně než 6 měsíců, a současně o uznání dalšího…
K ochraně dětí mladších patnácti let před narušením jejich normálního mravního, psychického a tělesného vývoje – nejde-li o případy znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku – slouží ustanovení § 187 tr. zákoníku, které sankcionuje určité případy pohlavního zneužití v podobě soulože nebo jiných způsobů pohlavního…
Peněžitý trest uložený podle právní úpravy účinné do 30. 9. 2020 (do změn trestních předpisů provedených zákonem č. 333/2020 Sb.) se podle ní i vykoná, a to v souladu s tím, jak byl rozsudkem uložen bez jeho modifikace podle právní úpravy účinné od 1. 10. 2020. Proto nevykonal-li odsouzený zcela nebo zčásti takový peněžitý trest, je třeba za…
Znaky skutkových podstat zločinů týrání svěřené osoby podle § 198 odst. 1, odst. 2 písm. a), d) tr. zákoníku a těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku mohou být (při splnění dalších zákonných podmínek) naplněny i opomenutím konání ve smyslu § 112 tr. zákoníku spočívajícím v tom, že pachatel, jemuž byl…
Krajský soud rozhoduje v senátě také v trestních řízeních vedených o trestných činech taxativně vymezených v ustanovení § 17 odst. 1 věta druhá tr. ř. i tehdy, je-li dolní hranice trestu odnětí svobody nižší než pět let.
Není žádoucí připustit situaci, aby úkony v trestním řízení za obviněnou právnickou osobu činila osoba, která v řízení vedeném ohledně úpadku právnické osoby jako dlužníka vystupuje zároveň v pozici insolvenčního správce, a to ať už jako osoba oprávněná podle občanského soudního řádu (§ 34 odst. 1 t. o. p. o.), zvolený zmocněnec (§ 34 odst. 2 t.
Pokud policejní orgán uloží subjektu uchovávajícímu data pořádkovou pokutu dle § 66 odst. 1 tr. ř., ačkoli je zřejmé, že jeho požadavek na poskytnutí požadovaných informací nebyl ze strany tohoto subjektu jednoznačně odmítnut, porušuje tím jeho právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a jeho vlastnické…
Odvolací soud by měl při posuzování naplnění procesních podmínek odvolání poškozených podaným prostřednictvím společných zmocněnců postupovat s maximálním ohledem k ochraně oprávněných práv a zájmů poškozených, a to i v případě, kdy tito společní zmocněnci byli poškozeným určeni prvostupňovým soudem v rozporu s podmínkami vymezenými v § 44…
Poukaz na charakter stíhané trestné činnosti, tedy na její dlouhodobost, promyšlenost či organizovanost, nemůže sám o sobě legitimně odůvodňovat existenci vazebního důvodu podle § 67 písm. b) trestního řádu. Ani při stíhání organizované trestné činnosti nelze akceptovat, aby byl důvod koluzní vazby dovozován automaticky, tedy bez poukazu na…
Státní zastupitelství, které řádně neodůvodní své rozhodnutí o tom, že se vydaná nebo odňatá věc nevrátí tomu, kdo ji vydal, nebo komu byla odňata (§ 78, 79, 80 tr. řádu), poruší čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, neboť odepře právní ochranu vlastnického práva.
Každé trestní stíhání představuje prima facie střet mezi právem na osobní svobodu a veřejným zájmem reprezentovaným státní mocí označit škodlivá jednání pro společnost jako celek a pravomocí trestat pachatele takových jednání, a proto musí probíhat podle zásad spravedlivého procesu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), kam se řadí i…
Orgány činné v trestním řízení poruší právo dotčené osoby na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, rozhodují-li v přípravném řízení o zničení věci neuvedené v demonstrativním výčtu § 81b trestního řádu, neprokáží-li na základě dokazování přímo a jednoznačně, že předmětná věc – tak jako věci v demonstrativním výčtu §…
K porušení zákazu reformationis in peius může dojít jen tehdy, činí-li v trestním řízení soud, který je tímto zákazem vázán, zcela nová skutková zjištění, která následně v neprospěch stěžovatele promítne do popisu skutku. Porušením tohoto zákazu pak naopak nemůže být doplnění popisu skutku o skutková zjištění, která již před nastoupením účinků…
Porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) nepředstavuje jen takový pokyn odvolacího soudu, jímž soudu prvního stupně výslovně ukládá určitý výsledek hodnocení důkazů, které provedl pouze soud prvního stupně, či vyvození z nich konkrétního skutkového zjištění, nýbrž i takový pokyn, kterým odvolací soud usiluje o…
Nejsou-li v příkazu k zatčení uvedeny konkrétní skutečnosti odůvodňující jeho vydání, jde o nepřezkoumatelné rozhodnutí vydané v rozporu s § 69 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. Takovýmto rozhodnutím je porušen čl. 8 odst. 1, 2 a 4 Listiny základních práv a svobod. O zbavení…
I. Snížení odměny advokáta podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025, je třeba rozvrhnout poměrně (aritmeticky) mezi jednotlivé společně zastoupené...
Postupuje-li Nejvyšší soud podle § 265l odst. 4 trestního řádu, nesmí opomíjet ústavněprávní požadavky na rozhodování o vazbě. Je povinností Nejvyššího soudu slyšet...
Pokud vyjádření státního zastupitelství obsahuje relevantní argumentaci ke stížnostním námitkám obviněného a směřuje k ovlivnění soudního rozhodnutí ve vazebním řízení v...
Jakkoliv mohl být v obsahu zaniklého soukromoprávního titulu, v minulosti uzavřeného mezi vlastníkem pozemku a obcí, pozemek označen za veřejné prostranství, zaniklá smlouva představuje...
Ministr spravedlnosti může podle § 97 odst. 1 zákona o mezinárodní justiční spolupráci rozhodnout o vydání osoby k trestnímu stíhání pouze tehdy, existuje-li v daný okamžik...
