Obecný soud nemůže ani při rozhodování o nákladech poškozených vzniklých přibráním zmocněnce v trestní věci vyloučit aplikaci podzákonného právního předpisu či jeho části [např. § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)], aniž by řádně odůvodnil, proč je daný…
Nárok poškozeného na náhradu nákladů spojených s jeho účastí v trestním řízení nelze bez dalšího vyloučit z důvodu, že poškozenému již byly uhrazeny náklady vynaložené v souvislosti s uplatněním nároku vůči pojišťovně. Náklady vynaložené v trestním řízení se neomezují na uplatnění nároku v adhezním řízení a výši přiznaných nákladů soud může…
Při rozhodování podle § 262 trestního řádu, musí být brán zřetel na to, že institut zákonného soudce je důležitým prvkem právní jistoty, jejíž prolomení je nutno chápat jako postup nestandardní a zcela výjimečný, byť v odůvodněných případech dovolený. Použije-li odvolací soud § 262 trestního řádu z důvodu opakovaného nerespektování jeho závazných…
Z práva na ochranu vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod vyplývá u závažných zásahů do majetkových práv kriminální povahy povinnost státu vést účinné trestní vyšetřování, která zahrnuje procesní povinnost tzv. náležité péče, avšak…
Při rozhodování o vrácení zajištěných finančních prostředků (věcí) podle § 81a trestního řádu za použití § 80 a § 81 trestního řádu nelze pomíjet skutečnost, že si na zajištěné peněžní prostředky činí nárok více osob. Za účelem zamezení následku, že bude mít věc (původně zajištěné peněžní prostředky) v dispozici jiná osoba než ta, o jejímž právu…
Ačkoliv Ústavnímu soudu nepřísluší, aby hodnotil splnění podmínek pro upuštění od výkonu trestu odnětí svobody, neboť jejich posouzení náleží plně do pravomoci obecných soudů, je závažnou vadou řízení, když obecné soudy pominuly jednoznačné závěry vyplývající z lékařských zpráv i znaleckého zkoumání, podle kterých stěžovatel s ohledem na svůj…
Doplnění popisu skutku o skutková zjištění, která naplňují určité znaky trestného činu, za situace, kdy odvolání proti výroku o vině nebylo podáno v neprospěch obviněných, není v rozporu se zákazem reformace in peius ve smyslu v § 259 odst. 4 tr. ř., jestliže jde o taková skutková zjištění, která již byla učiněna v řízení před soudem prvního…
Ustanovení § 2959 o. z. je ustanovením, které je určeno k odčinění újmy vzniklé usmrcením plodu a které je namístě užít přímo, a nikoli analogicky. Jestliže předcházející právní úprava označovala za rodiče i takové subjekty, k narození jejichž dítěte v důsledku jeho usmrcení v prenatální období nedošlo, pak není důvod k tomu, aby stejným způsobem…
Skutek spočívající v tom, že spolupachatelé jako členové organizované skupiny odcizili poškozenému peněženku obsahující platební kartu, peníze a další věci, je třeba zásadně posoudit jako trestné činy krádeže podle § 205 odst. 1 písm. d), odst. 4 písm. a) tr. zákoníku a neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234…
Nekontaktoval-li stížnostní orgán stěžovatelku s tím, že jí navržená lhůta pro doplnění blanketní stížnosti je podle jeho názoru nepřiměřená, založil tím legitimní očekávání, že s rozhodnutím posečká na případné doplnění stížnosti v avizované lhůtě.
Trestní řád neukládá soudu prvního stupně povinnost zaslat poškozenému dovolání do výroku o náhradě škody (§ 265h odst. 2 trestního řádu a contrario) před předložením věci dovolacímu soudu, ale ukládá dovolacímu soudu, koná-li k projednání dovolání, které se týká práv poškozeného, veřejné zasedání, poškozeného o takovém zasedání vyrozumět a k…
V duchu tzv. doktríny zesílených důvodů pro trvání omezení osobní svobody musí být zřejmé, proč bylo k uvalení vazby přistoupeno a zda má dále trvat. Zároveň je třeba zvážit možnosti nahradit ji jiným vhodným opatřením podle trestního řádu.
Délka zajištění nemovitostí, čítající jen ve fázi přípravného řízení téměř deset let, je z hlediska dalšího omezování vlastnického práva stěžovatelky již nepřijatelná. Neúměrné prodlužování vyšetřování totiž takto dotčenou osobu postihuje nad rámec oprávnění daných ústavním pořádkem a zakládá neproporcionalitu předmětného zásahu a porušuje…
Jestliže český občan žádá (prostřednictvím soudu cizího státu) o uznání a výkon rozhodnutí soudu cizího státu, ukládající mu nepodmíněný trest odnětí svobody, s cílem vykonat tento trest na území České republiky, nemohou obecné soudy nepokračovat v uznávacím řízení bez dalšího pouze proto, že má odsouzený trvalý pobyt hlášen na obecním úřadu. V §…
Pokud soud při rozhodování o žádosti o upuštění od výkonu trestu vyhoštění dle § 350h odst. 4 trestního řádu postupuje dle právní úpravy dřívější, než je právní úprava účinná v době jeho rozhodování, přičemž novější právní úprava je pro odsouzeného výhodnější, porušuje jeho právo na soudní ochranu podle článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a…
Ustanovení § 92 odst. 4 trestního zákoníku výslovně předpokládá započtení doby, po kterou odsouzený vykonával povinnost zdržovat se ve stanoveném časovém období v určeném obydlí nebo jeho části, jež mu byla uložena podle § 73 odst. 3 trestního řádu, do trestu pravomocně uloženého pro týž skutek. Postrádá-li toto ustanovení pravidlo pro případné…
Pokud se soud rozhodující o podmíněném propuštění z trestu odnětí svobody (§ 88 násl. trestního zákoníku) v odůvodnění rozhodnutí nevypořádá se všemi rozhodnými skutečnostmi, ale odkáže jen na trestní minulost odsouzeného (a ostatní důležité okolnosti pomine), poruší právo odsouzeného na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a…
Rozhoduje-li soud o stížnosti odsouzené osoby proti usnesení o přiznání náhrady nákladů poškozenému, musí dát poškozenému možnost se k odůvodnění stížnosti vyjádřit, nerozhodne-li se jí zcela zamítnout či odmítnout.
Porušením práva na přístup k soudu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je požadavek, aby instanční stížnost podle § 143 odst. 1 trestního řádu byla podána již v době, kdy stěžovateli nejsou známy důvody, pro něž byl v předchozím řízení neúspěšný a které zjistí teprve z písemného vyhotovení…
Stížnostní soud je ve věci hodnocení trvání existence vazebních důvodů povinen se vypořádat s konkrétními námitkami uplatněnými obviněným ve stížnosti a řádně odůvodnit své rozhodnutí ponechat jej ve vazbě. Nesplněním této přezkumné povinnosti stížnostní soud poruší právo na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a…
Je-li u koupě nemovité věci v písemné smlouvě výslovně projevena vůle stran uzavřít úplatnou kupní smlouvu bez určení kupní ceny, uplatní se podle § 2131 o. z. přiměřeně § 2085...
Rovněž nesprávný závazný právní názor nadřízeného orgánu, který negativně ovlivnil délku odškodněného řízení, vylučuje na základě § 16 odst. 4 (s přihlédnutím k...
Účinky vyvrácení domněnky platební neschopnosti dlužníka dle § 3 odst. 2 písm. b/ insolvenčního zákona má výkaz stavu likvidity sestavený podle § 3 odst. 3 insolvenčního zákona...
Pojem „neoddělitelnost věcí“ ve smyslu § 2149 odst. 2 o. z. zákon blíže nedefinuje. Jde zde o právní normu s tzv. relativně neurčitou hypotézou, tj. normu, jejíž hypotéza není...
Smyslem § 109 odst. 2 písm. c/ o. s. ř. je zajistit hospodárnost řízení; proto by měl soud posoudit, zda vyčkání výsledku vedlejšího řízení bude i z hlediska délky původního...
