trestní právo

Maření výkonu soudního rozhodnutí

I pokud obviněný pouze jednorázově poruší zákaz výkonu činnosti, uložený mu soudním rozhodnutím, jsou-li shledány další skutečnosti, které se zřetelem na povahu a závažnost tohoto činu nevylučují uplatnění trestní represe, ale naopak zvyšují intenzitu činu, který by bylo jinak možné považovat za méně závažný, jsou naplněny znaky přečinu podle §…

Maření výkonu úředního rozhodnutí

Pokud soudy rozhodují o přečinu podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, jsou ve vztahu k rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu veřejné moci, jež je obviněným mařeno nebo jehož výkon je ztěžován, povinny ověřit a zkoumat nejen to, zda je takové rozhodnutí pravomocné, ale i to, zda nedošlo ke zrušení pravomocného rozsudku nebo jeho části, např. v…

Doručování dle trestního řádu

Výzva ve smyslu § 251 odst. 1 tr. ř. je úkonem soudu, který je nutné adresátu doručit, neboť jen tak mohou nastat důsledky v tomto ustanovení vymezené, jenž se s výzvou spojují. Z uvedeného je proto nepochybné, že se zásadně doručuje na adresu určenou pro doručování, která je v případě advokátů adresou jejich sídla. Jak je shora uvedeno, nelze…

Trest propadnutí majetku

Trestem propadnutí majetku podle § 51 odst. 1 tr. zák. může být postižen buď veškerý majetek pachatele trestného činu nebo jeho část, kterou mohou být například i jeho pohledávky. Předpokladem toho je, že jej soud odsuzuje k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za závažný úmyslný trestný čin, jímž získal nebo se snažil získat majetkový prospěch.

Pohrůžka jiné těžké újmy

Při posuzování, zda jde o jinou těžkou újmu, je nutno přihlížet k závažnosti narušení osobních, rodinných, pracovních či podnikatelských poměrů napadeného, k jeho vyspělosti, k intenzitě ovlivnění jeho psychického stavu apod., neboť dopad stejné pohrůžky může být podle její povahy u různých poškozených…

Místní příslušnost

Podstatným pro závěr, že určité místo je bydlištěm nějaké osoby je mimo jiné existence úmyslu trvale na tomto místě bydlet. Tento úmysl zpravidla nebude dán v případě pobytu odsouzeného ve věznici, kde je donucen vykonávat soudem uložený trest odnětí svobody, a to bez ohledu na jeho délku.

Nutná obhajoba

Velmi vysoký věk i jistá izolovanost od obvyklého samostatného způsobu života jsou výraznými omezeními, která mohou vést k nedostatečné orientaci v oblasti trestního práva, a tím podstatnému snížení schopnosti svá obhajovací práva bez pomoci další osoby uplatnit.

Týrání zvířat a místo veřejnosti přístupné

Za místo veřejnosti přístupné nelze považovat uzavíratelnou část společných prostor např. obytného domu nebo obydlí podobného typu, které je určeno k bydlení více uživatelů nebo vlastníků (např. chodbu, schodiště, prostor výtahu). Místem veřejnosti přístupným však může být prostor před vchodem do takového domu či obydlí. Přístupnost je nutno…

Krádež, neoprávněné užívání cizí věci

Za předpokladu, že by krádež některých dílů motorového vozidla nebo věcí v něm se nacházejících, byla pouze sekundárním produktem předcházejícího jednání pachatele, které spočívalo ve zmocnění se vozidla v úmyslu užívat ho jenom přechodně (srov. přečin neoprávněného užívání věci podle § 207 tr. zákoníku), bylo by pachatele možno činit trestně…

Uznání cizozemského rozhodnutí

Rozhodnutí o přeměně cizozemského ochranného opatření není možno provést analogicky postupem podle § 455 tr. ř., neboť zde jde již o vykonávací řízení, ve kterém zásadní rozhodnutí o tom, zda bude pokračováno ve výkonu uloženého ochranného opatření nebo, zda bude přeměněno na ochranné opatření, které by mohl příslušný soud uložit, jestliže by v…

Totožnost skutku

Jednání a následek, popřípadě další právně relevantní skutkové okolnosti, se při posuzování totožnosti skutku porovnávají podle toho, jak jsou uvedeny ve skutkové větě odsuzujícího rozsudku a jak byly zjištěny v rámci přestupkového řízení, na základě něhož byl učiněn výrok rozhodnutí o přestupku. O totožnosti skutku mohou rozhodnout jen okolnosti…

Společenská škodlivost činu

Každý protiprávní čin, který vykazuje všechny znaky uvedené v trestním zákoníku, je trestným činem, a proto ho obecně nelze považovat za čin, který není společensky škodlivý. Opačný závěr v podobě konstatování nedostatečné společenské škodlivosti činu by bylo možné učinit jen zcela výjimečně v případech, v nichž z určitých závažných důvodů není…

Odměna ustanoveného obhájce

Jestliže je obviněný pravomocně uznán vinným trestným činem, je pak povinen státu uhradit celou částku, kterou stát vynaložil na náklady ustanoveného obhájce, a to včetně částky představující DPH, stejně jako by tak ve vztahu k obhájci učinil samotný obviněný, pokud by náhradu těchto nákladů trestního řízení nezprostředkoval…

Nutná obhajoba

Ustanovený obhájce, jemuž byl pozastaven výkon advokacie, není oprávněn po dobu pozastavení výkonu advokacie poskytovat právní služby, a nemůže tedy ani vykonávat obhajobu obviněného v trestním řízení. Za této situace je obhájce, který vykonává advokacii samostatně, povinen, neučiní-li jiné opatření za účelem ochrany práv nebo právem chráněných…

Uznání cizozemského rozhodnutí

I když v ustanovení § 452 odst. 3 tr. ř. je uvedeno jen tolik, že v řízení o uznání cizozemského rozhodnutí odvolací soud rozhodne, zda se cizozemské rozhodnutí uznává či nikoli, v případě, pokud odvolací soud dospěje k závěru, že podané odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně vydanému v řízení o uznání cizozemského rozhodnutí není důvodné…

Výpověď příslušníka Policie ČR jako svědka

Příslušník Policie České republiky je povinen vypovídat jako svědek v trestním řízení i o skutečnostech, ohledně nichž je jinak podle § 115 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, povinen zachovávat mlčenlivost, tj. o skutečnostech, s nimiž se seznámil při plnění úkolů policie nebo v souvislosti s…

Rozhodnutí o trestu

Trestnost činu nelze posoudit částečně podle zákona účinného v době jeho spáchání a částečně podle zákona účinného v době rozhodování soudu (č. 11/2004-I. Sb. rozh. tr.). Jestliže soud zjistí, že posouzení trestnosti činu podle zákona č.140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, je pro pachatele příznivější než jeho posouzení…

Porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu

V popisu skutku v odsuzujícím rozsudku, kterým byl obviněný uznán vinným trestným činem, jehož skutková podstata vyžaduje úmysl pachatele (§ 3 odst. 3, § 4 tr. zák.), musí být obsaženy i skutkové okolnosti, z nichž vyplývá úmyslné zavinění obviněného. Jde-li o trestný čin porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení…

Vyloučení orgánů, činných v trestním řízení

Ustanovení § 30 odst. 2 tr. ř. je třeba vykládat tak, že pod pojmem rozhodnutí o vazbě měl zákonodárce na mysli jak rozhodnutí pozitivní, tj. že soud návrhu na vzetí obviněného do vazby vyhoví, tak i rozhodnutí negativní, tj. že soud návrhu na vzetí obviněného do vazby nevyhoví, resp. jej zamítne.

Ukládání trestů

Pokud soud postupuje podle ustanovení § 419 tr. zákoníku, nejedná se o klasické ukládání trestu, při němž je nutné respektovat všechna kritéria vyplývající z platné zákonné úpravy při ukládání toho či onoho druhu trestu a jeho výměry.