trestní právo

Trestný čin vyhýbání se služební povinnosti podle § 270 odst. 1 tr. zákona 86/1950 Sb. nelze považovat za čin, který by byl prohlášen za trestný čin v rozporu s principy demokratické společnosti, právního státu a s mezinárodními normami o lidských právech a svobodách. Proto ani odsouzení pro uvedený trestný čin nelze samo o sobě pokládat za…

Svoboda projevu je svým obsahem, významem a stupněm právní ochrany na stejné úrovni jako rovnoprávnost občanů bez ohledu na jejich národnost, rasu, třídní či náboženskou příslušnost. Dojde-li v konkrétním případě k tomu, že některé z garantovaných práv či svobod na straně obviněného se střetne se stejně garantovaným právem či svobodou na straně…

Ze samotné skutečnosti, že poškozený vyhoví příkazu obviněných nelze bez jiného dovozovat že byl splněn zákonný znak trestného činu loupeže, spočívající v tom, že pachatel proti jinému „užije pohrůžky bezprostředního násilí“.

Skutečnost, že obviněný změnil místo pobytu, a že část svědků trvale žije nebo se zdržuje mimo obvod příslušného soudu, není natolik závažná, aby odůvodňovala změnu místní příslušnosti soudu ve smyslu § 25 tr.ř.

Pokud se osoba, jež koncipovala odvolání v jeho textu označuje jako „obhájce“ či „obhajoba“, je zřejmé, že jej podala za obviněného, v jeho zastoupení jako úkon obhajoby předpokládaný ustanovením § 41 odst. 2 tr. ř. a nikoliv sama za sebe v domnění, že disponuje samostatným odvolacím právem. Skutečnost, že pod text odvolání obhájce uvedl své…

Nepřítomnost ošetřujícího personálu po dobu 15 minut mezi jednotlivými kontrolami plodu v první době porodní nelze při běžném průběhu porodu bez komplikací bez dalšího považovat za zanedbání prevenční povinnosti, vedoucí k poškození zdraví rodičky v důsledků jí provedeného náhlého nepředvídatelného činu.

V případě trestného činu zneužívání informací v obchodním styku je třeba vždy odlišovat úmysl obviněného opatřit sobě nebo jinému výhodu či prospěch, který je zákonným znakem skutkové podstaty trestného činu zneužívání informací v obchodním styku podle § 128 odst. 2 tr. zák., jehož naplnění je nezbytným předpokladem pro spáchání uvedeného…

Sama skutečnost, že obviněnému muselo být alespoň rámcově zřejmé, že se jedná o trestnou činnost, nevylučuje ani takovou interpretaci, že obviněnému muselo být zřejmé, že jde o nelegální transakci, aniž by nutně muselo jít o trestný čin, ale např. jen o porušení obchodního zákoníku, občanského zákoníku či jiných mimotrestních právních…

Skutečnost, že obhájce uvede jako osobu podávající odvolání sebe a nikoliv obviněného, bez dalšího neznamená, že odvolání bylo podáno neoprávněnou osobou.

U trestného činu krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b) až e) tr. zák., k závěru o nepatrném stupni společenské nebezpečnosti nestačí pouze zjištění o zanedbatelné hodnotě odcizené věci, aniž by byly zjišťovány a náležitě zhodnoceny další okolnosti případu, které naopak stupeň společenské nebezpečnosti činu…

Uvedení policejního orgánu v omyl může za určitých okolností znamenat spáchání trestného činu poškozování cizích práv.

Samotný pobyt obviněného v cizině není důvodem pro řízení proti uprchlému. Pro vyhýbání se trestnímu stíhání není rozhodné, zda jde o občana České republiky, cizince nebo osobu bez státní příslušnosti.

Uvedení policejního orgánu v omyl může za určitých okolností znamenat spáchání trestného činu poškozování cizích práv.

Za škodu, která je znakem skutkové podstaty některých trestných činů proti majetku, je možno zpravidla považovat jen úbytek na cizím majetku odpovídající ceně věci, jež byla předmětem útoku, nikoli však i další škodlivé majetkové následky činu, které mohou mít význam pouze pro určení nebezpečnosti činu pro společnost ve smyslu ustanovení § 3 odst.

Ustanovení o trestném činu porušování povinnosti při správě cizího majetku je obecně subsidiárním ve vztahu k těm trestným činům proti majetku, u nichž dochází nejen ke způsobení škody na cizím majetku, ale současně též k obohacení pachatele či jiné osoby.

Schodkem ve smyslu ustanovení § 176 zák. práce je rozdíl mezi skutečným stavem svěřených hodnot, které zaměstnanec převzal k vyúčtování, a mezi údaji účetní evidence, přičemž je zcela nerozhodné, jakým způsobem ke vzniku takového schodku došlo.

Podle § 80 odst. 1 tr. ř. lze doličnou věc vrátit jen osobě, která ji vydala nebo které byla odňata, což plyne i ze samotného pojmu vrácení, jenž označuje postup, kterým se obnovuje původní stav. Jiné osobě je možné takovou věc pouze vydat, nikoli vrátit.

Na přiměřenost výše smluvní pokuty z hlediska dobrých mravů lze usuzovat i z výše úroku z prodlení a z výše smluvní pokutou zajištěného plnění.

Při hodnocení důkazů po stránce jejich zákonnosti zkoumá soud, zda důkazy byly získány a provedeny způsobem odpovídajícím zákonu, nebo zda v tom směru vykazují vady; k důkazům, které byly získány nebo provedeny v rozporu v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, soud nepřihlédne. Hodnocením důkazů z hlediska jejich pravdivosti soud dochází k…

Konstatuje-li soud rozhodnutí jiného orgánu a založí toto rozhodnutí do spisu, současně však o této skutečnosti neprovede dokazování a účastníkům řízení tak není dána možnost se k tomuto vyjádřit, jde o vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ve smyslu ustanovení § 241 odst. 3 písm.b), k níž dovolací soud přihlíží z…