trestní právo

K naplnění zákonných znaků subjektivní stránky trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1 tr. zák. v případě uzavírání leasingových smluv je třeba zjistit (prokázat), zda pachatel již v době uzavírání této smlouvy nejen uvedl záměrně nepravdivé údaje o svých příjmech, ale především zda již v této době věděl anebo mohl alespoň předvídat, že s…

Na zachování totožnosti skutku nemají vliv změny v okolnostech, které individualizují žalovaný skutek z hlediska času, místa spáchání činu, míry a formy zavinění obviněných, popř. rozsahu následku, když jinak shoda v následku či jednání není dotčena.

Neodkladným úkonem může být výslech svědka, který je cizincem a jenž prakticky ihned poté, kdy přichází v úvahu možnost provedení jeho výslechu, odjede zpět do svého domovského státu, pokud v době tohoto výslechu orgánům činným v trestním řízení ještě nejsou známé všechny potřebné skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, a…

Postupuje-li soud prvního stupně při hodnocení důkazů důsledně podle ustanovení § 2 odst. 6 tr. řádu, tzn. že důkazy hodnotí podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu a učiní na jejich podkladě logicky odůvodněná skutková zjištění, nemůže odvolací soud podle § 258 odst. 1…

Je-li stíhána konkrétní osoba pro určitý skutek, a zjistí-li se, že tato osoba vystupuje pod jiným jménem, lze po zjištění její skutečné totožnosti v trestním řízení pokračovat poté, co bude v příslušném záznamu změněno jméno v souladu s tímto novým zjištěním, aniž by bylo nutné trestní řízení předchozí zastavovat podle § 172 tr.

Samotná skutečnost, že svědek je cizím státním občanem a má trvalý pobyt v cizině, nemůže vést k závěru, že jej nelze vyslechnout před soudem pro nedosažitelnost ve smyslu § 211 odst. 2 písm. a) tr. ř.

Požadavku na dostatečnost a srozumitelnost odůvodnění rozsudku neodpovídá, konstatuje-li soud v odůvodnění rozsudku pouze obecně závěry, ke kterým došel, a neuvede, z jakých skutkových závěrů a z jakého zákonného ustanovení v dané věci při rozhodování vycházel.

Poměrně dlouho bylo v našem trestním právu opomenuto řešení problematiky, zda má obviněný právo na to, aby byl hájen více obhájci či zda může obviněného hájit obhájce pouze jeden (jde o tzv. pluralitu obhájců, kdy obviněný v jednom proti němu vedeném trestním řízení udělil plnou moc dvěma nebo více obhájcům, a to každému samostatně, čehož…

V případě, kdy je v novém řízení podle § 264 tr. ř. ukládán samostatný trest odnětí svobody, ač byl v původním rozsudku, který byl zrušen jen v důsledku odvolání podaného ve prospěch obviněného, uložen trest odnětí svobody souhrnný za současného zrušení výroku o trestu odnětí svobody uloženého dřívějším rozsudkem (§ 35 odst. 2 tr. zák.), je v…

Má-li být soudem vyslechnuta osoba, která vykonávala funkci statutárního orgánu organizace (právnické osoby) v řízení, jehož účastníkem je tato organizace (právnická osoba), může být o okolnostech, které se týkají této organizace (právnické osoby) a které nastaly v době, kdy vykonávala funkci statutárního orgánu, vyslechnuta jen jako účastník…

K případnému odstranění rozporů mezi navzájem si odporujícími důkazy nebo k tomu, aby z nich byl učiněn určitý skutkový závěr o vině obviněného, může zpravidla dojít teprve po projednání věci soudem v hlavním líčení, po provedení všech dosažitelných důkazů podle zásad ústnosti a bezprostřednosti a po zhodnocení takto provedených důkazů soudem…

Pro posouzení subjektivní stránky trestného činu podle § 147 tr. zák. je nutno věnovat patřičnou pozornost také případným dalším aktivitám pachatelů trestných činů a plnění si zákonných povinností také z těchto dalších činností.

Pokud soud, poté co obviněnému vznikne důvod nutné obhajoby, tomuto bez dalšího ustanoví obhájce, aniž mu poskytne možnost si jej zvolit, jde o postup, který je nepřípustným zásahem do práva obviněného na obhajobu.

Vztahy k bývalým spolužákům a kolegům na pracovišti, kteří pouze okrajově působili v kauze, kterou dotyčný soudce nyní projednává, nemohou být bez dalšího důvodem podjatosti takovéhoto soudce.


Snaha vyhnout se rozhodování konkrétní věci příslušným orgánem, činným v trestním řízení by mohla být důvodem pro zahájení kárného…

Vyhraněný názor na hodnocení důkazů nelze považovat za poměr k projednávané věci podle § 30 odst. 1 tr. ř.

Vyplývá-li z vyšetřování, že na jedné straně existují důkazy o skutkovém stavu svědčící ve prospěch obviněných a na druhé straně existují důkazy, svědčící v jejich neprospěch a přichází-li v úvahu více verzí skutkového děje, měla by být ve věci podána obžaloba.

Novou skutečností ve smyslu trestního řádu je objektivně existující jev, který v téže věci není důkazem, ale může mít vliv na zjištění skutkového stavu věci v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí.

Ve věcech, kde již v přípravném řízení je zřejmé, že v době konání hlavního líčení bude osobní výslech svědka ohrožen z důvodů uvedených v ustanovení § 211 odst. 2 písm. a) tr. ř., je nutné, aby vyšetřovatel umožnil účast obhájci u výslechu svědka v přípravném řízení jeho vyrozuměním, i když o to obhájce sám…

Postup vyšetřovatele, který pověří jinou osobu provedením všech vyšetřovacích úkonů v trestní věci je v rozporu s ust. § 164 odst. 1 věty prvé tr. řádu, podle kterého vyšetřovatel koná vyšetřování zpravidla osobně.

Pokud odvolací soud pouze na základě důkazů provedených před soudem I. stupně tyto důkazy sám zcela odlišně hodnotí, vysloví pochybnosti o věrohodnosti výpovědí a dospěje tak k úplně jinému skutkovému zjištění, jde o porušení zásad bezprostřednosti a ústnosti v soudním řízení