trestní právo

Pokud jde o zákonný znak skutkové podstaty trestného činu nekalé soutěže spočívající v tom, že pachatel nekalosoutěžním jednáním ohrozil chod nebo rozvoj podniku soutěžitele, pak postačí ohrožení, tzn. nemusí nastat porucha. Vznik určité poruchy je však okolností nepochybně zvyšující stupeň nebezpečnosti činu pro společnost. V případě poškození…

Zákonný předpoklad k vydání trestního příkazu podle § 314e odst. 1 tr. ř., tj. aby byl skutkový stav spolehlivě zjištěn opatřenými důkazy, se týká všech výroků trestního příkazu, které přicházejí v úvahu včetně výroku o trestu. Pod pojem spolehlivého zjištění skutkového stavu je proto nutno zahrnout i objasnění okolností, jež mají vzhledem k osobě…

Povinnost mlčenlivosti podle zákona o správě daní se vztahuje na všechny údaje, které se správce daně, resp. jeho pracovníci dozví při daňovém řízení nebo v souvislosti s ním, přičemž není rozhodné, zda jsou tyto údaje známy také někomu jinému. Pokud je po správci daně požadován údaj, který se dozvěděl při daňovém řízení či v souvislosti s ním, je…

Porušením důležité povinnosti ve smyslu ustanovení § 224 odst. 2 tr. zák. se rozumí porušení povinnosti, vyplývající ze zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou podle zákona (příp. jiným obecně závazným předpisem), jejíž porušení podstatně zvyšuje z hlediska ustanovení § 88 odst. 1 tr. zák. stupeň nebezpečnosti činu pro společnost…

Použití repliky střelné zbraně při spáchání trestného činu lze posuzovat ve smyslu § 89 odst. 5 tr. zák. Opačný názor by vedl k neudržitelnému a neproveditelnému požadavku, aby poškozený sám v krátkém časovém úseku posuzoval, zda jde o zbraň skutečnou či nikoliv, což za okolností, za nichž jsou zpravidla páchány trestné činy se zbraní, není z …

Porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě je významným zásahem do principů zaručujících právo na spravedlivý proces. Nedůvodné průtahy a nepřiměřená délka trestního řízení jsou závažným a nežádoucím jevem, který nejen odporuje smyslu práva obviněného, ale i poškozeného na spravedlivý proces, ale je i v rozporu se základními zásadami…

Přiměřenost délky trestního řízení musí být posuzována podle konkrétních okolností každého jednotlivého případu, zejména s ohledem na složitost věci, chování obviněného a chování příslušných státních orgánů. Ani v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva není jednoznačně určena žádná konkrétní doba, kterou by bylo možné považovat za obecně…

Schválení narovnání či podmíněné zastavení trestního stíhání obviněného i ve stadiu odvolacího řízení plně odpovídá cílům, pro které byly uvedené instituty tzv. odklonů trestního řízení do našeho trestního procesu zavedeny.

Právnická osoba jedná navenek v omylu, jestliže je uveden v omyl statutární orgán právnické osoby, resp. člen jejího kolektivního statutárního orgánu. Omyl právnické osoby může spočívat i v tom, že v důsledku podvodného jednání fyzická osoba oprávněná jednat jménem právnické osoby nebo v jejím zastoupení neví o všech rozhodných skutečnostech, a…

Nárok na náhradu škody způsobené trestným činem třetí osobě nebo cizí právnické osobě zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislostí s ní může v adhezním řízení uplatnit pouze právnická osoba nebo fyzická osoba (zaměstnavatel), u níž je zaměstnanec v době způsobení škody v pracovním poměru. Poškozené třetí…

Obsah nebo účel díla není rozhodující, pokud má výtvor byť minimální tvůrčí charakter. O díle v tomto smyslu není možno mluvit, jestliže takovýto tvůrčí prvek chybí.

Sama okolnost, že svědky, případně poškozenými jsou příslušníci Policie ČR, zařazení na určitém okresním ředitelství, sama o sobě nezakládá důvod pro vyloučení policejního orgánu z téhož okresního ředitelství z vykonávání úkonů trestního řízení. Důvodem pro takové vyloučení by musela být opodstatněná pochybnost, že takový policejní orgán je…

Podvodné jednání, tj. uvedení v omyl nebo využití omylu, může směřovat nejen vůči poškozenému, ale i vůči jiné osobě.

Fyzická osoba, která je oprávněná v rámci své funkce, svého pověření apod. samostatně jednat jménem právnické osoby či za tuto osobu a v souvislosti s tím i činit majetkové dispozice s majetkem právnické osoby, se nedopustí trestného činu podvodu na úkor této právnické osoby, pokud sice neoprávněně disponuje s jejím majetkem, ale nikoli v omylu…

Při zkoumání celkového přístupu obviněného k trestnímu řízení a plnění povinností v souvislosti s úkony tohoto řízení – to vše ve vztahu k rozhodování o propadnutí peněžité záruky – lze přihlédnout i k následnému chování obviněného.

Doznání obviněného je zákonnou podmínkou pro procesní postup podle § 307 odst. 1 písm. a) tr. ř., toto doznání se musí po obsahové stránce vztahovat na celý skutek, na všechny jeho skutkové okolnosti naplňující zákonné znaky stíhaného trestného činu, stejně jako na všechny znaky skutkové podstaty trestného činu a musí být podporováno i ostatními…

Znak maří nebo podstatně ztěžuje výkon rozhodnutí znamená, že rozhodnutí, které má být v době činu vykonáváno, fakticky v důsledku jednání pachatele vykonáváno není a vykonat ho nelze, nebo je vykonáno za podstatně ztížených podmínek. V této podmínce zákon vyžaduje, aby obviněný zmařil nebo podstatně ztížil výkon rozhodnutí soudu. Závažnost…

Samo podání obžaloby státním zástupcem u jiného soudu, než který je soudem, v jehož obvodu státní zastupitelství působí není závažnou vadou, opravňující k vrácení věci státnímu zástupci k došetření.

Jestliže hospodářská situace zaměstnavatele může napomoci objasnit úmysl obviněného a tím i rozsah jím spáchané trestné činnosti, jakož i materiální stránku trestného činu, nelze dospět k závěru, že objasnění této skutkové okolnosti je výlučně věcí obhajoby obviněných a nikoli státního zástupce. Ani zjištění, že plátce měl potřebné finanční…

Námitku zpochybňující subjektivní stránku lze v dovolání uplatnit s odkazem na důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, neboť se může jednat o nesprávné právní posouzení skutku, pokud není zavinění náležitě vyjádřeno v odpovídajících skutkových zjištěních.