trestní právo

Skutečnost, že policejní složky byly po určitou dobu zaměstnány prováděním zcela zbytečného šetření a svoji pravomoc vykonávaly na podkladě nepravdivého trestního oznámení, může....

Ze samotné povahy poškozeného subjektu není možné dovozovat nižší či vyšší stupeň nebezpečnosti činu.

Věc vydanou nebo odňatou podle § 78 a § 79 tr. ř., lze, pokud jí k dalšímu řízení není třeba a nepřichází v úvahu její propadnutí nebo zabrání, vrátit tomu, kdo ji vydal nebo komu byla odňata jen jestliže na ni neuplatnil někdo jiný právo o němž není pochyb a není-li zde ani situace, kdy o právu na věc vznikly....

Překročení horní hranice zákonné sazby některého druhu trestu uložením několika samostatných trestů tohoto druhu určitému pachateli je třeba zásadně považovat za uložení druhu trestu, který je v zřejmém rozporu s jeho účelem ve smyslu § 266 odst. 2 tr. ř.

Samotná skutečnost převážení neokolkovaných cigaret bez dalšího nenaplňuje znaky skutkové podstaty znaky trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 148 odst. l tr. zák., ani trestného činu porušení předpisů o nálepkách k označení zboží podle § 148a odst. l tr. zák.

Uvádí-li obviněný v průběhu trestního stíhání adresu trvalého bydliště v cizině, je nutné provést pokus o doručení na tuto adresu. Stejně tak je nutné provést další úkony, směřující ke zjištění pobytu obviněného, např. dotazem na centrální evidenci obyvatelstva, či dotazem na centrální evidenci vězňů. Jen tak je možné dospět k závěru o existenci…

Vnitřní rozpornost rozsudku může být dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu.

Není-li možné zjistit přesnou výši škody, musí se zjistit alespoň minimální výše, přičemž tato minimální výše škody se musí opírat o provedené důkazy stejně jako každá jiná okolnost a není možné ji určit odhadem. V rozsudku musí být minimální výše škody určena číselně a není možné ji určit jen slovním opisem, např. že vznikla škoda v zanedbatelné…

Při posuzování skutečnosti, zda zanikla trestnost konkrétního činu je třeba kromě konkrétních skutečností ve vztahu ke kvalifikaci trestného činu brát v úvahu i chování a činnost obviněného před i po jednání, které mu bylo kladeno za vinu.

Nezajištění všech, v úvahu přicházejících, stop při ohledání místa činu může být vadou řízení, mající vliv na správnost a zákonnost rozhodnutí.

Plnou mocí se v praxi prokazuje, že mezi obviněným a jeho obhájcem byla uzavřena tzv. smlouva o poskytování právních služeb, tato smlouva je ve smyslu občanského zákoníku smlouvou příkazní, modifikovanou ustanoveními zákona o advokacii. Smlouva o poskytnutí právních služeb upravuje pouze vnitřní vztah mezi obhájcem a obviněným, navenek, tj. vůči…

Ne každé napadení, i když k němu dojde veřejně nebo na místě veřejnosti přístupném, je výtržností ve smyslu § 202 odst. 1 tr. zák. Aby takové jednání bylo možné označit za výtržnost, musí jím současně dojít k hrubému narušení občanského soužití a veřejného pořádku.

Zákonný znak „zmařil byť jen částečně uspokojení svého věřitele“ není naplněn zjištěním, že „obviněný jako jeden z jednatelů a majoritní vlastník předmětné společnosti nebyl jinak schopen dostát jejím závazkům, mohl sám věřitele uspokojit prodejem pozemku, jinému subjektu než svému ručiteli, přičemž soud bere v úvahu, že prodejní cena by byla…

Dovolací důvod, že obviněný neměl v řízení obhájce, ač ho podle zákona mít měl, dopadá i na případ, kdy obviněný sice obhájce ať již zvoleného nebo ustanoveného soudem má, ale orgány činnými v trestním řízení nejsou plněny zákonné povinnosti z této situace vyplývající, jež mají obhájci umožnit, aby svá zákonná oprávnění a povinnosti…

Není vyloučeno považovat za samostatné skutky trestné činy vraždy, spáchaných na více osobách, resp. pokusy těchto trestných činů, přestože byly spáchány v úzké časové a místní souvislosti, pokud se ovšem liší ve způsobu spáchání, v motivaci pachatele apod.

Neodstranitelnými procesnímu vadami v řízení před soudem ve smyslu ustanovení § 260 tr. ř. jsou např. porušení ustanovení o nutné obhajobě v přípravném řízení, o zahájení trestního stíhání a postupu při obvinění určité osoby, vedení trestního stíhání bez souhlasu poškozeného, nepřibrání tlumočníka v řízení proti obviněnému neznalému českého…

Za skutkové zjištění, které nemá oporu v provedeném dokazování, je třeba ve smyslu § 241a odst. 3 o.s.ř. považovat výsledek hodnocení důkazů soudem, který neodpovídá postupu vyplývajícímu z ustanovení § 132 o.s.ř., vzal-li soud vzal v úvahu skutečnosti, které z provedených důkazů nebo přednesů účastníků nevyplynuly a ani jinak nevyšly za řízení…

Postup, kdy státní zástupce opírá obžalobu o výpovědi jednotlivých v obžalobě označených osob, které byly zajištěny buď formou úředního záznamu, nebo byly tyto osoby vyslechnuty jako obvinění, a navrhuje v hlavním líčení k provedení důkazu tyto osoby vyslechnout jako svědky, nelze sám o sobě považovat za jednání v rozporu s ustanovením § 176…

Příčinná souvislost mezi jednáním pachatele a následkem je dána tehdy, pokud by bez zaviněného jednání pachatele škodlivý následek nenastal. Příčinná souvislost mezi jednáním pachatele a následkem se nepřerušuje, jestliže k jednání pachatele přistupuje další skutečnost, jež spolupůsobí při vzniku následku, avšak jednání pachatele zůstává…

Rozhoduje-li orgán činný v trestním řízení o vrácení věcí podle první věty § 80 odst. 1 tr.ř. správci konkursní podstaty, je nezbytné zjistit, zda předmětné věci patří či nepatří do konkursní podstaty obviněného. V této souvislosti musí orgán činný v trestním řízení nejprve zjistit, zda jsou předmětné věci zapsány do soupisu konkursní podstaty…