trestní právo

Institut zvlášť nebezpečné recidivy má být prostředkem postihu pachatelů, jež se po předchozím potrestání dopustí trestného činu, který je ve své konkrétní podobě spíše závažnější než dřívější trestný čin, nebo který je z tohoto hlediska s dřívějším trestným činem alespoň srovnatelný, nikoli naopak.

Při posuzování mezí vědomou nedbalosti na straně jedné a nepřímým úmyslem na straně druhé je třeba hodnotit, zda důvody, pro které pachatel spoléhá, že následek nezpůsobí, mají charakter dostatečných důvodů; za ty je možno považovat jen takové důvody, které ač v konkrétním případě nejsou způsobilé zabránit následku relevantnímu z hlediska…

Samotné nevrácení klíčů není bez dalšího považováno za trestný čin neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle § 249a odst. 2 tr. zák.

V právním státě je zásadně nepřípustné, aby prostředky trestní represe sloužily k uspokojování subjektivních práv soukromoprávní povahy, nejsou-li vedle toho splněny všechny předpoklady vzniku trestněprávní odpovědnosti, resp. nejsou-li tyto předpoklady zcela nezpochybnitelně zjištěny. Princip subsidiarity trestní represe vyžaduje, aby stát…

Mezi hledisky, podle nichž zvažují pojišťovny míru rizika budoucí pojistné události a tím také míru rizika svého plnění, náleží i okolnost, že osoba, s níž má být pojistná smlouva uzavřena, má stejný typ pojištění sjednaný i u dalších pojišťoven, o kolik pojišťoven jde, které to jsou apod. Pojištění téhož typu sjednané u více pojišťoven pak je…

Pokud výsledky provedeného dokazování nebylo prokázáno, že obviněný v době, kdy vypisoval na směnce údaje, které byly psány jeho rukou, takto činil s vědomím, že na směnce jsou již padělány podpis a datum vystavení směnky, a tato skutečnost nemá odraz ve skutkových zjištěních, nelze obviněnému klást za vinu, že padělal směnku v úmyslu ji jako…

Okamžik vzniku trestní odpovědnosti za škodu vzniklou neoprávněným nakládáním s cizí věcí, resp. jejím přisvojením si, je spojen s momentem, kdy s takovou věcí je naloženo v rozporu s účelem, k němuž byla cizí věc dána do dispozice. Takovým naložením s cizí věcí v rozporu se smlouvou je současně naplněn i aspekt zmaření účelu svěření. V případě…

Nepodmíněný trest odnětí svobody je vždy přísnější než podmíněný trest odnětí svobody. Nepodmíněný trest se nemůže stát mírnějším trestem jen proto, že ho obviněný nemusí vykonat, protože předtím vykonal vazbu v délce zahrnující celou výměru trestu.

Jednoznačný soulad mezi skutkovým stavem zjištěným procesně zákonným způsobem a z něj vyvozenými právními závěry jsou nezbytnými podmínkami spravedlivého procesu. Z hlediska principu presumpce neviny musí být závěr o zavinění pachatele, který je závěrem právním, vždy prokázán výsledky dokazování a musí z nich logicky…

K naplnění znaku „poruší zákaz nebo omezení dovozu, vývozu nebo průvozu zboží“ ve skutkové podstatě trestného činu porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou podle § 124 tr. zák. nepostačuje jen to, že zboží nebylo v rozporu s celním předpisy předloženo k celnímu řízení, ale je třeba zjistit, zda došlo k porušení zvláštního předpisu…

Jestliže účelem jednání obviněného není vlastní obohacení, ale udržení chodu obchodní společnosti v beznadějné ekonomické situaci, nejedná se o okolnost, kterou lze z hlediska společenské nebezpečnosti hodnotit jako okolnost, která by ve prospěch obviněného mohla být hodnocena jako okolnost tuto společenskou nebezpečnost…

Nic nebrání bez dalšího tomu, aby práva z jízdenky ve smyslu vyhlášky č. 175/2000 Sb uplatňovala jiná osoba než ta, která jízdenku zakoupila.

Pokud použitá právní kvalifikace přichází v úvahu, avšak popis skutkových okolností, které ji odůvodňují, není dostatečně výstižný a přesný, nic nebrání v jeho doplnění a upřesnění tak, aby všechny zákonné znaky trestného činu, resp. trestných činů, jimiž byl uznán vinným, popsaný skutek náležitě vyjadřoval. Takovéto doplnění rozhodných skutkových…

V případě absence náležitostí sdělení obvinění u úmyslných trestných činů vůbec nenastávají následky sdělení obvinění.

Jestliže je obviněný na svobodě a byl k veřejnému zasedání řádně předvolán, lze veřejné zasedání konat v jeho nepřítomnosti, pokud odvolací soud dospěje k závěru, že jeho účast ve veřejném zasedání není vzhledem k povaze věci nezbytně nutná. Pokud se pak obviněný po řádném doručení předvolání k veřejnému zasedání dostane do vazby nebo do výkonu…

Mezi jednotlivé složky práva na obhajobu obviněného, patří také jeho právo na volbu procesní taktiky, jíž zamýšlí svůj záměr v řízení před soudem prosadit. Svobodná volba prostředků obhajoby obviněného má však své limity, které nemůže obviněný překročit. Jednání obviněného, jímž by se ve snaze uplatnit svou obhajobu před soudem, dopustil jiného…

Všechny okolnosti důležité z hledisek uvedených v § 3 odst. 4 tr. zák. je nutno nejen zjišťovat, nýbrž je také objektivně (tj. bez přeceňování nebo podceňování některých z nich) hodnotit a je třeba vždy uvést, zda a do jaké míry ta či ona okolnost zvyšuje nebo snižuje stupeň nebezpečnosti činu pro společnost.

Neplněním vyživovací povinnosti se rozumí, že oprávněné osobě se nedostane všeho, co je obsahem vyživovací povinnosti. Z hlediska trestní odpovědnosti je nerozhodné, zda oprávněné osobě je plněno dobrovolně nebo na základě výkonu rozhodnutí. Při rozhodování o vině posuzuje soud samostatně rozsah vyživovací povinnosti, je nutné vždy určit alespoň v…

Ochrana závazkových vztahů má být v prvé řadě uplatňována prostředky občanského a obchodního práva a teprve tam, kde je taková ochrana neúčinná a kde porušení občanskoprávních vztahů naplňuje znaky konkrétní skutkové podstaty trestného činu a svou intenzitou dosahuje předpokládaného stupně společenské nebezpečnosti, je namístě uplatňovat trestní…

Při určení rozsahu, ve kterém se obviněný neoprávněného podnikání dopustil, je třeba přihlížet nejen k částkám, které obviněný za činnost obdržel, ale např. i k nákladům, které obviněný v rámci neoprávněného podnikání vynaložil, a je třeba vždy zjistit výši (čistého) prospěchu z činnosti jako významného kritéria určení stupně společenské…