trestní právo

Pod pojem spolehlivého zjištění skutkového stavu nutno zahrnout i objasnění okolností, jež mají vzhledem k osobě pachatele význam z hlediska stanovení adekvátního druhu a výměry trestu.

Smluvní povinnost opatrovat (spravovat) cizí majetek, zakládající případně až trestní odpovědnost ve smyslu ustanovení § 255 tr. zák., vyžaduje, aby byla stanovena konkrétní smlouvou, která musí mít přesně vymezený obsah, a to např. i ve vztahu k rozsahu svěřeného majetku.

Jen z pouhé absence zmínky o dřívějším subjektu, který měl rovněž oprávnění trestní stíhání zastavit, nelze dovodit závěr, že ustanovení § 278 odst. 3 tr. ř. se nevztahuje též na usnesení dříve činěná vyšetřovatelem.

Spánek při plnění povinností strážní služby ve věznici je zpravidla závažným porušením příslušných strážních pravidel, vždy je ale nutné na podkladě důkazů zjišťovat, co bylo jeho příčinou.

Důvodem pochybností o soudcově nepodjatosti nikdy nemohou být okolnosti, které spočívají buď v jeho postupu v projednávané věci, nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Překročení horní hranice zákonné sazby některého druhu trestu uložením několika samostatných trestů tohoto druhu určitému pachateli je třeba zásadně považovat za uložení druhu trestu, který je v zřejmém rozporu s jeho účelem ve smyslu § 266 odst. 2 tr. ř.

Ustanovení § 256a tr. zák. (zvýhodňování věřitele), ve srovnání s ustanovením § 256 tr. zák. (poškozování věřitele), postihuje jen určitý druh útoků vůči zájmu na ochraně majetkových práv věřitelů; znaky skutkové podstaty podle § 256a tr. zák. jsou upřesněny jak co do zvláštních vlastností konkrétního subjektu, kvantitativního vymezení věřitelů…

Jednočinný souběh trestného činu podle § 249a tr. zák. s trestným činem porušování domovní svobody podle § 238 v zásadě není možný. Není však vyloučen v případě, kdy jedním skutkem jsou naplňovány skutkové podstaty obou těchto trestných činů proto, že je vedle sebe porušováno právo na užívání více prostorů majících odlišnou právní…

Cizí věcí nejsou vklady na účtech a vkladních knížkách, neboť tyto přecházejí do majetku banky, která s nimi může volně disponovat a využít je ke svému podnikání. Mezi vkladatelem a bankou za této situace vzniká závazkový právní vztah, na jehož základě má vkladatel vůči bance pohledávku. Ta je součástí jeho majetku (nikoliv ale věcí). Představuje…

K okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby se nepřihlédne jen tehdy, když stupeň nebezpečnosti činu pro společnost v konkrétním případě, jak je určován v ustanovení § 3 odst. 4 tr. zák., ani při formálním naplnění této okolnosti nedosáhne stupně odpovídajícího dolní hranici zvýšené trestní sazby Nelze tedy spojovat formální znaky…

Souhrnný trest nesmí být mírnější než trest uložený rozsudkem dřívějším. V rámci souhrnného trestu musí soud vyslovit trest ztráty čestných titulů a vyznamenání, ztráty vojenské hodnosti, propadnutí majetku nebo propadnutí věci, jestliže takový trest byl vysloven již rozsudkem dřívějším.

Potvrzení lékaře o pracovní neschopnosti samo o sobě nepostačuje k tomu, aby takováto omluva mohla být považována za řádnou omluvu. K tomu, aby bylo možné považovat omluvu za řádnou, muselo by příslušné potvrzení obsahovat dostatečný podklad pro závěr, že zdravotní důvody skutečně znemožňují obviněnému účast na nařízeném…

V rámci podnikání v tržním prostředí běžně každý podnikatel či společnost průběžně přijímá a také poskytuje řadu plateb, které souvisí s těmi kterými obchodními aktivitami a je prakticky často téměř vyloučeno identifikovat přesně jednotlivé platby vynakládané na různé účely a v různých sumách. Pokud záloha poskytnutá v rámci obchodních vztahů byla…

Vzhledem k tomu, že řízení proti uprchlému neumožňuje obviněnému realizovat osobně a bezprostředně jeho právo na obhajobu, je vždy závažným zásahem do průběhu trestního řízení. I když toto řízení upravuje zákon a důvody pro jeho konání nastávají tehdy, když pro ně zavdá příčinu obviněný, i při splnění zákonných podmínek by mělo být zpravidla…

Ve výroku rozsudku, v tzv. skutkové větě, musí soud uvést všechny zjištěné skutkové okolnosti, které jsou v posuzovaném případě konkrétním obsahem zákonných znaků skutkové podstaty příslušného zákonného ustanovení, podle kterého byl čin obviněného právně posouzen. Nestačí, aby se soud při popisu jednání obviněného omezil, byť jen v některých…

Skutková podstata trestného činu zpronevěry je naplněna nejen tehdy, když pachatel věc prodá či jinak zcizí, ale i pokud si ji bez oprávnění vědomě ponechá a dlouhodobě užívá jako vlastní.

Skutková okolnost významná z hlediska naplnění zákonných znaků trestného činu nemusí být co do doby svého vzniku zjištěna zcela jednoznačně určeným časovým momentem, ale jen stanovením určitého časového rozpětí, v jehož průběhu nastala. V takovém případě ovšem musí kterákoli alternativa spadající do tohoto rámce znamenat naplnění zákonných znaků…

Orgán činný v trestním řízení nemůže sám postupem podle § 80 odst. 1 tr. ř. odstraňovat existující pochybnosti o právu na věc a případně provádět dokazování zaměřené jen na tuto otázku, jestliže takové pochybnosti nemají právní význam z hlediska trestní odpovědnosti obviněného a jejich objasňování by přesahovalo potřeby trestního stíhání. Účelem…

Samotný fakt vloupání za účelem zmocnění se cizí věci je pouze formálním znakem skutkové postaty trestného činu krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b) tr. zák. Vedle toho je pak třeba se zabývat existencí okolností zvyšujících stupeň nebezpečnosti takového jednání.

Trest zákazu pobytu se nemůže vztahovat na místo, v němž má pachatel trvalý pobyt.Trvalým pobytem se rozumí adresa pobytu občana v České republice, kterou si zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Občan může mít jen jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu označen číslem…