trestní právo

Okolnost, že u osob, jež odvolání nepodaly, a jímž odvolací důvod prospívá, mezitím rozhodnutí nabylo právní moci, není procesně významná, neboť aplikace zásady dle § 261 tr.ř. je průlomem do právní moci rozsudku. V takovém případě je takovéto pravomocné a vykonatelné rozhodnutí zrušeno.

Znak trestného činu nedovoleného překročení státní hranice podle § 171a odst. 1 tr. zák. (ve znění účinném do 11. 7. 2007) vyjádřený slovy „státní hranice“, je třeba chápat tak, že jde pouze o státní hranice České republiky se sousedními státy, nikoliv tedy o jakékoliv státní hranice mezi kterýmikoliv státy.

Za „okolnosti případu“ ve smyslu § 40 tr. zák. se považují všechny skutečnosti, které mají vliv na stupeň nebezpečnosti činu pro společnost a možnost nápravy pachatele. Mezi takové skutečnosti lze zahrnout především okolnosti, jejichž význam z hlediska naplnění znaků skutkové podstaty výrazněji vybočuje z obvyklých případů určitých trestných činů…

Ustanovení § 22 odst. 1 tr. zák. o započítání doby vazby strávené pachatelem v cizině (pokud je takový postup vzhledem k druhu uloženého trestu možný) se vztahuje i na případy, kdy pachatel byl v cizině ve vazbě nejen výlučně pro týž skutek, za který mu byl uložen trest soudem České republiky, ale také pro další skutky, za které v České republice…

Zákonným kritériem vyloučení podle § 30 odst. 1 tr. ř. není skutečnost, zda soudce činný v trestním řízení je či není podjatý, nýbrž to, jak se navenek, tj. z hlediska veřejnosti a z hlediska stran řízení, jeví.

Objektivní stránka trestného činu pohlavního zneužívání nemůže být naplněna letmými dotyky přes oděv.

Pokračování v trestném činu je vyloučeno, jestliže některé dílčí útoky jsou spáchány ve formě pachatelství či spolupachatelství a některé ve formě účastenství, protože u účastenství naplnil organizátor, návodce nebo pomocník jinou skutkovou podstatu trestného činu. V takovém případě ani není možné škody (příp. prospěch)…

V nepřítomnosti obviněného z přestupku lze věc projednat jen tehdy, jestliže odmítne, ač byl řádně předvolán, se k projednání dostavit nebo se nedostaví bez náležité omluvy nebo důležitého důvodu.

Přísnější je každý nepodmíněný trest odnětí svobody oproti trestu odnětí svobody, jehož výkon je podmíněně odložen, byť by tento podmíněný trest byl uložen v delší výměře.

Zhojení vady tzv. skutkové věty rozsudku cestou odůvodnění nelze považovat za dostačující. Zákaz změny rozhodnutí v neprospěch obviněného na základě opravného prostředku, podaného ve prospěch obviněného, se týká mimo jiné i skutkových zjištění. To však samo o sobě nevylučuje, že za situace, když ve skutkové větě rozsudku soudu prvního stupně…

Pokud jde o subjektivní stránku trestného činu porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu podle § 150 odst. 1 tr. zák., je třeba úmyslu, který se musí vztahovat i na pachatelovo vědomí, že jde o výrobky neoprávněně označované ochrannou známkou, k níž přísluší výhradní právo jinému, nebo známkou snadno s ní…

Překonáním překážky, jejímž účelem je zabránit vniknutí, se z hlediska způsobu provedení rozumí jakékoli její překonání, to znamená i nenásilné překonání. Pod znaky překonání překážky ve smyslu § 238 odst. 2 tr. zák. spadá i takový způsob, který je založen na lsti, jejímž prostřednictvím pachatel dosáhne toho, že překážka přestane plnit svou…

Podstatu dohledu probačního úředníka tvoří metoda založená na převýchově nezletilého a na dalším vhodném ovlivňování jeho chování. Takovéto působení se provádí formou kontroly, pomoci a poradenství. Těžiště probačního dohledu spočívá ve vztahu k dítěti mladšímu patnácti let zejména v péči o něj a v pomoci mu s jeho problémy, jež ve svém souhrnu…

Rozhodnutí obviněného, kdy uvede rozhodné skutečnosti svědčící v jeho prospěch, je součástí jeho práva na obhajobu, a proto nelze tvrzení obviněného o skutečnostech svědčících v jeho prospěch uplatněné až v hlavním líčení v důsledku toho, že v přípravném řízení se rozhodl nevypovídat, odmítnout z důvodu, že jej neuplatnil již v přípravném…

Je povinností obecných soudů využít všech takových prostředků, které jim trestní právo poskytuje, k tomu, aby vedle práva na osobní svobodu bylo rovněž kompenzováno porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě. Úvahy obecných soudů o trestu, případně přímo o trestním stíhání v souvislosti s dobou, která uplynula od spáchání trestných činů…

Pokud má dojít ke spáchání trestného činu podílnictví podle § 251 tr. zák., je nutné, aby se do dispozice podílníka dostala věc, která byla získána tzv. hlavním trestným činem. Nepostačovalo by proto, pokud by se pachatel hlavního trestného činu dopustil pouze ve stadiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zák., nebo dokonce jen ve stadiu přípravy podle §…

Naplnění znaku „výtržnost“ nelze spatřovat v tom, že posuzované jednání bylo spácháno na ulici, protože tím je naplněn jiný znak, a to znak „na místě veřejnosti přístupném“. Naplnění znaku „výtržnost“ se musí opírat o povahu posuzovaného jednání samotného, a nikoli jen o okolnost, kde k tomu došlo.

Zákonný znak trestného činu podvodu, spočívající v obohacení jiného, je naplněn i obohacením blíže neurčené osoby nebo skupiny osob.

Nesprávná realizace důkazního řízení má za následek porušení základních práv a svobod ve smyslu dotčení postulátů spravedlivého procesu v případě opomenutých důkazů, důkazů získaných nepřípustným způsobem a případech, kdy z odůvodnění rozhodnutí nevyplývá vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními…

Pokud se účastník podílí v některé z forem uvedených v § 10 odst. 1 tr. zák. na trestných činech (skutcích) různých pachatelů, nelze takové jednání posoudit jako jeden pokračující trestný čin účastenství, byť by jinak byly splněny podmínky uvedené v ustanovení § 89 odst. 3 tr. zák.