trestní právo

Škodou způsobenou trestným činem pojistného podvodu podle § 250a tr. zák. je částka, která se rovná rozdílu mezi skutečně poskytnutým pojistným plněním na straně jedné a pojistným plněním, které by náleželo, kdyby pachatel neuvedl nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo nezamlčel podstatné údaje při uplatnění nároku na pojistné plnění, na…

Skutkovou podstatu trestného činu zvýhodňování věřitele ve smyslu § 256a odst. 1 tr. zák. nenaplňuje jednání insolventního dlužníka, který sice plně uspokojí splatnou pohledávku jen některého z více svých věřitelů, jestliže tak učiní s odůvodněným předpokladem získání dalších prostředků potřebných k uspokojení splatných pohledávek ostatních…

Má-li odvolací soud v době, kdy o odvolání rozhoduje, již k dispozici jeho odůvodnění, nemůže ho odmítnout podle § 253 odst. 3 tr. ř., ale musí se jím věcně zabývat.

Za cenu v místě obvyklou je ve smyslu § 89 odst. 12 tr. zák. třeba považovat cenu v obci, popř. v její části, kde došlo k trestnému činu, stanovenou pro legální maloobchodní prodej.

Lhůtu pro odstranění vad odvolání, upravenou v § 251 odst. 1 tr. ř. nelze považovat za lhůtu, jejíž marné uplynutí by mělo stejné důsledky jako lhůta propadná.

Jestliže pachatel sice jedná způsobem, odpovídajícím základní skutkové podstatě trestného činu úvěrového podvodu podle § 250b odst. 1 tr. zák., ale bez záměru nedodržet podmínky úvěrové smlouvy o splácení úvěru a jeho finanční možnosti to nevylučují, nelze dovodit, že na straně věřitele jde o škodu ve smyslu ustanovení § 250b odst. 3 tr. zák.

Promlčení nepřerušují úkony nebo opatření jiných orgánů (např. ani opatření předsedy soudu o přidělení trestní věci k vyřízení konkrétnímu soudci), úkony, které předcházejí zahájení trestního stíhání, ani úkony, které nesměřují k trestnímu stíhání pachatele. Skutečnost, zda určitý úkon směřuje k trestnímu stíhání pachatele, či nikoli, je však…

Uložení dalšího trestu za skutek, za který byl již obviněný pravomocně odsouzen, lze zásadně považovat za uložení druhu trestu, který je jednak ve zřejmém nepoměru ke stupni nebezpečnosti činu pro společnost a jednak v zřejmém rozporu s jeho účelem ve smyslu § 266 odst. 2 tr. ř.

Ustanovení § 201 odst. 1 tr. zák. podmiňuje trestní odpovědnost stavem vylučujícím způsobilost k výkonu zaměstnání nebo jiné činnosti, při kterých by mohl pachatel ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku. Na takový stav lze sice usuzovat především z množství alkoholu v krvi řidiče, ale není-li tento údaj k dispozici…

Vzhledem k tomu, že zápis v registru motorových vozidel nemá konstitutivní účinky, nýbrž vlastnické vztahy pouze eviduje, tak za situace, kdy vlastnictví vozidla bylo v řízení zpochybněno, nezbývá než postavit najisto, kdo byl vlastníkem vozidla v rozhodné době.

Podle ustanovení § 204 odst. 1 tr. zák. o trestném činu kuplířství je třeba rozlišovat zjednání, přimění nebo svedení jiného k provozování prostituce a kořistění z prostituce provozované jiným. Zatímco první druh jednání (zjednání, přimění nebo svedení jiného k prostituci) je podobný návodu ve smyslu ustanovení § 10 odst. 1 písm. b) tr. zák., …

Obžalovanému musí být vina bez rozumných pochybností prokázána. Pokud mezi jednotlivými důkazy existují rozpory, je povinností soudu zhodnotit věrohodnost a pravdivost každého důkazu jednotlivě a poté v souhrnu s ostatními důkazy, což nesmí být činěno v obecné rovině, ale vždy ve vztahu ke konkrétní skutečnosti.

Ne každé fyzické napadení, byť na veřejnosti, musí naplňovat znaky skutkové podstaty výtržnictví. V jednotlivých případech je třeba vzít v úvahu okolnosti, za nichž k incidentu došlo, motiv, zda byl agresor vyprovokován, nakolik závažným způsobem narušil veřejný klid a pořádek (musí jít o hrubé narušení občanského soužití), jaký byl následek…

O tom, zda mezi trestnými činy je jednočinný nebo vícečinný souběh, nerozhoduje způsob, jímž jsou skutková zjištění ve výroku o vině popsána, ale objektivní stav.

K omezení základního lidského práva (pasivního volebního práva do zastupitelstev obcí) může docházet pouze za podmínek stanovených taxativně zákonem upravujícím volby do zastupitelstev obcí. Jakýkoliv jiný zásah do tohoto práva, a to i na základě obecně platného právního předpisu, jakým je trestní zákon, je…

Názor, že pro naplnění objektivní stránky trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák., dostačuje existence nikoli nicotného správního rozhodnutí, které je ovšem pouze formálně v právní moci, zatímco jeho účinnost, resp. vykonatelnost byla odložena, je přehnaně…

Okolnosti subjektivního charakteru lze zpravidla dokazovat jen nepřímo, z okolností objektivní povahy, ze kterých se dá podle zásad správného myšlení usuzovat na vnitřní vztah pachatele k porušení nebo ohrožení zájmů chráněných trestním zákonem.

V rámci úvah o možné kompenzaci porušení práva obviněného na přiměřenou délku řízení podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod musí soud volit mezi takovými prostředky trestního práva, jež současně respektují ochranu práv poškozených subjektů. Tato kompenzace se může projevit např. ve formě finančního zadostiučinění…

Pod pojmem „vyhýbá se“ je ve smyslu § 213 odst. 2 tr.zák. možno rozumět pouze aktivní a cílené jednání obviněného. Chybí-li ve skutkové větě popis některých okolností, významných pro posouzení subjektivní stránky, nelze učinit právní závěr o jejím naplnění.

Sama skutečnost, že obviněný měl jednat v afektu vzteku, ještě nevylučuje nutnou obranu. Podstatné je, zda obranné jednání bylo či nebylo ve vztahu ke způsobu útoku zcela zjevně nepřiměřené.