trestní právo

Sama skutečnost, že obviněný měl jednat v afektu vzteku, ještě nevylučuje nutnou obranu. Podstatné je, zda obranné jednání bylo či nebylo ve vztahu ke způsobu útoku zcela zjevně nepřiměřené.

Při posuzování trestní odpovědnosti pachatele za neplnění zákonné povinnosti vyživovat nebo zaopatřovat jiného ve smyslu § 213 tr. zák. není soud vázán rozhodnutím, kterým byla v občanském soudním řízení stanovena tato povinnost, včetně rozsahu výživného.

Pro zahájení řízení proti uprchlému nemůže postačovat pouhé konstatování, že se obviněný nezdržuje v místě svého bydliště, byť by taková úvaha mohla vycházet z opakovaně nevyzvednutých obsílek či předvolání zasílaných mu policejními orgány nebo soudem. Vždy je potřeba činit i další úkony a kroky, které mohou dát odpověď na otázku, na jakém místě…

Při posuzování schopností a možností rodiče ve smyslu ustanovení § 96 odst. 1 zák. o rod. nejsou rozhodné jeho skutečné výdělečné a majetkové poměry, ale jeho reálné výdělečné, popř. i majetkové poměry, dané mj. jeho fyzickým stavem, nadáním, množstvím získaných vědomostí a pracovních zkušeností, manuální zručností, pracovními návyky a pracovními…

Zavinění z nedbalosti není vyloučeno spoluzaviněním jiných osob, včetně poškozeného (poškozených). Kritériem nedbalosti je zachování určité míry opatrnosti, která je určována jednak objektivními okolnostmi spojenými se skutkem, jednak subjektivními dispozicemi konkrétního pachatele při předvídání možnosti způsobení poruchy. Objektivní vymezení…

Při posuzování trestnosti jednání je nutno vycházet z toho, že pachatel si přisvojí cizí věc, která mu byla svěřena, jestliže s věcí naloží v rozporu s účelem, k němuž mu byla cizí věc dána do opatrování nebo do dispozice, a to způsobem, který maří základní účel svěření. O cizí věc ve smyslu ustanovení § 248 odst. 1, 3 tr. zák. nejde, pokud mezi…

Z hlediska naplnění formálních znaků trestného činu zanedbání povinné výživy nelze vycházet jen z ustanovení § 85 odst. 1 zák. o rodině, ale je nutné vznik a trvání vyživovací povinnosti posuzovat i z hlediska ustanovení § 96 odst. 2 zák. o rodině, podle něhož výživné nelze přiznat, jestliže by to bylo v rozporu s dobrými…

Jakkoli vysoký stupeň podezření sám o sobě není s to vytvořit zákonný podklad pro odsuzující výrok. Trestní řízení vyžaduje v tomto ohledu ten nejvyšší možný stupeň jistoty, který lze od lidského poznání požadovat, alespoň na úrovní obecného pravidla „prokázání mimo jakoukoliv rozumnou pochybnost.“ Obecný soud musí dodržet vysoký standard, i pokud…

Po účastníkovi silničního provozu nelze spravedlivě požadovat, aby bez dalšího předpokládal možné porušení pravidel tohoto provozu jinými účastníky a tomu přizpůsobil své počínání. Není-li z okolností, které může průměrně disponovaný účastník silničního provozu běžně vnímat či předvídat, zřejmé, že jiný účastník téhož provozu porušil své…

Pro naplnění skutkové podstaty trestného činu zneužívání informací v obchodním styku podle § 128 odst. 2 tr. zák. je mimo jiné nutné, aby pachatel buď sám uzavřel určitou smlouvu, nebo dal popud k jejímu uzavření, a aby tak učinil v rámci své účasti na podnikání dvou nebo více podnikatelských subjektů, které mají stejný nebo podobný předmět…

Za vylákání daňové výhody ve smyslu § 148 odst. 2 tr. zák. nelze považovat pouhé neoprávněné snížení skutečně existující daňové povinnosti, které je zkrácením daně ve smyslu § 148 odst. 1 tr. zák., ale fingované předstírání skutečnosti, z níž má vyplývat povinnost státu poskytnout neoprávněné plnění tomu, kdo zpravidla ani není plátcem příslušné…

Naplnění ustanovení odst. 2 u trestných činů porušování povinnosti při správě cizího majetku ve smyslu § 255 tr. zák. a § 255a tr.zák. vyžaduje nedodržení zvlášť uložené povinnosti hájit zájmy poškozeného, tedy nároky na naplnění znaku této specifické povinnosti jsou zde nejvyšší a kladou důraz na přesněji definované určení způsobu chování…

Nesplnění povinnosti provést inventarizaci bez dalšího neznamená spáchání trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 125 odst. 1 tr. zák., protože naplnění jeho skutkové podstaty je podmíněno zjištěním, zda neprovedení inventarizace tím, kdo k tomu byl povinen, skutečně ohrozilo i majetková práva jiného nebo včasné a…

Jestliže byl v rámci pracovního vztahu sepsán záznam z podnětu nadřízeného pracovníka pracovníkem, který v něm uvedl požadované okolnosti, pak ustanovení § 89 odst. 2 tr. ř. ani § 213 tr. ř. nevylučují, aby takový záznam byl jako listinný důkaz v trestním řízení v souladu s trestním řádem proveden.

Ani nezpůsobilý pokus trestného činu, tj. takový, který objektivně nemohl vést k dokonání trestného činu, není zásadně beztrestný. Trestnost tzv. nezpůsobilého pokusu se posuzuje podle materiálního hlediska, tedy podle jeho stupně společenské nebezpečnosti ve vztahu ke konkrétnímu činu pachatele.

Pachatel, který jinak naplňuje znaky určitého trestného činu a nemůže být uznán vinným za tento trestný čin jen proto, že nemá zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení, jež charakterizují pachatele takového trestného činu, se posoudí jako účastník na trestném činu osoby, která takovou vlastnost, způsobilost nebo postavení má. Takové právní…

Konkrétní výše prospěchu závisí na porovnání výnosů a nákladů. Ty však nejsou představovány pouze nákupní cenou komodit, s nimiž pachatel dále nakládá v rámci své činnosti, ale taktéž do nákladů patří částky odvedené na dani (ať už se jedná o daň z přidané hodnoty nebo daň z příjmu aj.), výdaje za spotřebovanou energii (elektrickou či jinou)…

Pokud jde o nevýhodnost smlouvy vyjádřenou zákonným znakem, který spočívá v jejím uzavření na úkor jednoho podniku či organizace nebo více z nich, může ji zakládat jakékoli znevýhodnění jednoho subjektu vůči jinému subjektu, přičemž se nemusí nutně jednat jen o ekonomické, resp. peněžní vyjádření úkoru.

Jménem dlužníka může pachatel jednat ve smyslu § 90 odst. 2 tr. zák. v jakémkoli postavení, pokud navenek reprezentuje určitou právnickou osobu a činí za ni právní nebo faktické úkony, spojené s nakládáním s jejím majetkem. Může tedy jít nejen o člena statutárního orgánu právnické osoby, ale též o jejího zaměstnance či člena, pověřenou osobu…

Překročení horní hranice zákonné trestní sazby některého druhu trestu uložením několika samostatných trestů tohoto druhu určitému pachateli lze považovat za uložení druhu trestu, který je v zřejmém rozporu s jeho účelem ve smyslu § 266 odst. 2 tr. ř.