trestní právo

Určení, zda jsou v konkrétním případě splněny legální pojmové znaky díla podle autorského zákona, je jednoznačně otázkou právní. Její vyřešení tak přísluší výlučně soudu. V případech, kdy zodpovězení této právní otázky závisí i na posouzení mimoprávních skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, může soud před svým rozhodnutím vyžádat…

Podstatné skutečnosti zamlčí pachatel, který neuvede při svém podvodném jednání jakékoliv skutečnosti, které jsou rozhodující nebo zásadní pro rozhodnutí podváděné osoby, přičemž pokud by tyto skutečnosti byly druhé straně známy, k plnění z její strany by nedošlo, popř. došlo za méně výhodných podmínek.

Osoby, které jsou podle trestního řádu oprávněny zvolit obviněnému obhájce, činí tak vlastním jménem a na vlastní náklady. Jde o osoby, které mají zpravidla vzhledem k vztahu k obviněnému samy osobní zájem na výsledku řízení. Proto jsou tyto osoby kromě jiného nadány rovněž právem podat ve prospěch obviněného odvolání proti rozsudku a i v takovém…

Nelze usuzovat na podvodný úmysl pachatele jen z okolnosti, že protiplnění za odebrané zboží nebo služby nebylo poskytnuto ve sjednané lhůtě. Takový závěr jednoznačně nevyjadřuje volní složku zavinění ve formě úmyslu.

Vědomou nedbalost lze spatřovat v tom, pokud policista nezabezpečí výtisky z informačních systémů Policie ČR s osobními údaji tak, aby se k nim nedostala nepovolaná osoba - nezabezpečením lze rozumět i umístění takových výtisků volně na stole v kanceláři.

Soud, ať již v řízení sporném čin nesporném, je povinen zjišťovat skutkový stav věci bez důvodných pochybností. Soud je tak místem nalézání práva, což z povahy věci vylučuje možnost zařadit jej mezi osoby, které mohou být uvedeny v omyl pachatelem trestného činu.

Pokud při vzniku následku (účinku) trestného činu spolupůsobilo více příčin, je třeba hodnotit každou příčinu relevantní pro vznik následku zvlášť a určit její důležitost (význam) pro následek, který měl z jednání pachatele nastat. V případech, kdy jednání pachatele je pouze jedním článkem řetězu příčin, které způsobily následek, může být příčinou…

Pokud z rozsahu porušení norem speciálního zákonného předpisu vyplývá, že cyklista nerespektoval základní povinnosti, jež mu zákon 361/2000 Sb., v platném znění, stanoví, a nerespektoval ani ustanovení, která stanoví a upravují konkrétní požadavky na chování cyklisty, technický stav jízdního kola a způsob jízdy na něm, a důsledkem této…

Jestliže trestnými činy spáchanými v jednočinném souběhu bylo poškozeno několik osob, přičemž v souladu se svými oprávněními podle trestního řádu některá z nich neudělí souhlas s trestním stíháním pro ten trestný čin, kterým došlo jen k jejímu poškození, pak pro tento trestný čin nelze konat trestní stíhání.

Zásada volného hodnocení důkazů neznamená, že by soud ve svém rozhodování (v úvahách nad ním) měl na výběr, které z provedených důkazů vyhodnotí a které nikoli, nebo o které z provedených důkazů své skutkové závěry (zjištění) opře a které opomene. Procesnímu právu účastníka navrhovat důkazy odpovídá povinnost soudu nejen o vznesených návrzích…

Jakkoliv výplata sociálních dávek může nasvědčovat správnosti závěru o tom, že uspokojování potřeb nezletilé je problematické, nelze bez dalšího dovozovat, že sociální potřebnost znamená současně nebezpečí či stav nouze zaviněný, byť z nedbalosti, obviněným.

Příprava, jako vzdálenější vývojové stadium trestného činu, je k pokusu trestného činu nebo k jeho dokonání v poměru subsidiarity. Ustanovení o dokonání trestného činu tedy zahrnuje i přípravu k trestnému činu a pokus, takže se přípravné jednání již samostatně právně nekvalifikuje.

Při zvažování intenzity útoku poškozeného nelze tuto intenzitu hodnotit jen objektivně, ale je třeba ji posuzovat i z hlediska jejího subjektivního vnímání ze strany napadeného obviněného.

Pokud soud, za, v zásadě rovnocenných podmínek, jednou omluvu obviněného k jednání akceptuje a podruhé nikoliv, aniž by to dal obviněnému jakkoliv předem najevo, pak rozhodnutí, o neakceptování omluvy a konání jednání, je rozhodnutím překvapivým a nepředvídatelným.

Odvrátil-li obviněný dodatečným výkonem obecně prospěšných prací nástup výkonu trestu, je nutné i za takové situace důsledky, byť i dodatečného výkonu trestu obecně prospěšných prací, dovozovat ze všech ustanovení upravujících tento druh trestu, a nikoli pouze podle podmínek stanovených pro trest odnětí svobody.

Výrazné spoluzavinění poškozeného na vzniku dopravní nehody může snižovat stupeň nebezpečnosti činu obviněného natolik, že nebude splněna materiální podmínka § 88 tr. zák. pro přihlédnutí k okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby ustanovení § 224 odst. 2 tr. zák. záležející v tom, že obviněný porušil důležitou povinnost uloženou mu podle…

Týrání je zlé nakládání s blízkou nebo jinou osobou vyznačující se vyšším stupněm hrubosti a bezcitnosti a určitou trvalostí, které tato osoba pociťuje jako těžké příkoří. Trvalost je nutné posuzovat v závislosti na intenzitě zlého nakládání, a není tak vždy nezbytné, aby šlo o jednání soustavné či trvající delší…

V ústavněprávní rovině se zásada, s níž přistupuje k hodnocení skutkových námitek (námitky skutkové nezakládají žádný z důvodů dovolání podle § 265b tr. ř., a proto ve vztahu k nim neexistuje zákonná povinnost soudu dovolání přezkoumat), nemusí uplatnit bezvýhradně, a to v případě zjištění, že nesprávná realizace důkazního řízení má za následek…

Shledá-li již sám obecný soud porušení základního práva či svobody, je povinen učinit všechna opatření k tomu, aby k dalšímu porušování nedocházelo a již existující porušení odčinit prostředky, kterými disponuje v rámci své pravomoci.

Ne každé, podle jiných právních odvětví protiprávní, jednání, zakládá současně i trestní odpovědnost za takovéto jednání. Princip „ultima ratio“ má svůj ústavněprávní základ v principu proporcionality, tj. v požadavku zkoumat, zda neexistují alternativní řešení v mimotrestní oblasti, která by představovala menší zásah do omezení základních…