trestní právo

Ustanovení § 30 odst. 2 tr. ř. je třeba vykládat tak, že pod pojmem rozhodnutí o vazbě měl zákonodárce na mysli jak rozhodnutí pozitivní, tj. že soud návrhu na vzetí obviněného do vazby vyhoví, tak i rozhodnutí negativní, tj. že soud návrhu na vzetí obviněného do vazby nevyhoví, resp. jej zamítne.

Pokud soud postupuje podle ustanovení § 419 tr. zákoníku, nejedná se o klasické ukládání trestu, při němž je nutné respektovat všechna kritéria vyplývající z platné zákonné úpravy při ukládání toho či onoho druhu trestu a jeho výměry.

Stížnost pro porušení zákona musí být podepsána ministrem spravedlnosti, který v době jejího podání tuto funkci vykonává.

Pro naplnění zákonného znaku trestného činu udávání padělaných a pozměněných peněz podle § 235 tr. zákoníku, který je vyjádřen slovy „jimiž bylo placeno jako pravými", není rozhodné, zda bylo pachateli placeno padělanými nebo pozměněnými penězi jako pravými za poskytnutí takové věci nebo služby, která je předmětem legálního či nelegálního obchodu.

Při výkladu pojmu „jimiž mu bylo placeno jako pravými penězi“ přečinu udávání padělaných a pozměněných peněz podle § 235 tr. zákoníku, nelze posuzovat platnost či neplatnost úkonu podle občanského práva, ale vycházet z toho, že obecně plní peníze funkci všeobecného hodnotového ekvivalentu. Proto i v případě prodeje drog nebo jiných nelegálních…

K naplnění subjektivní stránky přečinu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle ustanovení § 220 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku nestačí, že pachatel úmyslně porušil podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek, nýbrž musí být prokázáno, že jeho úmysl směřoval i ke způsobení následku…

Za „jiného“ ve smyslu § 161 odst. 1 tr. zák. se považuje osoba, jejíž vztah k obstarání věci obecného zájmu je buď přímý nebo nepřímý. V prvém případě taková osoba věc obecného zájmu sama obstarává (tj. zpravidla rozhoduje), ve druhém případě pak může jít o někoho, kdo při obstarání věci obecného zájmu spolupůsobí např. jako zprostředkovatel nebo…

Aplikace cizího mimotrestního práva při řešení otázky trestní odpovědnosti přichází v úvahu zejména při výkladu tzv. normativních znaků skutkových podstat trestných činů a při posuzování protiprávnosti činu. Je-li normativním znakem skutkové podstaty pojem práva trestního, nelze zásadně (s výjimkou, že tak výslovně stanoví trestní zákon) použít…

Zrušením odsuzujícího pravomocného rozsudku, i když jen ve výroku o trestu, v řízení o mimořádných opravných prostředcích (o dovolání, stížnosti pro porušení zákona nebo obnově řízení) vzniká ve věci právní stav neskončeného trestního stíhání. Odsuzující výrok o vině, který byl ponechán jako pravomocný, není překážkou pro následné zastavení…

Zákaz pobytu ve formě správního vyhoštění je v České republice vyslovován v rámci správního řízení, jde o opatření v oblasti kontroly přistěhovalectví, nikoli o trestní sankci,

Pro případ změny nebo doplnění skutkových zjištění může odvolací soud přihlížet jen k důkazům, které byly provedeny ve veřejném zasedání před odvolacím soudem. Při jejich hodnocení však musí navazovat na důkazy provedené před soudem prvního stupně v hlavním líčení, přičemž je vázán hodnocením těchto důkazů, tak jak to učinil soud prvního stupně, s…

Zákaz pobytu ve formě správního vyhoštění je v České republice vyslovován v rámci správního řízení, jde o opatření v oblasti kontroly přistěhovalectví, nikoli o trestní sankci.

Při úvahách o tom, zda obviněný naplnil materiální znak trestného činu, je nutno vycházet z toho, že již stanovením formálních znaků určité skutkové podstaty zákon předpokládá, že při jejich naplnění v běžně se vyskytujících případech bude stupeň nebezpečnosti činu pro společnost zpravidla vyšší než nepatrný. Právní závěry ohledně materiální…

Jestliže teprve po uzavření smlouvy o půjčce vznikly překážky, které bránily dlužníkovi splnit závazek z půjčky a které nemohl v době uzavření půjčky ani předvídat, když jinak byl tehdy schopen závazek splnit, nebo jestliže byl sice schopen věci určené podle druhu, zejména peníze, vrátit ve sjednané lhůtě, ale z různých důvodů vrácení takových…

Právní závěry stran materiální stránky projednávaného činu musí vycházet z jednotlivých kritérií pro stanovení konkrétního stupně nebezpečnosti činu pro společnost. Ani při posuzování materiální stránky trestného činu nemůže být ale opomenut ústavní princip proporcionality – tedy především ta skutečnost, zda v projednávaném případě převažuje zájem…

Pokud obviněný doloží, že má zdravotní problémy a nebylo prokázáno, že jde jen o účelovou snahu vyhnout se projednání věci před soudem, když současně požádá o odročení jednání, jde o dostačující podklady k tomu, aby soudem byla jeho žádost akceptována a aby bylo jednání odročeno.

Skutkovou podstatu trestného činu podvodu lze naplnit i sjednáním smlouvy o nájmu nebytových prostor, kterou nájemce uzavírá se záměrem nájemné neplatit či s vědomím, že je nebude s to platit. K obohacení pachatele a ke vzniku škody na straně pronajimatele za této situace dochází, ať již nájemce prostory skutečně využívá nebo tak (ovšem z vlastní…

Trestnost jednání spočívajícího v neodvedení daně, pojistného na zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení včetně příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je podmíněna zjištěním, že zaměstnavatel měl k dispozici potřebné finanční prostředky, tj. že příslušné částky ze mzdy svým zaměstnancům z jejich hrubých mezd skutečně srazil a…

Časová a místní určenost pokusu jsou jen pomocná kritéria, která obvykle pouze spoluurčují, zda jednání pachatele má bezprostřední význam pro dokonání trestného činu.

V době rozhodování podle § 160 odst. 1 tr. ř. nelze po orgánech činných v trestním řízení požadovat natolik vyčerpávající vyjádření všech skutkových okolností, jež předmětný trestný čin charakterizují, neboť trestná činnost v tomto stadiu trestního řízení nemusí (a často ani nemůže) být prokázána a ve skutkové větě popsána natolik spolehlivě a v…