Závěr o zavinění pachatele musí být vždy prokázán výsledky dokazování a musí z nich logicky vyplývat. Závěr o tom, zda tu je zavinění ve smyslu trestního zákona a v jaké formě, je závěrem právním. Tento právní závěr o subjektivních znacích trestného činu se musí zakládat na skutkových zjištěních soudu, vyplývajících z provedeného dokazování stejně…

Forma kontroly výkonu zaměstnání policistů prostřednictvím operativní techniky není zásahem do ústavních práv občanů

Závěr o zavinění pachatele musí být vždy prokázán výsledky dokazování a musí z nich logicky vyplývat. Závěr o tom, zda tu je zavinění ve smyslu trestního zákona a v jaké formě, je závěrem právním. Tento právní závěr o subjektivních znacích trestného činu se musí zakládat na skutkových zjištěních soudu, vyplývajících z provedeného dokazování stejně…

Daňové přiznání je pouze východiskem a také jen jednou z okolností, z nichž lze vycházet při určení průměrného výdělku konkrétní osoby před jejím vzetím do vazby, nikoliv důkazem o jejích skutečných příjmech a výdajích v souvislosti s výkonem její profese. K posouzení příjmů takové osoby z výkonu její práce a nákladů na tuto práci vynaložených je…

Účelem ustanovení § 66 tr. zák. o účinné lítosti jako jedné z forem zániku trestnosti činu je ve vztahu k trestnému činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 148 tr. zák. to, aby cestou zániku trestnosti činu bylo v co největší míře dosaženo řádného plnění daňové povinnosti i těmi osobami, které předcházejícím jednáním daň…

<p align="justify">Ministr spravedlnosti může podle zákona o státním zastupitelství podat opravný prostředek proti rozhodnutí kárného senátu pouze v těch případech, kdy je navrhovatelem na zahájení kárného řízení.
</p>

<p align="justify">Pro zjištění úmyslu nesplnit zákonnou povinnost odvést platby za jiného ve smyslu § 147 tr.zák. je rozhodující, hájí-li se obviněný tak, že odvod plateb pouze odložil s ohledem na dočasné hospodářské problémy, právě objasnění jeho hospodářské situace z hlediska, zda vůbec bylo reálné, aby platby byly uskutečněny v jiném v úvahu…

Nároky na náhradu škody na zdraví, k níž došlo v souvislosti s vazbou nebo výkonem trestu odnětí svobody ve smyslu, uplatňované podle zákona č. 87/1991 Sb. ve vazbě na zákon č. 119/1990 Sb. nejsou totožné s nároky, spojenými s existencí škody na zdraví ve smyslu občanského zákoníku.

Byl-li vyšetřovací spis získán legálním způsobem, je možné jej použít jako důkaz v občanském soudním řízení.

Dohoda o kupní ceně je podstatnou náležitostí kupní smlouvy ve smyslu obchodního zákoníku a případný nedostatek určení ceny nelze nahradit výkladem ve smyslu § 266 obchodního zákoníku.

Odměna za právní pomoc, kterou účastník zaplatil osobě, která není advokátem, nepatří mezi náklady řízení uvedené v § 137 OSŘ a soud nemůže účastníkovi přiznat jejich náhradu.

Pokud státní zástupce v obžalobě vymezí popis skutku tak, že do něj zahrne také jednání, ve kterém obviněný pokračuje i v době po sdělení obvinění a které s ohledem na ustanovení § 12 odst. 11 tr. ř. je třeba posuzovat jako nový skutek, aniž by pro toto jednání bylo obviněnému sděleno obvinění, pak byla podána obžaloba pro skutek, pro který nebylo…

V případě vazebního důvodu ve smyslu § 67 odst. 1 písm. a) nestačí skutečnost hrozby vysokého trestu sama o sobě, nutná je současně i existence konkrétních skutečností, odůvodňujících ve spojení s hrozbou vysokého trestu obavu z útěku.

Pokud bylo řízení ve věci ukončeno teprve rozhodnutím odvolacího soudu, který rozhodoval na podkladě odvolání, které podal pouze obviněný, nelze pochybení nalézacího soudu ve prospěch obviněného, s ohledem na zásadu "zákazu reformace in peius", napravit cestou stížnosti pro porušení zákona

V případě, kdy je úvěr zajištěn takovou hodnotou zástavy, která umožňuje věřiteli dosáhnout její realizací ve smyslu příslušných ustanovení zák. č.40/1964 Sb. (občanského zákona), resp. zák. č. 513/1991 Sb. (obchodního zákoníku) získání dlužné částky zpět, nemůže být naplněna skutková podstata trestného činu podvodu podle § 250 tr. zák. ve znění…

K analogii, tj. k obdobnému (přiměřenému) použití jiného ustanovení tr. řádu, se v trestním řízení přistupuje tam, kde danou situaci nelze řešit použitím konkrétního ustanovení, kde přitom obdobný postup je žádoucí

Ustanovení § 76 odst. 2 trestního řádu umožňuje komukoliv zadržet osobu přistiženou nejen při trestném činu, ale navíc i "bezprostředně poté". Není proto rozhodné, zda ze strany útočníka útok skončil či nikoliv.

Při výkladu pojmu „rasová perzekuce“, použitého zákonodárcem v § 3 odst. 2 zák. č. 87/1991 Sb.o mimosoudních rehabilitacích je třeba vycházet ze širších souvislostí a celkového znění tohoto zákona

K naplnění zákonných znaků skutkové podstaty trestného činu porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou podle § 124 tr. zák. nestačí jen porušení ustanovení zákona č. 13/1993 Sb., celního zákona, ve znění pozdějších předpisů, ale je třeba prokázat, že pachatel podstatně ohrozil obecný zájem tím ...

Pokud se obviněný, jenž je plně způsobilý k právním úkonům, výslovně vzdal práva odporu, nemůže poté podat odpor ani prostřednictvím svého obhájce