trestní právo

Vyhraněný názor na hodnocení důkazů nelze považovat za poměr k projednávané věci podle § 30 odst. 1 tr. ř.

Vyplývá-li z vyšetřování, že na jedné straně existují důkazy o skutkovém stavu svědčící ve prospěch obviněných a na druhé straně existují důkazy, svědčící v jejich neprospěch a přichází-li v úvahu více verzí skutkového děje, měla by být ve věci podána obžaloba.

Novou skutečností ve smyslu trestního řádu je objektivně existující jev, který v téže věci není důkazem, ale může mít vliv na zjištění skutkového stavu věci v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí.

Ve věcech, kde již v přípravném řízení je zřejmé, že v době konání hlavního líčení bude osobní výslech svědka ohrožen z důvodů uvedených v ustanovení § 211 odst. 2 písm. a) tr. ř., je nutné, aby vyšetřovatel umožnil účast obhájci u výslechu svědka v přípravném řízení jeho vyrozuměním, i když o to obhájce sám…

Postup vyšetřovatele, který pověří jinou osobu provedením všech vyšetřovacích úkonů v trestní věci je v rozporu s ust. § 164 odst. 1 věty prvé tr. řádu, podle kterého vyšetřovatel koná vyšetřování zpravidla osobně.

Pokud odvolací soud pouze na základě důkazů provedených před soudem I. stupně tyto důkazy sám zcela odlišně hodnotí, vysloví pochybnosti o věrohodnosti výpovědí a dospěje tak k úplně jinému skutkovému zjištění, jde o porušení zásad bezprostřednosti a ústnosti v soudním řízení

„Větší rozsah“ ve smyslu § 187a odst. 2 tr. zák. vyjadřuje kvantitativní i kvalitativní hledisko při přechovávání omamné nebo psychotropní látky anebo jedu jako celku, nikoliv jen množství takové látky. Výkladové pravidlo uvedené v ustanovení § 89 odst. 11 tr. zák. zde nelze pro stanovení „většího rozsahu“ použít, neboť zde nejde o finanční…

Spoléhá-li řidič motorového vozidla před započetím jízdy na to, že ji může bezpečně vykonat, ačkoliv ví o okolnostech, které by mohly mít negativní vliv na jeho schopnost ovládat motorové vozidlo, a přesto těmto okolnostem nepřizpůsobí ani režim své jízdy, zejména zařazováním častějších zastávek s přiměřenou dobou odpočinku, pak odpovídá za…

Předstírá-li pachatel, že si za úplatu vypůjčuje věc, kterou si však přisvojí, a to za okolností, kdy od počátku jeho úmysl směřuje k získání věci jako takové a nikoli jen k získání práva dočasně ji užívat, jedná se o trestný čin podvodu, jímž je způsobena škoda ve výši odpovídající hodnotě věci.

V případě zastavení trestního stíhání nestačí pouhá rekapitulací shromážděných důkazů, aniž by byly tyto důkazy vyhodnoceny orgánem činným v trestním řízení.

„Zákazem“, obsaženým v dikci ustanovení § 171 odst. 1 písm. b) tr. zák., je jakákoliv forma zákazu, která nejen, že nemusí mít povahu trestu, ale nemusí mít ani charakter žádné jiné sankce. Povahu takového zákazu má i správní vyhoštění, kodifikované a vymezené zákonem č. 326/1999 Sb., které ze sankčních důvodů nedobrovolně ukončuje pobyt cizince…

Ustanovení § 30 odst. 1 tr. řádu o důvodech vyloučení z vykonávání úkonů trestního řízení stojí na zásadě, podle které tyto důvody mohou být výsledkem jen osobního vztahu konkrétního soudce, státního zástupce, vyšetřovatele či policejního orgánu k určitým osobám na trestním řízení zúčastněným nebo k věci…

Zákonná dikce ustanovení § 235 odst. 2 písm. e) tr. zák. „spáchá čin na svědkovi v souvislosti s výkonem jeho povinnosti“ znamená, že jednání pachatele může s výkonem povinnosti svědka souviset jakkoli, tj. i způsobem, který je mimo rámec formálního řízení, v němž osoba v procesním postavení svědka vystupuje.

Nepřiměřená rychlost jízdy se zpravidla považuje za porušení důležité povinnosti.

Samotným rozhodnutím o vrácení doličné věci se neřeší otázka vlastnického práva k věci a v rozhodnutí o vydání, popř. vrácení doličné věci také nelze stanovit, jak má být poté s věcí naloženo.

Závěr o zavinění pachatele musí být vždy prokázán výsledky dokazování a musí z nich logicky vyplývat. Závěr o tom, zda tu je zavinění ve smyslu trestního zákona a v jaké formě, je závěrem právním. Tento právní závěr o subjektivních znacích trestného činu se musí zakládat na skutkových zjištěních soudu, vyplývajících z provedeného dokazování stejně…

Forma kontroly výkonu zaměstnání policistů prostřednictvím operativní techniky není zásahem do ústavních práv občanů

Závěr o zavinění pachatele musí být vždy prokázán výsledky dokazování a musí z nich logicky vyplývat. Závěr o tom, zda tu je zavinění ve smyslu trestního zákona a v jaké formě, je závěrem právním. Tento právní závěr o subjektivních znacích trestného činu se musí zakládat na skutkových zjištěních soudu, vyplývajících z provedeného dokazování stejně…

Daňové přiznání je pouze východiskem a také jen jednou z okolností, z nichž lze vycházet při určení průměrného výdělku konkrétní osoby před jejím vzetím do vazby, nikoliv důkazem o jejích skutečných příjmech a výdajích v souvislosti s výkonem její profese. K posouzení příjmů takové osoby z výkonu její práce a nákladů na tuto práci vynaložených je…

Účelem ustanovení § 66 tr. zák. o účinné lítosti jako jedné z forem zániku trestnosti činu je ve vztahu k trestnému činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 148 tr. zák. to, aby cestou zániku trestnosti činu bylo v co největší míře dosaženo řádného plnění daňové povinnosti i těmi osobami, které předcházejícím jednáním daň…