trestní právo

Konstatuje-li soud rozhodnutí jiného orgánu a založí toto rozhodnutí do spisu, současně však o této skutečnosti neprovede dokazování a účastníkům řízení tak není dána možnost se k tomuto vyjádřit, jde o vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ve smyslu ustanovení § 241 odst. 3 písm.b), k níž dovolací soud přihlíží z…

K naplnění zákonných znaků subjektivní stránky trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1 tr. zák. v případě uzavírání leasingových smluv je třeba zjistit (prokázat), zda pachatel již v době uzavírání této smlouvy nejen uvedl záměrně nepravdivé údaje o svých příjmech, ale především zda již v této době věděl anebo mohl alespoň předvídat, že s…

Na zachování totožnosti skutku nemají vliv změny v okolnostech, které individualizují žalovaný skutek z hlediska času, místa spáchání činu, míry a formy zavinění obviněných, popř. rozsahu následku, když jinak shoda v následku či jednání není dotčena.

Neodkladným úkonem může být výslech svědka, který je cizincem a jenž prakticky ihned poté, kdy přichází v úvahu možnost provedení jeho výslechu, odjede zpět do svého domovského státu, pokud v době tohoto výslechu orgánům činným v trestním řízení ještě nejsou známé všechny potřebné skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, a…

Postupuje-li soud prvního stupně při hodnocení důkazů důsledně podle ustanovení § 2 odst. 6 tr. řádu, tzn. že důkazy hodnotí podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu a učiní na jejich podkladě logicky odůvodněná skutková zjištění, nemůže odvolací soud podle § 258 odst. 1…

Je-li stíhána konkrétní osoba pro určitý skutek, a zjistí-li se, že tato osoba vystupuje pod jiným jménem, lze po zjištění její skutečné totožnosti v trestním řízení pokračovat poté, co bude v příslušném záznamu změněno jméno v souladu s tímto novým zjištěním, aniž by bylo nutné trestní řízení předchozí zastavovat podle § 172 tr.

Samotná skutečnost, že svědek je cizím státním občanem a má trvalý pobyt v cizině, nemůže vést k závěru, že jej nelze vyslechnout před soudem pro nedosažitelnost ve smyslu § 211 odst. 2 písm. a) tr. ř.

Požadavku na dostatečnost a srozumitelnost odůvodnění rozsudku neodpovídá, konstatuje-li soud v odůvodnění rozsudku pouze obecně závěry, ke kterým došel, a neuvede, z jakých skutkových závěrů a z jakého zákonného ustanovení v dané věci při rozhodování vycházel.

Poměrně dlouho bylo v našem trestním právu opomenuto řešení problematiky, zda má obviněný právo na to, aby byl hájen více obhájci či zda může obviněného hájit obhájce pouze jeden (jde o tzv. pluralitu obhájců, kdy obviněný v jednom proti němu vedeném trestním řízení udělil plnou moc dvěma nebo více obhájcům, a to každému samostatně, čehož…

V případě, kdy je v novém řízení podle § 264 tr. ř. ukládán samostatný trest odnětí svobody, ač byl v původním rozsudku, který byl zrušen jen v důsledku odvolání podaného ve prospěch obviněného, uložen trest odnětí svobody souhrnný za současného zrušení výroku o trestu odnětí svobody uloženého dřívějším rozsudkem (§ 35 odst. 2 tr. zák.), je v…

Má-li být soudem vyslechnuta osoba, která vykonávala funkci statutárního orgánu organizace (právnické osoby) v řízení, jehož účastníkem je tato organizace (právnická osoba), může být o okolnostech, které se týkají této organizace (právnické osoby) a které nastaly v době, kdy vykonávala funkci statutárního orgánu, vyslechnuta jen jako účastník…

K případnému odstranění rozporů mezi navzájem si odporujícími důkazy nebo k tomu, aby z nich byl učiněn určitý skutkový závěr o vině obviněného, může zpravidla dojít teprve po projednání věci soudem v hlavním líčení, po provedení všech dosažitelných důkazů podle zásad ústnosti a bezprostřednosti a po zhodnocení takto provedených důkazů soudem…

Pro posouzení subjektivní stránky trestného činu podle § 147 tr. zák. je nutno věnovat patřičnou pozornost také případným dalším aktivitám pachatelů trestných činů a plnění si zákonných povinností také z těchto dalších činností.

Pokud soud, poté co obviněnému vznikne důvod nutné obhajoby, tomuto bez dalšího ustanoví obhájce, aniž mu poskytne možnost si jej zvolit, jde o postup, který je nepřípustným zásahem do práva obviněného na obhajobu.

Vztahy k bývalým spolužákům a kolegům na pracovišti, kteří pouze okrajově působili v kauze, kterou dotyčný soudce nyní projednává, nemohou být bez dalšího důvodem podjatosti takovéhoto soudce.


Snaha vyhnout se rozhodování konkrétní věci příslušným orgánem, činným v trestním řízení by mohla být důvodem pro zahájení kárného…

Vyhraněný názor na hodnocení důkazů nelze považovat za poměr k projednávané věci podle § 30 odst. 1 tr. ř.

Vyplývá-li z vyšetřování, že na jedné straně existují důkazy o skutkovém stavu svědčící ve prospěch obviněných a na druhé straně existují důkazy, svědčící v jejich neprospěch a přichází-li v úvahu více verzí skutkového děje, měla by být ve věci podána obžaloba.

Novou skutečností ve smyslu trestního řádu je objektivně existující jev, který v téže věci není důkazem, ale může mít vliv na zjištění skutkového stavu věci v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí.

Ve věcech, kde již v přípravném řízení je zřejmé, že v době konání hlavního líčení bude osobní výslech svědka ohrožen z důvodů uvedených v ustanovení § 211 odst. 2 písm. a) tr. ř., je nutné, aby vyšetřovatel umožnil účast obhájci u výslechu svědka v přípravném řízení jeho vyrozuměním, i když o to obhájce sám…

Postup vyšetřovatele, který pověří jinou osobu provedením všech vyšetřovacích úkonů v trestní věci je v rozporu s ust. § 164 odst. 1 věty prvé tr. řádu, podle kterého vyšetřovatel koná vyšetřování zpravidla osobně.