trestní právo

I nedbalostní zavinění musí zahrnovat všechny znaky objektivní stránky trestného činu, tedy i příčinnou souvislost mezi jednáním a následkem, z čehož plyne, že si obviněný alespoň měl a mohl představit, že se příčinný vztah může takto rozvinout. Avšak jen pro pachatele zcela nepředstavitelný příčinný průběh není v zavinění obsažen a pouze tehdy…

Osobou přistiženou při trestném činu může být jen osoba přistižena v okamžiku provádění trestného činu. Takovouto osobou tedy nemůže být ten, kdo zatím jedná jen ve formě přípravy k trestnému činu.

Podávání lživých informací policii sice může za splnění dalších podmínek zakládat trestní postih pachatele takového jednání například pro trestné činy křivého obvinění podle § 174 tr. zák., křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 175 tr. zák., ve speciálních případech pak rovněž trestných činů křivého tlumočení podle § 175a tr.

Úvahy obecných soudů o trestu v souvislosti s dobou uplynuvší od spáchání činů, resp. s ohledem na délku trestního řízení, musejí být strukturovány do tří rovin. Jednak je to rovina úvah opírajících se o trestněprávní předpisy, dále test proporcionality plynoucí z imperativu právního státu a v něm chápané osobní svobody (rovina ústavní) a nakonec…

Nesprávnost hmotněprávního posouzení může spočívat i v chybně posouzené předběžné otázce.

Neoprávněné užívání cizí věci – motorového vozidla – přichází v případě nepojízdného vozidla v úvahu jen ve formě pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zák., a to pokusu na nezpůsobilém předmětu útoku.

Institut zvlášť nebezpečné recidivy má být prostředkem postihu pachatelů, jež se po předchozím potrestání dopustí trestného činu, který je ve své konkrétní podobě spíše závažnější než dřívější trestný čin, nebo který je z tohoto hlediska s dřívějším trestným činem alespoň srovnatelný, nikoli naopak.

Při posuzování mezí vědomou nedbalosti na straně jedné a nepřímým úmyslem na straně druhé je třeba hodnotit, zda důvody, pro které pachatel spoléhá, že následek nezpůsobí, mají charakter dostatečných důvodů; za ty je možno považovat jen takové důvody, které ač v konkrétním případě nejsou způsobilé zabránit následku relevantnímu z hlediska…

Samotné nevrácení klíčů není bez dalšího považováno za trestný čin neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle § 249a odst. 2 tr. zák.

V právním státě je zásadně nepřípustné, aby prostředky trestní represe sloužily k uspokojování subjektivních práv soukromoprávní povahy, nejsou-li vedle toho splněny všechny předpoklady vzniku trestněprávní odpovědnosti, resp. nejsou-li tyto předpoklady zcela nezpochybnitelně zjištěny. Princip subsidiarity trestní represe vyžaduje, aby stát…

Mezi hledisky, podle nichž zvažují pojišťovny míru rizika budoucí pojistné události a tím také míru rizika svého plnění, náleží i okolnost, že osoba, s níž má být pojistná smlouva uzavřena, má stejný typ pojištění sjednaný i u dalších pojišťoven, o kolik pojišťoven jde, které to jsou apod. Pojištění téhož typu sjednané u více pojišťoven pak je…

Pokud výsledky provedeného dokazování nebylo prokázáno, že obviněný v době, kdy vypisoval na směnce údaje, které byly psány jeho rukou, takto činil s vědomím, že na směnce jsou již padělány podpis a datum vystavení směnky, a tato skutečnost nemá odraz ve skutkových zjištěních, nelze obviněnému klást za vinu, že padělal směnku v úmyslu ji jako…

Okamžik vzniku trestní odpovědnosti za škodu vzniklou neoprávněným nakládáním s cizí věcí, resp. jejím přisvojením si, je spojen s momentem, kdy s takovou věcí je naloženo v rozporu s účelem, k němuž byla cizí věc dána do dispozice. Takovým naložením s cizí věcí v rozporu se smlouvou je současně naplněn i aspekt zmaření účelu svěření. V případě…

Nepodmíněný trest odnětí svobody je vždy přísnější než podmíněný trest odnětí svobody. Nepodmíněný trest se nemůže stát mírnějším trestem jen proto, že ho obviněný nemusí vykonat, protože předtím vykonal vazbu v délce zahrnující celou výměru trestu.

Jednoznačný soulad mezi skutkovým stavem zjištěným procesně zákonným způsobem a z něj vyvozenými právními závěry jsou nezbytnými podmínkami spravedlivého procesu. Z hlediska principu presumpce neviny musí být závěr o zavinění pachatele, který je závěrem právním, vždy prokázán výsledky dokazování a musí z nich logicky…

K naplnění znaku „poruší zákaz nebo omezení dovozu, vývozu nebo průvozu zboží“ ve skutkové podstatě trestného činu porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou podle § 124 tr. zák. nepostačuje jen to, že zboží nebylo v rozporu s celním předpisy předloženo k celnímu řízení, ale je třeba zjistit, zda došlo k porušení zvláštního předpisu…

Jestliže účelem jednání obviněného není vlastní obohacení, ale udržení chodu obchodní společnosti v beznadějné ekonomické situaci, nejedná se o okolnost, kterou lze z hlediska společenské nebezpečnosti hodnotit jako okolnost, která by ve prospěch obviněného mohla být hodnocena jako okolnost tuto společenskou nebezpečnost…

Nic nebrání bez dalšího tomu, aby práva z jízdenky ve smyslu vyhlášky č. 175/2000 Sb uplatňovala jiná osoba než ta, která jízdenku zakoupila.

Pokud použitá právní kvalifikace přichází v úvahu, avšak popis skutkových okolností, které ji odůvodňují, není dostatečně výstižný a přesný, nic nebrání v jeho doplnění a upřesnění tak, aby všechny zákonné znaky trestného činu, resp. trestných činů, jimiž byl uznán vinným, popsaný skutek náležitě vyjadřoval. Takovéto doplnění rozhodných skutkových…

V případě absence náležitostí sdělení obvinění u úmyslných trestných činů vůbec nenastávají následky sdělení obvinění.