epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    4. 3. 2008
    ID: 53465

    Vyloučení orgánů, činných v trestním řízení

    Zákonným kritériem vyloučení podle § 30 odst. 1 tr. ř. není skutečnost, zda soudce činný v trestním řízení je či není podjatý, nýbrž to, jak se navenek, tj. z hlediska veřejnosti a z hlediska stran řízení, jeví.

    (Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 7 Tdo 1456/2007, ze dne 19.12.2007)

    Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání dovolání, které podal obviněný G. C h., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 8. 2007, sp. zn. 5 To 249/2007, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 15 T 6/2007, a rozhodl tak, že podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušují usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 8. 2007, sp. zn. 5 To 249/2007, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 16. 5. 2007, sp. zn. 15 T 6/2007. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 2651 odst. 1 tr. ř. se Obvodnímu soudu pro Prahu 3 přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Podle § 2651 odst. 3 tr. ř. se nařizuje, aby tento soud věc projednal a rozhodl jiným samosoudcem.

    Z odůvodnění :

    Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 16. 5. 2007, sp. zn. 15 T 6/2007, byl obviněný G. Ch. uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. b) tr. zák. a odsouzen podle § 171 odst. 1 tr. zák., § 57 odst. 1, 2 tr. zák. k trestu vyhoštění na pět let.

    Podle zjištění Obvodního soudu pro Prahu 3 se obviněný dopustil trestného činu v podstatě tím, že nejméně v době od 22. 2. 2007, kdy byl kolem 12:30 hodin zadržen cizineckou policií v P., se neoprávněně zdržoval na území Č. r., ačkoli mu bylo pravomocným rozhodnutím Policie ČR - Oblastního ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Praha, odboru pátrání a kontroly pobytu, uloženo správní vyhoštění na dobu pěti let, tj. do 23. 3. 2009, se lhůtou k vycestování do 20. 4. 2004. Dobu, do kdy obviněný páchal trestný čin, Obvodní soud pro Prahu 3 ve výroku o vině neuvedl.

    Odvolání obviněného, podané proti výroku o vině a trestu, bylo usnesením Městského soudu v Praze ze dne 14. 8. 2007, sp. zn. 5 To 249/2007, podle § 256 tr. ř. zamítnuto.

    Obviněný podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze. Výrok o zamítnutí odvolání napadl v celém rozsahu, a to s odkazem na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. b) tr. ř. Podle obviněného u Obvodního soudu pro Prahu 3 ve věci rozhodl samosoudce, který byl podle § 30 odst. 1 tr. ř. vyloučen, neboť se v průběhu hlavního líčení na adresu obhájce, resp. jeho advokátní kanceláře, vyjádřil způsobem, z něhož vyplývá důvodná pochybnost o jeho nestranném rozhodování. Obviněný poukázal na to, že uplatnil tento důvod vyloučení samosoudce již v odvolacím řízení a že Městský soud v Praze námitku podjatosti samosoudce neakceptoval. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené rozhodnutí a aby přikázal nové projednání a rozhodnutí věci.

    Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství označila dovolání obviněného za zjevně neopodstatněné a navrhla, aby bylo podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnuto.

    Nejvyšší soud přezkoumal podle § 265i odst. 3 tr. ř. napadené usnesení i předcházející řízení a shledal, že dovolání je důvodné.

    Podle § 30 odst. 1 tr. ř. je z vykonávání úkonů trestního řízení vyloučen mimo jiné soudce, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení nemůže nestranně rozhodovat.

    Z hlediska vztahu napadeného rozhodnutí a podaného dovolání je spornou otázkou to, zda důvodem vyloučení samosoudce Obvodního soudu pro Prahu 3 byl slovní výrok pronesený samosoudcem na adresu obhájce, resp. jeho advokátní kanceláře, v průběhu hlavního líčení. Z podnětu dotazu samosoudce, zda jsou návrhy na doplnění důkazů, obhájce předložil několik listin, jimiž evidentně sledoval zjištění takových skutkových okolností, které by - alespoň z hlediska taktiky obhajoby - mohly být podkladem pro legalizaci pobytu obviněného na území Č. r., resp. pro závěr, že obviněnému nelze uložit trest vyhoštění. Mezi těmito listinami byla také listina, podle jejíhož obsahu je obviněný otcem dítěte, které se narodilo I. J. Na to samosoudce reagoval slovy, že „kancelář Mgr. S. vyrábí rodné listy narozeným dětem” (míněna advokátní kancelář Mgr. M. S., obhájce obviněného). Pro úplnost je namístě konstatovat jednak okolnost, že ve spise skutečně byl založen rodný list dítěte se jménem V. J., v němž byl obviněný uveden jako otec tohoto dítěte, a dále okolnost, že podle obsahu spisu došlo k určení otcovství obviněného k tomuto dítěti souhlasným prohlášením I. J. a obviněného před matričním úřadem ve smyslu § 52 odst. 1 zákona 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.

    Citovaný výrok samosoudce svým obsahem a vzhledem k okolnostem, za nichž byl učiněn, nutně vyzníval nejen jako apriorní zpochybnění věrohodnosti obsahu listin předkládaných obhájcem, které evidentně vybočovalo z mezí volného hodnocení důkazů podle § 2 odst. 6 tr. ř., ale i jako zcela nepodložené obvinění obhájce z  nezákonného jednání spočívajícího v opatřování falešných úředních dokladů. V důsledku toho se poměr samosoudce k projednávané věci jevil tak, že v něm chybí nestrannost jako jeden ze základních předpokladů spravedlivého rozhodování. Proneseným výrokem samosoudce v několika směrech porušil povinnosti vyplývající ze zákona 6/2002 Sb., zákon o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů. Porušil ustanovení § 80 odst. 2 písm. b) cit. zákona, podle něhož je povinen chovat se tak, aby nezavdal příčinu mimo jiné ke snížení důvěry v soudnictví, ustanovení § 80 odst. 2 písm. e) cit. zákona, podle něhož musí vystupovat nezaujatě a ke stranám nebo účastníkům řízení přistupovat bez předsudků, a ustanovení § 80 odst. 2 písm. f) cit. zákona, podle něhož dbá svým chováním o to, aby jeho nestrannost nebyla důvodně zpochybňována. Porušil také ustanovení § 80 odst. 6 cit. zákona, podle něhož jednak je povinen zachovávat náležitou úctu mimo jiné k jiným osobám vykonávajícím právnické povolání a jednak je povinen ve vztahu k zástupcům účastníků nebo zástupcům stran soudního řízení zdržet se mimo jiné negativních postojů.

    Městský soud v Praze se výrokem samosoudce proneseným v hlavním líčení na adresu obhájce, resp. jeho advokátní kanceláře, zabýval z toho podnětu, že obviněný v odvolacím řízení namítl vyloučení samosoudce. Městský soud v Praze konstatoval, že samosoudce se měl vyslovování podobných poznámek vyvarovat a že jeho narážka byla nekorektní, nevhodná a neměla být ani jako letmá poznámka na okraj vyslovena. Zároveň uvedený výrok označil za pouhé „uřeknutí” a učinil závěr, že nebylo vážným projevem nějakého zvláštního vztahu samosoudce k obhájci, resp. projevem jeho podjatosti v trestní věci obviněného ve smyslu § 30 odst. 1 tr. ř.

    V odůvodnění napadeného usnesení Městský soud v Praze projevil nemístnou formu pochopení pro posuzovaný postup samosoudce. Stalo se tak jednak konstatováním, že poznámka samosoudce byla vyslovena „zjevně za situace, kdy se mu z okolností případu důvodně jevilo, že otcovství obviněného k V. J. není autentické”, a jednak konstatováním, podle něhož „lze pochopit, že při zjištěních k poměrům obviněného cizince v Č. r. a při zjištěních k okolnostem shodného prohlášení otcovství samosoudce logicky dovodil, že k úřednímu aktu na  matrice obviněný potřeboval zdejších poměrů znalého kvalifikovaného prostředníka”, byť to doplnil tím, že „rozhodně nebylo důvodu k závěru, že by tento postup inspirovala spíše kancelář obhájce obviněného nežli např. jiná tuzemská osoba z těch, jež zde poskytují příslušníkům cizineckých komunit servis nejrůznějšího druhu”. Těmito úvahami Městský soud v Praze v podstatě jen pokračoval ve zpochybňování otcovství obviněného k V. J., na které samosoudce svým výrokem reagoval, ačkoli šlo o otázku osobního stavu, kterou orgány činné v trestním řízení nejsou oprávněny samostatně řešit (§ 9 odst. 2 tr. ř.). Pokud bylo „autentickým” otcovstvím míněno otcovství biologické, jak o tom ostatně svědčí i požadavek samosoudce adresovaný Policii ČR - Obvodnímu oddělení v Moravských Budějovicích na zjištění, kdo je „skutečným biologickým otcem” (viz č. l. 87 spisu), je nutné k tomu poznamenat, že ustanovení § 52 odst. 1 zákona o rodině konstruuje otcovství na podkladě  d o m n ě n k y  a že již tím připouští, že muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením podle citovaného ustanovení, nemusí být otcem v biologickém smyslu.

    Městský soud v Praze svůj závěr, že samosoudce nebyl vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení podle § 30 odst. 1 tr. ř., založil v podstatě na tom, že samosoudce i přes pronesení nekorektního a nevhodného výroku nebyl podjatý. Zákonným kritériem vyloučení podle § 30 odst. 1 tr. ř. však není skutečnost, zda soudce je či není podjatý, nýbrž to, jak se navenek, tj. z hlediska veřejnosti a z hlediska stran řízení, jeví. Jasně to vyplývá z té části ustanovení § 30 odst. 1 tr. ř., v níž je uvedeno, že vyloučen je soudce, u něhož „lze mít pochybnosti, že ... nemůže nestranně rozhodovat”. Důvodem vyloučení tedy je možnost pouhé pochybnosti o nestrannosti rozhodování soudce. Otázka odpovídající zákonným hlediskům uvedeným v § 30 odst. 1 tr. ř. tedy zní tak, zda lze či nelze mít pochybnosti, že nemůže nestranně rozhodovat soudce, který se v hlavním líčení k listinným důkazům předkládaným obhájcem ihned při jejich předložení vyjádří způsobem, jímž již před rozhodnutím dává najevo své mínění, že je považuje za podvrh a navíc za podvrh vytvořený obhájcem, resp. jeho advokátní kanceláří. V tomto ohledu je nutné uznat, že takový soudce může být veřejností a procesními stranami vnímán jako soudce, ohledně jehož nestrannosti při rozhodování lze pochybovat. Tato pochybnost má reálný základ v tom, že poměr soudce k projednávané věci je ovlivněn předem přijatým a otevřeně vyjádřeným úsudkem o skutečnosti, která měla být teprve zjištěna, a o důkazech, které k tomu měly být podkladem. Splnění požadavku, aby soudce v průběhu soudního jednání vystupoval ve vztahu k tvrzeným skutečnostem a předkládaným důkazům zdrženlivě a aby svému hodnotícímu úsudku vyhradil až odůvodnění vyneseného rozhodnutí, je jedním z neoddělitelných předpokladů toho, že soudce bude veřejností a procesními stranami akceptován jako nestranný. Jestliže soudce svým vystupováním zavdá příčinu k důvodné pochybnosti, že jeho poměr k věci je ovlivněn předem přijatým úsudkem a že jeho rozhodování proto není nestranné, pak je z vykonávání úkonů trestního řízení podle § 30 odst. 1 tr. ř. vyloučen bez ohledu na to, zda skutečně je či není podjatý.

    Aplikoval-li Nejvyšší soud uvedené zásady na posuzovaný případ, dospěl k závěru, že samosoudce Obvodního soudu pro Prahu 3, který ve věci obviněného rozhodl v hlavním líčení, byl vyloučen ve smyslu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. b) tr. ř. Podmínky tohoto dovolacího důvodu byly splněny i v tom ohledu, že vyloučení samosoudce obviněný namítl již v odvolacím řízení před Městským soudem v Praze.

    Proto Nejvyšší soud z podnětu dovolání obviněného zrušil jak napadené usnesení Městského soudu v Praze, tak rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 jako součást předcházejícího řízení, zrušil také všechna další obsahově navazující rozhodnutí, která tím ztratila podklad, a přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 3 věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout, a to jiným samosoudcem, než který rozhodl v původním řízení.



    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    redakce (jav)
    4. 3. 2008
    pošli emailem
    vytiskni článek

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    • Tweet

    Další články:

    • Odměna zmocněnce (exkluzivně pro předplatitele)
    • Podání obviněného (exkluzivně pro předplatitele)
    • Právo na soudní ochranu (exkluzivně pro předplatitele)
    • Bezplatná obhajoba
    • Ochrana projevu (exkluzivně pro předplatitele)
    • Podvod (exkluzivně pro předplatitele)
    • Obžalovaný
    • Kontradiktornost řízení (exkluzivně pro předplatitele)
    • Vyšetřování
    • Vazba
    • Solidární odpovědnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 29.05.2025Švarcsystém a nastavení spolupráce s kontraktory v roce 2025 (online - živé vysílání) - 29.5.2025
    • 30.05.2025Česká implementace směrnice NIS2 očima právníka i úřadu (online - živé vysílání) - 30.5.2025
    • 03.06.2025Svěřenské fondy a fundace – právní a daňové aspekty dispozic s majetkem a plnění obmyšleným (online - živé vysílání) - 3.6.2025
    • 06.06.2025Judikatura vysokých soudů ke spoluvlastnictví (online - živé vysílání) - 6.6.2025
    • 11.06.2025Postup zaměstnavatele před/při sjednávání pracovního poměru z pohledu práva (pro soukromý sektor) (online - živé vysílání) - 11.6.2025

    Online kurzy

    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    • Novela insolvenčního zákona – klíčové změny od 1. 10. 2024
    • Evropské právo a jeho vliv na sport
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • K aplikaci zásady in dubio pro reo v rámci řízení o povolení obnovy trestního řízení
    • JIŘÍ HARNACH - VEŘEJNÉ ZAKÁZKY LIVE! - ÚOHS, KVĚTEN 2025
    • Dědické řízení
    • 10 otázek pro ... Lukáše Rezka
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Máte dostatečně zdokumentované plnění s dodavatelem?
    • Vypořádáním SJM k obchodnímu podílu soudním smírem (ne)může dojít k převodu obchodního podílu na exmanžela, který nebyl společníkem
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Posouzení intenzity porušení pracovních povinností zaměstnance – komentář k rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky
    • 10 otázek pro ... Lukáše Rezka
    • Flexibilní novela zákoníku práce
    • Bankovní tajemství ve světle nových výzev bezhotovostní digitální éry
    • Vypořádáním SJM k obchodnímu podílu soudním smírem (ne)může dojít k převodu obchodního podílu na exmanžela, který nebyl společníkem
    • Máte dostatečně zdokumentované plnění s dodavatelem?
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu
    • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku

    Soudní rozhodnutí

    Dílo s nehmotným výsledkem

    Spor o zaplacení ceny za provedení díla není sporem vyplývajícím z práva duševního vlastnictví podle § 9 odst. 2 písm. g) o. s. ř. ani tehdy, pokud se zhotovitel ve smlouvě o dílo...

    Náhrada nemajetkové újmy (exkluzivně pro předplatitele)

    Pro stanovení náhrady nemajetkové újmy u znásilněné ženy je rozhodující, zda jde („jen“) o zásah do osobnostních práv (zejména svobody rozhodování v sexuálních vztazích a...

    Náhrada škody (exkluzivně pro předplatitele)

    Za škodu se v právní teorii i praxi považuje újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného, a je objektivně vyjádřitelná penězi. Skutečnou škodou je nutno rozumět takovou...

    Odměna zmocněnce (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhoduje-li soud o stížnosti odsouzeného proti usnesení o přiznání odměny a náhrady hotových výdajů zmocněnkyně poškozené, musí dát zmocněnkyni možnost vyjádřit se k...

    Podání obviněného (exkluzivně pro předplatitele)

    Vyplývá-li z obsahu stížnosti dostatečně zřejmě, že jde o podání samotného obviněného a že manželka, která stížnost podepsala, měla být zmocněna pouze k podpisu, jde sice o...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.