trestní právo

O zatajení věci jde i tehdy, když pachatel s přisvojenou cizí věcí, která se do jeho moci dostala nálezem, nijak nedisponuje, ale odmítá ji vydat oprávněné osobě. Není proto rozhodné, jak poté, co si věc přisvojil, s ní skutečně nakládá a zda s ní vůbec nějak nakládá. Z hlediska zavinění je třeba, aby pachatel znal všechny skutkové okolnosti…

Ustanovení § 154 odst. 2 tr. zák. chrání státní orgán jako instituci a nikoli jednotlivé fyzické osoby, které, byť i v postavení veřejných činitelů, v rámci činnosti státního orgánu působí.

Zákonné podmínky pro podmíněné zastavení trestního stíhání nejsou splněny, pokud obviněný popírá zavinění.

Stupeň nebezpečnosti konkrétního trestného činu není s přihlédnutím k § 3 odst. 4 tr. zák. nikdy určován materiálním významem jen jedné, byť i závažné okolnosti, nýbrž je určován komplexem všech okolností případu, včetně těch, které leží mimo skutkovou podstatu trestného činu.

Změnou situace se rozumí zejména podstatná změna sociálně politických poměrů, podmínek a jiných okolností ovlivňujících hodnocení významu chráněných společenských zájmů, které byly činem pachatele porušeny nebo ohroženy. Vzhledem k osobě pachatele zaniká trestnost činu tehdy, když přestal být po spáchání trestného činu pro společnost nebezpečným…

Věcí veřejnou je zásadně vše, co na sebe upoutává veřejnou pozornost. Veřejnou věcí může být za určitých okolností i činnost advokáta. Veřejné záležitosti a veřejná činnost jednotlivých osob mohou být veřejně posuzovány, a to i kriticky, přičemž pokud jde o hodnotící úsudky, je třeba vycházet z presumpce dovolené kritiky. Je-li hodnotící úsudek…

Postavení ředitele či generálního ředitele samo o sobě ještě neznamená, že má bez dalšího zákonnou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek.

Za jiný způsob pohlavního zneužití je nutné považovat pouze intenzivnější zásahy do pohlavní sféry poškozených, které směřují také k sexuálnímu vzrušení pachatele.

Směřuje-li podvodné jednání k porušení či ohrožení majetkových práv, nemůže jít o trestný čin poškozování cizích práv podle § 209 tr. zákona, ale v úvahu přichází pouze trestný čin podvodu podle § 250 tr. zákona. Tento závěr platí i pro případ, že subjekt uváděný v omyl není totožný s tím, ke škodě jehož majetku dojde k…

Při nedostatku jiných důkazů, zejména výpovědí členů organizované skupiny, je možno na rozdělení jejich úloh, resp. určitou plánovitost a koordinovanost jejich jednání, logicky usuzovat i ze samotného skutkového děje. Bude tomu tak zejména v případech, kdy jednání spolupachatelů je natolik neobvyklé, že jiný závěr, než že jde o předem smluvené…

Zadržení cizí věci za účelem zajištění své pohledávky nelze pokládat bez dalšího za „přisvojení si cizí věci“ a za zpronevěru ve smyslu ustanovení § 248 tr. zák. a to ani v případě, že by nebyly splněny všechny podmínky zadržovacího práva podle občanského zákoníku.

Neexistence zákonem požadovaného usnesení o konání řízení proti uprchlému neumožňuje dovodit, zda vůči obviněnému bylo skutečně namístě konat řízení proti uprchlému či nikoli a jaká konkrétní skutková zjištění týkající se pobytu obviněného v cizině nebo jeho skrývání soud učinil a jak je následně právně…

K uložení ochranné výchovy nestačí závěr, že povaha spáchaného činu, jinak trestného, uložení takového opatření nevylučuje, ale je třeba vyložit, že povaha spáchaného činu jinak trestného, uložení takového opatření odůvodňuje.

Skutečnost, že obviněný je držitelem příslušného zbrojního průkazu, může výrazněji snižovat stupeň nebezpečnosti jeho jednání, záležejícího v neoprávněném přechovávání zbraně podléhající registračnímu režimu zákona o zbraních.

Mít věc „ve své moci“ se chápe tak, že pachatel má věc ve své moci i tehdy, když ji nemá přímo u sebe, ale může ji mít např. uloženu v bankovní schránce, uschovanou u známé osoby, zakopanou v zemi, uloženou v dutině stromu apod. Věc ale má pachatel „ve své moci“, pokud ji má u sebe jen tehdy, když s ní může kdykoliv podle své vůle a úvahy volně…

Státní zástupce vyššího státního zastupitelství, může, byť výjimečně, zastupovat obžalobu v řízení před soudem i mimo obvod své územní působnosti.

Nebylo-li mezi smluvními stranami ujednáno,že kupující, který od prodávajícího přebírá zboží za účelem jeho dalšího prodeje, toto zboží před tím, než cenu prodávajícímu zaplatí, nemůže dalším svým odběratelům prodat, nelze k výše uvedenému závěru o omezení dispozičního práva kupujícího s věcí bez dalšího…

Ve smyslu § 89 odst. 9 tr. zák. je veřejným činitelem volený funkcionář nebo jiný odpovědný pracovník orgánu státní správy a samosprávy, soudu nebo jiného státního orgánu nebo příslušník ozbrojených sil nebo bezpečnostního sboru, soudní exekutor při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných z pověření…

Výrokem o souhrnném trestu musí být najisto postaveno, za jaké sbíhající se trestné činy se souhrnný trest ukládá, co je jeho obsahem a který dřívější rozsudek je ve výroku o trestu zrušován. Pokud tomu tak není, je třeba učinit závěr, že trest je ve zřejmém nepoměru k stupni nebezpečnosti činu pro společnost nebo k poměrům pachatele, když…

Zákon u pokračování v trestném činu nevyžaduje souvislost místní, ani skutečnost, že některé útoky jsou spáchány na území České republiky a jiné v cizině, sama o sobě nevylučuje pokračování v trestném činu.