trestní právo

Podstatu dohledu probačního úředníka tvoří metoda založená na převýchově nezletilého a na dalším vhodném ovlivňování jeho chování. Takovéto působení se provádí formou kontroly, pomoci a poradenství. Těžiště probačního dohledu spočívá ve vztahu k dítěti mladšímu patnácti let zejména v péči o něj a v pomoci mu s jeho problémy, jež ve svém souhrnu…

Rozhodnutí obviněného, kdy uvede rozhodné skutečnosti svědčící v jeho prospěch, je součástí jeho práva na obhajobu, a proto nelze tvrzení obviněného o skutečnostech svědčících v jeho prospěch uplatněné až v hlavním líčení v důsledku toho, že v přípravném řízení se rozhodl nevypovídat, odmítnout z důvodu, že jej neuplatnil již v přípravném…

Je povinností obecných soudů využít všech takových prostředků, které jim trestní právo poskytuje, k tomu, aby vedle práva na osobní svobodu bylo rovněž kompenzováno porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě. Úvahy obecných soudů o trestu, případně přímo o trestním stíhání v souvislosti s dobou, která uplynula od spáchání trestných činů…

Pokud má dojít ke spáchání trestného činu podílnictví podle § 251 tr. zák., je nutné, aby se do dispozice podílníka dostala věc, která byla získána tzv. hlavním trestným činem. Nepostačovalo by proto, pokud by se pachatel hlavního trestného činu dopustil pouze ve stadiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zák., nebo dokonce jen ve stadiu přípravy podle §…

Naplnění znaku „výtržnost“ nelze spatřovat v tom, že posuzované jednání bylo spácháno na ulici, protože tím je naplněn jiný znak, a to znak „na místě veřejnosti přístupném“. Naplnění znaku „výtržnost“ se musí opírat o povahu posuzovaného jednání samotného, a nikoli jen o okolnost, kde k tomu došlo.

Zákonný znak trestného činu podvodu, spočívající v obohacení jiného, je naplněn i obohacením blíže neurčené osoby nebo skupiny osob.

Nesprávná realizace důkazního řízení má za následek porušení základních práv a svobod ve smyslu dotčení postulátů spravedlivého procesu v případě opomenutých důkazů, důkazů získaných nepřípustným způsobem a případech, kdy z odůvodnění rozhodnutí nevyplývá vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními…

Pokud se účastník podílí v některé z forem uvedených v § 10 odst. 1 tr. zák. na trestných činech (skutcích) různých pachatelů, nelze takové jednání posoudit jako jeden pokračující trestný čin účastenství, byť by jinak byly splněny podmínky uvedené v ustanovení § 89 odst. 3 tr. zák.

Doručení písemnosti v trestním řízení osobě v cizím státě poštou je možné, jen stanoví-li tak vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.

Řidič, jenž dává při jízdě křižovatkou přednost vozidlům přijíždějícím po hlavní silnici, nemusí dát přednost absolutně všem vozidlům, která v libovolné vzdálenosti od křižovatky vidí, ale pouze těm, která jsou již natolik blízko, že vjetí jím řízeného vozidla do křižovatky by u řidičů jedoucích po hlavní silnici vyvolalo nebezpečí nutnosti náhlé…

Nikoli každou dispozici se svěřenou cizí věcí proti příkazu osoby, která věc svěřila, lze bez dalšího považovat za neoprávněné přisvojení si takové věci ve smyslu § 248 tr. zák. O úmyslu, vedoucím ke zmaření účelu svěření, může svědčit např. jednání pachatele, který i přes zákaz osoby, jež mu věc svěřila, neoprávněně ji zapůjčil jiné osobě za…

Předpokladem trestní odpovědnosti za trestný čin poškozování věřitele podle 256 odst. 1 písm. d) tr. zák. je takové jednání pachatele (tj. obviněného), kterým dochází k maření možnosti soudu zjistit skutečnou hodnotu dlužníkova majetku. Není podstatné, zda pachatel trestného činu kvalifikovaného podle § 256 odst. 1 písm. d) tr. zák. svým jednáním…

Čím delší je celková doba páchání pokračující trestné činnosti, čím větší je počet dílčích útoků během ní spáchaných, čím vyšší je způsobená škoda na cizím majetku a čím vyšší je obohacení pachatele, tím delší může být i doba mezi jednotlivými dílčími útoky.

Za porušení důležité povinnosti ve smyslu § 224 odst. 2 tr. zák. není možno mechanicky považovat porušení jakéhokoli předpisu, ale jen takové povinnosti, jejíž porušení podstatně zvyšuje stupeň nebezpečnosti činu pro společnost, např. tím, že má za následek nebezpečí pro lidský život nebo zdraví. Aby bylo možné uznat, že jde o porušení důležité…

Pojem obohacení ve smyslu § 250 tr.zák. nelze zaměňovat se způsobením škody.

Pobyt lze zakázat jen v místě nebo obvodu, kde byl trestný čin spáchán. Místo pobytu může být určeno i šířeji, musí však jít o územně souvislou část republiky. Trest zákazu pobytu se nemůže vztahovat na místo, kde má pachatel trvalý pobyt, pokud zde pachatel není přihlášen jen čistě formálně.

Úmyslným vyhýbáním se zákonné povinnosti vyživovat nebo zaopatřovat jiné se rozumí jednání pachatele, který nejenže svoji povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiného neplní, ale úmyslně podniká též kroky k tomu, aby se této povinnosti zbavil nebo aby zmařil či podstatně ztížil anebo oddálil vymáhání nároku na…

Soudy volají znalce k jednání zpravidla jen tam, kde vznikají pochybnosti o správnosti nebo úplnosti posudku. Soudy neprovádějí výslech znalce ve věcech, v nichž znalec nemůže danou problematiku svou výpovědí objasnit více, než se to stalo v písemném posudku.

Je nepřípustné, aby orgány činné v trestním řízení po někom požadovaly pod jakoukoliv sankcí předložení důkazu, jehož může být použito proti němu samému k usvědčení ze spáchání trestného činu.

Trestný čin zvýhodňování věřitele spáchá ten, kdo jako dlužník, který není schopen plnit své splatné závazky, zmaří, byť i jen částečně, uspokojení svého věřitele tím, že zvýhodní jiného věřitele. Oproti trestnému činu poškozování věřitele podle § 256 tr. zák. se u trestného činu zvýhodňování věřitele podle § 256a tr. zák. celkový stav majetku…