trestní právo

Pokud při vzniku následku (účinku) trestného činu spolupůsobilo více příčin, je třeba hodnotit každou příčinu relevantní pro vznik následku zvlášť a určit její důležitost (význam) pro následek, který měl z jednání pachatele nastat. V případech, kdy jednání pachatele je pouze jedním článkem řetězu příčin, které způsobily následek, může být příčinou…

Pokud z rozsahu porušení norem speciálního zákonného předpisu vyplývá, že cyklista nerespektoval základní povinnosti, jež mu zákon č. 361/2000 Sb., v platném znění, stanoví, a nerespektoval ani ustanovení, která stanoví a upravují konkrétní požadavky na chování cyklisty, technický stav jízdního kola a způsob jízdy na něm, a důsledkem této…

Jestliže trestnými činy spáchanými v jednočinném souběhu bylo poškozeno několik osob, přičemž v souladu se svými oprávněními podle trestního řádu některá z nich neudělí souhlas s trestním stíháním pro ten trestný čin, kterým došlo jen k jejímu poškození, pak pro tento trestný čin nelze konat trestní stíhání.

Zásada volného hodnocení důkazů neznamená, že by soud ve svém rozhodování (v úvahách nad ním) měl na výběr, které z provedených důkazů vyhodnotí a které nikoli, nebo o které z provedených důkazů své skutkové závěry (zjištění) opře a které opomene. Procesnímu právu účastníka navrhovat důkazy odpovídá povinnost soudu nejen o vznesených návrzích…

Jakkoliv výplata sociálních dávek může nasvědčovat správnosti závěru o tom, že uspokojování potřeb nezletilé je problematické, nelze bez dalšího dovozovat, že sociální potřebnost znamená současně nebezpečí či stav nouze zaviněný, byť z nedbalosti, obviněným.

Příprava, jako vzdálenější vývojové stadium trestného činu, je k pokusu trestného činu nebo k jeho dokonání v poměru subsidiarity. Ustanovení o dokonání trestného činu tedy zahrnuje i přípravu k trestnému činu a pokus, takže se přípravné jednání již samostatně právně nekvalifikuje.

Při zvažování intenzity útoku poškozeného nelze tuto intenzitu hodnotit jen objektivně, ale je třeba ji posuzovat i z hlediska jejího subjektivního vnímání ze strany napadeného obviněného.

Pokud soud, za, v zásadě rovnocenných podmínek, jednou omluvu obviněného k jednání akceptuje a podruhé nikoliv, aniž by to dal obviněnému jakkoliv předem najevo, pak rozhodnutí, o neakceptování omluvy a konání jednání, je rozhodnutím překvapivým a nepředvídatelným.

Odvrátil-li obviněný dodatečným výkonem obecně prospěšných prací nástup výkonu trestu, je nutné i za takové situace důsledky, byť i dodatečného výkonu trestu obecně prospěšných prací, dovozovat ze všech ustanovení upravujících tento druh trestu, a nikoli pouze podle podmínek stanovených pro trest odnětí svobody.

Výrazné spoluzavinění poškozeného na vzniku dopravní nehody může snižovat stupeň nebezpečnosti činu obviněného natolik, že nebude splněna materiální podmínka § 88 tr. zák. pro přihlédnutí k okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby ustanovení § 224 odst. 2 tr. zák. záležející v tom, že obviněný porušil důležitou povinnost uloženou mu podle…

Týrání je zlé nakládání s blízkou nebo jinou osobou vyznačující se vyšším stupněm hrubosti a bezcitnosti a určitou trvalostí, které tato osoba pociťuje jako těžké příkoří. Trvalost je nutné posuzovat v závislosti na intenzitě zlého nakládání, a není tak vždy nezbytné, aby šlo o jednání soustavné či trvající delší…

V ústavněprávní rovině se zásada, s níž přistupuje k hodnocení skutkových námitek (námitky skutkové nezakládají žádný z důvodů dovolání podle § 265b tr. ř., a proto ve vztahu k nim neexistuje zákonná povinnost soudu dovolání přezkoumat), nemusí uplatnit bezvýhradně, a to v případě zjištění, že nesprávná realizace důkazního řízení má za následek…

Shledá-li již sám obecný soud porušení základního práva či svobody, je povinen učinit všechna opatření k tomu, aby k dalšímu porušování nedocházelo a již existující porušení odčinit prostředky, kterými disponuje v rámci své pravomoci.

Ne každé, podle jiných právních odvětví protiprávní, jednání, zakládá současně i trestní odpovědnost za takovéto jednání. Princip „ultima ratio“ má svůj ústavněprávní základ v principu proporcionality, tj. v požadavku zkoumat, zda neexistují alternativní řešení v mimotrestní oblasti, která by představovala menší zásah do omezení základních…

Nelze usuzovat na vinu obviněného ze způsobu obhajoby, např. z toho, že obviněný záměrně vypovídal nepravdu, popíral určité skutečnosti nebo se snažil svést vyslýchající orgán na falešnou stopu apod.; takový postup by znamenal potlačování práva na obhajobu, byl by v rozporu s presumpcí neviny a s vyhledávací zásadou uvedenou v § 2 odst. 2 tr. ř.

Nepravdivými údaji jsou takové údaje, jejichž obsah vůbec neodpovídá skutečnému stavu, o němž je podávána informace, a to byť jen o některé důležité skutečnosti pro uzavření pojistné smlouvy. Za hrubě zkreslené údaje se považují takové, které mylně nebo neúplně informují o podstatných a důležitých okolnostech pro uzavření pojistné smlouvy, což…

Vzhledem k tomu, že zákon v určitých případech považuje obhajobu obviněného za tak důležitou, že rozhodnutí o ní neponechává na úvaze obviněného, nelze akceptovat neúčast obhájce při veřejném zasedání s poukazem, že způsob obhajoby je jen věcí domluvy mezi ním a obviněným.

Při řízení konkursním a vyrovnacím (nyní v insolvenčním řízení) nejde o obstarávání věcí obecného zájmu, ale o uplatňování soukromoprávních nároků. Na jednání podle § 256b tr. zák.(dle zák. č. 140/1961 Sb.) tak nedopadají ustanovení § 160 tr. zák. až 163 tr. zák. o trestných činech úplatkářství (dle zák. č. 140/1961…

Výrok o náhradě škody je soud povinen odůvodnit v souladu s ustanovením § 125 odst. 1 tr. ř. Musí se tak mj. vypořádat s tím, zda nárok byl uplatněn včas a řádně, v jaké výši a uvést i příslušný hmotně právní předpis, na podkladě kterého poškozenému nárok vznikl. Pro přiznání nároku poškozenému je také nezbytné zkoumat a poté i odůvodnit, zda v…

Sama skutečnost, že rozhodnutí o uložení sankce zákazu řízení motorových vozidel nabylo právní moci, ještě neznamená, že byly naplněny všechny zákonné znaky trestného činu, zejména pak jeho subjektivní stránka. Naplnění subjektivní stránky lze dovodit, jestliže je z provedených důkazů zřejmé, že obviněný věděl o pravomocně uloženém zákazu činnosti…