trestní právo

Překročení horní hranice zákonné sazby některého druhu trestu uložením několika samostatných trestů tohoto druhu určitému pachateli je třeba zásadně považovat za uložení druhu trestu, který je ve zřejmém rozporu s jeho účelem ve smyslu § 266 odst. 2 tr. řádu.

Stupeň nebezpečnosti konkrétního činu pro společnost není nikdy určován materiálním významem jen jedné, byť i závažné okolnosti, ale komplexem všech okolností případu včetně těch, které skutková podstata trestného činu nezahrnuje.

Jen na základě objektivně zjistitelných okolností útoku nelze automaticky předpokládat eventuální úmysl. Aby bylo možné dovodit alespoň srozumění pachatele s usmrcením poškozeného, musí být objektivní okolnosti logicky provázány s okolnostmi subjektivní povahy, jakými jsou pohnutka činu a osobní vlastnosti pachatele.

Hmotně právní závěr o naplnění formálního znaku (objektivní stránky) skutkové podstaty trestného činu podle § 171 odst. 2 písm. a) tr. zák. musí vycházet ze skutkových zjištění ohledně důsledků jednání pachatele pro průběh exekuce.

V právním státě je zásadně nepřípustné, aby prostředky trestní represe sloužily k uspokojování subjektivních práv soukromoprávní povahy, nejsou-li vedle toho splněny všechny předpoklady vzniku trestněprávní odpovědnosti, resp. nejsou-li tyto předpoklady zcela nezpochybnitelně zjištěny.

Není možné, aby ochranná výchova uložená podle zák. č. 218/2003 Sb. a ústavní výchova nařízená podle zák. č. 94/1963 Sb. byly vykonávány současně. Při střetu obou výchov u téže osoby je nutné vycházet ze zásady, že je - li nařízena ochranná výchova podle zák. č. 218/2003 Sb. v době, kdy se dítě mladší patnácti let nebo mladistvý nachází ve výkonu…

Mezi „opomenuté důkazy“ se řadí i procesní situace, v nichž bylo účastníky řízení navrženo provedení konkrétního důkazu, přičemž návrh na toto provedení byl soudem bez věcně adekvátního odůvodnění zamítnut, eventuálně zcela opomenut, což znamená, že ve vlastních rozhodovacích důvodech o něm ve vztahu k jeho zamítnutí nebývá zmínka buď žádná, či…

Samotný odklad úhrady kupní ceny včetně splátkového režimu nemusí být za každých okolností pro kupujícího výhodnější, vždy je nutné zabývat se konkrétními okolnostmi smluvního ujednání.

Pokud má být rekognice provedená před zahájením trestního stíhání a má povahu neodkladného nebo neopakovatelného důkazu, je nutné, aby takový důkaz mohl být v rámci dokazování považován za provedený v souladu se zákonem, při provádění rekognice postupovat podle § 104b tr. ř. a zachovat přitom postup vyplývající z ustanovení § 158a tr. ř. Z…

O nesprávné právní posouzení skutku se jedná i v případě, kdy sice skutková i právní věta výroku rozsudku jsou v souladu, avšak skutek nedosahuje potřebného stupně společenské nebezpečnosti.

To, co ovlivňuje stupeň nebezpečnosti trestného činu pro společnost, musí být primárně vzato v úvahu již při posuzování trestnosti činu, to znamená v rámci zkoumání materiální podmínky trestnosti činu nebo v rámci zkoumání materiální podmínky tzv. kvalifikované skutkové podstaty.

Škodou způsobenou trestným činem pojistného podvodu podle § 250a tr. zák. je částka, která se rovná rozdílu mezi skutečně poskytnutým pojistným plněním na straně jedné a pojistným plněním, které by náleželo, kdyby pachatel neuvedl nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo nezamlčel podstatné údaje při uplatnění nároku na pojistné plnění, na…

Skutkovou podstatu trestného činu zvýhodňování věřitele ve smyslu § 256a odst. 1 tr. zák. nenaplňuje jednání insolventního dlužníka, který sice plně uspokojí splatnou pohledávku jen některého z více svých věřitelů, jestliže tak učiní s odůvodněným předpokladem získání dalších prostředků potřebných k uspokojení splatných pohledávek ostatních…

Má-li odvolací soud v době, kdy o odvolání rozhoduje, již k dispozici jeho odůvodnění, nemůže ho odmítnout podle § 253 odst. 3 tr. ř., ale musí se jím věcně zabývat.

Za cenu v místě obvyklou je ve smyslu § 89 odst. 12 tr. zák. třeba považovat cenu v obci, popř. v její části, kde došlo k trestnému činu, stanovenou pro legální maloobchodní prodej.

Lhůtu pro odstranění vad odvolání, upravenou v § 251 odst. 1 tr. ř. nelze považovat za lhůtu, jejíž marné uplynutí by mělo stejné důsledky jako lhůta propadná.

Jestliže pachatel sice jedná způsobem, odpovídajícím základní skutkové podstatě trestného činu úvěrového podvodu podle § 250b odst. 1 tr. zák., ale bez záměru nedodržet podmínky úvěrové smlouvy o splácení úvěru a jeho finanční možnosti to nevylučují, nelze dovodit, že na straně věřitele jde o škodu ve smyslu ustanovení § 250b odst. 3 tr. zák.

Promlčení nepřerušují úkony nebo opatření jiných orgánů (např. ani opatření předsedy soudu o přidělení trestní věci k vyřízení konkrétnímu soudci), úkony, které předcházejí zahájení trestního stíhání, ani úkony, které nesměřují k trestnímu stíhání pachatele. Skutečnost, zda určitý úkon směřuje k trestnímu stíhání pachatele, či nikoli, je však…

Uložení dalšího trestu za skutek, za který byl již obviněný pravomocně odsouzen, lze zásadně považovat za uložení druhu trestu, který je jednak ve zřejmém nepoměru ke stupni nebezpečnosti činu pro společnost a jednak v zřejmém rozporu s jeho účelem ve smyslu § 266 odst. 2 tr. ř.

Ustanovení § 201 odst. 1 tr. zák. podmiňuje trestní odpovědnost stavem vylučujícím způsobilost k výkonu zaměstnání nebo jiné činnosti, při kterých by mohl pachatel ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku. Na takový stav lze sice usuzovat především z množství alkoholu v krvi řidiče, ale není-li tento údaj k dispozici…