Soud, ať již v řízení sporném čin nesporném, je povinen zjišťovat skutkový stav věci bez důvodných pochybností. Soud je tak místem nalézání práva, což z povahy věci vylučuje možnost zařadit jej mezi osoby, které mohou být uvedeny v omyl pachatelem trestného činu.
Pokud při vzniku následku (účinku) trestného činu spolupůsobilo více příčin, je třeba hodnotit každou příčinu relevantní pro vznik následku zvlášť a určit její důležitost (význam) pro následek, který měl z jednání pachatele nastat. V případech, kdy jednání pachatele je pouze jedním článkem řetězu příčin, které způsobily následek, může být příčinou…
Pokud z rozsahu porušení norem speciálního zákonného předpisu vyplývá, že cyklista nerespektoval základní povinnosti, jež mu zákon č. 361/2000 Sb., v platném znění, stanoví, a nerespektoval ani ustanovení, která stanoví a upravují konkrétní požadavky na chování cyklisty, technický stav jízdního kola a způsob jízdy na něm, a důsledkem této…
Jestliže trestnými činy spáchanými v jednočinném souběhu bylo poškozeno několik osob, přičemž v souladu se svými oprávněními podle trestního řádu některá z nich neudělí souhlas s trestním stíháním pro ten trestný čin, kterým došlo jen k jejímu poškození, pak pro tento trestný čin nelze konat trestní stíhání.
Zásada volného hodnocení důkazů neznamená, že by soud ve svém rozhodování (v úvahách nad ním) měl na výběr, které z provedených důkazů vyhodnotí a které nikoli, nebo o které z provedených důkazů své skutkové závěry (zjištění) opře a které opomene. Procesnímu právu účastníka navrhovat důkazy odpovídá povinnost soudu nejen o vznesených návrzích…
Jakkoliv výplata sociálních dávek může nasvědčovat správnosti závěru o tom, že uspokojování potřeb nezletilé je problematické, nelze bez dalšího dovozovat, že sociální potřebnost znamená současně nebezpečí či stav nouze zaviněný, byť z nedbalosti, obviněným.
Příprava, jako vzdálenější vývojové stadium trestného činu, je k pokusu trestného činu nebo k jeho dokonání v poměru subsidiarity. Ustanovení o dokonání trestného činu tedy zahrnuje i přípravu k trestnému činu a pokus, takže se přípravné jednání již samostatně právně nekvalifikuje.
Při zvažování intenzity útoku poškozeného nelze tuto intenzitu hodnotit jen objektivně, ale je třeba ji posuzovat i z hlediska jejího subjektivního vnímání ze strany napadeného obviněného.
Pokud soud, za, v zásadě rovnocenných podmínek, jednou omluvu obviněného k jednání akceptuje a podruhé nikoliv, aniž by to dal obviněnému jakkoliv předem najevo, pak rozhodnutí, o neakceptování omluvy a konání jednání, je rozhodnutím překvapivým a nepředvídatelným.
Odvrátil-li obviněný dodatečným výkonem obecně prospěšných prací nástup výkonu trestu, je nutné i za takové situace důsledky, byť i dodatečného výkonu trestu obecně prospěšných prací, dovozovat ze všech ustanovení upravujících tento druh trestu, a nikoli pouze podle podmínek stanovených pro trest odnětí svobody.
Výrazné spoluzavinění poškozeného na vzniku dopravní nehody může snižovat stupeň nebezpečnosti činu obviněného natolik, že nebude splněna materiální podmínka § 88 tr. zák. pro přihlédnutí k okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby ustanovení § 224 odst. 2 tr. zák. záležející v tom, že obviněný porušil důležitou povinnost uloženou mu podle…
Týrání je zlé nakládání s blízkou nebo jinou osobou vyznačující se vyšším stupněm hrubosti a bezcitnosti a určitou trvalostí, které tato osoba pociťuje jako těžké příkoří. Trvalost je nutné posuzovat v závislosti na intenzitě zlého nakládání, a není tak vždy nezbytné, aby šlo o jednání soustavné či trvající delší…
V ústavněprávní rovině se zásada, s níž přistupuje k hodnocení skutkových námitek (námitky skutkové nezakládají žádný z důvodů dovolání podle § 265b tr. ř., a proto ve vztahu k nim neexistuje zákonná povinnost soudu dovolání přezkoumat), nemusí uplatnit bezvýhradně, a to v případě zjištění, že nesprávná realizace důkazního řízení má za následek…
Shledá-li již sám obecný soud porušení základního práva či svobody, je povinen učinit všechna opatření k tomu, aby k dalšímu porušování nedocházelo a již existující porušení odčinit prostředky, kterými disponuje v rámci své pravomoci.
Ne každé, podle jiných právních odvětví protiprávní, jednání, zakládá současně i trestní odpovědnost za takovéto jednání. Princip „ultima ratio“ má svůj ústavněprávní základ v principu proporcionality, tj. v požadavku zkoumat, zda neexistují alternativní řešení v mimotrestní oblasti, která by představovala menší zásah do omezení základních…
Nelze usuzovat na vinu obviněného ze způsobu obhajoby, např. z toho, že obviněný záměrně vypovídal nepravdu, popíral určité skutečnosti nebo se snažil svést vyslýchající orgán na falešnou stopu apod.; takový postup by znamenal potlačování práva na obhajobu, byl by v rozporu s presumpcí neviny a s vyhledávací zásadou uvedenou v § 2 odst. 2 tr. ř.
Nepravdivými údaji jsou takové údaje, jejichž obsah vůbec neodpovídá skutečnému stavu, o němž je podávána informace, a to byť jen o některé důležité skutečnosti pro uzavření pojistné smlouvy. Za hrubě zkreslené údaje se považují takové, které mylně nebo neúplně informují o podstatných a důležitých okolnostech pro uzavření pojistné smlouvy, což…
Vzhledem k tomu, že zákon v určitých případech považuje obhajobu obviněného za tak důležitou, že rozhodnutí o ní neponechává na úvaze obviněného, nelze akceptovat neúčast obhájce při veřejném zasedání s poukazem, že způsob obhajoby je jen věcí domluvy mezi ním a obviněným.
Při řízení konkursním a vyrovnacím (nyní v insolvenčním řízení) nejde o obstarávání věcí obecného zájmu, ale o uplatňování soukromoprávních nároků. Na jednání podle § 256b tr. zák.(dle zák. č. 140/1961 Sb.) tak nedopadají ustanovení § 160 tr. zák. až 163 tr. zák. o trestných činech úplatkářství (dle zák. č. 140/1961…
Výrok o náhradě škody je soud povinen odůvodnit v souladu s ustanovením § 125 odst. 1 tr. ř. Musí se tak mj. vypořádat s tím, zda nárok byl uplatněn včas a řádně, v jaké výši a uvést i příslušný hmotně právní předpis, na podkladě kterého poškozenému nárok vznikl. Pro přiznání nároku poškozenému je také nezbytné zkoumat a poté i odůvodnit, zda v…
Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem náleží podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod každému, tedy i vedlejším účastníkům řízení.
Shodné účinky jako upozornění na možnost přísnějšího právního posouzení skutku podle § 225 odst. 2 tr. ř. má i kasační rozhodnutí odvolacího soudu v téže věci, ve kterém je...
Vydání příkazu k dodání do výkonu trestu podle § 321 odst. 3 trestního řádu poté, co soud neodstraní vadu v řádném doručení této výzvy způsobenou doručováním na jinou adresu,...
Jestliže obecné soudy dostatečně neodůvodní, z jakých majetkových a výdělkových poměrů při rozhodování o výživném vycházely, resp. neuvedou, jaký příjem rodičů nakonec...
Je-li navrženo přiznání výživného pro nezletilého za dobu nejdéle tří let předcházejících podání návrhu na jeho určení (ve smyslu § 922 odst. 1 občanského zákoníku), jsou...
