trestní právo

Pro rozhodnutí soudu o provedení hlavního líčení v nepřítomnosti obžalovaného podle § 202 odst. 2 tr. ř. musí být zásadně splněny všechny podmínky, jejichž existenci zákon v tomto ustanovení předpokládá. Podle § 202 odst. 2 písm. a) tr. ř. je přitom mj. nezbytné, aby obžalovaný byl k hlavnímu líčení včas a řádně předvolán, což platí i pro případy…

Počáteční právní nemožnost plnění (jako důvod neplatnosti podle § 37 odst. 2 o.z.) je zásadně odlišná od následné nemožnosti plnění ve smyslu § 575 odst. 1 o.z., což vylučuje možnost jejich současné aplikace na skutkově shodný stav.

Právo obviněného být slyšen v kontradiktorním řízení, v němž je přezkoumávána zákonnost dalšího trvání vazby, patří mezi základní institucionální záruky spravedlnosti řízení o pokračování či skončení omezení osobní svobody.....

Pokud soud zastaví trestní stíhání z důvodu uvedeného v § 172 odst. 2 písm. a) tr. ř., neboť dospěje k závěru, že by přicházelo v úvahu upuštění od souhrnného trestu, musí dobu, kterou pachatel v tomto řízení strávil ve vazbě, započítat do trestu uloženého dřívějším rozsudkem, pokud je započítání možné.

Místo veřejnosti přístupné je každé z míst, kam má přístup široký okruh lidí individuálně neurčených a kde se také zpravidla více lidí zdržuje, takže hrubá neslušnost nebo výtržnost by mohla být postřehnuta více lidmi (v době činu tam však nemusí být). Nemůže se tedy jednat o prostor, který je jakkoliv uzavřen některé části obyvatel nebo který…

Veřejnou listinou je technický průkaz motorového vozidla a osvědčení o tomto průkazu, tedy dokumenty vydané ve správním řízení, nikoliv protokol ze stanice technické kontroly, který slouží jako jeden z podkladů, pro jejich vydání

Formulace soudu, že obviněný věděl, že se dopouští „trestné činnosti“, resp. závěr, že obviněný věděl, že jeho jednání je „mimo zákonné mantinely“ je neurčitý a nelze z něj dospět k závěru, že obviněný věděl, že se dopouští jednání, které znamená účast na konkrétním trestném činu.

Trestného činu znásilnění se dopustí ten, kdo násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí donutí jiného (dříve jen ženu k souloži), nebo kdo k takovému činu zneužil její či jeho bezbrannosti. K naplnění znaků skutkové podstaty tohoto trestného činu bez dalšího nestačí, pokud se obviněný dopustí pohrůžky násilí – nespecifikované - která…

Početnost ztotožněných pachových stop je nepochybně významnou indicií, která zvyšuje důvodné podezření, že dotyčná osoba mohla trestný čin spáchat, ale bez dalších důkazů se taková pravděpodobnost nemůže proměnit v potřebnou míru jistoty, a to tím méně, existují-li značné rozpory mezi výsledky pachové identifikace a ostatními…

Skutkem podle trestního řádu se rozumí jen okolnosti skutkové, nikoli jejich právní posouzení. Totožnost skutku bude zachována, bude-li zachována alespoň totožnost jednání nebo totožnost následku. Totožnost skutku zůstane zachována, jestliže se nepřesné, neúplné či jen přibližné údaje obžaloby o skutkových okolnostech (zejména co do času a místa…

Objektem trestného činu výtržnictví je občanské soužití. Předmětem ochrany tedy primárně nejsou individuální zájmy jednotlivých občanů (např. jejich zdraví, majetek, čest apod.), nýbrž šířeji pojatý komplex vztahů, jimiž je uspořádána koexistence v určité lokalitě. Z této povahy chráněného zájmu je třeba dovodit, že má-li být nějaké jednání…

Jednou z okolností, umožňující uložit trest zákazu pobytu, je zřetel na místo spáchání činu. Trestný čin musí přímo souviset s prostředím v místě nebo obvodu, kde má být pobyt zakázán. Podmínka úzké souvislosti s místem spáchání trestného činu však není zpravidla splněna, když trestnou činnost pachatel páchal na více místech, z nichž žádné pro…

Při aplikaci platného občanského zákoníku je třeba přihlížet k tradičním principům občanského práva, obsaženým též v obecném zákoníku občanském z r. 1811, a také k § 253 platného trestního zákona. Proto lichevní smlouvy, tedy takové smlouvy, které smluvní strana uzavře zneužívaje něčí nezkušenosti, tísně nebo rozumové slabosti nebo něčího …

Zkrácením daně není její pouhé neodvedení, byla-li příslušná platba správně vypočtena, přiznána nebo vyměřena, resp. nebyla-li zatajena skutečnost, odůvodňující vznik daňové povinnosti. Nečinnost sama o sobě nezakládá skutkovou podstatu trestného činu podle § 148 tr. zák. Zkrácením daně rovněž není pouhé nezaplacení daně včas, pokud její výše…

Trestním příkazem nelze obviněného zprostit od obžaloby podle § 226 tr. ř., ani upustit od potrestání podle § 24 a násl. tr. zák. Je-li proti trestnímu příkazu podán podle § 314g tr. ř. odpor, nelze jím dosáhnout zrušení jen některého z výroků trestního příkazu, ani pokud by podaný odpor proti takovému výroku výlučně směřoval, neboť v důsledku…

Pouhá skutečnost, že obviněný za téměř jeden rok poté, co byl nařízen výkon trestu obecně prospěšných prací, a on z něj dosud nic nevykonal, bez zjištění existence zákonných podmínek pro přeměnu trestu dle § 45a odst. 4 tr. zák., nemůže bez dalšího odůvodňovat aplikaci tohoto zákonného ustanovení.

Výdaje poškozeného v trestním řízení jsou ve smyslu zákona 82/1998 Sb. hmotněprávním nárokem.

Pokud osoba oprávněná držet a nosit zbraň poruší zákonem stanovenou povinnost dbát zvýšené opatrnosti při zacházení s ní tak, že s nabitou zbraní (s nábojem v nábojové komoře) se dobrovolně zúčastní fyzického konfliktu s další osobou, aniž by předtím učinila opatření k vyloučení možného zneužití zbraně protivníkem a s tím souvisejícího nechtěného…

Je-li dohodou o vypořádání společného jmění manželů, nápadně, jednostranně a z hlediska zásad stanovených v § 149 odst. 2, 3 obč. zák. neodůvodněně znevýhodněn ten z manželů, který je dlužníkem třetích osob, lze uvažovat o spáchání trestného činu poškozování věřitele podle § 156 odst. 1 písm. a) tr. zák.

Podle § 39 odst. 1 vyhlášky 99/1989 Sb. řidič vozidla mj. nesmí podle svých možností připustit, aby přepravované osoby porušily povinnosti pro ně stanovené (připoutat se bezpečnostním pásem a pod.). Samotné upozornění spolujezdce ze strany řidiče na povinnost připoutat se bezpečnostním pásem bez dalšího, není dostatečným splněním této…