trestní právo

Ustanovení § 256a tr. zák. (zvýhodňování věřitele), ve srovnání s ustanovením § 256 tr. zák. (poškozování věřitele), postihuje jen určitý druh útoků vůči zájmu na ochraně majetkových práv věřitelů; znaky skutkové podstaty podle § 256a tr. zák. jsou upřesněny jak co do zvláštních vlastností konkrétního subjektu, kvantitativního vymezení věřitelů…

Jednočinný souběh trestného činu podle § 249a tr. zák. s trestným činem porušování domovní svobody podle § 238 v zásadě není možný. Není však vyloučen v případě, kdy jedním skutkem jsou naplňovány skutkové podstaty obou těchto trestných činů proto, že je vedle sebe porušováno právo na užívání více prostorů majících odlišnou právní…

Cizí věcí nejsou vklady na účtech a vkladních knížkách, neboť tyto přecházejí do majetku banky, která s nimi může volně disponovat a využít je ke svému podnikání. Mezi vkladatelem a bankou za této situace vzniká závazkový právní vztah, na jehož základě má vkladatel vůči bance pohledávku. Ta je součástí jeho majetku (nikoliv ale věcí). Představuje…

K okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby se nepřihlédne jen tehdy, když stupeň nebezpečnosti činu pro společnost v konkrétním případě, jak je určován v ustanovení § 3 odst. 4 tr. zák., ani při formálním naplnění této okolnosti nedosáhne stupně odpovídajícího dolní hranici zvýšené trestní sazby Nelze tedy spojovat formální znaky…

Souhrnný trest nesmí být mírnější než trest uložený rozsudkem dřívějším. V rámci souhrnného trestu musí soud vyslovit trest ztráty čestných titulů a vyznamenání, ztráty vojenské hodnosti, propadnutí majetku nebo propadnutí věci, jestliže takový trest byl vysloven již rozsudkem dřívějším.

Potvrzení lékaře o pracovní neschopnosti samo o sobě nepostačuje k tomu, aby takováto omluva mohla být považována za řádnou omluvu. K tomu, aby bylo možné považovat omluvu za řádnou, muselo by příslušné potvrzení obsahovat dostatečný podklad pro závěr, že zdravotní důvody skutečně znemožňují obviněnému účast na nařízeném…

V rámci podnikání v tržním prostředí běžně každý podnikatel či společnost průběžně přijímá a také poskytuje řadu plateb, které souvisí s těmi kterými obchodními aktivitami a je prakticky často téměř vyloučeno identifikovat přesně jednotlivé platby vynakládané na různé účely a v různých sumách. Pokud záloha poskytnutá v rámci obchodních vztahů byla…

Vzhledem k tomu, že řízení proti uprchlému neumožňuje obviněnému realizovat osobně a bezprostředně jeho právo na obhajobu, je vždy závažným zásahem do průběhu trestního řízení. I když toto řízení upravuje zákon a důvody pro jeho konání nastávají tehdy, když pro ně zavdá příčinu obviněný, i při splnění zákonných podmínek by mělo být zpravidla…

Ve výroku rozsudku, v tzv. skutkové větě, musí soud uvést všechny zjištěné skutkové okolnosti, které jsou v posuzovaném případě konkrétním obsahem zákonných znaků skutkové podstaty příslušného zákonného ustanovení, podle kterého byl čin obviněného právně posouzen. Nestačí, aby se soud při popisu jednání obviněného omezil, byť jen v některých…

Skutková podstata trestného činu zpronevěry je naplněna nejen tehdy, když pachatel věc prodá či jinak zcizí, ale i pokud si ji bez oprávnění vědomě ponechá a dlouhodobě užívá jako vlastní.

Skutková okolnost významná z hlediska naplnění zákonných znaků trestného činu nemusí být co do doby svého vzniku zjištěna zcela jednoznačně určeným časovým momentem, ale jen stanovením určitého časového rozpětí, v jehož průběhu nastala. V takovém případě ovšem musí kterákoli alternativa spadající do tohoto rámce znamenat naplnění zákonných znaků…

Orgán činný v trestním řízení nemůže sám postupem podle § 80 odst. 1 tr. ř. odstraňovat existující pochybnosti o právu na věc a případně provádět dokazování zaměřené jen na tuto otázku, jestliže takové pochybnosti nemají právní význam z hlediska trestní odpovědnosti obviněného a jejich objasňování by přesahovalo potřeby trestního stíhání. Účelem…

Samotný fakt vloupání za účelem zmocnění se cizí věci je pouze formálním znakem skutkové postaty trestného činu krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b) tr. zák. Vedle toho je pak třeba se zabývat existencí okolností zvyšujících stupeň nebezpečnosti takového jednání.

Trest zákazu pobytu se nemůže vztahovat na místo, v němž má pachatel trvalý pobyt.Trvalým pobytem se rozumí adresa pobytu občana v České republice, kterou si zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Občan může mít jen jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu označen číslem…

Jako zpronevěru je možno hodnotit jen přisvojení si cizích svěřených věcí, nikoliv jiných majetkových hodnot.

Ve zcela výjimečných až extrémních případech lze zastavit trestní stíhání s odkazem na článek 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod za použití analogie. Takové rozhodnutí je však třeba vnímat jako zcela výjimečné řešení, jež musí být individuálně a přesvědčivě zdůvodněno s ohledem na konkrétní okolnosti případu, s …

Pokud dojde ke spáchání trestné činnosti při níž nebyl nikdo poškozen, nelze institutu narovnání k vyřízení věci užít, protože zde není osoba poškozeného, která by jednak s narovnáním vyslovila souhlas a jednak převzala od obviněného příslušné odškodnění, byť by ostatní v zákoně stanovené podmínky byly splňovány. Stejně tak při určení příjemce…

Vzhledem k tomu, že zproštění obžaloby má stejné důsledky jako zrušení sdělení obvinění, posuzuje se nárok na náhradu škody způsobené sdělením obvinění podle § 5 a násl. zákona č. 82/1998 Sb. jako škoda způsobená nezákonným rozhodnutím, vydaným v trestním řízení.

Závěr o tom, zda je v trestní věci u obviněné osoby zavinění ve smyslu trestního zákona a v jaké formě (§ 4, § 5 tr. zák.), je sice závěrem právním, ovšem tento právní závěr o subjektivních znacích trestného činu se musí zakládat na skutkových zjištěních soudu vyplývajících z provedeného dokazování stejně, jako závěr o objektivních znacích…

Zavinění jako obligatorní znak trestného činu musí v případě trestného činu pomluvy zahrnovat skutečnost, že údaje sdělované obviněným jsou nepravdivé a současně způsobilé značnou měrou ohrozit vážnost osoby dotčené pomluvou. V případě trestného činu pomluvy podle § 206 odst. 1 tr. zák. postačuje existence nepřímého úmyslu podle § 4 písm. b) tr.