Dojde-li ke zproštění obžaloby z důvodu podle § 226 písm. b) tr. řádu, je tím splněn jeden z předpokladů odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím - nezákonnost rozhodnutí.
Neověřená kopie padělku veřejné listiny není veřejnou listinou ve smyslu § 176 odst. 1 tr. zák.
Pohrůžkou násilí se rozumí jak pohrůžka bezprostředního násilí, tak i pohrůžka násilí, které má být vykonáno nikoli ihned, ale teprve v bližší nebo vzdálenější budoucnosti.
Při trestném činu neoprávněného podnikání nezáleží na tom, zda jde o hlavní zdroj obživy pachatele, nebo zda svou činnost provádí vedle jiného zaměstnání. Kritérii zde jsou zejména délka neoprávněného podnikání, rozsah takové činnosti a její objem.
Již stanovením formálních znaků určité skutkové podstaty zákon předpokládá, že při jejich naplnění v běžně se vyskytujících případech bude stupeň nebezpečnosti činu pro společnost zpravidla vyšší než nepatrný. Ustanovení § 3 odst. 2 tr. zák. se uplatní jen tehdy, pokud stupeň nebezpečnosti pro společnost v konkrétním případě, přestože byly…
Pokud jde o zákonný znak skutkové podstaty trestného činu nekalé soutěže spočívající v tom, že pachatel nekalosoutěžním jednáním ohrozil chod nebo rozvoj podniku soutěžitele, pak postačí ohrožení, tzn. nemusí nastat porucha. Vznik určité poruchy je však okolností nepochybně zvyšující stupeň nebezpečnosti činu pro společnost. V případě poškození…
Zákonný předpoklad k vydání trestního příkazu podle § 314e odst. 1 tr. ř., tj. aby byl skutkový stav spolehlivě zjištěn opatřenými důkazy, se týká všech výroků trestního příkazu, které přicházejí v úvahu včetně výroku o trestu. Pod pojem spolehlivého zjištění skutkového stavu je proto nutno zahrnout i objasnění okolností, jež mají vzhledem k osobě…
Povinnost mlčenlivosti podle zákona o správě daní se vztahuje na všechny údaje, které se správce daně, resp. jeho pracovníci dozví při daňovém řízení nebo v souvislosti s ním, přičemž není rozhodné, zda jsou tyto údaje známy také někomu jinému. Pokud je po správci daně požadován údaj, který se dozvěděl při daňovém řízení či v souvislosti s ním, je…
Porušením důležité povinnosti ve smyslu ustanovení § 224 odst. 2 tr. zák. se rozumí porušení povinnosti, vyplývající ze zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou podle zákona (příp. jiným obecně závazným předpisem), jejíž porušení podstatně zvyšuje z hlediska ustanovení § 88 odst. 1 tr. zák. stupeň nebezpečnosti činu pro společnost…
Použití repliky střelné zbraně při spáchání trestného činu lze posuzovat ve smyslu § 89 odst. 5 tr. zák. Opačný názor by vedl k neudržitelnému a neproveditelnému požadavku, aby poškozený sám v krátkém časovém úseku posuzoval, zda jde o zbraň skutečnou či nikoliv, což za okolností, za nichž jsou zpravidla páchány trestné činy se zbraní, není z …
Porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě je významným zásahem do principů zaručujících právo na spravedlivý proces. Nedůvodné průtahy a nepřiměřená délka trestního řízení jsou závažným a nežádoucím jevem, který nejen odporuje smyslu práva obviněného, ale i poškozeného na spravedlivý proces, ale je i v rozporu se základními zásadami…
Přiměřenost délky trestního řízení musí být posuzována podle konkrétních okolností každého jednotlivého případu, zejména s ohledem na složitost věci, chování obviněného a chování příslušných státních orgánů. Ani v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva není jednoznačně určena žádná konkrétní doba, kterou by bylo možné považovat za obecně…
Schválení narovnání či podmíněné zastavení trestního stíhání obviněného i ve stadiu odvolacího řízení plně odpovídá cílům, pro které byly uvedené instituty tzv. odklonů trestního řízení do našeho trestního procesu zavedeny.
Právnická osoba jedná navenek v omylu, jestliže je uveden v omyl statutární orgán právnické osoby, resp. člen jejího kolektivního statutárního orgánu. Omyl právnické osoby může spočívat i v tom, že v důsledku podvodného jednání fyzická osoba oprávněná jednat jménem právnické osoby nebo v jejím zastoupení neví o všech rozhodných skutečnostech, a…
Nárok na náhradu škody způsobené trestným činem třetí osobě nebo cizí právnické osobě zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislostí s ní může v adhezním řízení uplatnit pouze právnická osoba nebo fyzická osoba (zaměstnavatel), u níž je zaměstnanec v době způsobení škody v pracovním poměru. Poškozené třetí…
Obsah nebo účel díla není rozhodující, pokud má výtvor byť minimální tvůrčí charakter. O díle v tomto smyslu není možno mluvit, jestliže takovýto tvůrčí prvek chybí.
Sama okolnost, že svědky, případně poškozenými jsou příslušníci Policie ČR, zařazení na určitém okresním ředitelství, sama o sobě nezakládá důvod pro vyloučení policejního orgánu z téhož okresního ředitelství z vykonávání úkonů trestního řízení. Důvodem pro takové vyloučení by musela být opodstatněná pochybnost, že takový policejní orgán je…
Podvodné jednání, tj. uvedení v omyl nebo využití omylu, může směřovat nejen vůči poškozenému, ale i vůči jiné osobě.
Fyzická osoba, která je oprávněná v rámci své funkce, svého pověření apod. samostatně jednat jménem právnické osoby či za tuto osobu a v souvislosti s tím i činit majetkové dispozice s majetkem právnické osoby, se nedopustí trestného činu podvodu na úkor této právnické osoby, pokud sice neoprávněně disponuje s jejím majetkem, ale nikoli v omylu…
Při zkoumání celkového přístupu obviněného k trestnímu řízení a plnění povinností v souvislosti s úkony tohoto řízení – to vše ve vztahu k rozhodování o propadnutí peněžité záruky – lze přihlédnout i k následnému chování obviněného.
Při nově objevivším se aktivu pozůstalosti sice nezakládá dříve vydané usnesení o zastavení původního řízení podle ustanovení § 154 z.ř.s. překážku věci pravomocně...
Ustanovení § 4 odst. 2 i ustanovení § 4 odst. 3 lesního zákona stanoví ve vztahu k restitučním řízením výjimku ze zákazu zcizování státních lesů (v obou případech lze státní...
Při výkladu účelu § 2613 o. z. je třeba vycházet z obecné koncepce smlouvy o dílo v nynějším občanském zákoníku. Zhotovitel se dle § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo zavazuje...
Soud není oprávněn věc projednat a rozhodnout o ní ohledně nároku, k jehož projednání a rozhodnutí v prvním stupni není věcně příslušný, jen proto, že jde o nárok uplatněný...
Důvodem žaloby pro zmatečnost podané podle ustanovení § 229 odst. 4 o. s. ř. je skutkově nebo právně chybný (v rozporu se zákonem učiněný) závěr o tom, že odvolání muselo být...
