Obecné soudy jsou povinny při stanovení výše zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, vždy pečlivě zvažovat veškeré okolnosti případu. Mezi ně mohou patřit i relevantní specifika profesního prostředí poškozených.
Jednočinný souběh zvlášť závažných zločinů těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1, odst. 2 písm. g) tr. zákoníku a násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku není vyloučen.
Je-li dán některý z důvodů nutné obhajoby podle § 36a odst. 2 písm. a) až d) tr. ř., musí mít obviněný obhájce již od počátku řízení o návrhu na povolení obnovy řízení, pokud se ho podle § 36b odst. 1 tr. ř. nevzdal. Provedení obnovovacího řízení bez splnění této podmínky je vadou odůvodňující zrušení rozhodnutí v něm…
Ustanovení § 151 odst. 2 trestního řádu nezakládá bez dalšího nárok obhájce na odměnu a náhradu hotových výdajů za jakýkoli úkon právní služby poskytnutý obviněnému v průběhu nutné obhajoby v souvislosti s jeho trestní věcí. Obecný soud musí vždy zhodnotit, zda úkon právní služby nebyl z hlediska účelu povinného zastoupení při celkovém zohlednění…
Pokud se obecné soudy při posuzování podmínek pro podmíněné propuštění omezí na pouhé matematické sečtení kázeňských odměn a počtu trestních odsouzení a z možnosti podmíněného propuštění tak pro odsouzeného fakticky učiní nedostižnou metu, poruší tím právo odsouzeného na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1…
Pokud by odvolací soud založil svůj procesní postup pouze na nesprávném právním posouzení závěrů plynoucích z právně závazného názoru v rozhodnutí dovolacího soudu bez toho, aby sám účastníky řízení vyzval podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, nebo zrušil rozhodnutí soudu nalézacího, aniž by v přechozím řízení měl účastník…
Podle čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod musí být při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod šetřeno jejich podstaty a smyslu, což nalézá svůj zákonný odraz v ustanovení § 67 trestního řádu. Soud rozhodující o uvalení vazby se musí zabývat kritérii osoby obviněného, povahy a závažnosti trestného činu, pro který je…
Cílem revizního znaleckého posudku znalce (ve smyslu § 109 trestního řádu) je potvrzení, vyvrácení, doplnění či upřesnění jednotlivých závěrů jiného znalce či znalců a jejich posudků tak, aby byly poskytnuty všechny skutečnosti potřebné k rozhodnutí věci. Revizní znalecký posudek představuje tedy kontrolu závěrů jiného soudního znalce či znalců…
Pokud stěžovatelka vznese hájitelná tvrzení týkající se zásahu do práva na zákaz nelidského a ponižujícího zacházení a práva na soukromí spočívající v podezření ze spáchání trestného činu znásilnění či pohlavního zneužívání, jsou orgány činné v trestním řízení povinny důkladně a dostatečně prošetřit všechny relevantní okolnosti týkající se…
Jednočinný souběh zvlášť závažných zločinů těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1, odst. 2 písm. g) tr. zákoníku a násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku není vyloučen.
Je-li dán některý z důvodů nutné obhajoby podle § 36a odst. 2 písm. a) až d) tr. ř., musí mít obviněný obhájce již od počátku řízení o návrhu na povolení obnovy řízení, pokud se ho podle § 36b odst. 1 tr. ř. nevzdal. Provedení obnovovacího řízení bez splnění této podmínky je vadou odůvodňující zrušení rozhodnutí v něm vydaného. Z rozhodování o…
Uložení věci do úschovy ve smyslu § 80 odst.1 věty třetí tr. řádu je vyvoláno - jak vyplývá z jeho smyslu a účelu - potřebou objasnit, zda vlastnické nebo jiné právo k věci, zakládající nárok na její vydání, má ten, kdo věc vydal nebo komu byla odňata, nebo zda jeho nositelem je jiná osoba, popřípadě osoba, které zákon svěřuje k věci zvláštní…
Pokud trestní soudy při stanovení odměny ustanoveného obhájce bez řádného odůvodnění vyloučí použití § 12 odst. 4 advokátního tarifu v případě, kdy toto ustanovení použít mají, porušují právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Stejného porušení se dopustí, pokud totéž ustanovení použijí na úkony, na které…
Po žadateli o bezplatnou obhajobu nebo obhajobu za sníženou odměnu nemohou soudy požadovat naplnění podmínek, které nemají oporu v právní úpravě. V případě, že se žadatel nachází v dlouhodobě neřešitelné finanční situaci, musí soudy tuto skutečnost náležitě vyhodnotit a posoudit, zda i v takové situaci je žadatel schopen náklady obhajoby…
Trestní soud je podle § 228 č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), povinen rozhodnout o řádně vzneseném nároku poškozeného na náhradu nemajetkové újmy, tuto povinnost nelze přenášet bez splnění zákonem stanovených podmínek na jiný subjekt (například na pojišťovnu).
Podnět k dohledu (§ 12d zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství) není účinným prostředkem ochrany práv stěžovatele (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu) proti rozhodnutí o vrácení či vydání věci a navazujícímu rozhodnutí stížnosti proti tomuto rozhodnutí (§ 80 odst. 1 a 3 trestního řádu). Výkonem dohledu totiž nelze napravit případné…
Je porušením základních práv poškozené osoby v trestním řízení, pokud obecný soud trvá na zpracování znaleckého posudku jako klíčového podkladu pro rozhodnutí o uplatněném adhezním nároku ve smyslu § 2958 občanského zákoníku, a současně přes návrh nerozhodne o žádosti o přenesení nákladů za zpracování znaleckého posudku na stát podle § 151a…
Postup obecného soudu, kterým svévolně nepřizná uplatněný adhezní nárok, ač jsou pro to splněny zákonné podmínky, je porušením ústavně zaručeného práva oběti na spravedlivý proces a soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny.
Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již bylo doručeno soudu prvního stupně, aniž by uvedl relevantní důvod pro nutnost vydat rozhodnutí neprodleně a aniž by předtím stěžovateli sdělil, že jím uvedenou lhůtu považuje…
Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo účastníka na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Ústavní soud takové rozhodnutí zruší, má-li doplněné odůvodnění reálný potenciál přivodit jiné…
K základním právním zásadám a současně k určujícím rysům právního postavení osoby, zejména v soukromoprávních vztazích, patří svoboda (autonomie) vůle. Tato zásada dává...
Soud v řízení o správní žalobě právnické osoby není vázán trestním rozsudkem vydaným v řízení proti jejím jednatelům, v němž právnická osoba sama nevystupovala.
Civilní soudy při rozhodování o péči a styku s dítětem by měly pečlivě zkoumat také případné specifické okolnosti týkající se konkrétního dítěte, které by mohly bránit jeho...
V situaci, kdy dítě striktně odmítá rodiče, jsou obecné soudy povinny aktivně činit kroky, které by mohly vést k obnově a rozvoji vztahu rodiče a dítěte, především se musí zabývat...
Zásada kontradiktornosti řízení, jejíž součástí je právo seznámit se a případně reagovat na podání jiných stran či orgánů k soudu, vyvěrá přímo z ústavního pořádku (čl....
