Po žadateli o bezplatnou obhajobu nebo obhajobu za sníženou odměnu nemohou soudy požadovat naplnění podmínek, které nemají oporu v právní úpravě. V případě, že se žadatel nachází v dlouhodobě neřešitelné finanční situaci, musí soudy tuto skutečnost náležitě vyhodnotit a posoudit, zda i v takové situaci je žadatel schopen náklady obhajoby…
Trestní soud je podle § 228 č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), povinen rozhodnout o řádně vzneseném nároku poškozeného na náhradu nemajetkové újmy, tuto povinnost nelze přenášet bez splnění zákonem stanovených podmínek na jiný subjekt (například na pojišťovnu).
Podnět k dohledu (§ 12d zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství) není účinným prostředkem ochrany práv stěžovatele (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu) proti rozhodnutí o vrácení či vydání věci a navazujícímu rozhodnutí stížnosti proti tomuto rozhodnutí (§ 80 odst. 1 a 3 trestního řádu). Výkonem dohledu totiž nelze napravit případné…
Je porušením základních práv poškozené osoby v trestním řízení, pokud obecný soud trvá na zpracování znaleckého posudku jako klíčového podkladu pro rozhodnutí o uplatněném adhezním nároku ve smyslu § 2958 občanského zákoníku, a současně přes návrh nerozhodne o žádosti o přenesení nákladů za zpracování znaleckého posudku na stát podle § 151a…
Postup obecného soudu, kterým svévolně nepřizná uplatněný adhezní nárok, ač jsou pro to splněny zákonné podmínky, je porušením ústavně zaručeného práva oběti na spravedlivý proces a soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny.
Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již bylo doručeno soudu prvního stupně, aniž by uvedl relevantní důvod pro nutnost vydat rozhodnutí neprodleně a aniž by předtím stěžovateli sdělil, že jím uvedenou lhůtu považuje…
Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo účastníka na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Ústavní soud takové rozhodnutí zruší, má-li doplněné odůvodnění reálný potenciál přivodit jiné…
Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím konkrétním jednáním nebo jinými specifickými okolnostmi. Opačný postup, omezující se na nedostatečné nebo obecné důvody, představuje porušení práva vyžádané osoby na osobní…
Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné soudy musejí při svém rozhodování zvažovat proporcionalitu tohoto omezení.
Na trestní příkaz je třeba nahlížet jako na výjimku z práva na veřejné projednání věci v trestním řízení, která může být uplatněna pouze za striktního dodržení zákonných podmínek. Ústavně konformnímu výkladu § 314g trestního řádu odpovídá, že odpor proti trestnímu příkazu může být účinně podán obviněným (ale také obhájcem za obviněného a jeho…
Postupem soudu, v jehož důsledku je podle § 206 odst. 3 trestního řádu nezákonně vyloučeno účastenství konkrétní osoby v trestním řízení, se porušuje právo dané osoby na soudní ochranu a na přístup k soudu, chráněné čl. 36 odst. 1 a 4 Listiny základních a svobod.
Odsouzení pachatele trestné činnosti je primárně věcí státního zastupitelství (viz čl. 80 Ústavy). Je to státní zastupitelství, kdo nese odpovědnost za to, aby soudu předložená trestní věc byla podložena procesně použitelnými důkazy potřebnými k rozhodnutí o vině a trestu v souladu s podanou obžalobou. Obecné soudy se proto nikdy nesmějí stavět do…
Přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 4 alinea 1 tr. zákoníku se za splnění dalších podmínek dopustí jen taková osoba, proti které byla předtím, než se dopustila trestného maření výkonu rozhodnutí soudu (příp. soudem schválené dohody) o výchově nezletilých dětí, bezvýsledně použita opatření v občanském soudním…
Podmínka nepřetržité doby, která musí uplynout, aby soud mohl zahladit odsouzení, je naplněna uplynutím právě jen časového úseku vymezeného v § 105 odst. 1 písm. a) až e) tr. zákoníku. Vedení či nevedení řádného života odsouzeným v době od uplynutí tohoto časového úseku do rozhodnutí soudu o zahlazení odsouzení je proto…
Reflexní škoda je odvozená od škody vzniklé na majetku obchodní společnosti, tudíž existence škody na majetku společníka či akcionáře je závislá na existenci škody na majetku obchodní společnosti. Pokud je škoda nahrazena obchodní společnosti, pak je nahrazena i škoda způsobená jejím společníkům či akcionářům. Náhrada škody obchodní společnosti má…
Kopie veřejné listiny požívá stejné ochrany jako veřejná listina pouze za podmínky, že byla vidimována. Pokud tomu tak není, nejedná se o veřejnou listinu ve smyslu § 348 odst. 1 tr. Zákoníku.
Z ústavního pořádku vyplývá povinnost orgánů činných v trestním řízení účinně prošetřit všechny druhy jednání spadající do působnosti čl. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod, respektive do působnosti čl. 7 Listiny základních práv a svobod, důkladně a dostatečně odůvodnit své závěry (které musí být v souladu s obsahem spisu) a zabránit…
Je-li v řízení o povolení obnovy coby nový důkaz předložen úřední záznam výpovědi poškozeného jako důležitého svědka, kterou byla podstatným způsobem změněna jeho dřívější výpověď, je povinností rozhodujícího soudu nařídit ve věci veřejné zasedání (§ 286 odst. 1, odst. 2 trestního řádu) a takového důležitého svědka v něm v rámci obnovovacího…
Přizná-li soud poškozené nárok na náhradu nákladů podle § 154 odst. 2 trestního řádu, protože jí nebyl přiznán nárok na náhradu škody, a zároveň výši přiznaných nákladů vypočítá z tarifní hodnoty odpovídající "přisouzené náhradě škody", jsou jeho závěry ve vzájemném rozporu, čímž dojde k porušení práva stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36…
Odvolací soud poruší právo na soudní ochranu zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jestliže vyhodnotí důkazy provedené soudem prvního stupně jinak, než jak učinil soud prvního stupně, aniž by je sám provedl a dal účastníkům řízení možnost se k nim vyjádřit. Pokud nadto odvolací soud na základě jiného hodnocení důkazů věc i…
Pakliže výše platové základny soudců stanovená napadenou právní úpravou vyplývá ze stejného mechanismu výpočtu, o jehož neústavnosti bylo nálezem Ústavního soudu dříve...
Má-li soud za to, že poměry nezletilého dítěte se změnily natolik zásadně, že je třeba změnit rozložení péče každého z rodičů, musí zároveň závěr o tom, v jakém poměru bude...
K odejmutí věci rozhodujícímu soudci podle § 262 trestního řádu lze přistoupit pouze v případě vysoké míry pravděpodobnosti, že soudce nebude schopen ukončit řízení způsobem,...
Soud poruší právo stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud rozhoduje o nákladech řízení podle § 146 odst. 2 věta druhá občanského...
Pokud Nejvyšší správní soud odmítne kasační stížnost jako opožděně podanou, přestože byla podána včas, odepře tím stěžovateli právo na přístup k soudu v rozporu s čl. 36...
