trestní právo

Návrh státní zástupkyně na uložení ochranného opatření ani usnesení o uložení ochranného opatření, které nenabylo právní moci, nejsou z hlediska odpovědnosti státu za újmu podle zákona 82/1998 Sb. srovnatelným odpovědnostním titulem s usnesením o zahájení trestního stíhání. Jakkoliv i v souvislosti s ochranným opatřením může vznikat…

Nevyhověl-li krajský soud žádosti stěžovatele o navrácení lhůty podle § 61 odst. 1, 3 trestního řádu k podání stížnosti proti usnesení okresního soudu o vykonání dříve uloženého trestu odnětí svobody za stavu, kdy podle dosavadních skutkových zjištění nebylo možno vyloučit, že stěžovateli dosud nebylo usnesení okresního soudu doručeno do vlastních…

Při rozhodování o odpovědnosti zaměstnavatele za protiprávní čin zaměstnance, kterého se dopustil při plnění pracovních úkolů vůči spotřebiteli, je třeba při výkladu § 167 zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů důsledně zohlednit postavení spotřebitele jako slabší smluvní strany a zvolit takový výklad zákonného…

Závěr o přiměřenosti délky trestního řízení ve smyslu čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod vyžaduje, aby si trestní soudy určily počátek a konec trestního řízení a vyhodnotily si konkrétní okolnosti projednávané věci, a to jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti…

Rozhodnutí o změně ochranného psychiatrického léčení ve formě ambulantní na ochranné psychiatrické léčení ústavní vydané v rámci vykonávacího řízení, není rozhodnutím ve věci samé ve smyslu § 265a odst. 2 trestního řádu, a proto dovolání jakožto mimořádný opravný prostředek není proti takovému rozhodnutí ex lege…

Při rozhodování o žádosti o podmíněné propuštění obecné soudy nemohou své posouzení založit pouze na trestní minulosti odsouzeného. Obecné soudy naopak musí vzít v potaz aktuální poznatky ohledně osobnosti odsouzeného, stav jeho nápravy a také prostředí, v němž by se ocitl po případném podmíněném propuštění. Pokud na základě takového posouzení…

Počátek běhu lhůty pro podání instanční stížnosti v trestních věcech při rozhodování o osobní svobodě se odvíjí až od doručení písemného vyhotovení soudního rozhodnutí. Seznámení se s písemným odůvodněním je totiž nezbytné pro kvalifikované podání stížnosti, protože oprávněná osoba musí mít možnost porozumět argumentaci soudu a zvážit možnost…

Vyloučení advokáta z obhajoby představuje zásadní omezení práva na obhajobu podle článku 40 odst. 3 Listiny a práva na právní pomoc podle článku 37 odst. 2 Listiny a k tomuto omezení mohou soudy přistoupit pouze ze zákonem stanovených důvodů a na základě zákonem stanoveného postupu, jenž je konkretizován v § 37a trestního řádu. Za situace, kdy za…

Ke spojení dvou či více věcí do společného řízení může dojít v případech, kdy se jedná o více trestných činů spáchaných týmž obviněným (tzv. vícečinný souběh), zásadně pak v případech, kdy jde o trestné činy spáchané různými osobami (obviněnými), které však spolu skutkově i důkazně souvisí [např. jednání více spolupachatelů podle § 23 trestního…

Protokol o výslechu podezřelého (v nepřítomnosti obhájce) není bez dalšího nezákonný důkazní prostředek, stejně tak nelze bez dalšího považovat informace z něj plynoucí za absolutně neúčinný důkaz. V řízení o návrhu státního zástupce na uložení ochranného léčení (psychiatrického ústavní formou) je (omezeně) použitelný, nejde-li o výlučný nebo…

Nárok poškozeného na náhradu nákladů spojených s jeho účastí v trestním řízení nelze bez dalšího vyloučit z důvodu, že poškozenému již byly uhrazeny náklady vynaložené v souvislosti s uplatněním nároku vůči pojišťovně. Náklady vynaložené v trestním řízení se neomezují na uplatnění nároku v adhezním řízení a výši přiznaných nákladů soud může…