epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    27. 7. 2021
    ID: 113343

    Vyloučení soudce

    Jestliže soud již rozhodl o opravném prostředku obviněného (např. o stížnosti proti usnesení soudu prvního stupně o jeho vzetí do vazby), bylo tímto rozhodnutím řízení ve věci opravného prostředku ukončeno. Pokud obviněný poté podá námitku podjatosti vůči soudcům, kteří o tomto opravném prostředku rozhodovali, soud o této námitce nerozhoduje postupem podle § 31 tr. ř., ale obviněného jen vyrozumí, že námitku podjatosti podle § 30 tr. ř. nelze vznést proti soudcům (soudci), kteří ve věci již rozhodli.

    (Usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. 3 To 35/2020 ze dne 25.5.2020)

    I. Dosavadní průběh řízení

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    1. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 23. 4. 2020 č. j. 61 To 3/2020-188 bylo v předmětné trestní věci rozhodnuto podle § 31 odst. 1 tr. ř. z důvodů § 30 odst. 1 tr. ř., že senát 61 To Městského soudu v Praze, ve složení předseda senátu JUDr. J. P. a soudci JUDr. P. B. a JUDr. M. S. není vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení ve věci obviněného V. G., vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 61 To 3/2020. Toto rozhodnutí učinil senát 61 To poté, co dne 16. 4. 2020 znovu rozhodl o zamítnutí stížnosti obviněného proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 4. 12. 2019, sp. zn. 43 Nt 108/2019, jímž tento soud rozhodl o vzetí obviněného do vazby.

    2. Městský soud v Praze v souladu s platnou judikaturou, ač rozhodoval jako soud stížnostní v dané věci, učinil toto rozhodnutí ve smyslu § 31 odst. 1 tr. ř. jako soud I. stupně, přičemž přiznal obviněnému V. G. správně i právo stížnosti proti předmětnému rozhodnutí. V odůvodnění tohoto svého rozhodnutí v zásadě Městský soud v Praze konstatoval, že dne 4. 12. 2019 Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl pod sp. zn. 43 Nt 108/2019 o vzetí obviněného V. G. do vazby podle § 73b odst. 1 tr. ř. a § 68 odst. 1 tr. ř. z důvodů § 67 písm. a), c) tr. ř., kdy počátek vazby byl stanoven na 2. 12. 2019 v 11:25 hodin, kdy proti tomuto rozhodnutí podal obviněný stížnost, která byla předložena Městskému soudu v Praze dne 2. 1. 2020, věc byla zapsána senátu 61 To pod sp. zn. 61 To 3/2020 a senát 61 To o předmětné stížnosti obviněného rozhodl dne 7. 1. 2020, přičemž stížnost jako nedůvodnou zamítl. Nálezem Ústavního soudu ze dne 3. 3. 2020, sp. zn. III. ÚS 329/20, bylo toto usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 1. 2020, sp. zn. 61 To 3/2020, zrušeno z důvodu porušení stěžovatelova práva na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1, 4 Listiny základních práv a svobod a práva na obhajobu podle čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, proto o stížnosti obviněného V. G. proti usnesení Obvodní soud pro Prahu 1 sp. zn. 43 Nt 108/2019, ze dne 4. 12. 2019, rozhodoval senát 61 To znovu dne 16. 4. 2020 pod č. j. 61 To 3/2020-148, přičemž jeho stížnost podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl. Dne 20. 4. 2020 bylo senátu 61 To doručeno podání obhájce obviněného JUDr. K. H., v němž obviněný V. G. namítá, že se stížnostní soud nevypořádal v původním rozhodnutí jednotlivě s každým z jeho argumentů uplatněných ve stížnosti, proto podal nejenom ústavní stížnost, ale i podnět ke kárnému řízení se soudci, kteří v minulosti o jeho vazbě rozhodovali, i vůči státnímu zástupci. Z tohoto důvodu má stěžovatel soudce Městského soudu v Praze, jejichž všechna jména ani nezná, za podjaté z důvodu § 30 tr. ř., a stěžovatel žádá, aby tyto osoby o jeho stížnosti nerozhodovaly, s výjimkou učinění rozhodnutí podle § 31 odst. 1 tr. ř. Městský soud v Praze pak konstatuje ustanovení § 30 tr. ř., okolnosti za nichž dochází k vyloučení orgánů činných v trestním řízení, zdůrazňuje, že důvody pro vyloučení členů senátu 61 To v předmětné trestní věci nejsou dány, neboť nemají vztah k osobám, kterých se řízení týká ani k projednávané věci, v níž rozhodovali, nic jim tedy nebrání nestranně ve věci rozhodovat. Senát 61 To Městského soudu v Praze tedy dospěl k závěru, že nejsou dány důvody pro vyloučení senátu, předsedy senátu JUDr. J. P. a soudců JUDr. P. B. a JUDr. M. S. z vykonávání úkonů trestního řízení ve věci obviněného V. G. vedené pod sp. zn. 61 To 3/2020.

    3. Jak je patrno z obsahu spisu i z předmětného stížností napadeného usnesení, po vydání rozhodnutí Městským soudem v Praze dne 16. 4. 2020, č. j. 61 To 3/2020-148, podal dne 17. 4. 2020 obviněný prostřednictvím svého obhájce JUDr. K. H. námitku podjatosti vůči členům senátu 61 To, kteří rozhodovali ve věci usnesením ze dne 7. 1. 2020, č. j. 61 To 3/2020-50, přičemž obviněný v uplatněné námitce podjatosti podrobně rozebírá dosavadní průběh trestního řízení, které je proti němu vedeno, pochybení, jichž se dopustily orgány činné v tomto jeho trestním řízení, která vedla ke zkrácení jeho práv na obhajobu i na přístup k soudu, jak je ve výše zmíněném Nálezu konstatoval i Ústavní soud, domáhá se svého propuštění na svobodu, v souvislosti s nímž se vzdává svého práva na překlad usnesení o vzetí do vazby do jazyka rumunského, kdy se tohoto práva nevzdává dobrovolně, ale ve snaze docílit toho, aby důvody jeho vzetí do vazby byly přezkoumány a on se mohl vrátit k rodině a uchránit své zaměstnance, konstatuje pak i pochybení stížnostního soudu v rámci rozhodování o jeho stížnosti proti vzetí do vazby, nevypořádání se s jeho argumentací uplatněnou ve stížnosti v plné šíři a rozsahu, kdy zdůrazňuje, že právě tato pochybení stížnostního soudu, jak je podrobně rozvádí ve svém podání byla důvodem nejenom pro podání ústavní stížnosti, ale i podnětu ke kárnému řízení se soudci, kteří o jeho vazbě rozhodovali i vůči státní zástupkyni, která jeho vazbu navrhla, kdy z těchto důvodů obviněný považuje členy stížnostního senátu 61 To za vyloučené z rozhodování ve smyslu § 30 tr. ř. a domáhá se, aby v jeho věci nerozhodovali nad rámec rozhodnutí podle § 31 odst. 1 tr. ř. K tomuto podání stěžovatel předložil doklady potvrzující možnost bydlení, smlouvu o podnájmu bytu a protokol o převzetí bytu, jimiž rovněž zpochybňuje důvodnost své vazby i ústavní stížnost, kterou podal dne 2. 4. 2020 i dopis adresovaný ministryni spravedlnosti ČR. Právě na podkladě takto uplatněné námitky podjatosti členů senátu 61 To tedy bylo vydáno rozhodnutí ze dne 23. 4. 2020, č. j. 61 To 3/2020-188, jímž bylo rozhodnuto podle § 31 odst. 1 tr. ř., které je napadeno stížností obviněného. Toto rozhodnutí bylo doručeno obviněnému dne 30. 4. 2020 a obhájci obviněného dne 24. 4. 2020.

    II. Stížnost

    4. Stížnost proti tomuto rozhodnutí byla obhájcem obviněného podána dne 27. 4. 2020, tedy ve lhůtě předpokládané ustanovením § 143 odst. 1 tr. ř., nic tedy nebrání meritornímu projednání podané stížnosti. V podané stížnosti v zásadě stěžovatel opakuje argumenty uplatněné již v návrhu na vyloučení členů odvolacího senátu 61 To Městského soudu v Praze z rozhodování v trestní věci obviněného V. G. poukazuje na skutečnost, že tito soudci se v novém rozhodnutí o vazbě obviněného dopustili stejných pochybení, které jim vytkl ve svém nálezu Ústavní soud, ale i dalších pochybení, kdy dovozuje, že takto jednali pro podjatost ve vztahu k jeho klientovi, který si na ně stěžoval. Namítá, že rozhodnutí vydal stížnostní soud předčasně, nevypořádali se s těžištěm stížnostní argumentace, nerespektovali judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, kdy si je stěžovatel vědom, že zrušení tohoto rozhodnutí je možné jen z podnětu další ústavní stížnosti, či podnětu ke stížnosti pro porušení zákona, nicméně i v souvislosti s nyní podanou stížností opakuje, v čem stížnostní soud pochybil, a to v zájmu toho, aby v jeho trestní věci v budoucnu rozhodovali nepodjatí soudci. Stěžovatel podrobně i z pohledu judikatury Evropského soudu pro lidská práva rozebírá možné důvody vyloučení soudců z rozhodování, kdy i formalistický přístup ke stížnosti stěžovatele může být důvodem pro vzbuzení pochybností o nepodjatosti soudce, v této souvislosti poukazuje i na judikaturu Ústavního soudu. Stěžovatel znovu podrobně rozebírá dosavadní průběh vazebního řízení stěžovatele, konstatuje pochybení, jichž se s vědomím nálezu Ústavního soudu dopustil soud prvního stupně i stížnostní soud, kdy stížnostní soud opakoval i ve svém rozhodnutí ze dne 16. 4. 2020, č. j. 61 To 3/2020-188, chyby, které mu vytkl Ústavní soud v citovaném nálezu. Nově pak vytýká stížnostnímu soudu, že se svým rozhodnutím o meritu věci měl vyčkat až do doručení obviněnému překladu do jazyka rumunského usnesení o vzetí do vazby, přičemž až po uplynutí lhůty k podání stížnosti u obviněného, mělo být o stížnosti rozhodováno, tudíž usnesení z 16. 4. 2020 bylo vydáno dle stěžovatele předčasně, stejně jako původní rozhodnutí zrušené nálezem Ústavního soudu. Stěžovatel dále vytýká stížnostnímu soudu nejenom nerespektování lhůty, v níž měl rozhodnout, ale i skutečnost, že důsledně nezkoumal důvodnost zahájeného trestního stíhání z hlediska naplnění jak objektivní tak i subjektivní stránky stíhaného zločinu. Vytýká pak dále stížnostnímu soudu, že se důsledně nezabýval námitkou obviněného, že mu ve vazebním řízení před Obvodním soudem pro Prahu 1 nebylo tlumočeno do jazyka rumunského, když tlumočník z tohoto jazyka nebyl přítomen po celou dobu vazebního zasedání, ač měl stížnostní soud možnost důvodnost této námitky ověřit poslechem zvukového záznamu z vazebního zasedání. Rovněž vytýká stížnostnímu soudu, že se důsledně nevypořádal ze zkrácením práva obviněného v neúplném poučení o délce trvání vazby i možnostech jejího nahrazení instituty nahrazujícími vazbu i skutečností, že manželce obviněného nebylo umožněno v rámci vazebního řízení předložit důkazy ve prospěch stěžovatele, kdy krácena práva obviněného jsou i tím, že mu dosud nebylo umožněno seznámit se s obsahem důkazů ve spise svědčících pro jeho vinu, kdy nebyly ani provedeny důkazy k ekonomické a rodinné situaci obviněného z hlediska důvodnosti vazby, kdy v této souvislosti konstatuje výtky Ústavního soudu ve vztahu k nutnosti zrušení citovaným nálezem rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 7. 1. 2020, č. j. 61 To 3/2020-50. Stěžovatel pak poukazuje na délku trvání své vazby, závažnost tohoto zásahu do jeho práv, vytýká senátu 61 To Městského soudu v Praze, že důsledně ve svém druhém rozhodnutí ze dne 16. 4. 2020, č. j. 61 To 3/2020-148, nezkoumal nezbytnost dalšího trvání jeho vazby, aktuálnost vazebních důvodů, toto rozhodnutí má za formalistické a dovozuje z něj podjatost členů senátu 61 To ve vztahu k jeho osobě, když stížnostní soud dle něj nezhodnotil nové skutečnosti a možnost záruk nahrazujících vazbu v jeho případě, stejně jako jeho osobní rodinné i další poměry, jak je ve stížnosti konkretizuje. Dále stěžovatel argumentuje i průtahy v jeho řízení, které zákonnost dalšího trvání vazby zpochybňují, stejně jako běh času, což jsou faktory, které stížnostní soud dle něj ve svém rozhodnutí ze dne 16. 4. 2020 do úvahy nevzal, a to v rozporu s judikaturou Ústavního soudu. Obviněný pak zpochybňuje existenci vazebních důvodů, pro které byl do vazby vzat a je i v současné době ve vazbě ponecháván, a to i ve vztahu k tvrzené trestné činnosti, na které se měl podílet dle policejního orgánu, kdy opět se v této souvislosti dovolává judikatury Evropského i Ústavního soudu, z hlediska zesilujících důvodů pro ponechání ve vazbě v závislosti právě na běhu času a délce trvání vazby. V této souvislosti pak vytýká citovanému rozhodnutí stížnostního soudu ze dne 16. 4. 2020 nedostatečnou konkretizaci důvodů pro další trvání vazby v jeho případě, přičemž cituje argumentaci z tohoto rozhodnutí, kterou má za nedostatečnou pro další trvání jeho vazby, kdy namítá, že právě podjatí soudci se dle něj uchylují k obecným frázím a neřeší konkrétní skutečnosti vyplývající z trestního spisu, neboť by jinak museli konstatovat, že konkrétní důkazy proti stěžovateli neexistují, přičemž povrchní přístup neřešící konkrétní výhrady stěžovatele by u nepodjatých soudců nemohl existovat. Stěžovatel pak klade ve své stížnosti konkrétní otázky, jimiž se snaží zpochybnit důvodnost trestního stíhání proti jeho osobě, a to jak ve vztahu k naplnění subjektivní, tak i objektivní stránky deliktu, který je mu usnesením o zahájení trestního stíhání kladen za vinu a konečně závěrem stížnosti navrhuje, aby stížnostní soud usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 4. 2020, č. j. 61 To 3/2020, o nepodjatosti soudců Městského soudu v Praze zrušil a sám rozhodl o jejich vyloučení z dalšího rozhodování ve věci stěžovatele.

    III. Důvodnost stížnosti

    5. Vrchní soud v Praze z podnětu podané stížnosti přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí, a to z hlediska správnosti výroku rozhodnutí stížností napadeného i správnosti postupu řízení, které vydání tohoto rozhodnutí předcházelo, a dospěl k závěru, že podaná stížnost je částečně důvodná, byť z důvodů jiných než stěžovatel uvádí, a to s ohledem na následující skutečnosti.

    6. Není pochyb o tom, že usnesení, kterým je rozhodováno o námitce podjatosti, tedy o vyloučení konkrétního soudce či soudců z rozhodování, i když jde o rozhodování soudu stížnostního či odvolacího, je svým obsahem rozhodnutím soudu prvního stupně, proti němuž je nutno přiznat právo stížnosti, když toto rozhodnutí je svým obsahem rozhodnutím o samostatném skutkovém základu, tedy o tom, zda konkrétní soudce či soudci jsou z projednávání věci vyloučeni z některého z důvodů, který předpokládá ustanovení § 30 tr. ř., přičemž správnost takového rozhodnutí je nutno podrobit přezkumu v rámci stížnostního řízení soudem nadřízeným soudu, který o vyloučení ve smyslu § 31 odst. 1 tr. ř. rozhoduje, jak ostatně vyplývá z ustanovení § 31 odst. 2 a 3 tr. ř. Z ustanovení § 30 i § 31 tr. ř. však rovněž jednoznačně vyplývá, že námitku podjatosti či důvody pro vyloučení soudců lze uplatnit jen ve vztahu k soudci či soudcům, kteří se na projednávání a rozhodování konkrétní věci podílí, nelze tedy namítat podjatost či důvody pro vyloučení blíže neurčeného počtu soudců jen proto, že rozhodují u konkrétního soudu, který by měl ve věci rozhodovat, přičemž stejně tak nelze uplatňovat ani námitku podjatosti zpětně, tedy až poté, co příslušný soudce rozhodl, či v případě stížnostního či odvolacího řízení poté, co se podílel na rozhodnutí, které již bylo vydáno. Nelze tedy rozhodovat o podjatosti ve smyslu § 31 odst. 1 tr. ř. zpětně poté, co již konkrétní řízení, na kterém se podílel určitý soudce či soudci bylo skončeno a ve věci bylo meritorně rozhodnuto. Okolnost, že ve věci již bylo rozhodnuto, tedy že soudce či soudci, jejichž podjatost je namítána, již žádné řízení v konkrétní věci nevedou, brání uplatnění námitky podjatosti, přičemž obecně v případě rozhodnutí vyloučeným soudcem či soudci, pokud o podjatosti či důvodech vyloučení není pochyb, může být uplatněn stranou řízení mimořádný opravný prostředek, podnět ke stížnosti pro porušení zákona, případně u rozhodnutí, u nichž je možno podat dovolání, může být podán tento mimořádný opravný prostředek, avšak pouze při splnění podmínek ustanovení § 265b odst. 1 písm. b) tr. ř., tedy pokud ve věci rozhodl vyloučený orgán; tento důvod dovolání nelze použít, jestliže tato okolnost byla tomu, kdo podává dovolání, již v původním řízení známa a nebyla jím před rozhodnutím orgánu druhého stupně namítnuta. Nelze vyloučit ani podání ústavní stížnosti za situace, kdy ve věci rozhodl zjevně vyloučený soudce.

    7. Zdejšímu soudu v rámci řešení stížnosti obviněného V. G. proti rozhodnutí senátu Městského soudu v Praze ze dne 23. 4. 2020, č. j. 61 To 3/2020-188, kterým bylo rozhodnuto podle § 31 odst. 1 tr. ř., že nejsou dány důvody ve smyslu § 30 odst. 1 tr. ř. pro vyloučení soudců senátu 61 To JUDr. J. P., JUDr. P. B. a JUDr. M. S. z vykonávání úkonů trestního řízení ve věci obviněného V. G., nepřísluší zabývat se otázkou správnosti rozhodnutí o zamítnutí stížnosti tohoto obviněného proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 4. 12. 2019, sp. zn. 43 Nt 108/2019, které Městský soud v Praze učinil dne 16. 4. 2020, neboť zdejší soud není orgánem, jemuž by přezkum tohoto rozhodnutí příslušel. Z hlediska zákonnosti a ústavnosti tohoto rozhodnutí přísluší přezkum tohoto rozhodnutí pouze Ústavnímu soudu, případně pokud by proti němu byla podána stížnost pro porušení zákona Nejvyššímu soudu.

    8. V dané trestní věci, jak je již výše rozvedeno stížnostní soud, v daném případě Městský soud v Praze, rozhodl o stížnosti obviněného proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 4. 12. 2019, sp. zn. 43 Nt 108/2019, svým usnesením ze dne 16. 4. 2020 pod č. j. 61 To 3/2020-148 a tímto rozhodnutím bylo řízení před Městským soudem v Praze skončeno, a je v tomto směru nerozhodné, že nadále trvá omezení osobní svobody stěžovatele, podstatné je, že řízení o stížnosti proti rozhodnutí o vzetí obviněného do vazby bylo tímto usnesením stížnostního soudu skončeno, a to i s vědomím, že stěžovatel má právo kdykoli ve smyslu § 71a tr. ř. žádat o propuštění z vazby. Pokud stěžovatel podal námitku podjatosti členů senátu 61 To JUDr. J. P., JUDr. P. B. a JUDr. M. S. až dne 17. 4. 2020, podal ji za situace, kdy již před Městským soudem v Praze konkrétně před senátem 61 To žádné řízení ve vztahu k němu vedeno není a s vědomím této situace nemělo být o uplatněné námitce podjatosti vůbec rozhodováno z důvodu, že takto uplatněnou námitku lze vznést jen ve vztahu k soudci či konkrétním soudcům či orgánu činnému v trestním řízení, který rozhoduje, nebo bude rozhodovat ve věci osoby, která tuto námitku vyloučení soudce či jiného orgánu činného v trestním řízení vedeném proti ní uplatňuje.

    9. Stěžovatel tedy měl být upozorněn, že v době podání námitky podjatosti nemůže být již o této rozhodnuto z těchto důvodů, nicméně v případě opětovného rozhodování senátu 61 To, musí být tato uplatněná námitka podjatosti řešena, tedy až za situace, že by tento senát měl znovu rozhodovat ve věci obviněného V. G. Pokud stěžovatel má za to, že ve věci rozhodl vyloučený soudce či soudci, může v současné době uplatnit jen podnět k mimořádnému opravnému prostředku, a to ke stížnosti pro porušení zákona, případně podat ústavní stížnost z tohoto důvodu. Je jen věcí stěžovatele, zda uplatní ústavní stížnost i z důvodů nezákonného, resp. protiústavního omezení jeho osobní svobody, jak to ostatně učinil i v minulosti, nicméně s vědomím výše konstatované překážky skončeného řízení před Městským soudem v Praze, nemohl zdejší soud věcně přezkoumávat důvody uplatněné v jeho stížnosti a posoudit, zda případná pochybení soudců Městského soudu v Praze při rozhodování o jeho stížnosti proti usnesení o jeho vzetí do vazby, jak je ve stížnosti uplatňuje, ospravedlňují závěr o důvodnosti jejich vyloučení z dalšího rozhodování ve věci obviněného či nikoli.

    10. S vědomím skutečností výše uvedených proto stížnostní soud napadené usnesení Městského soudu zrušil, neboť nebyl dán zákonný důvod pro vydání předmětného rozhodnutí senátu 61 To Městského soudu v Praze, a to aniž by mohl věcně přezkoumat, zda důvody pro vyloučení soudců senátu 61 To Městského soudu v Praze, jak je stěžovatel uvádí, jsou dány či nikoli, neboť rozhodovat lze jen o námitce podjatosti soudce, který má ve věci rozhodovat, před nímž je řízení vedeno, nikoli soudce, který již ve věci v minulosti rozhodl, neboť v opačném případě by každé rozhodnutí stížnostního či odvolacího soudu, jímž bylo meritorně rozhodnuto ve věci podléhalo dalšímu přezkumu z hlediska uplatnění námitky, že rozhodl podjatý soudce, čímž by se stěžovatelům a odvolatelům fakticky přiznávalo právo na další přezkum v již skončeném řízení, z toho hlediska, zda nerozhodl či nespolurozhodoval podjatý soudce, což nemá oporu v žádném ustanovení trestního řádu, kdy právě s vědomím možného zpochybňování již pravomocných rozhodnutí zákonodárce nepřipustil možnost podání námitky podjatosti po meritorním rozhodnutí ve věci, tedy po skončení konkrétního vedeného řízení.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    redakce (jav)
    27. 7. 2021

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Poškozený
    • Vrácení věci státnímu zástupci k došetření
    • Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání
    • Zahlazení odsouzení
    • Škoda a identifikace poškozeného (exkluzivně pro předplatitele)
    • Veřejná listina (exkluzivně pro předplatitele)
    • Vyšetřování
    • Obnova trestního řízení
    • Náhrada nákladů poškozeného (exkluzivně pro předplatitele)
    • Nemajetková újma (exkluzivně pro předplatitele)
    • Odměna zmocněnce (exkluzivně pro předplatitele)

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Obchodní vedení společnosti
    • Společná domácnost
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc květen 2025
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • V Mělníce by se chtěl soudit každý aneb úspěšnost návrhů na vydání předběžného opatření u okresních soudů

    Soudní rozhodnutí

    Poškozený

    Postupem soudu, v jehož důsledku je podle § 206 odst. 3 trestního řádu nezákonně vyloučeno účastenství konkrétní osoby v trestním řízení, se porušuje právo dané osoby na soudní...

    Opatrovník

    Z hlediska kolize zájmů není přípustné, pokud je opatrovníkem účastníka řízení ustanovena osoba podřízená orgánu veřejné moci (např. jeho zaměstnanec), který vede řízení, a...

    Společná domácnost

    Za přiměřené poměry manžela ve smyslu § 767 odst. 2 o. z. lze považovat takové okolnosti, které prokazují jeho potřebu bydlet v daném bytě či domě, jež musí být natolik...

    Mzda (exkluzivně pro předplatitele)

    Posuzuje-li se otázka rovného odměňování složkou mzdy, pro niž jsou podmínky (předpoklady) stanovené zaměstnavatelem ve vnitřním předpisu, je nutné v prvé řadě rozlišovat, zda...

    Náhrada za ztrátu na výdělku (exkluzivně pro předplatitele)

    Ošetřující lékař podle § 57 zákona o nemocenském pojištění vydává rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a podle § 59 téhož zákona vydává rozhodnutí o ukončení...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.