Nařízení Vlády ze dne 21. května 2001, kterým se stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce

Sbírka: 195/2001 | Částka: 73/2001

18.6.2001

Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE

195

NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 21. května 2001,
kterým se stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce

      Vláda nařizuje podle § 4 odst. 7 zákona č. 406/ /2000 Sb., o hospodaření energií:

§ 1

      (1)  Toto nařízení stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce na úrovni krajů, hlavního města Prahy a statutárních měst.

      (2)  Pokud obec využije svého práva pořídit územní energetickou koncepci pro svůj územní obvod nebo jeho část, může postupovat podle tohoto nařízení obdobně s přihlédnutím k dostupnosti vstupních údajů.

§ 2

      (1)  Rozbor trendů vývoje poptávky po energii obsahuje

a): analýzu území, jejímž cílem je shromáždit údaje o počtu obyvatel a sídelní struktuře včetně výhledu, dále geografické a klimatické údaje, na základě kterých je možno provádět tepelně technické výpočty a analyzovat budoucí výrobu a spotřebu energie,
b): analýzu spotřebitelských systémů a jejich nároků v dalších letech, jejímž cílem je určení spotřebitelů a spotřebitelských systémů v tomto členění: bytová sféra, občanská vybavenost, podnikatelský sektor a provedení kvantifikace jejich energetické náročnosti.

(2) Rozbor možných zdrojů a způsobů nakládání s energií obsahuje

a): analýzu dostupnosti paliv a energie, jejímž cílem je určit strukturální rozdělení užitých klasických, netradičních a obnovitelných zdrojů energie a jejich podíl a dostupnost při zásobování řešeného územního obvodu,
b): zhodnocení, zda byla dodržena závazná část územního plánu obsahující plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby, podmínky vývoje obce a jejího členění a koncepci technického vybavení.

(3) Hodnocení využitelnosti obnovitelných zdro-jů energie obsahuje

a): analýzu možnosti užití obnovitelných zdrojů energie zaměřené na regionální a místní cíle a snížení ekologické zátěže,
b): zjištění a možnosti využívání případného výskytu druhotných energetických zdrojů na území.

(4) Hodnocení ekonomicky využitelných úspor se provede podle tabulkových a grafických výstupů územní energetické koncepce uvedených v příloze k tomuto nařízení; toto hodnocení obsahuje

a): potenciál úspor a jejich realizaci u spotřebitelských systémů, kde se určují příležitosti pro získání úspor energie v jednotlivých spotřebitelských systémech a vyjádří se potenciální množství energie, které lze uspořit u jednotlivých spotřebitelských systémů realizací úsporných opatření; úsporná opatření se rozčlení z hlediska realizovatelnosti na dostupný a ekonomicky nadějný potenciál úspor energie,
b): potenciál úspor a jejich realizaci u výrobních a distribučních systémů, kde se určují příležitosti pro získání úspor energie v jednotlivých výrobních a distribučních systémech a vyjádří se potenciální množství energie, které lze uspořit u jednotlivých výrobních a distribučních systémů realizací úsporných opatření; úsporná opatření se rozčlení z hlediska realizovatelnosti na dostupný a ekonomicky nadějný potenciál úspor energie včetně posouzení využití nejlépe dostupných technologií.

(5) Řešení energetického hospodářství území obsahuje

a): zabezpečení energetických potřeb územních obvodů s podílem využívání obnovitelných a druhotných zdrojů a úspor energie a s ekonomickou efektivností při respektování státní energetické koncepce, regionálních omezujících podmínek a se zabezpečením spolehlivosti dodávek jednotlivých forem energie,
b): formulaci variant technického řešení rozvoje místního energetického systému vedoucích k uspokojení požadavků definovaných prognózou vývoje energetické poptávky řešeného územního obvodu a požadavků na kvalitu ovzduší a ochranu klimatu. Při formulaci variant se může uplatnit princip dvoucestného zásobování energií. Varianty technického řešení musí především

      1.  vycházet z principů metody integrovaného plánování zdrojů, vytvářet vyváženou strategii rozvoje mezi spotřebitelskou poptávkou a výrobními zdroji na bázi rovnocenného hodnocení opatření ve zdrojové a spotřební straně energetické bilance územního obvodu s preferencí územní soběstačnosti před dálkovými přenosy spojenými se ztrátami v rozvodech,

      2.  zajišťovat spolehlivou dodávku energie,

      3.  maximalizovat energetickou efektivnost užití primárních energetických zdrojů,

      4.  využívat co nejšířeji potenciál úspor energie a obnovitelných a druhotných zdrojů energie,

      5.  splňovat požadavky na ochranu ovzduší a klimatu,

      6.  být technicky i ekonomicky proveditelné,

c): vyčíslení účinků a nároků variant, přitom se posuzují zejména

      1.  energetická bilance nového stavu a podíl ztrát v rozvodech na výrobě,

      2.  investiční náklady vyvolané navrženým technickým řešením,

      3.  provozní náklady, zejména náklady na palivo a energii,

      4.  výrobní náklady spojené se zabezpečením území energií,

      5.  plošné nároky na zábor půdy,

      6.  výrobní energetický efekt zdrojové části systému,

      7.  množství produkovaných znečišťujících látek a jejich porovnání s emisními stropy a imisními limity,

      8.  úspora primárních energetických zdrojů,

      9.  vytvořené nové pracovní příležitosti,

d): komplexní vyhodnocení variant rozvoje územního energetického systému, čímž se rozumí rozhodovací proces o optimální variantě budoucího způsobu výroby, distribuce a užití energie v územním obvodu pomocí více kritérií respektujících zejména ekonomické a ekologické cíle. Hodnocení se proto přednostně provádí na základě metod vícekriteriálního rozhodování a analýzy rizika. Výběr dílčích rozhodovacích kritérií vychází z cílů státní ekologické a energetické koncepce a cílů pořizovatele územní koncepce. Ekonomické cíle se kvantifikují pomocí kritérií ekonomické efektivnosti zahrnujících systémový přístup a korektní metody ekonomického hodnocení. Použitá metoda musí respektovat časovou hodnotu peněz a toky nákladů vyvolaných realizací a provozem hodnocené varianty řešení. V rámci komplexního hodnocení se rovněž provede analýza rizika s cílem vyhodnocení míry rizika spojeného s realizací jednotlivých variant rozvoje místního energetického systému,
e): stanovení pořadí výhodnosti variant z hlediska nejvyššího stupně efektivnosti dosažení stanovených cílů místního energetického systému a doporučené nejvhodnější varianty rozvoje energetického systému v předmětném územním obvodu. Souhrn vah vyhodnocovacích ekologických a ekonomických kritérií musí být shodný.