Sdělení Ministerstva zahraničních věcí
Sbírka: 50/2001 | Částka: 20/2001
15.6.2001
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 30. ledna 2001 bylo v Praze podepsáno Správní ujednání mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky a Ministerstvem práce, sociálních věcí a rodiny Slovenské republiky ke Smlouvě mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o vzájemném zaměstnávání občanů ze dne 29. října 1992, vyhlášené pod č. 227/1993 Sb.
Správní ujednání nabylo platnosti na základě svého článku 10 odst. 2 dnem podpisu.
Podle odstavce 3 téhož článku vstupem tohoto Správního ujednání v platnost pozbývá platnosti:
Správní ujednání mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky a Ministerstvem práce, sociálních věcí a rodiny Slovenské republiky ke Smlouvě mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o vzájemném zaměstnávání občanů ze dne 8. ledna 1993, vyhlášené pod č. 167/1995 Sb.
a
Protokol mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky a Ministerstvem práce, sociálních věcí a rodiny Slovenské republiky o prodloužení platnosti a změně Správního ujednání mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky a Ministerstvem práce, sociálních věcí a rodiny Slovenské republiky ke Smlouvě mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o vzájemném zaměstnávání občanů ze dne 20. března 1995, vyhlášený pod č. 167/1995 Sb.
České znění Správního ujednání se vyhlašuje současně.
Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky a Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny Slovenské republiky (dále jen ,,smluvní strany"), majíc na zřeteli zabezpečení podmínek pro provádění Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o vzájemném zaměstnávání občanů (dále jen ,,Smlouva") a v souladu s článkem 9 této Smlouvy se dohodly takto:
(1) Vzájemné zaměstnávání občanů se řídí Smlouvou a právními předpisy platnými ve smluvním státě, ve kterém má zaměstnavatel sídlo, kterými jsou zejména:
V České republice
1. Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů;
2. Zákon ČNR č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů;
3. Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých dalších zákonů;
4. Nařízení vlády č. 77/2000 Sb., o vydávání potvrzení o přechodném pobytu státním občanům Slovenské republiky;
5. Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů;
6. Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů;
7. Zákon č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění;
8. Zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění;
9. Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů;
10. Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou č. 330/1993 Sb., o dočasném podnikání fyzických a právnických osob, které podnikají na území druhé republiky po 31. 12. 1992;
11. Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů;
12. Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
Ve Slovenské republice
1. Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů;
2. Zákon NR SR č. 387/1996 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů;
3. Zákon NR SR č. 73/1995 Sb., o pobytu cizinců na území SR, ve znění pozdějších předpisů;
4. Zákon č. 195/1991 Sb., o odstupném poskytovaném při skončení pracovního poměru, ve znění zákona NR SR č. 10/1993 Sb.;
5. Zákon č. 320/1993 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo chorobou z povolání;
6. Zákon NR SR č. 273/1994 Sb., o zdravotním pojištění, financování zdravotního pojištění, o zřízení Všeobecné zdravotní pojišťovny a o zřizování resortních, odvětvových, podnikových a občanských zdravotních pojišťoven, ve znění pozdějších předpisů;
7. Zákon NR SR č. 274/1994 Sb., o Sociální pojišťovně, ve znění pozdějších předpisů;
8. Smlouva mezi Slovenskou republikou a Českou republikou o dočasném oprávnění k podnikání fyzických a právnických osob, které podnikají na území druhé republiky po 31. 12. 1992, č. 293/1993 Sb.;
9. Zákon NR SR č. 145/1995 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů;
10. Zákon SNR č. 372/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
(2) Obě smluvní strany se zavazují poskytovat si neprodleně veškeré informace o změnách a doplňcích právních předpisů dotýkajících se vzájemného zaměstnávání a stanoviska k těmto právním předpisům.
(1) Podle Smlouvy vzniká zaměstnavatelům při zaměstnávání občanů státu druhé smluvní strany nebo při vysílání zaměstnanců na území státu druhé smluvní strany povinnost jejich registrace. Příslušnými územními orgány práce pro registraci podle čl. 2 odst. 2 a 3 Smlouvy jsou v České republice -- úřady práce a ve Slovenské republice -- okresní úřady práce (dále jen ,,územní orgány práce").
(2) Registrace musí být provedena nejpozději v den nástupu občana státu jedné smluvní strany do zaměstnání na území státu druhé smluvní strany.
(3) Registrací se rozumí doručení vyplněné registrační karty ve dvou vyhotoveních včetně požadovaných příloh (viz příloha č. 1) územnímu orgánu práce.
(4) Povinnost registrace se vztahuje i na občany státu jedné smluvní strany s trvalým bydlištěm na území státu druhé smluvní strany při zaměstnávání na území státu, jehož jsou občany.
(5) Sídlem zaměstnavatele podle čl. 2 odst. 2 Smlouvy se u právnické osoby v České republice rozumí její sídlo, jakož i sídlo její organizační složky zapsané v obchodním rejstříku a u právnické osoby ve Slovenské republice se rozumí její sídlo, jakož i sídlo její organizační složky zapsané v obchodním rejstříku, která má pracovněprávní subjektivitu. U fyzické osoby se sídlem zaměstnavatele rozumí místo jejího podnikání.
(6) Vyplněnou registrační kartu včetně všech požadovaných příloh registruje územní orgán práce bezodkladně s vyznačením dne registrace.
(7) Pokud registrační karta není řádně vyplněna nebo chybí požadované přílohy, územní orgán práce vyzve zaměstnavatele k odstranění nedostatků ve stanovené lhůtě.
(8) Nedodržení povinnosti registrace se považuje za porušení právních předpisů o zaměstnanosti.
(9) Registrační karta platí po dobu trvání zaměstnání podle čl. 2 odst. 2 Smlouvy nebo po dobu výkonu práce podle čl. 2 odst. 3 Smlouvy, nejdéle však po dobu jednoho roku. V případě trvání zaměstnávání nebo výkonu práce se platnost registrační karty prodlužuje.
(10) Pokud dojde k ukončení zaměstnání občana státu jedné smluvní strany na území státu druhé smluvní strany před uplynutím doby, na kterou byla registrační karta vydána, zaměstnavatel nahlásí údaje uvedené v příloze č. 2 územnímu orgánu práce, u kterého tyto zaměstnance registroval, nejpozději do osmi kalendářních dnů od skončení zaměstnání.
(11) Územní orgán práce, který zaregistroval občana státu druhé smluvní strany podle sídla zaměstnavatele, odešle kopii registrační karty k informaci územního orgánu práce, v jehož územní působnosti se výkon práce realizuje. Současně na základě písemného souhlasu registrovaného občana informuje o provedené registraci územní orgán práce v místě trvalého pobytu občana státu druhé smluvní strany (faxem, e-mailem apod.).
(12) Údaje uvedené v přílohách č. 1 a 2 (registrační karty) se archivují po dobu pěti let od ukončení výše uvedeného zaměstnání. Doklady předložené k registrační kartě č. 1 archivaci nepodléhají, jejich ověření se pouze vyznačí na registrační kartě a doklady se vrátí zpět zaměstnavateli.
(1) Povinnost registrace občanů státu jedné smluvní strany na území státu druhé smluvní strany se nevztahuje na
- a)
- občany, jejichž zaměstnání nebo výkon práce na území druhého státu nepřesáhne sedm po sobě jdoucích kalendářních dnů nebo celkem třicet dnů v průběhu kalendářního roku;
- b)
- obsluhující personál při osobní a nákladní dopravě vysílaný podle čl. 2 odst. 3 Smlouvy;
- c)
- akreditované pracovníky sdělovacích prostředků, kteří jsou vysíláni svým zaměstnavatelem na území státu druhé smluvní strany.
(2) V případech uvedených v odstavci 1 písm. a) tohoto článku zaměstnavatel informuje územní orgán práce příslušný podle místa výkonu práce nejpozději v den nástupu občana do zaměstnání (příloha č. 3).
(3) Nedodržení povinnosti informovat územní orgán práce podle odstavce 2 tohoto článku se považuje za porušení právních předpisů o zaměstnanosti.
(4) Údaje uvedené v příloze č. 3 (informační karta) se archivují po dobu pěti let.
Občané států smluvních stran mají při vzájemném zaměstnávání právo pobytu po dobu zaměstnání. Povolení k pobytu uděluje příslušný orgán ministerstva vnitra na základě registrační karty s vyznačenou registrací.
(1) Zaměstnavatelem pro účely čl. 5 odst. 1 Smlouvy se rozumí zaměstnavatel na území státu druhé smluvní strany, u kterého byl naposledy zaměstnán občan-uchazeč o zaměstnání (evidovaný nezaměstnaný), jestliže zaměstnávání na území státu druhé smluvní strany trvalo před podáním žádosti nepřetržitě alespoň dvanáct měsíců.
(2) Uchazeč o zaměstnání (evidovaný nezaměstnaný) se hlásí do evidence uchazečů o zaměstnání (nezaměstnaných) u územního orgánu práce příslušného podle místa trvalého pobytu.
(3) Územní orgán práce oznámí do sedmi kalendářních dnů po vzniku skutečností rozhodných pro zahájení správního řízení ve věci přiznání hmotného zabezpečení (podpory v nezaměstnanosti) územnímu orgánu práce příslušnému podle sídla posledního zaměstnavatele na území státu druhé smluvní strany
-- osobní údaje uchazeče o zaměstnání (evidovaného nezaměstnaného);
-- údaj o dni, kdy byl občan zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání (nezaměstnaných);
-- údaje o době zaměstnání a plnění ostatních podmínek rozhodných pro vznik nároku na hmotné zabezpečení (podporu v nezaměstnanosti);
-- adresu, číslo telefonu, faxu a bankovní spojení územního orgánu práce, který odesílá podklady o uchazeči o zaměstnání (evidovaném nezaměstnaném).
(4) Rozhodnutí ve věci hmotného zabezpečení (podpory v nezaměstnanosti) vydá územní orgán práce příslušný podle sídla posledního zaměstnavatele do sedmi kalendářních dnů po prokázání všech rozhodných skutečností pro vznik nároku na hmotné zabezpečení (podporu v nezaměstnanosti). Toto rozhodnutí doručí uchazeči o zaměstnání (evidovanému nezaměstnanému) a v kopii zašle územnímu orgánu práce příslušnému podle místa trvalého pobytu uchazeče o zaměstnání (evidovaného nezaměstnaného).
(5) Ve lhůtě do sedmi kalendářních dnů od nabytí právní moci rozhodnutí převede územní orgán práce, který rozhodnutí vydal, příslušné finanční prostředky na účet územního orgánu práce podle místa trvalého pobytu uchazeče o zaměstnání (evidovaného nezaměstnaného).
(6) Za územní orgán práce příslušný pro výplatu hmotného zabezpečení (podpory v nezaměstnanosti) se považuje územní orgán práce příslušný podle místa trvalého pobytu uchazeče o zaměstnání (evidovaného nezaměstnaného).
(7) Změny rozhodné pro výplatu hmotného zabezpečení (podpory v nezaměstnanosti) si příslušné územní orgány práce písemně sdělí nejpozději do sedmi kalendářních dnů ode dne zjištění těchto skutečností.
(8) Územní orgán práce příslušný podle místa trvalého pobytu uchazeče o zaměstnání (evidovaného nezaměstnaného) je zodpovědný za správu finančních prostředků, které mu převedl územní orgán práce příslušný podle sídla posledního zaměstnavatele uchazeče o zaměstnání (evidovaného nezaměstnaného).
(9) Vyúčtování spravovaných prostředků se provádí mezi příslušnými územními orgány práce průběžně.
Finančním plněním ze vzájemného zaměstnávání se rozumí zejména výplata hmotného zabezpečení (podpory v nezaměstnanosti) uchazečům o zaměstnání (evidovaným nezaměstnaným), převody mezd, platů a jejich náhrad poskytnutých zaměstnancům, odstupné a obdobná plnění poskytnutá v souvislosti se zaměstnáním.
(1) Zprostředkování zaměstnání pro účely Smlouvy lze realizovat pouze v souladu s právními předpisy platnými na území příslušného smluvního státu.
(2) Dočasné zapůjčování zaměstnanců lze realizovat pouze na území příslušného státu podle platných právních předpisů tohoto státu. Z těchto důvodů nelze provádět přeshraniční dočasné přidělení zaměstnanců podle zákoníku práce.
Bude-li vypovězena Smlouva, končí dnem, kterým pozbývá Smlouva platnosti, i platnost veškerých nároků z této Smlouvy vyplývajících. Vzájemné vyúčtování finančních prostředků se provede nejpozději do tří měsíců od uvedeného dne. Dnem, kterým pozbývá platnost Smlouva, končí rovněž platnost tohoto Správního ujednání.
Toto Správní ujednání se uzavírá na dobu neurčitou, jeho případnou změnu dohodnou obě smluvní strany vždy do 31. října kalendářního roku.
(1) Oznámení o vydání tohoto Správního ujednání a jeho změnách zveřejní smluvní strany ve Sbírce zákonů a pro všeobecnou informovanost zabezpečí publikaci v denním tisku a současně zajistí, aby bylo volně přístupné na všech územních orgánech práce.
(2) Toto Správní ujednání nabývá platnosti dnem podpisu a je nedílnou součástí Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o vzájemném zaměstnávání občanů ze dne 29. října 1992.
(3) Vstupem tohoto Správního ujednání v platnost pozbývá platnosti Správní ujednání mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky a Ministerstvem práce, sociálních věcí a rodiny Slovenské republiky ke Smlouvě mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o vzájemném zaměstnávání občanů ze dne 8. ledna 1993 a Protokol mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky a Ministerstvem práce, sociálních věcí a rodiny Slovenské republiky o prodloužení platnosti a změně Správního ujednání mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky a Ministerstvem práce, sociálních věcí a rodiny Slovenské republiky ke Smlouvě mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o vzájemném zaměstnávání občanů ze dne 20. března 1995.
Dáno v Praze dne 30. ledna 2001 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a slovenském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za Ministerstvo práce a sociálních věcí
Za Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny
České republiky
Slovenské republiky
PhDr. Vladimír Špidla v. r.
Doc. Ing. Peter Magvaši, CSc. v. r.
1. místopředseda vlády
ministr práce, sociálních věcí a rodiny
a ministr práce a sociálních věcí
