SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí

75

SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí


      Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 30. listopadu 1964 byla ve Štrasburku přijata Evropská úmluva o dohledu nad podmíněně odsouzenými a podmíněně propuštěnými pachateli.

      Jménem České republiky byla Úmluva podepsána ve Štrasburku dne 15. října 1999.

      S Úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Úmluvu ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Rady Evropy, depozitáře Úmluvy, dne 10. dubna 2002.

      Při podpisu a ratifikaci Úmluvy bylo učiněno následující prohlášení České republiky:

      ,,1.  Česká republika využívá v souladu s článkem 38 odst. 1 Úmluvy výhrady podle bodu 1 Přílohy k Úmluvě a nepřijímá ustanovení Úmluvy, která se týkají výkonu trestů (část III Úmluvy -- Výkon trestu) a jejich úplného výkonu (část IV -- Odevzdání úplného výkonu trestu do dožádaného státu).

      2.  Česká republika bude v souladu s článkem 29 odst. 2 Úmluvy vyžadovat, aby žádosti a průvodní doklady byly přeloženy do českého nebo anglického nebo francouzského jazyka."

      Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 34 odst. 2 dne 22. srpna 1975. Pro Českou republiku vstupuje v platnost podle odstavce 3 téhož článku dne 11. července 2002.

      Anglické znění Úmluvy a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.

PŘEKLAD









EVROPSKÁ ÚMLUVA

o dohledu nad podmíněně odsouzenými a podmíněně propuštěnými pachateli














Štrasburk 30. 11. 1964

Preambule

      Členské státy Rady Evropy, signatáři této Úmluvy,

      majíce na zřeteli, že cílem Rady Evropy je dosažení větší jednoty mezi jejími členy,



      odhodlány podniknout konkrétní kroky v boji proti zločinu,


      majíce na zřeteli, že k dosažení tohoto cíle je jejich povinností zajistit na území ostatních smluvních států společenskou rehabilitaci pachatelů, kteří byli podmíněně odsouzeni nebo podmíněně propuštěni z výkonu trestu jejich vlastními soudy, nebo výkon trestu v případě neplnění uložených podmínek,


      se dohodly na následujícím:

ČÁST I

Základní zásady

Článek 1

      1.  Smluvní strany se zavazují poskytovat si za níže uvedených podmínek vzájemnou pomoc potřebnou pro společenskou rehabilitaci pachatelů uvedených v článku 2. Pomoc se poskytuje ve formě dohledu zaměřeného na ulehčení dobrého chování a opětovného přizpůsobení se pachatelů životu ve společnosti a na sledování jejich chování s cílem, pokud to bude potřebné, buď jim uložit trest nebo vykonat trest již uložený.




      2.  Smluvní strany za níže uvedených podmínek a v souladu s následujícími ustanoveními zajistí výkon trestů odnětí svobody nebo jiných trestů spojených s odnětím svobody, které byly pachateli uloženy a jejichž výkon byl odložen.



Článek 2

      1.  Pro účely této Úmluvy se ,,pachatelem" rozumí každá osoba, která na území jednoho ze smluvních států:

a)

byla soudem uznána vinnou a byl nad ní vysloven dohled, aniž byl vynesen trest,

b)

byla odsouzena k podmíněnému trestu odnětí svobody nebo trestu, jehož výkon byl podmíněně odložen, celý nebo jeho část, buď v době vynesení trestu nebo následně.

      2.  V následujících článcích bude pojem ,,trest" zahrnovat všechna soudní rozhodnutí vynesená v souladu s odstavcem 1 písm. a) a b) výše.


Článek 3

      Rozhodnutí uvedená v článku 2 musí být konečná a vykonatelná.

Článek 4


      Trestný čin, na nějž se žádost podle článku 5 odvolává, musí být trestným činem podle práva dožadujícího i dožádaného státu.


Článek 5

      1.  Stát, který vynesl trest, může požádat stát, na jehož území má pachatel bydliště:

a)

aby pouze provedl dohled v souladu s částí II,

b)

aby provedl dohled, a pokud to bude nutné, zajistil výkon trestu v souladu s částmi II a III,

c)

aby na sebe vzal odpovědnost za úplný výkon trestu v souladu s ustanoveními části IV.

      2.  Dožádaný stát na základě žádosti jedná v souladu s podmínkami této Úmluvy.


      3.  Pokud dožadující stát podal jednu ze žádostí uvedených v odstavci 1 výše a dožádaný stát dává v konkrétní věci přednost některému z výše uvedených postupů, dožádaný stát může odmítnout postupovat podle žádosti a zároveň prohlásit, že je ochoten postupovat jiným způsobem, který označí.




Článek 6

      Dohled, výkon a úplný výkon trestu podle předchozího článku provádí na žádost státu, ve kterém byl trest vynesen, stát, na jehož území má pachatel své obvyklé bydliště.



Článek 7

      1.  Dohled, výkon a úplný výkon budou odmítnuty:

a)

pokud se dožádaný stát domnívá, že žádost by mohla narušit jeho suverenitu, bezpečnost, základy právního řádu nebo jiné podstatné zájmy,

b)

pokud se žádost týká trestu uloženého za trestný čin, který v posledním stupni projednal soud v dožádaném státu,

c)

pokud čin, za který byl trest uložen, se v dožádaném státu považuje za politický čin nebo trestný čin související s politickým trestným činem nebo za čistě vojenský trestný čin,

d)

pokud uložený trest nemůže již být vykonán z důvodu promlčení podle předpisů dožadujícího státu nebo dožádaného státu,

e)

pokud pachatel byl účasten amnestie nebo mu byla udělena milost, a to jak v dožadujícím, tak v dožádaném státě.

      2.  Dohled, výkon nebo úplný výkon lze odmítnout:

a)

pokud příslušné orgány v dožádaném státě rozhodly nezahájit řízení nebo zastavit zahájené řízení týkající se stejného trestného činu,

b)

pokud čin, za který byl uložen trest, je rovněž předmětem řízení v dožádaném státě,

c)

pokud trest, kterého se žádost týká, byl vynesen v nepřítomnosti,

d)

v rozsahu, v jakém dožádaný stát považuje trest za neslučitelný se zásadami aplikace svého trestního práva, zvláště pak, pokud z důvodu věku nelze pachatele v dožádaném státě potrestat.

      3.  V případě fiskálních trestných činů se dohled nebo výkon provádí v souladu s ustanoveními této Úmluvy, pouze pokud se smluvní státy takto rozhodly s ohledem na každý takový trestný čin nebo kategorii trestných činů.

Článek 8


      Dožadující a dožádaný stát se v případě nutnosti vzájemně informují o veškerých okolnostech, které by mohly ovlivnit opatření dohledu nebo výkon na území dožádaného státu.


Článek 9


      Dožádaný stát bez prodlení informuje dožadující stát o krocích, které podniká na základě této žádosti.


V případě úplného nebo částečného odmítnutí žádosti sdělí důvody tohoto odmítnutí.


ČÁST II

Dohled

Článek 10

      Dožadující stát informuje dožádaný stát o podmínkách uložených pachateli a veškerých jiných opatřeních dohledu, které musí během období dohledu splňovat.



Článek 11

      1.  Při postupu na základě žádosti o dohled dožádaný stát, pokud je to třeba, přizpůsobí opatření dohledu svým vlastním právním předpisům.


      2.  V žádném případě nesmí být opatření dohledu prováděná dožádaným státem přísnější, pokud jde o jejich povahu a trvání, než opatření stanovená dožadujícím státem.

Článek 12

      V případě, že dožádaný stát souhlasí s dohledem, postupuje následovně:

      1.  neprodleně informuje dožadující stát o odpovědi na žádost,


      2.  spojí se s orgány nebo institucemi, které jsou na jeho území odpovědné za výkon dohledu a pomoc pachatelům,


      3.  informuje dožadující stát o veškerých přijatých opatřeních a jejich provádění.


Článek 13

      Pokud u pachatele má dojít ke zrušení podmíněného odkladu jeho trestu uvedeného v článku 2, a to buď proto, že je trestně stíhán či odsouzen za spáchání nového trestného činu, nebo protože neplní stanovené podmínky, dožádaný stát o tomto automaticky a bez odkladu informuje dožadující stát.


Článek 14


      Po uplynutí období dohledu dožádaný stát na žádost dožadujícího státu zašle všechny potřebné informace.



Článek 15

      Pouze dožadující stát je oprávněn k tomu, aby posoudil na základě informací a vyjádření poskytnutých dožádaným státem, zda pachatel splnil uložené podmínky, a na základě tohoto vyhodnocení podnikne další kroky stanovené jeho vnitrostátními předpisy. O svém rozhodnutí informuje dožádaný stát.



ČÁST III

Výkon trestu

Článek 16


      Poté, co dožadující stát zrušil podmíněný odklad výkonu trestu a na jeho žádost, je dožádaný stát oprávněn vykonat předmětný trest.


Článek 17


      Výkon v dožádaném státě probíhá v souladu s předpisy tohoto státu poté, co byla potvrzena pravost žádosti o výkon a její slučitelnost s podmínkami této Úmluvy.



Článek 18

      Dožádaný stát v patřičné lhůtě předá dožadujícímu státu doklad o tom, že byl trest vykonán.


Článek 19


      Dožádaný stát v případě potřeby nahradí trest uložený v dožadujícím státě trestem nebo opatřením stanoveným jeho vnitrostátními předpisy pro podobný trestný čin. Povaha tohoto trestu nebo opatření musí odpovídat a být co nejbližší trestu, který má být vykonán. Nesmí překročit maximální trest stanovený předpisy dožádaného státu ani nesmí být delší či přísnější než trest uložený dožadujícím státem.

Článek 20


      Dožadující stát dále sám nesmí přijímat žádná opatření výkonu, která jsou předmětem žádosti, vyjma případů, kdy dožádaný stát vyjádří, že není ochoten či schopen sám tato opatření přijmout.


Článek 21

      Dožádaný stát je příslušný k tomu, aby pachatele podmíněně propustil. Milost může udělit jak dožadující, tak dožádaný stát.


ČÁST IV

Odevzdání úplného výkonu trestu do dožádaného státu

Článek 22

      Dožadující stát oznámí dožádanému státu trest, o jehož úplný výkon žádá.


Článek 23


      1.  Dožádaný stát uložený trest nebo opatření přizpůsobí svým vlastním předpisům, jako kdyby byl trest uložen za stejný trestný čin spáchaný na jeho vlastním území.



      2.  Trest uložený dožádaným státem nesmí být přísnější než trest vynesený v dožadujícím státě.



Článek 24

      Dožádaný stát zajistí úplný výkon takto přizpůsobeného trestu, jako kdyby toto rozhodnutí uložily jeho vlastní soudy.


Článek 25

      Přijetím žádosti dožádaným státem v souladu s částí IV pozbývá dožadující stát právo vykonat trest.


ČÁST V

Společná ustanovení

Článek 26

      1.  Veškeré žádosti podle článku 5 budou podány písemně. Budou obsahovat:

a)

označení orgánu, který žádost vydal,

b)

účel žádosti,

c)

totožnost pachatele a jeho bydliště v dožádaném státě.

      2.  Žádosti o dohled je třeba opatřit originálem nebo ověřenou kopií soudního rozhodnutí včetně odůvodnění a specifikace opatření uložených pachateli. Žádosti by měly také osvědčit vykonatelnost trestu a opatření dohledu, která se mají provést. Pokud je to možné, uvedou okolnosti trestného činu, za který byla uložena opatření dohledu, dobu a místo jeho spáchání, právní kvalifikaci a, pokud je to nutné, délku trestu, který se má
vykonat. Uvedou podrobnosti o povaze a délce požadovaných opatření dohledu a konkrétní zákonná ustanovení spolu s nezbytnou informací o charakteru pachatele a jeho chování v dožadujícím státě před a po vynesení rozhodnutí o dohledu.


      3.  Žádosti o výkon je třeba opatřit originálem nebo ověřenou kopií rozhodnutí, kterým byl zrušen podmíněný odklad rozhodnutí o uložení trestu nebo podmíněný odklad výkonu trestu, jakož i rozhodnutí, kterým byl uložen trest, jenž má být vykonán. Vykonatelná povaha obou rozhodnutí musí být osvědčena způsobem předepsaným předpisy státu, ve kterém tato rozhodnutí byla vynesena.



Pokud rozsudek, který má být vykonán, nahrazuje předchozí rozsudek a neobsahuje popis skutkového stavu věci, je třeba připojit ověřenou kopii rozsudku, který tento popis obsahuje.



      4.  Žádosti o úplný výkon trestu je třeba opatřit doklady uvedenými v odstavci 2 výše.


Článek 27


      1.  Žádosti zasílá ministerstvo spravedlnosti dožadujícího státu ministerstvu spravedlnosti dožádaného státu a odpovědi se zasílají stejnou cestou.


      2.  Výměna sdělení potřebná podle ustanovení této Úmluvy se uskutečňuje cestou uvedenou v odstavci 1 tohoto článku nebo přímo mezi orgány smluvních států.


      3.  V naléhavých případech lze sdělení uvedená v odstavci 2 tohoto článku zaslat prostřednictvím Organizace mezinárodní kriminální policie (Interpolu).


      4.  Na základě prohlášení adresovaného generálnímu tajemníkovi Rady Evropy mohou smluvní strany oznámit svůj úmysl přijmout nová pravidla upravující styk stanovený v odstavcích 1 a 2 tohoto článku.



Článek 28

      Pokud dožádaný stát má za to, že informace poskytnuté dožadujícím státem nejsou dostatečné k tomu, aby mohl postupovat podle této Úmluvy, dožádaný stát požádá o další dodatečné informace. Může stanovit lhůtu pro dodání těchto informací.

Článek 29


      1.  S výhradou ustanovení odstavce 2 tohoto článku se nevyžaduje překlad žádostí, průvodních dokladů nebo jiných dokladů týkajících se použití této Úmluvy.



      2.  Každá smluvní strana si může, při podpisu této Úmluvy nebo uložení ratifikačních listin nebo listin o přijetí nebo přístupu, na základě prohlášení adresovaného generálnímu tajemníkovi Rady Evropy vyhradit právo požadovat, aby žádosti a průvodní doklady byly opatřeny překladem do jejího jazyka nebo do některého z úředních jazyků Rady Evropy nebo do jednoho z těchto jazyků, který označí. Ostatní smluvní strany mohou uplatnit vzájemnost.



      3.  Tímto článkem nejsou nikterak dotčena ustanovení ohledně překladu žádostí a průvodních dokladů,
které mohou být případně součástí již platných nebo případných budoucích dohod nebo ujednání mezi dvěma či více smluvními stranami.

Článek 30

      Doklady předané při provádění této Úmluvy není třeba ověřovat.


Článek 31

      Dožádaný stát má právo vymáhat na žádost dožadujícího státu úhradu nákladů trestního řízení, které vznikly v dožadujícím státě.

V případě, že vymůže tyto náklady, je povinen vyplatit dožadujícímu státu pouze znalečné.



Článek 32

      Náklady na dohled a výkon vzniklé v dožádaném státě se nevrací.


ČÁST VI

Závěrečná ustanovení

Článek 33

      Tato Úmluva se nedotýká policejních předpisů týkajících se cizinců.

Článek 34

      1.  Tato Úmluva bude otevřena k podpisu členským státům Rady Evropy. Podléhá ratifikaci nebo přijetí. Ratifikační listiny nebo listiny o přijetí budou uloženy u generálního tajemníka Rady Evropy.



      2.  Tato Úmluva vstoupí v platnost tři měsíce po datu uložení třetí ratifikační listiny nebo listiny o přijetí.



      3.  Ve vztahu ke státu, který Úmluvu podepsal a poté Úmluvu ratifikoval nebo k ní přistoupil, Úmluva vstoupí v platnost tři měsíce po dni uložení ratifikační listiny nebo listiny o přijetí.



Článek 35

      1.  Po vstupu této Úmluvy v platnost může Výbor ministrů Rady Evropy přizvat jakýkoliv nečlenský stát, aby přistoupil k této Úmluvě.


      2.  Přístup se uskuteční uložením listiny o přístupu u generálního tajemníka Rady Evropy. Úmluva vstoupí v platnost tři měsíce po dni uložení této listiny.


Článek 36


      1.  Kterýkoliv smluvní stát může při podpisu nebo při uložení ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo přístupu upřesnit území, na kterém nebo kterých se bude tato Úmluva provádět.



      2.  Kterýkoliv smluvní stát může při uložení ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo přístupu, nebo kdykoliv
později, prohlášením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy rozšířit působnost této Úmluvy na jakékoliv jiné nebo jiná území uvedená v tomto prohlášení, za jejichž mezinárodní vztahy je tento stát odpovědný nebo jejichž jménem může přijímat závazky.


      3.  Prohlášení učiněná v souladu s předchozím odstavcem mohou být, ve vztahu k územím v nich uvedených, vzata zpět v souladu s postupem stanoveným v článku 39 této Úmluvy.



Článek 37

      1.  Touto Úmluvou nejsou dotčeny závazky vyplývající z jiných mezinárodních úmluv, dvoustranných i mnohostranných, uzavřených mezi dvěma či více smluvními stranami o vydávání pachatelů trestných činů nebo o vzájemné pomoci v trestních věcech.



      2.  Smluvní strany nemohou vzájemně uzavírat žádné dvoustranné či mnohostranné dohody o otázkách upravených touto Úmluvou, vyjma těch, jejichž cílem je doplnit její ustanovení nebo usnadnit aplikaci v ní obsažených zásad.


      3.  Pokud však dva nebo více smluvních států již v této oblasti navázaly styky na základě jednotné legislativy nebo zavedly svůj zvláštní systém nebo pokud tak učiní v budoucnosti, mohou v souladu s tímto upravit tyto vztahy bez ohledu na podmínky této Úmluvy.



Smluvní státy, které přestanou aplikovat podmínky této Úmluvy na své vzájemné vztahy v oblasti upravené touto Úmluvou, o tom informují generálního tajemníka Rady Evropy.

Článek 38


      1.  Smluvní strany mohou při podpisu nebo při uložení ratifikačních listin, listin o přijetí nebo přístupu učinit prohlášení, že využívají práva učinit výhradu nebo výhrady upravené v Příloze této Úmluvy.


      2.  Smluvní strany mohou zcela nebo částečně vzít zpět výhradu, kterou učinily v souladu s výše uvedeným odstavcem na základě prohlášení adresovaného generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, které se stane účinným k datu převzetí.



      3.  Smluvní strana, která učinila výhradu ve vztahu ke kterémukoliv ustanovení této Úmluvy, nesmí požadovat uplatnění tohoto ustanovení vůči jiné smluvní straně. V případě částečné či podmíněné výhrady však může požadovat uplatnění tohoto ustanovení do té míry, do které jej sama přijala.



      4.  Každá smluvní strana může při podpisu této Úmluvy nebo při uložení ratifikačních listin, listin o přijetí nebo přístupu oznámit generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, že považuje ratifikaci, přijetí nebo přístup za okolnost, která zakládá mezinárodněprávní závazek zavést do vnitrostátního práva opatření k provádění této Úmluvy.



Článek 39

      1.  Platnost této Úmluvy není časově omezena.


      2.  Každá smluvní strana může tuto Úmluvu vypovědět na základě oznámení doručeného generálnímu tajemníkovi Rady Evropy.




      3.  Výpověď nabude účinnosti šest měsíců od data jejího doručení generálnímu tajemníkovi.


Článek 40


      Generální tajemník Rady Evropy bude informovat členské státy Rady Evropy a státy, které k Úmluvě přistoupily, o:

a)

státech, které podepsaly Úmluvu,

b)

uložení ratifikačních listin, listin o přijetí nebo přístupu,

c)

datech vstupu této Úmluvy v platnost podle článku 34,

d)

veškerých oznámeních nebo prohlášeních, které obdržel podle ustanovení odstavce 4 článku 27, odstavce 2 článku 29, odstavce 3 článku 37 a odstavce 4 článku 38,

e)

prohlášeních či oznámeních, které obdržel podle ustanovení odstavců 2 a 3 článku 36,

f)

výhradách učiněných podle odstavce 1 článku 38,

g)

odvolání výhrad učiněných podle odstavce 2 článku 38,

h)

oznámeních, které obdržel podle článku 39, a datu, kdy výpověď nabude účinnosti.

      Na důkaz toho níže podepsaní, jsouce k tomu řádně zmocněni, podepsali tuto Úmluvu.



      Dáno ve Štrasburku dne 30. listopadu 1964 v jazyce anglickém a francouzském, přičemž obě znění mají stejnou platnost, v jednom vyhotovení, které bude uloženo v archivu Rady Evropy. Generální tajemník Rady Evropy předá ověřené kopie každému státu, který je signatářem Úmluvy nebo k ní přistoupil.

PŘÍLOHA



       Každá smluvní strana může prohlásit, že si vyhrazuje právo oznámit, že:


      1.  nepřijímá ustanovení této Úmluvy, která se týkají výkonu trestů a nebo jejich úplného výkonu,


      2.  přijímá pouze část těchto ustanovení,


      3.  nepřijímá ustanovení odstavce 2 článku 37.