SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí

96

SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí






      Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 25. května 1999 byla v Praze podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Polskou republikou o spolupráci v hraničních otázkách.

      Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Smlouvu ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny ve Varšavě dne 1. srpna 2002.

      Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 29 dne 1. září 2002. Podle článku 28 vstupem této smlouvy v platnost pozbyly ve vztazích mezi Českou republikou a Polskou republikou platnosti

      Hlavy III až VIII Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o právních vztazích na československo-polských státních hranicích, o spolupráci a vzájemné pomoci v hraničních otázkách, podepsané v Praze dne 2. prosince 1967, vyhlášené pod č. 80/1971 Sb.

      a

      Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Polské lidové republiky o provádění Smlouvy o právních vztazích na československo-polských státních hranicích, o spolupráci a vzájemné pomoci v hraničních otázkách, podepsaná ve Varšavě dne 17. prosince 1971, vyhlášená pod č. 46/1972 Sb.

      České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.

SMLOUVA

mezi Českou republikou a Polskou republikou
o spolupráci v hraničních otázkách


      Česká republika a Polská republika (dále jen ,,smluvní strany"),

      vedeny snahou přispět k prohloubení dobrých sousedských vztahů mezi oběma státy,

      usilujíce o poskytování vzájemné pomoci při ochraně státních hranic s cílem zabránit porušování veřejného pořádku na státních hranicích,

      se dohodly takto:

ČÁST I

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

      Tato smlouva upravuje:

  1.  spolupráci smluvních stran při ochraně státních hranic, kontrole přeshraničního provozu, bezpečnosti a veřejného pořádku na státních hranicích, jakož i při poskytování vzájemné pomoci,

  2.  zásady používání hraničních vod a hraničních cest a mostů, ochranu životního prostředí, provozování činnosti v zemědělství a ve vodním a lesním hospodářství, rybolovu a myslivosti na pozemcích přiléhajících ke státním hranicím, předávání osob, zvířat a předmětů, překračování státních hranic v mimořádných situacích a provádění prací na státních hranicích,

  3.  strukturu, působnost a úkoly hraničních zmocněnců smluvních stran.

Článek 2

      (1)  Pro účely této smlouvy mají pojmy v ní použité následující význam:

a)

,,státní hranice" -- plocha, která prochází svisle hraniční čarou po zemském povrchu, oddělující území obou smluvních stran, jejich vzdušný prostor a podzemní část,

b)

,,hraniční úsek" -- vymezené území přiléhající ke státním hranicím, na němž působí hraniční zmocněnec,

c)

,,hraniční vody" -- úseky vodních toků, jimiž probíhá hraniční čára, vody stojaté přeťaté touto čarou a vody povrchové a podzemní, tekoucí z území jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany,

d)

,,hraniční cesta" -- cesta nebo úsek cesty, kterou probíhá hraniční čára,

e)

,,hraniční most" -- most, kterým probíhá hraniční čára,

f)

,,turistická cesta" -- Cesta česko-polského přátelství nebo jiná turistická stezka vedoucí v blízkosti státních hranic obou smluvních stran, která je používána pro turistické účely,

g)

,,pohraniční orgány" -- orgány, které jsou podle vnitrostátních právních předpisů smluvních stran oprávněné k ochraně státních hranic,

h)

,,příslušné orgány" -- orgány, které jsou podle vnitrostátních právních předpisů smluvních stran oprávněné k provádění této smlouvy,

i)

,,kontrola přeshraničního provozu" -- úkony, které provádějí pohraniční orgány při překračování státních hranic,

j)

,,hraniční přechody" -- místa určená pro překračování státních hranic osobami a zbožím.

      (2)  Za porušení veřejného pořádku na státních hranicích se považují taková konání nebo opomenutí na státních hranicích nebo v jejich blízkosti, která ohrožují zájmy druhé smluvní strany, její území, životní prostředí nebo životy, zdraví nebo oprávněné zájmy osob, které se zdržují na jejím území.


ČÁST II

POUŽÍVÁNÍ HRANIČNÍCH VOD, HRANIČNÍCH CEST A MOSTŮ

A TURISTICKÝCH CEST

Článek 3

      (1)  Smluvní strany zajistí při používání hraničních vod uplatnění svých práv a zájmů.


      (2)  Podrobnosti spolupráce smluvních stran ve vodohospodářských otázkách na hraničních vodách upravuje zvláštní smlouva.

Článek 4

      (1)  Plavidla pohraničních, policejních a celních orgánů, jakož i orgánů vodního hospodářství a ochrany životního prostředí obou smluvních stran se mohou plavit po hraničních vodách po celé jejich šíři a bez časového omezení.

      (2)  Ostatní plavidla obou smluvních stran se mohou plavit po hraničních vodách od východu do západu slunce.

Článek 5

      (1)  Plavidla uvedená v článku 4 odst. 1 mohou ze služebních důvodů přistávat u břehu ležícího na území druhé smluvní strany.

      (2)  Ostatní plavidla smluvních stran mohou bez povolení přistávat u břehu ležícího na území druhé smluvní strany pouze v případě nebezpečí. Osoba odpovědná za plavidlo je povinna tuto skutečnost ohlásit neprodleně pohraničním nebo celním orgánům druhé smluvní strany.

Článek 6

      (1)  Používání a údržbu hraničních cest a mostů a turistických cest upravují zvláštní smlouvy.

      (2)  Hraniční cesty a turistické cesty, které byly ve zvláštních smlouvách uznány za společné, mohou být používány v jejich celé šíři.

      (3)  Na hraničních cestách a turistických cestách mohou příslušné orgány smluvních stran podle vnitrostátních právních předpisů a po předchozí dohodě nařídit přiměřené omezení provozu.

Článek 7

      (1)  Pohraniční a celní orgány smluvních stran mohou při výkonu služby na hraničních cestách a turistických cestách žádat předložení průkazu totožnosti od všech osob, které tyto cesty používají.

      (2)  Dopustí-li se osoba používající hraniční cestu nebo turistickou cestu nezákonného jednání podle vnitrostátních právních předpisů jedné ze smluvních stran, mohou ji příslušné orgány zadržet a zajistit věci, které byly předmětem nezákonného jednání.


ČÁST III

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, ZEMĚDĚLSTVÍ,

LESNÍ A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ, RYBOLOV A MYSLIVOST

Článek 8

      (1)  Každá smluvní strana zajistí, aby na pozemcích přiléhajících ke státním hranicím nebylo hospodařením, prováděním a provozováním staveb ohroženo ani poškozeno území a životní prostředí druhé smluvní strany. Tomu budou mimo jiné předcházet jednání již v době přípravy hospodářské a stavební činnosti na státních hranicích, pokud zvláštní smlouvy nestanoví jinak.

      (2)  Příslušné orgány smluvních stran budou přijímat opatření k zabránění

a)

nebezpečí povodní na hraničních vodách,

b)

vážnějšímu narušení a ohrožení životního prostředí, včetně mimořádného znečištění hraničních vod,

c)

požáru nebo jinému ohrožení, které by se mohlo rozšířit přes státní hranice,

d)

hromadnému výskytu nemocí lidí, zvířat, rostlin nebo výskytu jiného vážnějšího ohrožení polních nebo lesních kultur.

      (3)  Jestliže zvláštní smlouvy nestanoví jinak, zavazují se smluvní strany, že nebudou provádět těžbu užitkových nerostů ve vzdálenosti menší než 50 m od státních hranic.

Článek 9

      Osoby, které obhospodařují zemědělská, lesní nebo jiná hospodářství v pásmu malého pohraničního styku druhé smluvní strany, překračují státní hranice podle ustanovení zvláštní smlouvy.

Článek 10

      Provádění rybolovu v hraničních vodách je dovoleno podle zásad stanovených zvláštní smlouvou.
Článek 11

      (1)  Na pozemcích přiléhajících ke státním hranicím po předchozím vyrozumění místně příslušných pohraničních orgánů lze v souladu s vnitrostátními právními předpisy smluvních stran pořádat hony s použitím střelných zbraní.

      (2)  Při honech je zakázáno střílet přes státní hranice a vyhledávat raněnou zvěř na území druhé smluvní strany, pokud zvláštní smlouvy nestanoví jinak.

      (3)  Příslušné orgány smluvních stran se v případě potřeby dohodnou o řešení otázek týkajících se zvěře, zejména její ochrany a škod způsobovaných touto zvěří.


ČÁST IV

PŘEDÁVÁNÍ A PŘEVZETÍ OSOB, DOMÁCÍCH ZVÍŘAT A PŘEDMĚTŮ

Článek 12

      Předávání občanů druhé smluvní strany, převzetí vlastních občanů, jakož i předávání a převzetí občanů třetích států a osob bez státního občanství upravuje zvláštní smlouva.

Článek 13

      (1)  O zaběhnutí domácích zvířat na území druhé smluvní strany je třeba uvědomit její pohraniční orgány. Nalezená domácí zvířata budou předána straně, z jejíhož území přišla -- zpravidla nejblíže místu, kde byla nalezena.

      (2)  O předání zaběhnutých domácích zvířat se vyhotoví protokol, v němž je třeba uvést také náklady spojené s jejich opatrováním a veterinárním vyšetřením, jakož i výši případné škody.

      (3)  Za zaběhnutá domácí zvířata nelze žádat náhradu, nebylo-li pátrání po nich úspěšné.

Článek 14

      Předměty, které byly v důsledku působení přírodních sil přemístěny z území jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany, podléhají navrácení. O jejich předání se vyhotoví protokol, který musí obsahovat i náklady spojené s opatrováním předmětů.


ČÁST V

PŘEKRAČOVÁNÍ STÁTNÍCH HRANIC

Článek 15

      (1)  Při katastrofách, živelních pohromách nebo jiných mimořádných událostech vzniklých v blízkosti státních hranic a ohrožujících život nebo zdraví mohou ohrožené osoby překračovat státní hranice v kterémkoliv místě a v každé době. V tomto případě jsou tyto osoby povinny se neprodleně přihlásit u pohraničních orgánů. Hraniční zmocněnci si neodkladně předají seznamy osob, které překročily státní hranice, a zajistí jejich návrat.

      (2)  Záchranné oddíly mohou překračovat státní hranice vybaveny dopravními prostředky, technikou a materiálem nebo prostředky určenými pro pomoc poškozeným osobám, pokud byly požádány o poskytnutí pomoci jednou ze smluvních stran.

      (3)  Zásady pro překračování státních hranic v případech uvedených v odstavci 2 upravují zvláštní smlouvy.

Článek 16

      (1)  Ustanovení tohoto článku upravují překračování státních hranic občany obou smluvních stran, kteří plní na státních hranicích nebo v jejich bezprostřední blízkosti pracovní nebo služební úkoly na základě ustanovení smluv, jimiž jsou obě smluvní strany vázány.

      (2)  Osoby uvedené v odstavci 1 mohou překračovat státní hranice na základě hraničního průkazu. Hraniční průkaz vydávají v souladu s vnitrostátními právními předpisy příslušné orgány smluvních stran na dobu potřebnou k plnění pracovních nebo služebních úkolů, nejdéle však na dobu 5 let. Hraniční průkaz se vydává s fotografií a obsahuje příjmení, jméno, den, měsíc a rok narození a další údaje, které se týkají držitele hraničního průkazu.

      (3)  Příslušné orgány smluvních stran si vymění vzory hraničního průkazu.

      (4)  Hraniční průkazy vydané na základě dosavadní smluvní úpravy zůstávají v platnosti po dobu, na kterou byly vydány.

      (5)  Držitel hraničního průkazu může v odůvodněných případech překračovat státní hranice i mimo hraniční přechody, pokud o tomto způsobu překračování státních hranic byly předem informovány příslušné orgány smluvních stran.

      (6)  Pobyt na území druhé smluvní strany je dovolen od východu do západu slunce. Jestliže musí být práce prováděny v noci, je třeba o tom s dostatečným časovým předstihem uvědomit příslušné pohraniční orgány. Ohlašovací povinnost se nevztahuje na osoby, které plní pracovní nebo služební úkoly po celých 24 hodin.

      (7)  Ustanovení odstavců 1 až 6 se nevztahuje na překračování státních hranic členy a experty Stálé česko- -polské hraniční komise, zřízené podle Smlouvy mezi Českou republikou a Polskou republikou o společných státních hranicích.


ČÁST VI

HRANIČNÍ ZMOCNĚNCI

Článek 17

      Pro plnění úkolů vyplývajících z této smlouvy smluvní strany zřizují:

a)

hlavní hraniční zmocněnce,

b)

zástupce hlavních hraničních zmocněnců,

c)

hraniční zmocněnce,

d)

zástupce hraničních zmocněnců,

e)

pomocníky hraničních zmocněnců.

Článek 18

      (1)  Vlády smluvních stran jmenují hlavní hraniční zmocněnce.

      (2)  Příslušní ministři smluvních stran jmenují zástupce hlavních hraničních zmocněnců, hraniční zmocněnce a jejich zástupce.

      (3)  Smluvní strany si diplomatickou cestou oznámí jména hlavních hraničních zmocněnců a jejich zástupců.

      (4)  Hraniční zmocněnci jmenují své pomocníky.

      (5)  Zmocněnci uvedení v odstavcích 1 a 2 mohou k plnění úkolů vyplývajících z této smlouvy přizvat potřebný počet expertů, kterým stanoví jejich práva a povinnosti.

Článek 19

      (1)  Hlavní hraniční zmocněnci a jejich zástupci a hraniční zmocněnci a jejich zástupci jsou vybaveni průkazy vyhotovenými v jazyce českém a polském, které vystavují orgány uvedené v článku 18 odst. 1 a 2.

      (2)  Pomocníci hraničních zmocněnců jsou vybaveni zmocněními vyhotovenými v jazyce českém a polském, která vystavují hraniční zmocněnci.

      (3)  Hlavní hraniční zmocněnci si vymění vzory průkazů a zmocnění uvedených v odstavcích 1 a 2.

Článek 20

      (1)  Hlavní hraniční zmocněnci a jejich zástupci mohou v souvislosti s plněním svých úkolů překračovat státní hranice v kterémkoliv místě na základě průkazů. O svém úmyslu překročit státní hranice se budou vzájemně informovat.

      (2)  Hraniční zmocněnci, jejich zástupci a pomocníci hraničních zmocněnců mohou v souvislosti s plněním úkolů v úseku svého působení překračovat státní hranice v kterémkoliv místě na základě průkazů a zmocnění. O svém úmyslu překročit státní hranice se budou vzájemně informovat.

      (3)  Osoby uvedené v článku 17 mají při plnění úkolů podle této smlouvy na území druhé smluvní strany zaručenu osobní nedotknutelnost a nedotknutelnost dopravních prostředků, dokumentů a razítek, která mají s sebou, právo nosit služební stejnokroj a služební zbraň, kterou však mohou použít pouze v případě nutné obrany, jakož i používat vlastní dopravní prostředky.

      (4)  Osobám uvedeným v článku 17 bude druhá smluvní strana poskytovat nezbytnou pomoc tím, že jim na požádání poskytne ubytování, dopravní prostředky a spojení s jejich
orgány.
ČÁST VII

ÚKOLY HLAVNÍCH HRANIČNÍCH ZMOCNĚNCŮ A HRANIČNÍCH ZMOCNĚNCŮ

Článek 21

      (1)  K úkolům hlavních hraničních zmocněnců patří zejména:

a)

spolupráce v oblasti zajištění ochrany státních hranic, kontroly přeshraničního provozu, bezpečnosti a veřejného pořádku na státních hranicích a poskytování vzájemné pomoci,

b)

řízení a koordinování činnosti hraničních zmocněnců a jejich spolupráce,

c)

dohled nad činností pohraničních orgánů,

d)

rozhodování o otázkách, v nichž hraniční zmocněnci nedospěli k dohodě,

e)

postupování otázek, které nemohli vyřešit, k projednání příslušným orgánům smluvních stran.

      (2)  Ustanovení odstavce 1 písm. e) nevylučuje možnost, aby byly hlavním hraničním zmocněncům postoupeny k novému projednání otázky, které byly projednávány jimi nebo příslušnými orgány smluvních stran.

Článek 22

      (1)  Hlavní hraniční zmocněnci se scházejí k projednání otázek souvisejících s plněním úkolů vyplývajících z této smlouvy jednou v roce, střídavě na území obou smluvních stran.

      (2)  Na návrh hlavního hraničního zmocněnce jedné ze smluvních stran se uskuteční mimořádná schůzka hlavních hraničních zmocněnců.

      (3)  Z každé schůzky hlavních hraničních zmocněnců se vyhotoví protokol v jazyce českém a polském.

Článek 23

      (1)  K úkolům hraničních zmocněnců v jim svěřeném úseku státních hranic patří zejména:

a)

společné vyhodnocování stavu ochrany státních hranic,

b)

vyhodnocování kontroly přeshraničního provozu a dozor nad činností pohraničních orgánů,

c)

zajišťování bezpečnosti a veřejného pořádku na státních hranicích,

d)

koordinování činnosti pohraničních orgánů,

e)

objasňování veškerých mimořádných událostí a případů porušování veřejného pořádku na státních hranicích.

      (2)  Hraniční zmocněnci se neprodleně informují o:

a)

živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, které by se mohly rozšířit nebo způsobit škody na území druhé smluvní strany, a o provedených opatřeních,

b)

připravovaných nebo uskutečněných případech protiprávního překračování státních hranic nebo o osobách, které při pronásledování pronikly na území druhé smluvní strany,

c)

neoprávněném připlutí plavidel ke břehu druhé smluvní strany a o přeletu létajících objektů nad státními hranicemi nebo o jejich neoprávněném přistání,

d)

omezení používání hraničních cest a mostů a turistických cest,

e)

udělení souhlasu k překračování státních hranic mimo hraniční přechody.

      (3)  Hraniční zmocněnci organizuji vzájemné předávání domácích zvířat, předmětů a dokumentů uvedených v článcích 13, 14 a 25.

      (4)  Hraniční zmocněnci společně projednávají nároky na náhradu škod vzniklých v důsledku porušení veřejného pořádku na státních hranicích, podle možnosti za přítomnosti zúčastněných osob. Tyto nároky jsou projednávány na žádost poškozených podle vnitrostátních právních předpisů smluvní strany, na jejímž území škoda nebo náklady uvedené v článcích 13 a 14 vznikly. Nevyřešené případy postoupí hraniční zmocněnci hlavním hraničním zmocněncům do 14 dnů ode dne přijetí rozhodnutí o jejich postoupení. Případy, které hlavní hraniční zmocněnci nevyřeší, postoupí k projednání příslušným orgánům smluvních stran.

      (5)  Rozhodnutí hraničních zmocněnců o otázkách uvedených v odstavci 4 nevylučují možnost uplatňovat tyto nároky soudně.

      (6)  Příslušné orgány smluvních stran se dohodnou o způsobu úhrady sjednané náhrady škod podle smluv, jimiž jsou obě smluvní strany
vázány.
Článek 24

      (1)  Schůzky hraničních zmocněnců se uskutečňují nejméně dvakrát ročně, střídavě na územích obou smluvních stran.

      (2)  Schůzky hraničních zmocněnců k společnému prošetření případů porušení veřejného pořádku na státních hranicích a z jiných závažných důvodů se uskutečňují zpravidla na místě samém, také na návrh hraničního zmocněnce jedné ze smluvních stran. Hraniční zmocněnci mohou v této souvislosti požadovat vyjádření osob a expertů obou smluvních stran. Společná prošetření nenahrazují činnost příslušných orgánů smluvních stran.

      (3)  Hraniční zmocněnci si budou vzájemně předávat informace potřebné k projednávání událostí na státních hranicích.

      (4)  Z každé schůzky hraničních zmocněnců se vyhotoví protokol v jazyce českém a polském.

Článek 25

      Hlavní hraniční zmocněnci a hraniční zmocněnci zajistí řádnou ochranu dokumentů, které si vzájemně předávají.

Článek 26

      (1)  Zástupci hlavních hraničních zmocněnců a zástupci hraničních zmocněnců mají v rozsahu jim vymezené činnosti stejná práva a povinnosti jako zmocněnci, které zastupují.

      (2)  Pomocníci hraničních zmocněnců plní úkoly uložené jim hraničními zmocněnci nebo jejich zástupci.


ČÁST VIII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 27

      Každá smluvní strana hradí vlastní náklady související s plněním úkolů vyplývajících z této smlouvy.

Článek 28

      Vstupem této smlouvy v platnost ve vztazích mezi smluvními stranami pozbývají platnosti:

   --  Hlavy III až VIII Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o právních vztazích na československo-polských státních hranicích, o spolupráci a vzájemné pomoci v hraničních otázkách, podepsané v Praze dne 2. prosince 1967,

   --  Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Polské lidové republiky o provádění Smlouvy o právních vztazích na československo-polských státních hranicích, o spolupráci a vzájemné pomoci v hraničních otázkách, podepsaná ve Varšavě dne 17. prosince 1971.

Článek 29

      Tato smlouva podléhá ratifikaci a vstoupí v platnost uplynutím třiceti dnů ode dne výměny ratifikačních listin, která se uskuteční ve Varšavě.
Článek 30

      Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou. Každá ze smluvních stran ji může kdykoliv vypovědět. V takovém případě pozbývá platnosti uplynutím šesti měsíců ode dne doručení diplomatické nóty informující o její výpovědi.


      Dáno v Praze dne 25. května 1999 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a polském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.


Za
Za

Českou republiku
Polskou republiku


PhDr. Václav Grulich v. r.
Janusz Tomaszewski v. r.

ministr vnitra
ministr vnitra