SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí

140

SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí


      Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 25. května 1999 byla v Praze podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Polskou republikou o spolupráci při pohraničním odbavování.

      Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Smlouvu ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny ve Varšavě dne 1. srpna 2002.

      Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 27 odst. 2 dne 1. listopadu 2002. Podle článku 26 dnem vstupu této smlouvy v platnost pozbyla ve vztazích mezi Českou republikou a Polskou republikou platnosti

      Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o spolupráci při výkonu kontroly osob, zboží a dopravních prostředků přestupujících československo-polské státní hranice v železničním a silničním styku podepsaná ve Varšavě dne 23. září 1966, vyhlášená pod č. 50/1972 Sb.,

a

      Ujednání mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Polské lidové republiky o spolupráci při výkonu kontroly v železničním a silničním styku přes státní hranice podepsané v Praze dne 8. července 1971, vyhlášené pod č. 50/1972 Sb., včetně změn a doplňků vyhlášených pod č. 18/1974 Sb., č. 72/1975 Sb. a č. 466/1991 Sb.

      České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.

SMLOUVA

mezi Českou republikou a Polskou republikou o spolupráci při pohraničním odbavování


      Česká republika a Polská republika (dále jen ,,smluvní strany"),

      vedeny úmyslem dalšího upevnění hraniční spolupráce a rozvoje sousedských vztahů,

      směřujíce k usnadnění a ulehčení kontroly osob, zboží a dopravních prostředků překračujících česko-polské státní hranice v silniční a železniční dopravě,

      se dohodly takto:

Článek 1

      Tato smlouva upravuje zásady spolupráce při provádění pohraniční a celní kontroly, veterinární, sanitární a rostlinolékařské kontroly osob, zboží a dopravních prostředků překračujících česko-polské státní hranice v silniční a železniční dopravě.

Článek 2

      (1)  Pro účely této smlouvy se následujícími pojmy rozumí:

a)

,,pohraničním odbavováním" -- provádění všech vnitrostátních právních předpisů, kontrolními orgány smluvních stran, které je třeba uplatnit při překračování státních hranic osobami, jakož i při dovozu, vývozu a tranzitu zboží, včetně dopravních prostředků nebo hodnot, které podléhají devizovým předpisům;

b)

,,kontrolními orgány" -- pohraniční a celní orgány, dále orgány provádějící veterinární, sanitární nebo rostlinolékařskou kontrolu;

c)

,,územním státem" -- stát, který na svém území zajistí druhé smluvní straně zřízení předsunutého pohraničního odbavovacího stanoviště nebo jinak jí umožní provádění pohraničního odbavování;

d)

,,sousedním státem" -- druhá smluvní strana;

e)

,,pracovníky" -- osoby, které vykonávají pohraniční odbavování na předsunutých pohraničních odbavovacích stanovištích nebo v dopravních prostředcích během jízdy a osoby pověřené služebním dozorem;

f)

,,odbavovacím prostorem" -- část území územního státu, na kterém jsou pracovníci sousedního státu oprávněni provádět pohraniční odbavování.

      (2)  Odbavovací prostory, ve kterých pracovníci sousedního státu mohou vykonávat svoji činnost na území územního státu, vymezí příslušné orgány smluvních stran ujednáním.

      (3)  Smluvní strany si diplomatickou cestou v termínu do 30 dnů ode dne výměny ratifikačních listin sdělí, které ústřední orgány státní správy jsou příslušnými orgány smluvních stran.

Článek 3

      Smluvní strany učiní všechna potřebná opatření pro ulehčení a urychlení pohraničního odbavování osob, zboží a dopravních prostředků v silniční a železniční dopravě mezi smluvními stranami.

Článek 4

      (1)  Příslušné kontrolní orgány smluvních stran mohou provádět společné pohraniční odbavování na území jedné nebo druhé smluvní strany.

      (2)  Příslušné orgány smluvních stran stanoví na základě ujednání, v souladu s vnitrostátními právními předpisy smluvních stran, místo, ve kterých případech a v jakém rozsahu bude prováděno pohraniční odbavování jednou smluvní stranou na území druhé smluvní strany. Mohou se rovněž dohodnout na pohraničním odbavování během jízdy ve vlacích na stanovených jízdních úsecích, jakož i na zřízení předsunutých pohraničních odbavovacích stanovišť jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany.

      (3)  Smluvní strany si vyhrazují právo krátkodobě a přechodně přesunout ve výjimečných případech kontrolní orgány z území územního státu zpět na vlastní území. Příslušné orgány územního státu budou o takovémto přesunutí neprodleně informovány.

Článek 5

      (1)  Pracovníci sousedního státu, kteří provádějí v souladu s ustanoveními této smlouvy pohraniční odbavování na území územního státu, vykonávají svou služební činnost podle vnitrostátních právních předpisů a se stejnými právními důsledky, jako kdyby ji vykonávali na území svého státu.

      (2)  Úřední úkony prováděné pracovníky sousedního státu v odbavovacím prostoru podle článku 2 odst. 2 jsou považovány za úkony provedené na území obce sousedního státu, na jejímž území se příslušný hraniční přechod nachází.

Článek 6

      (1)  Pohraniční odbavování výstupního státu se provádí před pohraničním odbavováním vstupního státu.

      (2)  Po zahájení pohraničního odbavování pracovníky výstupního státu mohou pracovníci vstupního státu zahájit pohraniční odbavování osob, zboží a dopravních prostředků, jakož i hodnot podléhajících devizovým předpisům, které již byly pracovníky výstupního státu odbaveny. Toto platí i v případě, když výstupní stát upustil od pohraničního odbavování.

      (3)  Výstupní stát může ve výjimečných případech odmítnout souhlas se zahájením pohraničního odbavování pracovníky vstupního státu, dokud pohraniční odbavování pracovníky výstupního státu nebude ukončeno.

      (4)  Po zahájení pohraničního odbavování pracovníky vstupního státu podle odstavce 2 nemohou znovu pracovníci výstupního státu provádět úkony pohraničního odbavování. Opětovné provedení pohraničního odbavování pracovníky výstupního státu je však možno připustit v opodstatněných případech po souhlasu pracovníků vstupního státu. Souhlas s opětovným provedením pohraničního odbavování pracovníky výstupního státu by měl být udělen zejména v případě důvodného podezření ze spáchání trestného činu nebo v případě, že po odbavované osobě nebo dopravním prostředku je vyhlášeno pátrání.

Článek 7

      (1)  Pracovníci smluvních stran se po vzájemném souhlasu mohou odchýlit od pořadí stanoveného v článku 6 odst. 1, pokud je to v zájmu zlepšení nebo urychlení pohraničního odbavování. V těchto výjimečných případech mohou pracovníci vstupního státu provádět zajištění, eventuelně vrácení osoby zpět, teprve po ukončení pohraničního odbavení pracovníky výstupního státu. Chtějí-li takové opatření učinit, předvádějí tuto osobu pracovníkům výstupního státu, pokud není pohraniční odbavení této osoby pracovníky výstupního státu ještě ukončeno. Chtějí-li pracovníci výstupního státu provádět zajištění, mají přednost.

      (2)  Opatření stanovená v odstavci 1 se použijí obdobně v případě nutnosti zajištění zboží, dopravních prostředků a hodnot podléhajících devizovým předpisům.

Článek 8

      (1)  Při vykonávání služebních činností uvedených v článku 5 odst. 1 pracovníci sousedního státu mohou rovněž provádět zajištění osoby, její vrácení zpět nebo její převezení na území svého státu.

      (2)  Pracovníci sousedního státu však nejsou oprávněni k tomu, aby zajistili občana územního státu na jeho území, jakož aby ho převáželi na území svého státu. Pracovníci sousedního státu mohou tuto osobu nuceně předvádět na vlastní předsunuté pohraniční odbavovací stanoviště nebo na pohraniční odbavovací stanoviště územního státu za účelem sepsání protokolu.

      (3)  Při opatřeních prováděných podle odstavce 2 je nutno neodkladně přizvat pracovníka územního státu.

      (4)  Vnitrostátní právní předpisy územního státu upravující právo na azyl zůstávají nedotčeny.

Článek 9

      (1)  Osobě, které nebylo pracovníky vstupního státu povoleno překročení státních hranic, nesmí být bráněno v návratu do výstupního státu. V případě potřeby může být pracovníky výstupního státu přepravována zpět nuceně.

      (2)  Opatření stanovená v odstavci 1 se použijí obdobně, pokud jde o zboží a dopravní prostředky.

Článek 10

      (1)  V rámci spolupráce realizované na základě této smlouvy příslušné orgány smluvních stran v souladu s vnitrostátními právními předpisy si vzájemně předávají osobní údaje, pokud je to nutné za účelem pohraničního odbavování.

      (2)  Jestliže ze zvláštních smluv nevyplývají odlišné zásady pro předávání osobních údajů, obě smluvní strany se řídí následujícími ustanoveními:

a)

použití údajů příjemcem je přípustné jen k přesně uvedenému účelu a za podmínek stanovených předávajícím;

b)

příjemce informuje na základě žádosti předávajícího o použití předaných údajů a o výsledcích tím získaných;

c)

příjemce může osobní údaje předávat výlučně orgánům činným v trestním řízení. Další předávání se může uskutečňovat jen s předběžným souhlasem předávajícího;

d)

předávající odpovídá za správnost údajů, které předává, jakož i za nutnost a úměrnost účelu, za jakým jsou předávány. Přitom je třeba respektovat zákazy pro předávání těchto údajů stanovené příslušnými vnitrostátními právními předpisy. Zjistí-li se, že byly předány nesprávné údaje, je třeba to příjemci neprodleně sdělit a ten je povinen provést opravu nebo údaje zničit;

e)

dotčené osobě je třeba na žádost poskytnout předané informace o údajích o ní existujících, jakož i o zamýšleném účelu jejich použití. Povinnost poskytnutí informací není dána, jestliže vnitrostátními právními předpisy určený zájem na neposkytnutí takových informací převažuje nad zájmem dotčené osoby na jejich sdělení. Právo dotčené osoby na poskytnutí těchto informací se řídí vnitrostátními právními předpisy té smluvní strany, na jejímž území jsou informace vyžadovány;

f)

předávající upozorní při předávání údajů na lhůty stanovené vnitrostátními právními předpisy pro zničení těchto údajů. Nezávisle na těchto lhůtách je nutno předané osobní údaje zničit, jakmile pomine důvod k jejich předání nebo tato smlouva pozbude platnosti;

g)

smluvní strany jsou povinny vést evidenci o předávání a přijímání osobních údajů;

h)

smluvní strany jsou povinny účinně chránit předané osobní údaje proti neoprávněnému přístupu k nim, jejich neoprávněným změnám a neoprávněnému zveřejnění.

Článek 11

      Při plnění služebních činností podle této smlouvy pracovníci obou smluvních stran překračují státní hranice na hraniční průkaz.

Článek 12

      (1)  Příslušné orgány smluvní strany, na jejímž území se provádí kontrola, zajistí kontrolním orgánům druhé smluvní strany podmínky pro provádění kontrolní činnosti, jakož i stejnou právní ochranu, kterou požívají její pracovníci.

      (2)  Pracovníci kontrolních orgánů jedné smluvní strany, kteří v souvislosti s vykonáváním kontrolní činnosti pobývají na území druhé smluvní strany, jsou povinni dodržovat její platné právní předpisy.

Článek 13

      Pracovníci pohraničních a celních orgánů sousedního státu, kteří na základě této smlouvy vykonávají svoji službu na území územního státu, mohou v souladu s vnitrostátními právními předpisy během jejího výkonu nosit stejnokroj a služební zbraň a vodit s sebou služební psy. Zbraň mohou na území územního státu použít pouze v případě nutné obrany.

Článek 14

      (1)  Trestněprávní předpisy územního státu na ochranu jeho pracovníků se vztahují rovněž na trestné činy spáchané vůči pracovníkům sousedního státu při výkonu služby na území územního státu nebo v souvislosti s touto službou.

      (2)  O trestných činech spáchaných pracovníky sousedního státu na území územního státu je nutno neprodleně vyrozumět služebně nadřízené těchto pracovníků prostřednictvím příslušného orgánu územního státu.

Článek 15

      (1)  Řízení o nárocích na náhradu škody, kterou způsobí pracovník sousedního státu při výkonu své služby nebo v souvislosti s touto službou na území územního státu, probíhá podle právních předpisů sousedního státu a před jeho soudy.

      (2)  Je-li pracovník sousedního státu na území územního státu během výkonu své služby nebo v souvislosti s touto službou usmrcen nebo zraněn nebo je-li věc, kterou s sebou vozí nebo nosí, poškozena nebo zničena, posuzují se nároky na náhradu této škody podle právních předpisů sousedního státu a před jeho soudy.

Článek 16

      (1)  Všechny předměty a hodnoty podléhající devizovým předpisům územního státu určené pro služební potřebu, dovážené nebo vyvážené pracovníky sousedního státu činnými na území územního státu, jsou osvobozeny od cla, daní a jiných poplatků.

      (2)  Od cla, daní a jiných poplatků jsou osvobozeny rovněž předměty osobní potřeby včetně potravin, které převážejí pracovníci na cestě do služby a zpět, a jež potřebují během služebního pobytu na území územního státu.

      (3)  Služební a soukromé dopravní prostředky, kterými pracovníci sousedního státu jezdí k výkonu služby na území územního státu a jimiž se vracejí do sousedního státu, nepodléhají clu, daním a jiným poplatkům.

      (4)  Zákazy dovozu a vývozu, jakož i dovozní a vývozní omezení se nevztahují na předměty, dopravní prostředky a hodnoty uvedené v odstavcích 1 až 3.

Článek 17

      Služební místnosti předsunutých pohraničních odbavovacích stanovišť se označují úředními tabulemi a státním znakem svého státu. Nápisy na služebních místnostech sousedního státu musí být označeny v jazyce českém a polském.

Článek 18

      Pracovníci mají v prostorách přidělených k vlastnímu užívání právo udržovat veřejný pořádek a vykázat osoby, které ho porušují. Pracovníci územního státu na žádost pracovníků sousedního státu jim poskytnou nezbytnou pomoc.

Článek 19

      (1)  Služební dopisy a balíky, jakož i služební peněžní a cenné zásilky opatřené služebním razítkem odesílajícího orgánu, které jsou určeny pro předsunutá pohraniční odbavovací stanoviště nebo jsou jimi do sousedního státu zasílány, mohou být doprávovány pracovníky sousedního státu bez prostřednictví poštovní správy a jsou osvobozeny od poštovních poplatků.

      (2)  Zásilky uvedené v odstavci 1 podléhají kontrole kontrolního orgánu územního státu pouze tehdy, jestliže existuje důvodné podezření, že jsou předmětem trestné činnosti. Kontrolu je třeba provádět za přítomnosti pracovníka sousedního státu.

      (3)  Služební dokumentace pohraničních a celních orgánů sousedního státu nepodléhá kontrole kontrolních orgánů územního státu.

Článek 20

      Zboží, devizy a jiné platební prostředky deponované nebo zadržené kontrolními orgány jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany, jakož i cla, daně, jiné poplatky a vzorky zboží odebrané těmito orgány se mohou převážet bez cla, daní, jiných poplatků a také bez celní kontroly.

Článek 21

      (1)  Územní stát povoluje bezplatné zřizování a používání telekomunikačních zařízení, potřebných výhradně k činnosti předsunutých pohraničních odbavovacích stanovišť a k pohraničnímu odbavování v dopravních prostředcích během jízdy, včetně zařízení pro elektronické zpracovávání údajů, jakož i jejich napojení na příslušná zařížení sousedního státu. Používání těchto zařízení se považuje za interní provoz sousedního státu.

      (2)  Náklady na vytvoření a udržování spojení a prostředků spojení, o kterých se hovoří v odstavci 1, hradí ta smluvní strana, pro jejíž potřebu byly tyto prostředky vytvořeny.

      (3)  Užívání prostředků stanovených v odstavci 1 nesmí způsobovat poruchy v rádiovém spojení.

      (4)  Pracovníci sousedního státu vykonávající služební činnost v odbavovacím prostoru mohou používat vlastní prostředky rádiového spojení.

Článek 22

      (1)  Speditéři a jiné subjekty sousedního státu, oprávněné k vykonávání činností spojených s pohraničním odbavováním, a jejich pracovníci mohou vykonávat svou činnost v odbavovacím prostoru v rozsahu svých oprávnění. Vykonávání těchto činností se řídí právními předpisy sousedního státu.

      (2)  Speditéři a jiné subjeky, uvedené v odstavci 1, jsou osvobozeny od povinnosti získat udělení dodatečného povolení k provádění hospodářské činnosti a pracovního povolení územním státem.

      (3)  Příslušné orgány smluvních stran mohou po dohodě upravit organizačně technické podmínky provádění činnosti speditéry a jinými subjekty sousedního státu v územním státě, s přihlédnutím k místním podmínkám.

      (4)  Překračování státních hranic osob vyjmenovaných v odstavci 1 se řídí dle článku 11.

Článek 23

      (1)  Příslušné orgány smluvních stran v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy určí dohodou:

a)

nezbytné služební prostory a zařízení potřebná pro pohraniční odbavování kontrolními orgány jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany;

b)

podíl nákladů na stavby nebo adaptace prostor a zařízení poskytnutých k užívání, nebo výše nájmu a úhrad za služby spojené s jejich užíváním.

      (2)  Příslušné orgány státu, na jehož území je prováděno pohraniční odbavování železniční dopravy, zajistí poskytnutí prostor a ubytování pracovníků sousedního státu za úhradu.

      (3)  Příslušné orgány smluvních stran zajistí vlakové oddíly i bezplatnou přepravu pracovníků, kteří provádějí pohraniční odbavování během jízdy ve vlaku.

Článek 24

      Spory týkající se výkladu nebo provádění této smlouvy budou řešeny příslušnými orgány smluvních stran. V případě nedosažení dohody budou spory řešeny smluvními stranami diplomatickou cestou.

Článek 25

      Příslušné orgány smluvních stran mohou v rámci této smlouvy přímo koordinovat organizační opatření potřebná k jejímu provádění.

Článek 26

      Dnem vstupu této smlouvy v platnost pozbude ve vztazích mezi Českou republikou a Polskou republikou platnosti:

a)

Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o spolupráci při výkonu kontroly osob, zboží a dopravních prostředků přestupujících československo-polské státní hranice v železničním a silničním styku podepsaná ve Varšavě dne 23. září 1966;

b)

Ujednání mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Polské lidové republiky o spolupráci při výkonu kontroly v železničním a silničním styku přes státní hranice podepsané v Praze dne 8. července 1971.

Článek 27

      (1)  Tato smlouva podléhá ratifikaci. Ratifiikační listiny budou vyměněny ve Varšavě.

      (2)  Tato smlouva vstoupí v platnost prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž byly vyměněny ratifikační listiny.

Článek 28

      Tato smlouva se sjednává na dobu neurčitou. Může být kdykoliv vypovězena diplomatickou nótou každou ze smluvních stran; v takovém případě pozbude platnosti po uplynutí šesti měsíců ode dne doručení diplomatické nóty informující o jejím vypovězení.


       Dáno v Praze dne 25. května 1999 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a polském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.




Za
Za

Českou republiku
Polskou republiku


PhDr. Václav Grulich v. r.
Janusz Tomaszewski v. r.

ministr vnitra
ministr
vnitra