SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí o přístupu České republiky k Úmluvě o zřízení Evropského policejního úřadu (Úmluva o Europolu), založené na článku K.3 Smlouvy o Evropské unii
Sbírka: 72/2005 | Částka: 34/2005
18.7.2005
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 26. července 1995 byla v Bruselu přijata Úmluva o zřízení Evropského policejního úřadu (Úmluva o Europolu), založená na článku K.3 Smlouvy o Evropské unii.
S Úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky.
Listina o přístupu České republiky k Úmluvě, podepsaná prezidentem republiky dne 24. května 2004, byla uložena u generálního tajemníka Rady Evropské unie, depozitáře Úmluvy, dne 28. května 2004.
Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 45 odst. 3 dne 1. října 1998. Pro Českou republiku vstoupila v platnost v souladu s ustanovením článku 46 odst. 4 dne 1. září 2004.
Vstupem Úmluvy v platnost pozbyla platnosti Smlouva o spolupráci mezi Českou republikou a Evropským policejním úřadem ze dne 5. března 2002, ve znění její změny sjednané výměnou nót ze dne 13. února 2002 a 5. března 2002, publikovaná pod č. 108/2002 Sb. m. s.
České znění Úmluvy se vyhlašuje současně.
VYSOKÜ SMLUVNÍ STRANY této úmluvy, členské státy Evropské unie,
S OHLEDEM NA akt Rady ze dne 26. července 1995;
VĚDOMY SI naléhavých problémů vyplývajících z terorismu, nedovoleného obchodu s drogami a jiných závažných forem mezinárodní trestné činnosti;
VZHLEDEM K TOMU, ŽE je třeba posílit solidaritu a spolupráci mezi členskými státy Evropské unie, zejména prostřednictvím zdokonalení policejní spolupráce mezi členskými státy;
VZHLEDEM K TOMU, ŽE takový pokrok by měl umožnit, aby se ochrana veřejné bezpečnosti a pořádku dále zlepšily;
VZHLEDEM K TOMU, ŽE zřízení Evropského policejního úřadu (Europolu) bylo dohodnuto ve Smlouvě o Evropské unii ze dne 7. února 1992;
VZHLEDEM K TOMU, ŽE rozhodnutí Evropské rady ze dne 29. října 1993 stanovilo, že Europol bude zřízen v Nizozemsku a bude mít sídlo v Haagu;
PAMĚTLIVY společného cíle zdokonalení policejní spolupráce v oblasti terorismu, nedovoleného obchodu s drogami a jiných závažných forem mezinárodní trestné činnosti prostřednictvím stálé, spolehlivé a intenzivní výměny informací mezi Europolem a národními jednotkami členských států;
VYCHÁZEJÍCE Z TOHO, že formy spolupráce stanovené v této úmluvě se nesmějí dotknout jiných forem dvoustranné a mnohostranné spolupráce;
PŘESVĚDČENY o tom, že se i v oblasti policejní spolupráce musí dostat zvláštní pozornosti ochraně práv jednotlivce, zejména ochraně osobních údajů;
VZHLEDEM K TOMU, ŽE činností Europolu podle této úmluvy nejsou dotčeny pravomoci Evropských společenství a že Europol a Evropská společenství mají v rámci Evropské unie společný zájem na zřízení takových forem spolupráce, které umožňují každému z nich co nejúčinněji provádět své vlastní úkoly,
SE DOHODLY NA TĚCHTO USTANOVENÍCH:
HLAVA I
ZŘÍZENÍ A ÚKOLY
Článek 1
Zřízení
Článek 2
Cíle
Článek 3
Úkoly
Článek 4
Národní jednotky
Článek 5
Styční důstojníci
Článek 6
Počítačový systém shromažďovaných informací
HLAVA II
INFORMAČNÍ SYSTÜM
Článek 7
Zřízení informačního systému
Článek 8
Obsah informačního systému
Článek 9
Právo na přístup k informačnímu systému
HLAVA III
PRACOVNÍ SOUBORY PRO ÚČELY ANALîZY
Článek 10
Shromažďování, zpracovávání a použití osobních údajů
Článek 11
Indexový systém
Článek 12
Příkaz k založení souboru údajů
HLAVA IV
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O ZPRACOVÁVÁNÍ INFORMACÍ
Článek 13
Oznamovací povinnost
Článek 14
Úroveň ochrany údajů
Článek 15
Odpovědnost za ochranu údajů
Článek 16
Ustanovení o vypracovávání zpráv
Článek 17
Pravidla pro používání údajů
Článek 18
Předávání údajů jiným státům a jiným subjektům
Článek 19
Právo na informace
Článek 20
Oprava o vymazání údajů
Článek 21
Lhůty pro uchovávání a vymazání souborů údajů
Článek 22
Oprava a uchovávání údajů ve spisech
Článek 23
Vnitrostátní kontrolní orgán
Článek 24
Společný kontrolní orgán
Článek 25
Bezpečnost údajů
HLAVA V
PRÁVNÍ POSTAVENÍ, ORGANIZACE A FINANČNÍ USTANOVENÍ
Článek 26
Právní subjektivita
Článek 27
Orgány Europolu
Článek 28
Správní rada
Článek 29
Ředitel
Článek 30
Zaměstnanci
Článek 31
Utajení
Článek 32
Povinnost mlčenlivosti a utajení
Článek 33
Jazyky
Článek 34
Informování Evropského parlamentu
Článek 35
Rozpočet
Článek 36
Audit
Článek 37
Dohoda o sídle
HLAVA VI
ODPOVĚDNOST A PRÁVNÍ OCHRANA
Článek 38
Odpovědnost za nepovolené nebo nesprávné zpracování údajů
Článek 39
Jiná odpovědnost
Článek 40
Urovnávání sporů
Článek 41
Výsady a imunity
HLAVA VII
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 42
Vztahy k třetím státům a třetím subjektům
Článek 43
Změny úmluvy
Článek 44
Výhrady
Článek 45
Vstup v platnost
Článek 46
Přístup nových členských států
Článek 47
Depozitář
Příloha uvedená v článku 2
Prohlášení
1. Členské státy Evropské unie (dále jen ,,členské státy") zřizují touto úmluvou Evropský policejní úřad, dále jen ,,Europol".
2. Europol je v každém členském státě ve styku s jedinou národní jednotkou, která bude zřízena nebo určena podle článku
4.
1. Cílem Europolu je v rámci spolupráce členských států podle čl. K.1 bodu 9 Smlouvy o Evropské unii zdokonalit prostřednictvím opatření uvedených v této úmluvě výkonnost a spolupráci příslušných orgánů v členských státech při předcházení terorismu, nedovolenému obchodu s drogami a jiným závažným formám mezinárodní trestné činnosti a při boji proti nim tam, kde jsou konkrétní známky, že jde o zločinné spolčení, a dva nebo více členských států je dotčeno těmito formami trestné činnosti takovým způsobem, že to vzhledem k rozsahu, významu a následkům trestných činů vyžaduje společný postup členských států.
2. K postupnému dosažení cílů uvedených v odstavci 1 je zpočátku úkolem Europolu předcházet nedovolenému obchodu s drogami, obchodu s jadernými a radioaktivními látkami, převaděčství, obchodu s lidmi a obchodu s odcizenými motorovými vozidly a bojovat proti této trestné činnosti.
Dále se Europol nejpozději do dvou let od vstupu této úmluvy v platnost zabývá spáchanými trestnými činy nebo těmi, které by mohly být spáchány, v rámci teroristických činů proti životu, zdraví a osobní svobodě nebo majetku. Rada může postupem stanoveným v hlavě VI Smlouvy o Evropské unii jednomyslně rozhodnout, že se Europol bude zabývat těmito teroristickými činy již před uplynutím této lhůty.
Rada může postupem stanoveným v hlavě VI Smlouvy o Evropské unii jednomyslně rozhodnout, že Europol bude pověřen zabývat se dalšími formami trestné činnosti uvedenými v příloze k této úmluvě nebo jejich zvláštními projevy. Než rozhodne, pověří Rada správní radu, aby připravila její rozhodnutí, a zejména, aby při tom uvedla i rozpočtové a personální důsledky pro Europol.
3. Příslušnost Europolu pro určitou formu trestné činnosti nebo její zvláštní projevy zahrnuje současně
1) praní peněz spojené s těmito formami trestné činnosti nebo jejich zvláštními projevy;
2) s nimi související trestné činy.
Za související trestné činy, se kterými se zachází v souladu s články 8 a 10, se považují
-- trestné činy, jimiž se mají obstarat prostředky k spáchání trestných činů spadajících do působnosti Europolu;
-- trestné činy spáchané proto, aby usnadnily nebo dokonaly trestné činy spadající do působnosti Europolu;
-- trestné činy, jimiž má být zajištěno, aby trestné činy spadající do působnosti Europolu zůstaly nepotrestány.
4. ,,Příslušnými orgány" ve smyslu této úmluvy se rozumějí všechny orgány veřejné moci existující v členských státech, které jsou podle vnitrostátního práva příslušné pro předcházení trestné činnosti a boj proti ní.
5. ,,Nedovoleným obchodem s drogami" ve smyslu odstavců 1 a 2 se rozumějí trestné činy uvedené v čl. 3 odst. 1 Úmluvy Organizace spojených národů ze dne 20. prosince 1988 o nedovoleném obchodu s omamnými a psychotropními látkami a v aktech pozměňujících nebo nahrazujících tuto úmluvu.
1. Europol má v rámci svých cílů podle čl. 2 odst. 1 přednostně za úkol
1) usnadňovat výměnu informací mezi členskými státy;
2) získávat, shromažďovat a analyzovat informace a poznatky;
3) bezodkladně sdělovat prostřednictvím národních jednotek určených podle článku 4 příslušným orgánům členských států informace, které se jich týkají, a všechny zjištěné souvislosti mezi trestnými činy;
4) napomáhat vyšetřování v členských státech předáváním důležitých informací národním jednotkám;
5) udržovat počítačový systém shromažďovaných informací, který obsahuje údaje v souladu s články 8, 10 a 11.
2. Aby se prostřednictvím národních jednotek v rámci plnění cílů stanovených v čl. 2 odst. 1 zdokonalila spolupráce a výkonnost příslušných orgánů v členských státech, plní navíc Europol tyto další úkoly:
1) prohlubuje odborné znalosti vyšetřovacích postupů používaných příslušnými orgány členských států a nabízí při vyšetřování odborné konzultace;
2) předává strategické poznatky, aby se usnadnilo a podpořilo účinné a racionální používání prostředků dostupných na vnitrostátní úrovni pro operativní činnosti;
3) připravuje souhrnné zprávy o situaci.
3. Kromě toho může Europol v rámci svých cílů podle čl. 2 odst. 1 v mezích svých personálních a rozpočtových možností a v mezích stanovených správní radou podporovat členské státy konzultacemi a výzkumem v těchto oblastech:
1) další vzdělávání zaměstnanců příslušných orgánů;
2) organizace a materiální vybavení těchto orgánů;
3) metody trestní prevence;
4) kriminalistické a kriminologické metody a vyšetřovací metody.
1. Každý členský stát zřídí nebo určí národní jednotku pověřenou prováděním úkolů uvedených v tomto článku.
2. Národní jednotka je jediným styčným subjektem mezi Europolem a příslušnými orgány členských států. Vztahy mezi národní jednotkou a příslušnými orgány upravuje vnitrostátní právo, zejména ústavní pravidla.
3. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistily, že národní jednotky budou schopny plnit své úkoly, a zejména aby měly přístup ke vhodným vnitrostátním údajům.
4. Úkolem národní jednotky je
1) poskytovat Europolu z vlastního podnětu informace a poznatky potřebné pro plnění jeho úkolů;
2) odpovídat na žádosti Europolu o informace, poznatky a konzultace;
3) aktualizovat informace a poznatky;
4) v souladu s vnitrostátním právem vyhodnocovat informace a poznatky pro příslušné orgány a předávat jim je;
5) obracet se na Europol se žádostmi o konzultace, informace, poznatky a analýzy;
6) poskytovat Europolu informace k ukládání údajů do počítačového systému shromažďovaných informací;
7) zajistit dodržovaná práva při každé výměně informací mezi ní a Europolem.
5. Aniž je dotčena odpovědnost členských států podle čl. K.2 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii, není národní jednotka v konkrétním případě povinna poskytovat informace a poznatky podle odst. 4 bodů 1, 2 a 6 a podle článků 7 a 10, pokud by to
1) poškodilo podstatné národní bezpečnostní zájmy,
2) ohrozilo úspěch probíhajícího vyšetřování nebo bezpečnost jednotlivce, nebo
3) se to týkalo informací pocházejících ze zpravodajských služeb nebo zvláštních zpravodajských činností týkajících se vnitřní bezpečnosti státu.
6. Náklady národních jednotek na komunikaci s Europolem nesou členské státy a nejsou Europolu, s výjimkou nákladů za spojení, účtovány.
7. Vedoucí národních jednotek se scházejí podle potřeby, aby podpořili Europol svými radami.
1. Každá národní jednotka dočasně přidělí k Europolu nejméně jednoho styčného důstojníka. Počet styčných důstojníků, kteří mohou být vysláni členskými státy do Europolu, stanoví jednomyslným rozhodnutím správní rada; toto rozhodnutí může správní rada jednomyslným rozhodnutím kdykoli změnit. Nestanoví-li tato úmluva jinak, podléhají styční důstojníci vnitrostátnímu právu vysílajícího členského státu.
2. Styční důstojníci jsou pověřeni svou národní jednotkou, aby v Europolu zastupovali její zájmy v souladu s vnitrostátním právem vysílajícího členského státu a za dodržování předpisů platných pro provoz Europolu.
3. Aniž je dotčen čl. 4 odst. 4 a 5, podporují styční důstojníci v rámci cílů stanovených v čl. 2 odst. 1 výměnu informací mezi národními jednotkami, které je vyslaly, a Europolem, zejména
1) poskytováním informací Europolu od vysílající národní jednotky;
2) předáváním informací z Europolu vysílající národní jednotce; a
3) spoluprací se zaměstnanci Europolu předáváním informací a konzultacemi při analýze informací týkajících se vysílajícího členského státu.
4. Zároveň jsou styční důstojníci nápomocni při výměně informací od svých národních jednotek a koordinaci z toho vyplývajících opatření v souladu se svým vnitrostátním právem a v rámci cílů stanovených v čl. 2 odst. 1.
5. V rozsahu potřebném pro vykonávání úkolů podle odstavce 3 mají styční důstojníci právo čerpat z různých souborů v souladu s platnými ustanoveními, která jsou obsažena v odpovídajících článcích.
6. Článek 25 se vztahuje obdobně na činnost styčných důstojníků.
7. Aniž jsou dotčena jiná ustanovení této úmluvy, stanoví správní rada jednomyslným rozhodnutím práva a povinnosti styčných důstojníků vůči Europolu.
8. Styční důstojníci požívají při výkonu svých úkolů výsad a imunit podle čl. 41 odst. 2.
9. Europol poskytne členským státům pro činnost jejich styčných důstojníků bezplatně potřebné prostory v budově Europolu. Všechny ostatní náklady, které vzniknou v souvislosti s vysláním styčných důstojníků, nesou vysílající členské státy; to platí i o nákladech na vybavení styčných důstojníků, pokud správní rada v konkrétním případě při navrhování rozpočtu Europolu jednomyslně nedoporučí jinak.
1. Europol udržuje počítačový systém shromažďovaných informací skládající se z
1) informačního systému podle článku 7 s omezeným a přesně stanoveným obsahem, který umožňuje rychlý odkaz na informace, které jsou k dispozici členským státům a Europolu,
2) pracovních souborů zřízených podle článku 10 na různá období pro účely analýzy a obsahující souhrnné informace a
3) indexový systém podle článku 11 obsahující údaje ze souborů analýz podle bodu 2.
2. Europolem vedený počítačový systém shromažďovaných informací nesmí být za žádných okolností propojen s jinými systémy počítačového zpracování údajů s výjimkou počítačových systémů zpracování údajů národních jednotek.
1. Ke splnění svých úkolů Europol zřizuje a udržuje počítačový informační systém. Informační systém, do kterého mohou členské státy zastoupené svými národními jednotkami a styčnými důstojníky přímo vkládat údaje podle svých vnitrostátních postupů a do kterého může Europol přímo vkládat údaje poskytnuté třetími státy a třetími subjekty a zároveň i analytické údaje, je přímo k dispozici národním jednotkám, styčným důstojníkům, řediteli, náměstkům ředitele a oprávněným zaměstnancům Europolu.
Přímý přístup národních jednotek k informačnímu systému je v případě osob uvedených v čl. 8 odst. 1 bo-du 2 omezen na údaje o totožnosti podle čl. 8 odst. 2. Pro konkrétní vyšetřování jim jsou na žádost prostřednictvím styčných důstojníků zpřístupněny veškeré údaje.
2. Europol je
1) příslušný k zajišťování shody s předpisy upravujícími spolupráci týkající se informačního systému a udržování tohoto informačního systému a
2) odpovědný za řádné fungování informačního systému po technické a provozní stránce. Europol přijme zejména veškerá nezbytná opatření, aby zajistil řádné plnění opatření uvedených v článcích 21 a 25 týkajících se informačního systému.
3. V členských státech odpovídá za komunikaci s informačním systémem národní jednotka. Je zejména příslušná pro bezpečnostní opatření podle článku 25, pokud jde o zařízení zpracovávající údaje používané na území příslušného členského státu, pro přezkoumávání podle článku 21, a pokud to vyžadují právní a správní předpisy a postupy tohoto členského státu, pro řádné provádění této úmluvy i po ostatních stránkách.
1. V informačním systému se smějí ukládat, měnit a využívat pouze údaje, které jsou nezbytné pro plnění úkolů Europolu, s výjimkou údajů souvisejících s trestnými činy uvedenými v čl. 2 odst. 3 druhém pododstavci. Jedná se o údaje týkající se
1) osob, které jsou podle práva příslušného členského státu podezřelé, že spáchaly trestný čin nebo se účastnily trestného činu, pro který je Europol podle článku 2 příslušný, nebo které byly pro takový trestný čin
odsouzeny;
2) osob, u kterých určité závažné důvody podle vnitrostátního práva ospravedlňují domněnku, že spáchají trestné činy, pro které je Europol podle článku 2 příslušný.
2. Osobní údaje podle odstavce 1 smějí zahrnovat pouze tyto údaje:
1) příjmení, rodné příjmení, jména a přezdívky;
2) den a místo narození;
3) státní příslušnost;
4) pohlaví a
5) pokud je to nezbytné, jiné vhodné znaky pro zjištění totožnosti, zejména objektivní a neměnné zvláštní tělesné znaky.
3. Kromě údajů uvedených v odstavci 2 a údajů o Europolu nebo vkládající národní jednotce se smějí v informačním systému uchovávat, měnit a používat tyto údaje týkající se osob uvedených v odstavci 1:
1) trestné činy, podezření z trestných činů a kdy a kde byly spáchány;
2) prostředky, které byly nebo mohly být použity k spáchání trestných činů;
3) orgány zabývající se případem a jejich spisové značky;
4) podezření z účasti na zločinném spolčení;
5) odsouzení pro trestné činy, které podle článku 2 spadají do působnosti Europolu.
Tyto údaje se smějí také vložit, pokud ještě nevykazují žádný vztah k osobám. Pokud Europol vkládá údaje sám, uvede kromě své vlastní spisové značky, zda byly údaje poskytnuty třetí osobou nebo zda jsou výsledkem vlastní analytické činnosti.
4. Dodatečné informace o skupinách osob uvedených v odstavci 1, které má Europol a národní jednotky k dispozici, se na žádost mohou poskytnout všem národním jednotkám nebo Europolu. Národní jednotky poskytují tyto informace v souladu se svým vnitrostátním právem.
Pokud se dodatečné informace týkají jednoho nebo více souvisejících trestných činů uvedených v čl. 2 odst. 3 druhém pododstavci, vyznačí se údaje uložené v informačním systému vhodným způsobem, aby si národní jednotky a Europol mohly vyměňovat informace o souvisejících trestných činech.
5. Pokud je řízení proti dotyčnému pravomocně zastaveno nebo pokud je taková osoba pravomocně obžaloby zproštěna, je třeba údaje týkající se tohoto rozhodnutí vymazat.
1. Právo vkládat údaje přímo do informačního systému a vyhledávat je je vyhrazeno národním jednotkám, styčným důstojníkům, řediteli a jeho náměstkům a oprávněným zaměstnancům Europolu. Vyhledávání údajů je přípustné, jestliže je to v konkrétním případě zapotřebí pro plnění úkolů Europolu a jestliže se tak děje v souladu s právními a správními předpisy a postupy vyhledávající jednotky, pokud tato úmluva nestanoví jinak.
2. Pouze jednotka, která údaje vložila, je oprávněna je měnit, opravovat nebo mazat. Pokud má některá jednotka důvod domnívat se, že údaje podle čl. 8 odst. 2 jsou nesprávné, nebo si je přeje doplnit, neprodleně to sdělí vkládající jednotce, která je povinna toto sdělení bez odkladu přezkoumat, a pokud je to třeba, údaje neprodleně změnit, doplnit, opravit nebo vymazat. Pokud se údaje uložené podle čl. 8 odst. 3 týkají osoby, může každá jednotka vložit dodatečné údaje podle čl. 8 odst. 3. Pokud je mezi vloženými údaji zřejmý rozpor, dotyčné jednotky se vzájemně dohodnou. Pokud má některá jednotka v úmyslu osobní údaje týkající se nějaké osoby, které tam vložila podle čl. 8 odst. 2, zcela vymazat a jiné jednotky vložily o této osobě údaje podle čl. 8 odst. 3, přechází odpovědnost za ochranu údajů podle čl. 15 odst. 1 a právo na změnu, doplňování, opravování a vymazání týkající se těchto údajů podle čl. 8 odst. 2 na jednotku, která jako další vložila údaje o dané osobě podle čl. 8 odst. 3. Jednotka, která vymazání zamýšlí, to sdělí jednotce, na kterou přechází odpovědnost za ochranu údajů.
3. Odpovědnost za přípustnost vyhledávání, vkládání a změny v informačním systému nese vyhledávající, vkládající nebo měnící jednotka; totožnost této jednotky musí být možné zjistit. Předávání informací mezi národními jednotkami a příslušnými orgány členských států se řídí vnitrostátním právem.
1. Pokud je to nezbytné k dosažení cílů uvedených v čl. 2 odst. 1, může Europol vedle údajů neosobní povahy ukládat, měnit a používat v jiných souborech údaje o trestných činech, pro které je příslušný podle čl. 2 odst. 2, včetně údajů týkajících se souvisejících trestných činů podle čl. 2 odst. 3 druhého pododstavce, které jsou potřebné pro konkrétní analýzy a týkají se
1) osob uvedených v čl. 8 odst. 1;
2) osob, které mohou svědčit ve vyšetřováních týkajících se dotyčných trestných činů nebo v následujícím trestním řízení;
3) osob, které se staly oběťmi některého z dotyčných trestných činů nebo u kterých určité skutečnosti zakládají důvod k domněnce, že by se oběťmi takového trestného činu mohly stát;
4) kontaktních osob a společníků a
5) osob, které mohou poskytnout informace o dotyčném trestném činu.
Shromažďování, ukládání a zpracovávání údajů uvedených v první větě článku 6 Úmluvy Rady Evropy ze dne 28. ledna 1981 o ochraně osob s ohledem na automatizované zpracování osobních údajů není dovoleno, pokud to není bezpodmínečně nutné pro účely příslušných souborů a pokud takové údaje nedoplňují jiné osobní údaje již v tomto souboru obsažené. Je zakázáno volit určitou skupinu osob pouze na základě údajů uvedených v první větě článku 6 Úmluvy Rady Evropy ze dne 28. ledna 1981 pod porušením výše uvedeného pravidla o účelu.
Rada přijme postupem stanoveným v hlavě VI Smlouvy o Evropské unii jednomyslně prováděcí pravidla pro soubory, které vypracuje správní rada a které budou obsahovat další podrobnosti, zejména o druzích osobních údajů uvedených v tomto článku, jakož i ustanovení o bezpečnosti těchto údajů a o vnitřním dohledu nad jejich použitím.
2. Tyto soubory jsou zakládány pro účely analýzy vymezené jako shromažďování, zpracování a používání údajů s cílem pomoci vyšetřování trestných činů. Pro každý projekt analýzy se vytvoří analytická skupina, ve které podle úkolů a pověření stanovených v čl. 3 odst. 1 a 2 a čl. 5 odst. 3 úzce spolupracují tito účastníci:
1) analytici a jiní zaměstnanci Europolu jmenovaní vedením Europolu. Pouze analytici jsou oprávněni vkládat údaje do příslušného souboru a vyhledávat je v něm;
2) styční důstojníci nebo odborníci z členských států, ze kterých informace pocházejí nebo kterých se analýza podle odstavce 6 týká.
3. Na žádost Europolu nebo z vlastního podnětu sdělí národní jednotky Europolu, s výjimkou čl. 4 odst. 5, všechny informace, které jsou pro plnění jeho úkolů podle čl. 3 odst. 1 bodu 2 potřebné. Členské státy sdělí údaje pouze tehdy, pokud mohou být zpracovány i podle jejich vnitrostátního práva pro účely předcházení trestným činům nebo boje proti nim a jejich analýzy.
Podle stupně jejich citlivosti smějí být údaje od národních jednotek předány přímo analytickým skupinám jakýmkoli vhodným způsobem prostřednictvím příslušných styčných důstojníků nebo jinou cestou.
4. Pokud se jeví, že je kromě informací podle odstavce 3 pro plnění úkolů Europolu podle čl. 3 odst. 1 bo-du 2 opodstatněná potřeba dalších poznatků, může Europol žádat, aby mu
1) Evropská společenství a veřejnoprávní subjekty zřízené na základě smluv o založení těchto společenství,
2) jiné veřejnoprávní subjekty zřízené v rámci Evropské unie,
3) subjekty, které existují na základě dohody mezi dvěma nebo více členskými státy Evropské unie,
4) třetí státy,
5) mezinárodní organizace a pod ně spadající veřejnoprávní subjekty,
6) jiné veřejnoprávní subjekty, které existují na základě dohody mezi dvěma nebo více státy, a
7) Mezinárodní organizace kriminální policie,
jakýmkoli vhodným způsobem předaly odpovídající informace. Může také za stejných podmínek a stejnou cestou přijímat informace, které mu poskytnou různé subjekty z vlastního podnětu. Rada stanoví postupem stanoveným v hlavě VI Smlouvy o Evropské unii po konzultaci se správní radou jednomyslně pravidla, která má Europol v tomto ohledu dodržovat.
5. Pokud Europol obdrží podle jiných smluv počítačový přístup k údajům z jiných informačních systé- mů, může vyhledávat osobní údaje touto cestou, pokud to je potřebné pro plnění jeho úkolů podle čl. 3 odst. 1 bodu 2.
6. Při obecných a strategických analýzách jsou všechny členské státy prostřednictvím styčných důstojníků nebo odborníků v plném rozsahu seznámeny s výsledky prací, zejména předáním zpráv vypracovaných Europolem.
Pokud se analýza týká konkrétních případů, jež se nedotýkají všech členských států a slouží bezprostředně operativním účelům, podílejí se na něm zástupci těchto členských států:
1) členských států, ze kterých pocházejí informace, na základě kterých bylo rozhodnuto o založení analytického souboru, nebo kterých se informace bezprostředně týkají, jakož i členských států, které byly analytickou skupinou později vyzvány k účasti, protože se jich to mezitím rovněž začalo týkat;
2) členských států, které z indexového systému zjistily, že potřebují dané informace, a které tuto potřebu uplatní za podmínek stanovených v odstavci 7.
7. Potřebu informací uplatňují zmocnění styční důstojníci. Každý členský stát k tomu jmenuje a zmocní omezený počet styčných důstojníků. Jejich seznam předá správní radě.
Styčný důstojník odůvodní potřebu informací podle odstavce 6 písemností, která musí být schválena nadřízeným orgánem v jeho státě a předána všem účastníkům analýzy. Poté se plnoprávně podílí na probíhající analýze.
Pokud jsou v analytické skupině vzneseny námitky, plnoprávná účast se odloží, dokud se neprovede smírčí řízení, které může zahrnovat tři po sobě následující etapy:
1) účastníci analýzy usilují o to, aby dospěli k dohodě se styčným důstojníkem, který uplatnil potřebu informací; na to mají nejvýše osm dní;
2) pokud nedojde k dohodě, do tří dnů se sejdou vedoucí příslušných národních jednotek a vedení Europolu;
3) pokud nedojde ani poté k dohodě, setkají se do osmi dnů zástupci dotyčných stran ve správní radě Europolu. Pokud se dotyčný členský stát nezřekne uplatnění potřeby informací, rozhodne se o jeho plnoprávné účasti dohodou.
8. Členský stát, který poskytuje údaje Europolu, rozhoduje sám o stupni a změně jejich citlivosti. Šíření nebo operativní hodnocení analytických údajů vyžaduje dohodu mezi účastníky analýzy. Členský stát, který se k probíhající analýze připojí, nesmí zejména bez předchozího souhlasu původně dotčených členských států údaje šířit nebo využívat.
1. Pro údaje uložené v souborech podle čl. 10 odst. 1 zřídí Europol indexový systém.
2. Do indexového systému jsou oprávněni nahlížet ředitel, náměstci ředitele, oprávnění zaměstnanci Europolu a styční důstojníci. Indexový systém musí být uspořádán tak, aby nahlížejícímu styčnému důstojníkovi na základě vyhledaných údajů bylo zřejmé, že soubory podle čl. 6 odst. 1 bodu 2 a čl. 10 odst. 1 obsahují informace, které se týkají jeho vysílajícího členského státu.
Možnost přístupu styčného důstojníka je upravena tak, aby měl možnost zjistit, zda informace je uložena nebo ne, ale aby logické vazby a závěry s ohledem na obsah souborů byly vyloučeny.
3. Podrobnou úpravu indexového systému stanoví správní rada jednomyslným rozhodnutím.
1. Pro každý počítačový soubor údajů obsahující osobní údaje, se kterými pracuje Europol při plnění svých úkolů uvedených v článku 10, musí Europol uvést v příkazu, kterým se soubor zakládá a který schvaluje správní rada:
1) jméno souboru;
2) účel souboru;
3) okruh osob, o kterých jsou údaje uchovány;
4) povahu údajů, které mají být uchovávány, a případně těch údajů, které jsou uvedeny v první větě článku 6 Úmluvy Rady Evropy ze dne 28. ledna 1981, které jsou bezpodmínečně potřebné;
5) druhy osobních údajů, které umožňují přístup k souboru;
6) přesun a vkládání údajů, které mají být uchovány;
7) předpoklady, za kterých se smějí v souboru uložené osobní údaje sdělovat, jakým příjemcům a jakým postupem;
8) lhůty pro přezkum a trvání uložení;
9) protokolování.
Ředitel Europolu neprodleně vyrozumí společný kontrolní orgán uvedený v článku 24 o příkazu založit takový soubor údajů a sdělí mu odpovídající podklady, aby mohl kontrolní orgán správní radě odevzdat případné připomínky, které považuje za nezbytné.
2. Pokud je věc tak naléhavá, že není možné dosáhnout schválení správní radou podle odstavce 1, může ředitel z vlastního podnětu nebo na žádost dotčených členských států nařídit odůvodněným rozhodnutím založení souboru údajů. Zároveň sdělí členům správní rady své rozhodnutí. Poté je třeba bezodkladně zahájit postup podle odstavce 1 a pokud možno co nejdříve jej dokončit.
Europol bezodkladně sdělí národním jednotkám a na jejich žádost jejich styčným důstojníkům všechny informace týkající se jejich členského státu a souvislosti zjištěné mezi trestnými činy, pro které je podle článku 2 příslušný. Rovněž lze sdělit informace a poznatky o jiných závažných trestných činech, o kterých se Europol dozví při plnění svých povinností.
1. Každý členský stát přijme nejpozději ke dni vstupu této úmluvy v platnost v rámci jejího provádení ve svém vnitrostátním právu opatření nezbytná pro to, aby byla při zpracovávání osobních údajů v souborech údajů zajištěna úroveň ochrany údajů, která přinejmenším odpovídá úrovni vyplývající z uplatnění zásad Úmluvy Rady Evropy ze dne 28. ledna 1981, a přitom přihlédne k doporučení Výboru ministrů Rady Evropy č. R (87) 15 ze dne 17. září 1987 o používání osobních údajů v policejní oblasti.
2. Osobní údaje uvedené v této úmluvě nelze sdělovat, dokud pravidla pro ochranu údajů podle odstavce 1 nenabudou účinnosti na území každého z členských států zúčastněných na sdělování.
3. Při shromažďování, zpracovávání a používání osobních údajů musí Europol dodržovat zásady Úmluvy Rady Evropy ze dne 28. ledna 1981 a doporučení Výboru ministrů Rady Evropy č. R (87) 15 ze dne 17. září 1987.
Europol dodržuje tyto zásady i u neautomatizovaných údajů ve formě souborů údajů, tj. u jakéhokoli strukturovaného souboru osobních údajů přístupného podle stanovených kritérií.
1. Nestanoví-li tato úmluva jinak, nese odpovědnost za údaje uchovávané Europolem, zejména pokud jde o přípustnost shromažďování údajů, jejich předávání Europolu a jejich vkládání, a rovněž o jejich přesnost, aktuálnost a ověření lhůt pro jejich uchovávání,
1) členský stát, který údaje vložil nebo je jiným způsobem sdělil;
2) Europol, pokud jde o údaje sdělené Europolu třetími osobami nebo vyplývající z analýz provedených Europolem.
2. Nestanoví-li tato úmluva jinak, odpovídá Europol dále za všechny údaje, které obdrží a zpracuje, ať už jde o údaje v informačním systému uvedeném v článku 8, v souborech údajů založených pro účely analýzy uvedených v článku 10, v indexovém systému uvedeném v článku 11 nebo v souborech údajů uvedených v čl. 14 odst. 3.
3. Europol uchovává údaje takovým způsobem, aby bylo možné zjistit, který členský stát nebo třetí osoba je poskytly, nebo zda jsou tyto údaje výsledkem analýz provedených Europolem.
Europol vypracovává zprávy v průměru nejméně pro každé desáté vyhledání osobních údajů a pro každé vyhledání osobních údajů v informačním systému uvedeném v článku 7, aby ověřil, zda jsou přípustné. Údaje obsažené ve zprávách smí k tomuto účelu použít pouze Europol a kontrolní orgány uvedené v článcích 23 a 24. Údaje se po šesti měsících vymažou, pokud nejsou vyžadovány pro probíhající kontrolu. Podrobnosti upraví správní rada po konzultaci se společným kontrolním orgánem.
1. Osobní údaje vyhledané v informačním systému, indexovém systému nebo v souborech údajů založených pro účely analýzy a údaje sdělené jakýmkoli jiným vhodným způsobem smějí předat nebo použít pouze příslušné orgány členských států k předcházení formám trestné činnosti spadajícím do působnosti Europolu a jiným závažným formám trestné činnosti a boje proti nim.
Údaje uvedené v prvním odstavci se použijí v souladu s právem členského státu, jehož orgány údaje použily.
Europol smí použít údaje podle odstavce 1 jen pro plnění svých úkolů uvedených v článku 3.
2. Pokud předávající členský stát nebo třetí stát nebo třetí subjekt ve smyslu čl. 10 odst. 4 sdělí zvláštní omezení o užívání, jemuž takové údaje v tomto členském státě nebo třetím státě podléhají, musí tato omezení dodržovat i uživatel, s výjimkou zvláštních případů, kdy vnitrostátní právo stanoví odchylky od omezení použití ve prospěch justičních orgánů, zákonodárných orgánů nebo všech jiných nezávislých subjektů, které jsou zřízeny zákonem a pověřeny kontrolou příslušných vnitrostátních orgánů ve smyslu čl. 2 odst. 4. V tom případě smějí být údaje použity jen po předchozí konzultaci s předávajícím členským státem, na jehož zájmy a stanoviska je třeba v nejvyšší možné míře vzít ohled.
3. Používání údajů pro jiné účely nebo jinými orgány než těmi, které jsou uvedeny v článku 2, je možné pouze po předchozím schválení členským státem, který údaje předal, a pokud to vnitrostátní právo tohoto členského státu připouští.
1. Europol může u něj uložené osobní údaje předávat podle čl. 10 odst. 4 za podmínek stanovených v odstavci 4 tohoto článku třetím státům a třetím subjektům, pokud
1) je to v konkrétních případech potřebné pro předcházení trestným činům spadajícím do působnosti Europolu podle článku 2 nebo pro boj proti nim,
2) je v tomto státě nebo subjektu zaručena přiměřená úroveň ochrany údajů,
3) je to přípustné podle obecných pravidel ve smyslu odstavce 2.
2. Rada stanoví postupem stanoveným v hlavě VI Smlouvy o Evropské unii a s přihlédnutím k okolnostem uvedeným v odstavci 3 jednomyslně obecná pravidla pro předávání osobních údajů Europolem třetím státům a třetím subjektům ve smyslu čl. 10 odst. 4. Správní rada připraví rozhodnutí Rady a konzultuje společný kontrolní orgán uvedený v článku 24.
3. Přiměřenost úrovně ochrany údajů, kterou poskytují třetí státy a třetí subjekty ve smyslu čl. 10 odst. 4, se posuzuje s přihlédnutím ke všem okolnostem, které hrají úlohu při předávání osobních údajů, a zejména je třeba přihlédnout k
1) povaze údajů,
2) účelu, ke kterému slouží,
3) trvání zamýšleného zpracování a
4) obecným nebo zvláštním ustanovením vztahujícím se na třetí státy a třetí subjekty ve smyslu čl. 10 odst. 4.
4. Pokud byly uvedené údaje předány Europolu členským státem, smí je Europol předat třetím státům a třetím subjektům pouze se souhlasem tohoto členského státu. Členský stát může udělit k tomuto účelu předběžný obecný nebo jiný souhlas, který může být kdykoli odvolán.
Pokud údaje nebyly předány členským státem, Europol se sám přesvědčí, že jejich předáním
1) nebude ohroženo řádné plnění úkolů spadajících do jeho působnosti,
2) nebude ohrožena veřejná bezpečnost ani veřejný pořádek členského státu, ani mu jinak nemohou vzniknout škody.
5. Odpovědnost za přípustnost předání nese Europol. Europol zaznamená předání a jeho důvody. Předání je přípustné, pouze pokud se příjemce zaváže, že bude používat údaje pouze k tomu účelu, ke kterému byly předány. To se nevztahuje na předání osobních údajů potřebných pro vyšetřování Europolu.
6. Pokud jsou podle odstavce 1 předány informace vyžadující utajení, je to přípustné, pouze pokud mezi Europolem a příjemcem existuje dohoda o utajení.
1. Každá osoba, která chce uplatnit své právo na přístup k údajům, které se jí týkají a které jsou uloženy u Europolu, nebo chce tyto údaje dát přezkoumat, může za tímto účelem v kterémkoli členském státě podle své volby bezplatně podat příslušnému vnitrostátnímu orgánu žádost, a ten ji postoupí neprodleně Europolu a sdělí žadateli, že obdrží odpověď přímo od Europolu.
2. Žádost musí Europol plně vyřídit do tří měsíců ode dne, kdy ji obdrží příslušný vnitrostátní orgán členského státu.
3. Právo osoby na přístup k údajům, které se jí týkají, nebo na přezkoumání těchto údajů se vykonává podle práva členského státu, u kterého je uplatněno, přičemž je třeba vzít v úvahu tato ustanovení:
Pokud právo dotyčného členského státu stanoví sdělování údajů, sdělení se odepře, pokud je to nezbytné pro
1) řádné plnění úkolů Europolu,
2) ochranu bezpečnosti členských států nebo veřejného pořádku nebo pro boj proti trestným činům,
3) ochranu práv a svobod třetích osob,
a proto musí zájem osob na sdělení informací ustoupit.
4. Právo na sdělení údajů se uplatňuje podle odstavce 3 těmito postupy:
1) pokud jde o údaje uložené v informačním systému podle článku 8, může být přijato rozhodnutí o sdělení, pouze pokud členský stát, který údaje zadal, a členské státy, které jsou tímto sdělením bezprostředně dotčeny, měly předem příležitost sdělit své stanovisko, které může spočívat i v odmítnutí sdělení. Údaje, které mohou být sděleny, jakož i způsoby sdělení určí členský stát, který údaje vložil;
2) pokud jde o údaje vložené do informačního systému Europolem, musí členské státy, které jsou tímto sdělením bezprostředně dotčeny, mít předem příležitost sdělit své stanovisko, které může spočívat i v odmítnutí sdělení;
3) pokud jde o údaje, které byly vloženy do pracovních souborů zřízených pro účely analýzy podle člán- ku 10, vyžaduje jejich sdělení souhlas Europolu a členských států účastnících se analýzy podle čl. 10 odst. 2 a členského státu nebo členských států tímto sdělením bezprostředně dotčených.
Pokud má jeden nebo více členských států nebo Europol proti sdělení údajů námitky, sdělí Europol žadateli, že bylo provedeno přezkoumání, aniž by uvedl informace, ze kterých by žadatel mohl zjistit, zda jsou o jeho osobě vedeny nějaké údaje.
5. Právo na přezkoumání se vykonává těmito postupy:
Pokud platné vnitrostátní právo nestanoví sdělování údajů nebo pokud se jedná o jednoduchou žádost o přezkoumání, provede Europol v úzké spolupráci s příslušnými vnitrostátními orgány přezkoumání a sdělí žadateli, že bylo provedeno přezkoumání, aniž by uvedl informace, ze kterých by žadatel mohl zjistit, zda jsou o jeho osobě vedeny nějaké údaje.
6. Ve své odpovědi na žádost o přezkoumání nebo o přístup k údajům sdělí Europol žadateli, že může podat opravný prostředek ke společnému kontrolnímu orgánu, pokud není s rozhodnutím spokojen. Žadatel se dále může obrátit na společný kontrolní orgán, pokud jeho žádost není vyřízena ve lhůtě stanovené v tomto článku.
7. Pokud žadatel podá opravný prostředek ke společnému kontrolnímu orgánu podle článku 24, vyřídí opravný prostředek tento orgán.
Pokud se stížnost týká sdělení údajů vložených do informačního systému členským státem, přijme společný kontrolní orgán své rozhodnutí podle vnitrostátního práva členského státu, ve kterém byla žádost podána. Společný kontrolní orgán nejprve konzultuje vnitrostátní kontrolní orgán nebo příslušný soud členského státu, ze kterého údaje pocházejí. Vnitrostátní kontrolní orgán nebo příslušný soud učiní nezbytná ověření, aby především zjistil, zda rozhodnutí o odmítnutí bylo přijato v souladu s odstavcem 3 a odst. 4 prvním pododstavcem tohoto článku. V tomto případě přijme rozhodnutí, které může spočívat i v odmítnutí sdělení, společný kontrolní orgán v úzké spolupráci s vnitrostátním kontrolním orgánem nebo příslušným soudem.
Pokud se stížnost týká sdělení údajů vložených do informačního systému Europolem nebo údajů v pracovních souborech zřízených pro účely analýzy a pokud Europol nebo členský stát trvá na svém odmítnutí, může společný kontrolní orgán po slyšení Europolu nebo příslušného členského státu zamítnout tyto námitky pouze dvoutřetinovou většinou svých členů. Pokud není dosaženo této většiny, sdělí společný kontrolní orgán žadateli, že bylo provedeno přezkoumání, aniž by uvedl informace, ze kterých by žadatel mohl zjistit, zda jsou o jeho osobě vedeny nějaké údaje.
Pokud se opravný prostředek týká přezkoumání údajů vložených do informačního systému členským státem, přesvědčí se společný kontrolní orgán v úzké spolupráci s vnitrostátním kontrolním orgánem členského státu, který údaje vložil, zda bylo nezbytné přezkoumání provedeno řádně. Společný kontrolní orgán sdělí žadateli, že bylo provedeno přezkoumání, aniž by uvedl informace, ze kterých by žadatel mohl zjistit, zda jsou o jeho osobě vedeny nějaké údaje.
Pokud se opravný prostředek týká přezkoumání údajů vložených do informačního systému Europolem nebo údajů v pracovních souborech zřízených pro účely analýzy, přesvědčí se společný kontrolní orgán, že nezbytné přezkoumání bylo Europolem provedeno řádně. Společný kontrolní orgán sdělí žadateli, že bylo provedeno přezkoumání, aniž by uvedl informace, ze kterých by žadatel mohl zjistit, zda jsou o jeho osobě vedeny nějaké údaje.
8. Výše uvedená ustanovení se použijí obdobně i na neautomatizované údaje uložené u Europolu ve formě souborů údajů, tj. v jakémkoli strukturovaném souboru osobních údajů přístupném podle stanovených kritérií.
1. Pokud se prokáže, že údaje uložené u Europolu, které mu byly předány třetími státy nebo třetími subjekty nebo které jsou výsledkem jeho vlastních analýz, jsou nesprávné nebo že jejich vložení nebo uchovávání odporuje této úmluvě, Europol tyto údaje opraví nebo vymaže.
2. Pokud byly nesprávné údaje nebo údaje, které odporují této úmluvě, předány přímo Europolu členskými státy, jsou dotyčné členské státy povinny ve spolupráci s Europolem tyto údaje opravit nebo vymazat. Pokud byly nesprávné údaje předány jinými vhodnými způsoby nebo pokud je nesprávnost údajů předaných členskými státy způsobena vadným přenosem nebo byla při předání porušena ustanovení této úmluvy nebo Europol vložil, převzal nebo uchoval tyto údaje nesprávným způsobem nebo je vložil, převzal nebo uchoval v rozporu s touto úmluvou, je povinen tyto údaje ve spolupráci s příslušnými členskými státy opravit nebo vymazat.
3. V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 jsou členské státy, které jsou příjemci těchto údajů, neprodleně uvědoměny. Tyto státy dotyčné údaje rovněž opraví nebo vymažou.
4. Každý má právo žádat Europol, aby opravil nebo vymazal nesprávné údaje, které se jej týkají.
Europol sdělí žadateli, že byla provedena oprava nebo vymazání údajů, které se jej týkají. Pokud není žadatel s odpovědí Europolu spokojen nebo pokud neobdrží žádnou odpověď do tří měsíců, může se obrátit na společný kontrolní orgán.
1. Údaje v souborech údajů uchovává Europol jen tak dlouho, jak je to potřebné pro plnění jeho úkolů. Nejpozději tři roky po jejich vložení je třeba nezbytnost jejich uložení přezkoumat. Přezkoumání údajů uložených v informačním systému a jejich vymazání provádí jednotka, která je vložila. Přezkoumání údajů uložených v ostatních souborech údajů u Europolu a jejich vymazání provede Europol. Europol bez dalšího uvědomí s předstihem tří měsíců členské státy o uplynutí lhůt pro přezkoumání uchovávání údajů, které vložily.
2. Při přezkoumání se mohou jednotky uvedené ve třetí a čtvrté větě odstavce 1 rozhodnout pro uchování údajů až do příštího přezkoumání, pokud je to pro plnění úkolů Europolu i nadále nezbytné. Pokud se nerozhodnou pro uchování údajů, údaje se bez dalšího vymažou.
3. Uchovávání osobních údajů osob uvedených v čl. 10 odst. 1 prvním pododstavci bodě 1 nesmí překročit celkem tři roky. Lhůta počíná pokaždé běžet znovu dnem, kdy došlo k události, která vedla k uložení údajů o této osobě. Nezbytnost uchování údajů je třeba každoročně přezkoumat a přezkoumání zaznamenat.
4. Pokud členský stát ve svých vnitrostátních souborech údajů maže údaje předané Europolu, které jsou u Europolu uloženy v jiných souborech údajů, sdělí tuto skutečnost Europolu. Europol v tomto případě údaje vymaže, ledaže by na nich měl nadále zájem s ohledem na své poznatky, jež přesahují poznatky, které má předávající členský stát. Europol sdělí dotyčnému členskému státu, že tyto údaje uchovává.
5. Údaje se nevymažou, pokud by to poškodilo zájmy dotčené osoby, které vyžadují ochranu. V tom případě se smějí údaje nadále používat pouze se souhlasem dotyčného.
1. Pokud se prokáže, že spis vedený Europolem ve svém celku nebo údaje v tomto spise nejsou pro plnění úkolů Europolu nadále potřebné nebo pokud tyto informace odporují ve svém celku této úmluvě, je třeba spisy nebo dané údaje zničit. Dokud tento spis nebo tyto údaje nejsou skutečně zničeny, je třeba na ně učinit záznam, že jakékoli jejich použití je zakázáno.
Ke zničení spisu nemusí dojít, pokud je důvod k domněnce, že by jinak mohly být dotčeny oprávněné zájmy dotčené osoby. V tom případě je rovněž třeba učinit na spise záznam, že jakékoli jeho použití je zakázáno.
2. Pokud se prokáže, že údaje obsažené ve spisech Europolu jsou nesprávné, je Europol povinen je opravit.
3. Každá osoba, které se nějaký spis Europolu týká, může vůči Europolu uplatnit právo na opravu, zničení spisu nebo učinění záznamu. Ustanovení čl. 20 odst. 4 a čl. 24 odst. 2 a 7 se použijí o
bdobně.
1. Každý členský stát určí vnitrostátní kontrolní orgán, jehož úkolem bude nezávisle dohlížet v souladu s vnitrostátním právem na přípustnost vkládání a vyhledávání osobních údajů, jakož i předávání těchto údajů Europolu tímto členským státem, a zkoumat, zda tím nejsou porušována práva jednotlivců. K tomu účelu má kontrolní orgán přístup k údajům předaným členským státem, které jsou obsaženy v informačním systému a v indexovém systému, a to u národní jednotky nebo v kancelářích styčných důstojníků v souladu s platnými vnitrostátními postupy.
K provádění svých kontrol mají vnitrostátní kontrolní orgány přístup do služebních místností a ke spisům styčných důstojníků vyslaných k Europolu.
Dále kontrolují vnitrostátní kontrolní orgány v souladu s platnými vnitrostátními postupy činnost národních jednotek podle čl. 4 odst. 4 a činnost styčných důstojníků podle čl. 5 odst. 3 bodů 1, 2 a 3 a čl. 4 odst. 4 a 5, pokud se tato činnost týká ochrany osobních údajů.
2. Každá osoba má právo žádat vnitrostátní kontrolní orgán, aby ověřil přípustnost vkládání a jakéhokoli předávání údajů Europolu, které se jí týkají, jakož i vyhledávání těchto údajů tímto členským státem.
Toto právo se vykonává podle vnitrostátního práva členského státu, jehož vnitrostátnímu kontrolnímu orgánu byla žádost podána.
1. Zřizuje se společný kontrolní orgán, jehož úkolem je v souladu s touto úmluvou dohlížet na to, zda při činnosti Europolu nejsou ukládáním, zpracováváním a používáním uložených údajů porušována práva jednotlivců. Kromě toho společný kontrolní orgán sleduje přípustnost předávání údajů pocházejících od Europolu. Společný kontrolní orgán se skládá nejvýše ze dvou členů nebo zástupců každého vnitrostátního kontrolního orgánu (popřípadě jim pomáhají náhradníci), kteří poskytují veškeré záruky nezávislosti a mají požadovanou kvalifikaci a které jmenuje každý členský stát na dobu pěti let. Každá delegace má při hlasování jeden hlas.
Společný kontrolní orgán zvolí ze svých členů předsedu.
Při plnění svých povinností nepřijímají členové společného kontrolního orgánu pokyny od žádného jiného subjektu.
2. Europol je nápomocen společnému kontrolnímu orgánu při plnění jeho úkolů. Musí zejména
1) poskytovat společnému kontrolnímu orgánu informace, které vyžaduje, a umožnit mu přístup ke všem dokumentům a spisům a přístup k uloženým údajům,
2) dovolit kdykoli volný přístup do všech úředních místností,
3) vykonávat rozhodnutí společného kontrolního orgánu o opravných prostředcích v souladu s čl. 19 odst. 7 a čl. 20 odst. 4.
3. Společný kontrolní orgán je také příslušný pro řešení otázek týkajících se uplatňování a výkladu souvisejících s činností Europolu při zpracovávání a používání osobních údajů, pro zkoumání otázek vznikajících při kontrolách prováděných nezávisle vnitrostátními kontrolními orgány členských států a při uplatňování práva na informace, jakož i pro vypracování harmonizovaných návrhů společných řešení stávajících problémů.
4. Každý má právo žádat společný kontrolní orgán, aby zajistil, že způsob, kterým jsou jeho osobní údaje Europolem shromažďovány, uchovávány, zpracovávány a používány, je přípustný a správný.
5. Pokud společný kontrolní orgán zjistí jakákoli porušení této úmluvy při vkládání, zpracovávání nebo používání osobních údajů, sdělí připomínky, které považuje za nezbytné, řediteli Europolu a vyzve jej, aby na ně odpověděl ve lhůtě, kterou určí. Ředitel průběžně informuje během celého řízení správní radu. V případě obtíží se na ni společný kontrolní orgán obrátí.
6. Společný kontrolní orgán vypracovává v pravidelných odstupech zprávy o činnosti. Postupem stanoveným v hlavě VI Smlouvy o Evropské unii jsou tyto zprávy předány Radě; nejprve však je správní radě umožněno vydat stanovisko, které se připojí ke zprávě.
Společný kontrolní orgán rozhodne, zda zprávu o činnosti zveřejní nebo ne, a případně určí, jakým způsobem se zpráva zveřejní.
7. Společný kontrolní orgán přijme jednomyslným rozhodnutím svůj jednací řád. Předloží jej Radě k jednomyslnému schválení. Společný kontrolní orgán zřídí ze svých členů výbor, ve kterém je každý členský stát zastoupen jedním členem, jenž má při hlasování jeden hlas. Tento výbor má za úkol přezkoumávat vhodným způsobem opravné prostředky podle čl. 19 odst. 7 a čl. 20 odst. 4. Na žádost stran, které si na přání mohou přibrat poradce, je výbor vyslechne. Rozhodnutí přijatá v této souvislosti jsou pravomocná vůči všem dotyčným stranám.
8. Může dále zřídit jednu nebo více komisí.
9. Je s ním konzultována ta část rozpočtu, která se ho týká. Jeho stanovisko se připojí k danému návrhu rozpočtu.
10. Je mu nápomocen sekretariát, jehož úkoly stanoví jednací řád.
1. Europol přijme nezbytná technická a organizační opatření, aby zajistil plnění této úmluvy. Opatření jsou nezbytná pouze tam, kde náklady na ně jsou úměrné účelu, kterého má být ochranou dosaženo.
2. Pokud jde o automatické zpracování údajů Europolem, přijme každý členský stát a Europol opatření za účelem
1) zabránit neoprávněným osobám v přístupu k zařízení používanému ke zpracovávání osobních údajů (kontrola přístupu k zařízení);
2) zabránit neoprávněnému čtení, kopírování, měnění nebo mazání nosičů údajů (kontrola nosičů údajů);
3) zabránit neoprávněnému vkládání údajů a neoprávněnému prohlížení, měnění nebo mazání uložených osobních údajů (řízení paměti);
4) zabránit neoprávněným osobám využívajícím zařízení pro přenos údajů v použití automatizovaných systémů zpracování údajů (dohled nad uživateli);
5) zajistit, aby osoby oprávněné používat automatizovaný systém zpracování údajů měly přístup pouze k údajům, na které se vztahuje jejich přístupové oprávnění (kontrola přístupu k údajům);
6) zajistit, aby bylo možné následně ověřit a zjistit, kterým subjektům se mají osobní údaje předat prostřednictvím zařízení pro přenos údajů (kontrola přenosu);
7) zajistit, aby bylo možné následně ověřit a zjistit, které osobní údaje byly vloženy do automatizovaných systémů zpracování údajů a kdo a kdy je vložil (kontrola vstupu);
8) zabránit neoprávněnému čtení, kopírování, měnění nebo mazání osobních údajů během přenosu osobních údajů a během přepravy nosičů údajů (kontrola přepravy);
9) zajistit, aby používané systémy mohly být v případě přerušení okamžitě obnoveny (obnova);
10) zajistit, aby funkce systému pracovaly bezchybně, aby zjištění chyb ve funkcích bylo okamžitě oznámeno (spolehlivost) a aby uložené údaje nemohly být porušeny špatným fungováním systému (nedotčenost).
1. Europol má právní subjektivitu.
2. Europol v každém členském státě požívá nejrozsáhlejší způsobilost k právům a povinnostem a způsobilost k právním úkonům, která je právnickým osobám přiznána podle práva tohoto státu. Europol může zejména nabývat a zcizovat movitý nebo nemovitý majetek a vystupovat před soudem.
3. Europol je oprávněn uzavřít s Nizozemským královstvím dohodu o sídle a s ostatními státy a jinými subjekty uzavírat ve smyslu čl. 10 odst. 4 nezbytné dohody o utajení podle čl. 18 odst. 6, jakož i jiné dohody v rámci pravidel jednomyslně stanovených Radou na základě této úmluvy a hlavy VI Smlouvy o Evropské unii.
Orgány Europolu jsou
1) správní rada,
2) ředitel,
3) finanční kontrolor,
4) finanční výbor
.
1. Europol má správní radu. Správní rada
1) se podílí na rozšiřování úkolů Europolu (čl. 2 odst. 2);
2) vymezuje jednomyslně práva a povinnosti styčných důstojníků vůči Europolu (článek 5);
3) jednomyslně rozhoduje o počtu styčných důstojníků, které mohou členské státy k Europolu vyslat (článek 5);
4) připravuje prováděcí pravidla týkající se souborů údajů (článek 10);
5) podílí se na přijetí pravidel upravujících vztahy Europolu k třetím státům a třetím subjektům ve smyslu čl. 10 odst. 4 (čl. 10, 18 a 42);
6) jednomyslně rozhoduje o podrobné úpravě indexového systému (článek 11);
7) schvaluje dvoutřetinovou většinou příkazy k založení souborů údajů (článek 12);
8) může vydávat stanoviska k připomínkám a zprávám společného kontrolního orgánu (článek 24);
9) projednává otázky, na které ji upozorní společný kontrolní orgán (čl. 24 odst. 5);
10) rozhoduje o podrobnostech postupu řízení o prověřování přípustnosti vyhledávání v informačním sy-stému (článek 16);
11) podílí se na jmenování a odvolávání z funkce ředitele a náměstků ředitele (článek 29);
12) dohlíží na správné plnění povinností ředitele (články 7 a 29);
13) podílí se na přijímání služebního řádu (článek 30);
14) podílí se na přípravě dohod o utajení a přijetí pravidel o utajení (články 18 a 31);
15) podílí se na sestavování rozpočtu včetně plánu pracovních míst, provádění auditu a udělování absolutoria řediteli (články 35 a 36);
16) jednomyslně přijímá pětiletý plán financování (článek 35);
17) jednomyslně jmenuje finančního kontrolora a dohlíží na plnění jeho povinností (článek 35);
18) podílí se na přijetí finančního nařízení (článek 35);
19) jednomyslně schvaluje uzavření dohody o sídle (článek 37);
20) jednomyslně přijímá pravidla pro bezpečnostní prověřování zaměstnanců Europolu;
21) rozhoduje dvoutřetinovou většinou spory mezi členskými státy a Europolem nebo mezi členskými státy týkající se náhrady škod vyplývající z odpovědnosti za nepřípustné nebo nesprávné zpracování údajů (článek 38);
22) podílí se na případných změnách této úmluvy (článek 43);
23) je příslušná pro veškeré jiné úkoly, kterými ji pověří Rada, zejména v rámci prováděcích pravidel k této úmluvě.
2. Správní rada se skládá z jednoho zástupce z každého členského státu. Každý člen správní rady má jeden hlas.
3. Každý člen správní rady může být zastoupen náhradníkem; v nepřítomnosti řádného člena může náhradník vykonávat jeho hlasovací právo.
4. Komise Evropských společenství je přizvána, aby se účastnila bez hlasovacího práva schůzí správní rady. Správní rada však může rozhodnout, že bude jednat bez zástupce Komise.
5. Členové nebo náhradníci jsou oprávněni, aby je na schůzích správní rady doprovázeli a radili jim odborníci z jejich členského státu.
6. Správní radě předsedá zástupce členského státu, který předsedá Radě.
7. Správní rada přijme jednomyslným rozhodnutím svůj jednací řád.
8. Nepřítomnost nebrání správní radě, aby přijala rozhodnutí, které má být přijato jednomyslně.
9. Správní rada se schází nejméně dvakrát ročně.
10. Správní rada přijímá jednomyslně každý rok
1) obecnou zprávu o činnosti Europolu v předchozím roce,
2) zprávu o budoucí činnosti Europolu s přihlédnutím k operativním požadavkům členských států a rozpočtovým a personálním důsledkům pro Europol.
Zpráva se předkládá Radě postupem stanoveným v hlavě VI Smlouvy o Evropské
unii.
1. V čele Europolu stojí ředitel jmenovaný na dobu čtyř let s možností jednoho opětovného jmenování, jednomyslně Radou postupem stanoveným v hlavě VI Smlouvy o Evropské unii po obdržení stanoviska správní rady.
2. Řediteli jsou nápomocni náměstci ředitele, jejichž počet určí Rada, jmenovaní na období čtyř let, s možností jednoho opětovného jmenování, postupem podle odstavce 1. Jejich úkoly podrobněji stanoví ředitel.
3. Ředitel odpovídá za
1) plnění úkolů svěřených Europolu,
2) běžnou správu,
3) personální otázky,
4) správnou přípravu a provádění rozhodnutí správní rady,
5) přípravu návrhu rozpočtu, návrhu plánu pracovních míst a návrhu pětiletého plánu financování a za plnění rozpočtu Europolu,
6) všechny ostatní úkoly, které jsou mu svěřeny touto úmluvou nebo správní radou.
4. Ředitel odpovídá za plnění svých povinností správní radě. Účastní se jejích schůzí.
5. Ředitel je zákonným zástupcem Europolu.
6. Ředitel a náměstci ředitele mohou být odvoláni z funkce rozhodnutím Rady dvoutřetinovou většinou členských států přijatým postupem stanoveným v hlavě VI Smlouvy o Evropské unii po obdržení stanoviska správní rady.
7. Odchylně od odstavců 1 a 2 trvá první funkční období po vstupu této úmluvy v platnost pět let pro ředitele, čtyři roky pro prvního náměstka a tři roky pro druhého náměstka ředitele.
1. Ředitel, náměstci ředitele a zaměstnanci Europolu se při své činnosti řídí cíli a úkoly Europolu a nepřijímají ani nevyžadují příkazy od žádné vlády, orgánu, organizace ani osoby mimo Europol, pokud tato úmluva nestanoví jinak a aniž je dotčena hlava VI Smlouvy o Evropské unii.
2. Ředitel je nadřízeným náměstků ředitele a zaměstnanců Europolu. Přijímá a propouští zaměstnance. Při výběru zaměstnanců přihlíží kromě osobní způsobilosti a odborné kvalifikace k potřebě zajistit přiměřené zastoupení státních příslušníků všech členských států a úředních jazyků Evropské unie.
3. Podrobnosti stanoví služební řád, který přijme Rada jednomyslně postupem stanoveným v hlavě VI Smlouvy o Evropské unii po obdržení stanoviska správní rady.
1. Europol a členské státy přijmou vhodná opatření na ochranu informací podléhajících utajení, které jsou získány nebo vyměňovány Europolu na základě této úmluvy. K tomuto účelu přijme Rada jednomyslně vhodná pravidla o utajení vypracovaná správní radou a předložená Radě postupem stanoveným v hlavě VI Smlouvy o Evropské unii.
2. Pokud Europol pověří osoby činností citlivou z bezpečnostního hlediska, zaváží se členské státy na žádost ředitele Europolu provést bezpečnostní prověrku svých státních příslušníků podle svých vnitrostátních předpisů, a za tímto účelem si poskytují vzájemnou pomoc. Orgán příslušný podle vnitrostátních předpisů informuje Europol pouze o výsledcích bezpečnostní prověrky, které jsou pro Europol závazné.
3. Každý členský stát a Europol mohou pověřit zpracováním údajů u Europolu pouze ty osoby, které prošly zvláštním školením a bezpečnostní prověrkou.
1. Orgány Europolu, jejich členové, náměstci ředitele, zaměstnanci Europolu a styční důstojníci se musí zdržet jakékoli činnosti a vyjádření, které by mohly poškodit vážnost Europolu nebo jeho činnost.
2. Orgány Europolu, jejich členové, náměstci ředitele, zaměstnanci Europolu a styční důstojníci, jakož i každá osoba se zvláštní povinností mlčenlivosti a utajení jsou povinni nevyzradit žádné skutečnosti a informace, které se dozvědí při plnění svých povinností nebo při výkonu své činnosti, žádné neoprávněné osobě ani veřejnosti. To se nevztahuje na skutečnosti a informace, které nevyžadují utajení. Povinnost mlčenlivosti a utajení platí i po odchodu z funkce nebo ze zaměstnání nebo po skončení činnosti. Zvláštní povinnost uvedenou v první větě musí Europol oznámit a uvést právní důsledky jejího porušení; toto oznámení se písemně zaznamená.
3. Orgány Europolu, jejich členové, náměstci ředitele, zaměstnanci Europolu a styční důstojníci, jakož i osoby podléhající povinnosti uvedené v odstavci 2 nesmějí podávat svědectví u soudu ani jinde ani činit jakákoli prohlášení o skutečnostech a informacích, které se dozvěděli při plnění svých povinností nebo při výkonu své činnosti, bez souhlasu ředitele, a v případě ředitele bez souhlasu správní rady.
Ředitel nebo případně správní rada se obrátí na soud nebo jiný příslušný subjekt za účelem přijetí nezbytných opatření podle vnitrostátního práva platného pro subjekt, na který se obrátili; účelem těchto opatření je buď přizpůsobit podávání svědectví tak, aby bylo zajištěno utajení informací, nebo za podmínky, že to odpovídající vnitrostátní právo dovoluje, odmítnout sdělení těchto informací, pokud je to nezbytné pro ochranu zásadních zájmů Europolu nebo členských států.
Pokud právo členského státu dovoluje odmítnutí svědectví, musí osoby požádané o podání svědectví obdržet povolení tak učinit. Povolení uděluje ředitel, a pokud jde o svědectví, které má podat ředitel, správní rada. Pokud má svědectví, které se týká informací získaných od Europolu, podat styčný důstojník, musí být toto povolení uděleno se souhlasem členského státu, o jehož styčného důstojníka se jedná.
Navíc, pokud se jeví, že se svědectví může rozšířit na informace a poznatky, které členský stát sdělil Europolu, anebo které se zjevně členského státu týkají, musí být před tím, než je povolení uděleno, vyžádáno stanovisko tohoto členského státu.
Povolení k podání svědectví může být odmítnuto, pouze pokud je to nezbytné pro ochranu zásadních zájmů Europolu nebo dotčeného členského státu nebo členských států.
Tato povinnost platí i po odchodu z funkce nebo ze zaměstnání nebo po skončení činnosti.
4. Každý členský stát považuje porušení povinnosti mlčenlivosti a utajení stanovené v odstavcích 2 a 3 za porušení povinností uložených jeho předpisy na ochranu služebního tajemství nebo předpisy o ochraně utajovaných skutečností.
Každý členský stát popřípadě přijme nejpozději ke dni vstupu této úmluvy v platnost předpisy nezbytné pro potrestání porušení povinnosti mlčenlivosti a utajení stanovené v odstavcích 2 a 3. Zajistí, aby se tyto předpisy vztahovaly také na jeho vlastní zaměstnance, kteří jsou při své práci ve styku s Europolem.
1. Zprávy a všechny ostatní podklady a dokumenty předkládané správní radě se předkládají ve všech úředních jazycích Evropské unie; pracovními jazyky správní rady jsou úřední jazyky Evropské unie.
2. Překlady potřebné pro práci Europolu obstarává překladatelské středisko orgánů Evropské unie.
1. Předsednictví Rady zašle každoročně Evropskému parlamentu zvláštní zprávu o práci Europolu. Při jakékoli změně této úmluvy je konzultován Evropský parlament.
2. Předsednictví Rady nebo jeho zástupce určený předsednictvím musí ve vztahu k Evropskému parlamentu vzít v úvahu povinnost mlčenlivosti a utajení.
3. Povinnostmi uvedenými v tomto článku nejsou dotčena práva vnitrostátních parlamentů, článek K.6 Smlouvy o Evropské unii a obecné zásady, kterými se řídí vztahy k Evropskému parlamentu podle hlavy VI Smlouvy o Evropské unii.
1. Odhady všech příjmů a výdajů Europolu včetně všech nákladů společného kontrolního orgánu a jeho sekretariátu podle článku 24 se sestaví pro každý finanční rok a tyto položky se zaznamenají do rozpočtu; k rozpočtu se přikládá plán pracovních míst. Rozpočtový rok začíná 1. ledna a končí 31. prosince.
Rozpočet musí být vyrovnaný co do příjmů a výdajů.
Společně s rozpočtem se navrhuje pětiletý plán financování.
2. Rozpočet je financován z příspěvků členských států a z jiných příležitostných příjmů. Finanční příspěvek každého členského státu se stanoví podle poměru jeho hrubého národního produktu k úhrnné částce hrubého národního produktu členských států v roce předcházejícím roku, pro který se rozpočet sestavuje. Pro účely tohoto odstavce se ,,hrubým národním produktem" rozumí hrubý národní produkt ve smyslu směrnice Rady 89/ /130/EHS, Euratom ze dne 13. února 1989 o harmonizaci výpočtu hrubého národního produktu v tržních cenách.
3. Nejpozději do 31. března každého roku vypracuje ředitel návrh rozpočtu a návrh plánu pracovních míst pro následující rozpočtový rok a předloží je po posouzení finančním výborem správní radě spolu s návrhem pětiletého plánu financování.
4. Správní rada přijme rozhodnutí o pětiletém plánu financování. Rozhoduje při tom jednomyslně.
5. Po obdržení stanoviska správní rady přijme Rada postupem stanoveným v hlavě VI Smlouvy o Evropské unii rozpočet Europolu nejpozději do 30. června roku předcházejícího rozpočtovému roku. Rozhoduje při tom jednomyslně. Z přijetí rozpočtu Radou vyplývá pro každý členský stát povinnost dát ve stanovenou dobu k dispozici finanční příspěvek, který na něj připadá.
6. Ředitel plní rozpočet v souladu s finančním nařízením podle odstavce 9.
7. Kontrolu závazků a plateb výdajů a stanovování a vybírání příjmů provádí finanční kontrolor, kterého jmenuje správní rada jednomyslným rozhodnutím a který je jí odpovědný. V případě určitých příjmových nebo výdajových položek může finanční nařízení stanovit následnou kontrolu finančním kontrolorem.
8. Finanční výbor se skládá z jednoho zástupce z každého členského státu, který je odborníkem na otázky rozpočtu. Jeho úkolem je připravovat jednání o rozpočtových a finančních otázkách.
9. Rada přijme jednomyslně postupem stanoveným v hlavě VI Smlouvy o Evropské unii finanční nařízení, které blíže upraví zejména navrhování, změny a plnění rozpočtu a kontroly jeho plnění, jakož i způsob placení finančních příspěvků členskými státy.
1. Účty týkající se všech příjmů a výdajů zaznamenaných do rozpočtu spolu s účetní rozvahou aktiv a pasiv Europolu podléhají každoročnímu auditu podle finančního nařízení. K tomuto účelu musí ředitel nejpozději do 31. května následujícího roku předložit zprávu o roční účetní závěrce.
2. Audit provádí společný revizní výbor složený ze tří členů jmenovaných Účetním dvorem Evropských společenství na návrh jeho předsedy. Funkční období členů je tříleté, přičemž se střídají takovým způsobem, aby byl každý rok nahrazen člen, který byl členem revizního výboru po tři roky. Odchylně od druhé věty je funkční období člena, který je při losování
-- první, dvouleté,
-- druhý, tříleté,
-- třetí, čtyřleté,
pokud jde o počáteční složení společného revizního výboru, poté co Europol zahájí činnost.
Náklady na audit jsou hrazeny z rozpočtu uvedeného v článku 35.
3. Společný revizní výbor předloží Radě postupem stanoveným v hlavě VI Smlouvy o Evropské unii revizní zprávu o roční účetní závěrce; ještě před tím musí být řediteli a finančnímu kontrolorovi dána příležitost k vydání stanoviska k revizní zprávě a zprávu musí projednat správní rada.
4. Ředitel Europolu poskytne členům společného revizního výboru všechny informace a veškerou pomoc, kterou požadují, aby mohli splnit svůj úkol.
5. Po prostudování zprávy o roční účetní závěrce udělí Rada řediteli absolutorium za plnění rozpočtu v daném rozpočtovém roce.
6. Podrobnější úpravu provádění auditu stanoví finanční nařízení.
Nezbytná opatření týkající se sídla, které má být poskytnuto Europolu ve státě sídla, a materiálních možností, které má tento stát poskytnout, jakož i zvláštních předpisů použitelných ve státě sídla Europolu vůči členům orgánů Europolu, náměstkům ředitele, zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům stanoví dohoda o sídle mezi Europolem a Nizozemským královstvím uzavřená po obdržení jednomyslného schválení správní radou.
1. Každý členský stát odpovídá v souladu se svým vnitrostátním právem za každou škodu způsobenou jednotlivci v důsledku právních nebo skutkových omylů v údajích uložených nebo zpracovaných v Europolu. Poškozený může podat žalobu o náhradu škody pouze proti členskému státu, ve kterém došlo k události, ze které vznikla škoda, u soudu příslušného podle vnitrostátního práva dotyčného členského státu. Členský stát se nemůže dovolávat skutečnosti, že mu jiný členský stát nebo Europol předal nesprávné údaje, aby se zbavil odpovědnosti, kterou má podle svého vnitrostátního práva vůči poškozenému.
2. Pokud dojde k těmto právním nebo skutkovým omylům v důsledku chybně sdělených údajů nebo v důsledku porušení povinností stanovených touto úmluvou jedním nebo více členskými státy nebo v důsledku nepovoleného nebo nesprávného uchovávání nebo zpracování Europolem, je Europol nebo příslušný členský stát povinen uhradit na žádost vyplacenou náhradu škody, ledaže byly údaje použity členským státem, na jehož území došlo k události, ze které vznikla škoda, v rozporu s touto úmluvou.
3. Spory mezi členským státem a Europolem nebo jiným členským státem o podstatu nebo výši náhrady se předávají k řešení správní radě, která rozhodne dvoutřetinovou většinou.
1. Smluvní odpovědnost Europolu se řídí právem, kterým se řídí daná smlouva.
2. V případě mimosmluvní odpovědnosti je Europol bez ohledu na případnou odpovědnost podle článku 38 povinen nahradit každou škodu způsobenou jeho orgány nebo náměstky ředitele nebo zaměstnanci při plnění jejich povinností v míře, v jaké jim to lze přičíst. Toto ustanovení nevylučuje jiné nároky na náhradu škody podle vnitrostátního práva členských států.
3. Poškozený může žádat, aby se Europol zdržel nebo zanechal určité činnosti.
4. Vnitrostátní soudy členských států příslušné k projednávání sporů týkajících se odpovědnosti Europolu podle tohoto článku jsou určeny odkazem na odpovídající ustanovení Bruselské úmluvy ze dne 27. září 1968 o příslušnosti a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, pozměněné úmluvami o přístupu.
1. Každý spor mezi členskými státy týkající se výkladu nebo uplatňování této úmluvy projedná nejprve Rada postupem stanoveným v hlavě VI Smlouvy o Evropské unii s cílem nalézt řešení.
2. Není-li řešení nalezeno do šesti měsíců, dohodnou se členské státy, které jsou stranami sporu, na způsobu urovnání sporu.
3. Ustanovení o opravných prostředcích obsažená v předpisech týkajících se podmínek zaměstnávání pro dočasné nebo pomocné zaměstnance Evropských společenství se vztahují obdobně na zaměstnance Europolu.
1. Europol, členové jeho orgánů a náměstci ředitele a zaměstnanci Europolu požívají výsady a imunity nezbytné pro plnění svých úkolů podle protokolu, který obsahuje úpravu, která se má používat ve všech členských státech.
2. Nizozemské království a ostatní členské státy se dohodnou na stejných podmínkách, za kterých budou styční důstojníci přidělení ostatními členskými státy a jejich rodinní příslušníci požívat těchto výsad a imunit nezbytných pro řádné plnění úkolů styčných důstojníků v rámci Europolu.
3. Protokol uvedený v odstavci 1 přijme Rada jednomyslně postupem stanoveným v hlavě VI Smlouvy o Evropské unii a členské státy jej přijmou v souladu se svými ústavními
pravidly.
1. Pokud je to účelné pro plnění úkolů uvedených v článku 3, navazuje a udržuje Europol vztahy spolupráce se třetími subjekty ve smyslu čl. 10 odst. 4 bodů 1 až 3. Správní rada jednomyslně přijme pravidla upravující takové vztahy. Tím nejsou dotčeny čl. 10 odst. 4 a 5 a čl. 18 odst. 2; výměna osobních údajů probíhá pouze za dodržení hlav II až IV této úmluvy.
2. Pokud je to třeba pro plnění úkolů uvedených v článku 3, může Europol také navazovat a udržovat styky se třetími státy a třetími subjekty ve smyslu čl. 10 odst. 4 bodů 4, 5, 6 a 7. Po obdržení stanoviska správní rady přijme Rada jednomyslně postupem stanoveným v hlavě VI Smlouvy o Evropské unii pravidla upravující vztahy uvedené v první větě. Odstavec 1 třetí věta se použije obdobně.
1. Postupem stanoveným v hlavě VI Smlouvy o Evropské unii rozhodne Rada na návrh členského státu a po konzultaci se správní radou jednomyslně v rámci čl. K.1 bodu 9 Smlouvy o Evropské unii o jakýchkoli změnách této úmluvy, které doporučí členským státům k přijetí podle jejich ústavních pravidel.
2. Změny vstupují v platnost v souladu s čl. 45 odst. 2 této úmluvy.
3. Rada však může postupem stanoveným v hlavě VI Smlouvy o Evropské unii na podnět členského státu a poté, co věc projedná správní rada, jednomyslně rozhodnout o rozšíření, změně nebo doplnění definic forem trestné činnosti uvedených v příloze. Kromě toho může rozhodnout zavést nové definice forem trestné činnosti uvedených v příloze.
4. Generální tajemník Rady Evropské unie oznámí všem členským státům den, kdy změny vstoupí v platnost.
Výhrady k této úmluvě nejsou přípustné.
1. Tato úmluva podléhá přijetí členskými státy v souladu s jejich ústavními pravidly.
2. Členské státy oznámí depozitáři dokončení svých ústavních postupů vyžadovaných pro přijetí této úmluvy.
3. Tato úmluva vstupuje v platnost prvním dnem měsíce následujícího po uplynutí tří měsíců po oznámení podle odstavce 2 členským státem, který byl členem Evropské unie v době přijetí aktu o vypracování této úmluvy Radou a splní tuto formální náležitost jako poslední.
4. Aniž je dotčen odstavec 2, nesmí Europol zahájit svou činnost podle této úmluvy, dokud nevstoupí v platnost poslední z aktů uvedených v čl. 5 odst. 7, čl. 10 odst. 1, čl. 24 odst. 7, čl. 30 odst. 3, čl. 31 odst. 1, čl. 35 odst. 9, článku 37 a čl. 41 odst. 1 a 2.
5. Zahájením činnosti Europolu ukončí činnost protidrogová jednotka Europolu podle společné akce ze dne 10. března 1995 protidrogové jednotce Europolu. Zároveň se všechno vybavení financované ze společného rozpočtu protidrogové jednotky Europolu, vyvinuté nebo vyrobené protidrogovou jednotkou Europolu nebo této jednotce poskytnuté bezplatně státem, ve kterém má sídlo, k trvalému užívání, spolu s veškerými archivy a nezávisle vedenými soubory údajů stává majetkem Europolu.
6. Po přijetí aktu o vypracování této úmluvy Radou učiní členské státy buď jednotlivě, nebo společně podle svého vnitrostátního práva veškerá přípravná opatření, která jsou nezbytná pro zahájení činnosti Europolu.
1. Tato úmluva je otevřena k přístupu každému státu, který se stane členem Evropské unie.
2. Znění této úmluvy vyhotovené Radou Evropské unie v jazyce přistupujícího členského státu je platné.
3. Listiny o přístupu budou uloženy u depozitáře.
4. Tato úmluva vstupuje v platnost vůči každému přistupujícímu členskému státu prvním dnem měsíce následujícího po uplynutí tří měsíců ode dne uložení listiny o přístupu nebo dnem vstupu této úmluvy v platnost, pokud nevstoupí v platnost v uvedeném období.
1. Depozitářem této úmluvy je generální tajemník Rady Evropské unie.
2. Depozitář zveřejňuje v Úředním věstníku Evropských společenství oznámení, listiny nebo sdělení týkající se této úmluvy.
Na důkaz čehož připojili zplnomocnění zástupci k této úmluvě své podpisy.
V Bruselu dne dvacátého šestého července tisíc devět set devadesát pět, v jediném vyhotovení v jazyce anglickém, dánském, finském, francouzském, irském, italském, německém, nizozemském, portugalském, řeckém, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost; prvopis bude uložen v archivu generálního sekretariátu Rady Evropské unie.
Pour le gouvernement du royaume de Belgique
Voor de Regering van het Koninkrijk BelgiÍ
Für die Regierung des KÎnigreichs Belgien
[podpis]
For regeringen fon Kongeriget Danmark
[podpis]
Für die Regierung der Bundesrepublik Deutschland
[podpis]
Gia tZn wube'xnZoZ tZB EllZniwZ'B DZmowxati'aB
[podpis]
Por el Gobierno del Reino de Espa~na
[podpis]
Pour le gouvernement de la République franµaise
[podpis]
Thar ceann Rialtas na hÜireann
For the Government of Ireland
[podpis]
Per il governo della Repubblica italiana
[podpis]
Pour le gouvernement du grand-duché de Luxembourg
[podpis]
Voor de Regering van het Koninkrijk der Nederlanden
[podpis]
Für die Regierung der Republik Ústerreich
[podpis]
Pelo Governo da República Portuguesa
[podpis]
Suomen hallituksen puolesta
[podpis]
Pał svenska regeringens vĚgnar
[podpis]
For the Government of the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland
[podpis]
Seznam dalších závažných forem mezinárodní trestné činnosti, kterými by se mohl Europol zabývat kromě těch, které již byly uvedeny v čl. 2 odst. 2, a to v souladu s cíli Europolu ve smyslu čl. 2 odst. 1.
Proti životu, zdraví a osobní svobodě:
-- vražda, těžké ublížení na zdraví
-- nedovolený obchod s lidskými orgány a tkáněmi
-- únos, omezování osobní svobody a braní rukojmí
-- rasismus a xenofobie
Proti majetku včetně majetku veřejného a včetně podvodu:
-- organizovaná loupež
-- nedovolený obchod s kulturními statky, včetně starožitností a uměleckých děl
-- podvod
-- vydírání a vymáhání peněz za ochranu
-- výroba padělků a nedovolených napodobenin
-- padělání veřejných listin a nedovolené obchodování s nimi
-- padělání peněz a platebních prostředků
-- počítačová trestná činnost
-- korupce
Nedovolený obchod a trestné činy proti životnímu prostředí:
-- nedovolený obchod se zbraněmi, střelivem a výbušninami
-- nedovolený obchod s ohroženými druhy živočichů
-- nedovolený obchod s ohroženými druhy a odrůdami rostlin
-- trestné činy proti životnímu prostředí
-- nedovolený obchod s hormonálními látkami a jinými prostředky na podporu růstu
V souladu s čl. 2 odst. 2 pravomoc Europolu zabývat se jednou z výše uvedených forem trestné činnosti rovněž znamená, že je též příslušný zabývat se s ní souvisejícím praním peněz a souvisejícími trestnými činy.
Pokud jde o formy trestné činnosti uvedené v čl. 2 odst. 2, pro účely této úmluvy se:
-- ,,trestnou činností spojenou s jadernými a radioaktivními látkami" rozumí trestné činy uvedené v čl. 7 odst. 1 úmluvy o fyzické ochraně jaderných materiálů podepsané ve Vídni a v New Yorku dne 3. března 1980 a týkající se jaderných nebo radioaktivních materiálů uvedených v článku 197 Smlouvy o Euratomu a směrnici 80/836/ /Euratom ze dne 15. července 1980,
-- ,,převaděčstvím" rozumí činnosti, které mají záměrně a za úplatu usnadnit vstup na území členských států Evropské unie, pobyt nebo zaměstnání zde, v rozporu s platnými předpisy a podmínkami členských států,
-- ,,obchodem s lidmi" rozumí podrobení nějaké osoby skutečnému a nedovolenému zajetí pomocí násilí, výhružek, zneužití pravomoci nebo pletich za účelem vykořisťování formou prostituce, pohlavního zneužívání a násilí na nezletilých osobách či obchodu s opuštěnými dětmi,
-- ,,trestnou činností související s obchodem s odcizenými motorovými vozidly" rozumí krádež či neoprávněné užití osobních vozidel, nákladních vozidel, návěsů, nákladů nákladních vozidel nebo návěsů, autobusů, motocyklů, obytných přívěsů a zemědělských vozidel, továrních vozidel a náhradních dílů k těmto vozidlům a rovněž jejich přechovávání,
-- ,,činnostmi spojenými s praním peněz" rozumí trestné činy uvedené v čl. 6 odst. 1 až 3 Úmluvy Rady Evropy o praní, vysledování, zajištění a propadnutí výnosů z trestné činnosti, podepsané ve Štrasburku dne 8. listopadu 1990.
Formy trestné činnosti uvedené v článku 2 a v této příloze posuzují příslušné vnitrostátní orgány v souladu s vnitrostátním právem svých členských států.
,,Tyto členské státy souhlasí, že v těchto případech předloží dotyčný spor bez dalšího Soudnímu dvoru Evropských společenství:
-- Belgické království
-- Dánské království
-- Spolková republika Německo
-- Řecká republika
-- Španělské království
-- Francouzská republika
-- Irsko
-- Italská republika
-- Lucemburské velkovévodství
-- Nizozemské království
-- Rakouská republika
-- Portugalská republika
-- Finská republika
-- Švédské království"
