Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Lucemburského velkovévodství o vnitrozemské plavbě
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
178
Sdělení
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 30. prosince 1992 byla v Lucemburku podepsána Dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Lucemburského velkovévodství o vnitrozemské plavbě.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 20 odst. 1 dne 6. června 1994.
Výměnou nót Velvyslanectví České republiky v Bruselu ze dne 29. listopadu 1994 a Ministerstva zahraničních věcí Lucemburského velkovévodství ze dne 28. února 1995 bylo potvrzeno, že Dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Lucemburského velkovévodství o vnitrozemské plavbě ze dne 30. prosince 1992 bude považována za uzavřenou mezi Českou republikou a Lucemburským velkovévodstvím.
České znění Dohody se vyhlašuje současně.
Dohoda
mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Lucemburského velkovévodství o vnitrozemské plavbě
Vláda České a Slovenské Federativní Republiky a vláda Lucemburského velkovévodství (dále jen vlády „stran”),
pamětlivy Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, zejména ustanovení Konference o rozvoji dopravy,
potvrzujíce, že práva a povinnosti vyplývající pro obě strany z multilaterálních dohod budou dodrženy,
ve snaze upravit přepravu osob a nákladů po vnitrozemských vodních cestách obou stran
a vedeny přáním rozvíjet vodní dopravu mezi oběma zeměmi a ve snaze brát přitom v úvahu zájmy obou zemí po otevření kanálu Mohan - Dunaj,
se dohodly takto:
Článek 1
1. Za účelem provádění této Dohody
a) termín „lucemburské lodě” označuje lodě vnitrozemské plavby, které jsou úředně zapsány v lucemburském vnitrozemském plavebním rejstříku, jimž bylo vydáno osvědčení o příslušnosti k rýnské plavbě a jež mohou přepravovat osoby nebo náklady,
b) termín „československé lodě” označuje lodě vnitrozemské plavby, které jsou úředně zapsány v československém rejstříku vnitrozemských plavidel a které mohou přepravovat osoby nebo náklady,
c) termín „lucemburský plavební podnik” označuje podniky nebo podnikatele provozující plavbu, jejichž lodě jsou úředně zapsány v lucemburském vnitrozemském plavebním rejstříku a jimž bylo vydáno osvědčení o příslušnosti k rýnské plavbě,
d) termín „československý plavební podnik” označuje podniky nebo podnikatele provozující plavbu, jejichž trvalé sídlo nebo trvalé bydliště je na území České a Slovenské Federativní Republiky,
e) termín „příslušné úřady” označuje ministra hospodářství České a Slovenské Federativní Republiky a ministra dopravy Lucemburského velkovévodství, pokud se obě strany nerozhodnou vzájemně si sdělit jiné příslušné úřady nebo orgány,
f) termín „přístavy” označuje vnitrozemské přístavy, místa nakládky a vykládky a nástupiště pro nalodění a vylodění cestujících v osobní lodní dopravě.
2. Za účelem provádění této Dohody
a) termín „tranzitní přeprava” označuje přepravu osob a/nebo nákladů loděmi jedné strany přes území druhé strany bez nalodění nebo vylodění cestujících a bez naložení a vyložení nákladů,
b) termín „vzájemná přeprava” označuje přepravu loděmi jedné nebo druhé strany mezi přístavy obou stran s naloděním nebo vyloděním cestujících a/nebo s naložením nebo vyložením nákladů,
c) termín „přeprava loděmi třetího státu” označuje přepravu mezi přístavy obou stran na lodích třetího státu s naloděním a vyloděním cestujících a/nebo s naložením a vyložením nákladů,
d) termín „přeprava s třetími státy” označuje přepravu na lodích jedné strany mezi přístavy druhé strany a přístavy třetího státu s naloděním a/nebo vyloděním cestujících a s naložením a/nebo vyložením nákladů,
e) termín „kabotáž” označuje přepravu na lodi jedné strany mezi dvěma přístavy druhé strany s naloděním a vyloděním cestujících a/nebo s naložením a vyložením nákladů, přičemž tato přeprava je na území druhé strany započata i ukončena.
Článek 2
Lucemburské lodě jsou oprávněny používat československé vodní cesty a československé lodě jsou oprávněny používat lucemburské vodní cesty k provádění přeprav podle článků 3 až 7 této Dohody a využívat přístavů, přístavišť a stanovišť. Toto se obdobně vztahuje na dopravu plovoucích strojů a zařízení a plovoucích těles, jakož i pro přepravu novostaveb lodí.
Článek 3
Lodě obou stran jsou oprávněny provádět přepravy cestujících a/nebo nákladů v tranzitní přepravě přes území druhé strany.
Článek 4
1. V rámci vzájemné přepravy jsou lodě obou stran oprávněny provádět přepravu cestujících a/nebo nákladů mezi přístavy obou stran.
2. V rámci vzájemné přepravy se plavební podniky obou stran budou podílet na objemu přeprav bez určování podílů.
3. Na požádání příslušného úřadu jedné strany a na návrh Smíšené komise podle článku 15 této Dohody obě strany stanoví společnou dohodou směrnou cenu pro přepravní výkony poskytované ve vzájemné přepravě, jakož i příslušné vedlejší podmínky.
Článek 5
Přeprava loděmi třetí strany je povolena pouze v případech určených Smíšenou komisí.
Článek 6
Přeprava s třetími státy je povolena pouze v případech určených Smíšenou komisí.
Článek 7
Kabotáž je dovolena pouze se zvláštním povolením dotčeného příslušného úřadu.
Článek 8
Podmínky plavby se řídí právními předpisy státu, jehož vnitrozemské vodní cesty se používají.
V tomto ohledu se obě strany dohodly takto:
a) pokud doklady a osvědčení vztahující se na loď, náklad a posádku vydané na území státu jedné strany odpovídají předpisům používaným na území státu druhé strany, jsou vzájemně uznávány; uznávací postup bude stanoven Smíšenou komisí,
b) lodě jsou oprávněny přepravovat nebezpečné látky pouze tehdy, mají-li k tomu platná povolení požadovaná pro příslušné vodní cesty.
Článek 9
Při uplatňování práv lodí poskytovaných jim podle článků 2 až 7 této Dohody budou obě strany nakládat stejně s loděmi jedné i druhé strany; toto ustanovení se týká zejména:
a) používání plavebních komor, přístavních zařízení, přístavišť, stanovišť a jiných plavebních zařízení,
b) vybírání plavebních a přístavních poplatků,
c) celních a jiných kontrol prováděných příslušnými orgány,
d) zásobování pohonnými hmotami a mazadly.
Článek 10
Obě strany budou nakládat stejně s loděmi jedné i druhé strany, pokud jde o celní odbavování zásob potravin a lodních zásob vezených na palubě. Totéž platí pro pohonné a mazací hmoty určené pro použití na lodích.
Článek 11
1. Plavební podniky obou stran mohou na území státu druhé strany při respektování jejího vnitrostátního práva zřizovat zastoupení.
2. Plavební podniky obou stran mohou ke zvýšení hospodárnosti svého provozu uzavírat mezi sebou dohody o provozní, technické a obchodní spolupráci.
Článek 12
1. Každá strana poskytne plavebním podnikům druhé strany právo volně převádět své zisky vzniklé z provádění této Dohody na území svého státu.
2. Převod se provádí podle úředního směnného kurzu v obvyklé lhůtě. Jestliže jsou měny obou stran volně směnitelné, budou takovéto převody prováděny na podkladě devizových tržních kurzů platných pro běžné platby, převody budou podřízeny výlučně devizovým ustanovením platným pro všechny státy se srovnatelnými poměry. Za převod peněz budou vybírány pouze bankovní poplatky obvyklé při takovýchto transakcích.
Článek 13
1. Při překročení státních hranic musí mít členové posádky a cestující na lodích obou stran platný cestovní doklad, a je-li to nutné podle platného práva, též povolení k pobytu.
2. Na palubě nákladních a osobních lodí mohou členy posádky doprovázet jejich manželky/manželé a jejich nezletilé děti, pokud vlastní doklady podle předchozího odstavce 1. Děti mladší 15 let mohou být rovněž zapsány v cestovním dokladu jednoho z rodičů.
3. Členové posádky lodí obou stran a osoby uvedené v předchozím odstavci 2 musí být zapsány v seznamu posádky.
4. Obě strany si vymění vzory dokladů uvedených v předcházejícím odstavci 1.
Článek 14
Pro případ havárie lodi, úrazu nebo těžké nemoci osoby na palubě nebo jiné vážné překážky (například zamrznutí vodní cesty), znemožňující pokračování v plavbě nebo plavbu lodi nazpět, vytvoří příslušné úřady možnost, aby lodím a osobám druhé strany byla poskytnuta pomoc.
Článek 15
1. K provádění a kontrole plnění této Dohody se zřizuje Smíšená komise složená ze tří členů z každé strany jmenovaných příslušným úřadem. Smíšená komise se schází podle potřeby, nejméně však jednou za rok, střídavě na území jedné a druhé strany a předsedá jí vždy zástupce příslušného úřadu hostitelské strany. Pro své jednání si Smíšená komise stanoví jednací řád. K jednáním Smíšené komise mohou obě strany přizvat experty.
2. Úkolem Smíšené komise je především:
a) statisticky podchycovat přepravy prováděné loděmi obou stran,
b) předkládat příslušným úřadům návrhy na stanovení směrných cen za poskytování přepravních výkonů v rámci vzájemné přepravy a dalších vedlejších podmínek (čl. 4 odst. 3),
c) rozhodovat o podmínkách a dávat souhlas k přepravě třetími loděmi třetího státu (čl. 5) a k přepravě s třetími státy (čl. 6),
d) stanovit postup vzájemného uznávání dokumentů uvedených v článku 8 písm. a).
3. Návrhy a rozhodnutí Smíšené komise podle předchozích ustanovení v odstavci 2 písm. b), c) a d) nabudou platnosti, pokud jeden z příslušných úřadů neoznámí svůj nesouhlas s nimi nejpozději do dvou týdnů po zasedání Smíšené komise.
4. Nemůže-li být ve Smíšené komisi dosaženo dohody, sejdou se na žádost jedné strany zástupci příslušných úřadů do čtyř týdnů ke konzultacím.
5. Smíšená komise má dále za úkol předkládat oběma stranám návrhy na změny této Dohody s ohledem na vývoj vnitrozemské plavby a návrhy na dořešení všech otázek, které vyplynou z provádění této Dohody.
Článek 16
Příslušné úřady budou Smíšené komisi na její žádost předávat podklady, které potřebuje k plnění svých úkolů podle článku 15 odst. 2.
Článek 17
Sportovní a rekreační plavidla registrovaná u jedné ze stran mohou používat vnitrozemské vodní cesty státu druhé strany při dodržování práva státu, jehož vodní cesty se používají. Doklady potvrzující provozní způsobilost sportovních a rekreačních plavidel a způsobilost osob k jejich vedení vydané příslušnými orgány jedné a druhé strany jsou vzájemně uznávány.
Článek 18
Jakékoli sporné otázky ve výkladu nebo provádění této Dohody budou předmětem přímých jednání příslušných úřadů. V případě, že nedojde k dohodě, urovná se nesoulad diplomatickou cestou.
Článek 19
Práva a povinnosti obou stran vyplývající z multilaterálních a bilaterálních smluv a dohod nejsou dotčeny touto Dohodou.
Článek 20
1. Tato Dohoda vstupuje v platnost dnem, kdy si obě smluvní strany vzájemně písemně oznámí, že k tomu byly splněny příslušné vnitrostátní předpoklady.
2. Tato Dohoda se sjednává na dobu neurčitou.
3. Tato Dohoda může být vypovězena každou ze smluvních stran ve lhůtě dvanácti měsíců písemně a diplomatickou cestou. V tomto případě pozbývá platnosti uplynutím výpovědní lhůty.
Dáno v Lucemburku dne 30. prosince 1992 ve dvou vyhotoveních v jazyce českém a francouzském, přičemž oba texty mají stejnou platnost.
Za vládu České a Slovenské Federativní Republiky:
Karel Lukáš v. r.
Za vládu Lucemburského velkovévodství:
Mady Delvaux-Stehres v. r.
Podpisový protokol
U příležitosti podpisu Dohody mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Lucemburského velkovévodství o vnitrozemské plavbě dohodli se zplnomocnění zástupci obou smluvních stran, že
a) ustanovením článku 12 bodu 1 se rozumí volným převodem zisků převod bez jakýchkoliv dodatečných daní,
b) v ustanovení článku 19 o smlouvách a dohodách jde zejména
o Úmluvu o plavbě na Rýnu, podepsanou v Mannheimu 17. října 1868 a následně revidovanou,
o Úmluvu mezi Lucemburským velkovévodstvím, Spolkovou republikou Německo a Francouzskou republikou o kanalizaci Mosely, podepsanou v Lucemburku 27. října 1956,
o smlouvy ustavující Evropské hospodářské společenství,
o Úmluvu o režimu plavby na Dunaji, podepsanou v Bělehradě 18. srpna 1948
a o dvoustranné dohody dotýkající se vnitrozemské plavby mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Spolkovou republikou Německo, respektive Nizozemským královstvím.
Dáno v Lucemburku dne 30. prosince 1992 ve dvou vyhotoveních v jazyce českém a francouzském, přičemž oba texty mají stejnou platnost.
Za vládu České a Slovenské Federativní Republiky:
Karel Lukáš v. r.
Za vládu Lucemburského velkovévodství:
Mady Delvaux-Stehres v. r.
Sdělení
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 30. prosince 1992 byla v Lucemburku podepsána Dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Lucemburského velkovévodství o vnitrozemské plavbě.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 20 odst. 1 dne 6. června 1994.
Výměnou nót Velvyslanectví České republiky v Bruselu ze dne 29. listopadu 1994 a Ministerstva zahraničních věcí Lucemburského velkovévodství ze dne 28. února 1995 bylo potvrzeno, že Dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Lucemburského velkovévodství o vnitrozemské plavbě ze dne 30. prosince 1992 bude považována za uzavřenou mezi Českou republikou a Lucemburským velkovévodstvím.
České znění Dohody se vyhlašuje současně.
Dohoda
mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Lucemburského velkovévodství o vnitrozemské plavbě
Vláda České a Slovenské Federativní Republiky a vláda Lucemburského velkovévodství (dále jen vlády „stran”),
pamětlivy Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, zejména ustanovení Konference o rozvoji dopravy,
potvrzujíce, že práva a povinnosti vyplývající pro obě strany z multilaterálních dohod budou dodrženy,
ve snaze upravit přepravu osob a nákladů po vnitrozemských vodních cestách obou stran
a vedeny přáním rozvíjet vodní dopravu mezi oběma zeměmi a ve snaze brát přitom v úvahu zájmy obou zemí po otevření kanálu Mohan - Dunaj,
se dohodly takto:
Článek 1
1. Za účelem provádění této Dohody
a) termín „lucemburské lodě” označuje lodě vnitrozemské plavby, které jsou úředně zapsány v lucemburském vnitrozemském plavebním rejstříku, jimž bylo vydáno osvědčení o příslušnosti k rýnské plavbě a jež mohou přepravovat osoby nebo náklady,
b) termín „československé lodě” označuje lodě vnitrozemské plavby, které jsou úředně zapsány v československém rejstříku vnitrozemských plavidel a které mohou přepravovat osoby nebo náklady,
c) termín „lucemburský plavební podnik” označuje podniky nebo podnikatele provozující plavbu, jejichž lodě jsou úředně zapsány v lucemburském vnitrozemském plavebním rejstříku a jimž bylo vydáno osvědčení o příslušnosti k rýnské plavbě,
d) termín „československý plavební podnik” označuje podniky nebo podnikatele provozující plavbu, jejichž trvalé sídlo nebo trvalé bydliště je na území České a Slovenské Federativní Republiky,
e) termín „příslušné úřady” označuje ministra hospodářství České a Slovenské Federativní Republiky a ministra dopravy Lucemburského velkovévodství, pokud se obě strany nerozhodnou vzájemně si sdělit jiné příslušné úřady nebo orgány,
f) termín „přístavy” označuje vnitrozemské přístavy, místa nakládky a vykládky a nástupiště pro nalodění a vylodění cestujících v osobní lodní dopravě.
2. Za účelem provádění této Dohody
a) termín „tranzitní přeprava” označuje přepravu osob a/nebo nákladů loděmi jedné strany přes území druhé strany bez nalodění nebo vylodění cestujících a bez naložení a vyložení nákladů,
b) termín „vzájemná přeprava” označuje přepravu loděmi jedné nebo druhé strany mezi přístavy obou stran s naloděním nebo vyloděním cestujících a/nebo s naložením nebo vyložením nákladů,
c) termín „přeprava loděmi třetího státu” označuje přepravu mezi přístavy obou stran na lodích třetího státu s naloděním a vyloděním cestujících a/nebo s naložením a vyložením nákladů,
d) termín „přeprava s třetími státy” označuje přepravu na lodích jedné strany mezi přístavy druhé strany a přístavy třetího státu s naloděním a/nebo vyloděním cestujících a s naložením a/nebo vyložením nákladů,
e) termín „kabotáž” označuje přepravu na lodi jedné strany mezi dvěma přístavy druhé strany s naloděním a vyloděním cestujících a/nebo s naložením a vyložením nákladů, přičemž tato přeprava je na území druhé strany započata i ukončena.
Článek 2
Lucemburské lodě jsou oprávněny používat československé vodní cesty a československé lodě jsou oprávněny používat lucemburské vodní cesty k provádění přeprav podle článků 3 až 7 této Dohody a využívat přístavů, přístavišť a stanovišť. Toto se obdobně vztahuje na dopravu plovoucích strojů a zařízení a plovoucích těles, jakož i pro přepravu novostaveb lodí.
Článek 3
Lodě obou stran jsou oprávněny provádět přepravy cestujících a/nebo nákladů v tranzitní přepravě přes území druhé strany.
Článek 4
1. V rámci vzájemné přepravy jsou lodě obou stran oprávněny provádět přepravu cestujících a/nebo nákladů mezi přístavy obou stran.
2. V rámci vzájemné přepravy se plavební podniky obou stran budou podílet na objemu přeprav bez určování podílů.
3. Na požádání příslušného úřadu jedné strany a na návrh Smíšené komise podle článku 15 této Dohody obě strany stanoví společnou dohodou směrnou cenu pro přepravní výkony poskytované ve vzájemné přepravě, jakož i příslušné vedlejší podmínky.
Článek 5
Přeprava loděmi třetí strany je povolena pouze v případech určených Smíšenou komisí.
Článek 6
Přeprava s třetími státy je povolena pouze v případech určených Smíšenou komisí.
Článek 7
Kabotáž je dovolena pouze se zvláštním povolením dotčeného příslušného úřadu.
Článek 8
Podmínky plavby se řídí právními předpisy státu, jehož vnitrozemské vodní cesty se používají.
V tomto ohledu se obě strany dohodly takto:
a) pokud doklady a osvědčení vztahující se na loď, náklad a posádku vydané na území státu jedné strany odpovídají předpisům používaným na území státu druhé strany, jsou vzájemně uznávány; uznávací postup bude stanoven Smíšenou komisí,
b) lodě jsou oprávněny přepravovat nebezpečné látky pouze tehdy, mají-li k tomu platná povolení požadovaná pro příslušné vodní cesty.
Článek 9
Při uplatňování práv lodí poskytovaných jim podle článků 2 až 7 této Dohody budou obě strany nakládat stejně s loděmi jedné i druhé strany; toto ustanovení se týká zejména:
a) používání plavebních komor, přístavních zařízení, přístavišť, stanovišť a jiných plavebních zařízení,
b) vybírání plavebních a přístavních poplatků,
c) celních a jiných kontrol prováděných příslušnými orgány,
d) zásobování pohonnými hmotami a mazadly.
Článek 10
Obě strany budou nakládat stejně s loděmi jedné i druhé strany, pokud jde o celní odbavování zásob potravin a lodních zásob vezených na palubě. Totéž platí pro pohonné a mazací hmoty určené pro použití na lodích.
Článek 11
1. Plavební podniky obou stran mohou na území státu druhé strany při respektování jejího vnitrostátního práva zřizovat zastoupení.
2. Plavební podniky obou stran mohou ke zvýšení hospodárnosti svého provozu uzavírat mezi sebou dohody o provozní, technické a obchodní spolupráci.
Článek 12
1. Každá strana poskytne plavebním podnikům druhé strany právo volně převádět své zisky vzniklé z provádění této Dohody na území svého státu.
2. Převod se provádí podle úředního směnného kurzu v obvyklé lhůtě. Jestliže jsou měny obou stran volně směnitelné, budou takovéto převody prováděny na podkladě devizových tržních kurzů platných pro běžné platby, převody budou podřízeny výlučně devizovým ustanovením platným pro všechny státy se srovnatelnými poměry. Za převod peněz budou vybírány pouze bankovní poplatky obvyklé při takovýchto transakcích.
Článek 13
1. Při překročení státních hranic musí mít členové posádky a cestující na lodích obou stran platný cestovní doklad, a je-li to nutné podle platného práva, též povolení k pobytu.
2. Na palubě nákladních a osobních lodí mohou členy posádky doprovázet jejich manželky/manželé a jejich nezletilé děti, pokud vlastní doklady podle předchozího odstavce 1. Děti mladší 15 let mohou být rovněž zapsány v cestovním dokladu jednoho z rodičů.
3. Členové posádky lodí obou stran a osoby uvedené v předchozím odstavci 2 musí být zapsány v seznamu posádky.
4. Obě strany si vymění vzory dokladů uvedených v předcházejícím odstavci 1.
Článek 14
Pro případ havárie lodi, úrazu nebo těžké nemoci osoby na palubě nebo jiné vážné překážky (například zamrznutí vodní cesty), znemožňující pokračování v plavbě nebo plavbu lodi nazpět, vytvoří příslušné úřady možnost, aby lodím a osobám druhé strany byla poskytnuta pomoc.
Článek 15
1. K provádění a kontrole plnění této Dohody se zřizuje Smíšená komise složená ze tří členů z každé strany jmenovaných příslušným úřadem. Smíšená komise se schází podle potřeby, nejméně však jednou za rok, střídavě na území jedné a druhé strany a předsedá jí vždy zástupce příslušného úřadu hostitelské strany. Pro své jednání si Smíšená komise stanoví jednací řád. K jednáním Smíšené komise mohou obě strany přizvat experty.
2. Úkolem Smíšené komise je především:
a) statisticky podchycovat přepravy prováděné loděmi obou stran,
b) předkládat příslušným úřadům návrhy na stanovení směrných cen za poskytování přepravních výkonů v rámci vzájemné přepravy a dalších vedlejších podmínek (čl. 4 odst. 3),
c) rozhodovat o podmínkách a dávat souhlas k přepravě třetími loděmi třetího státu (čl. 5) a k přepravě s třetími státy (čl. 6),
d) stanovit postup vzájemného uznávání dokumentů uvedených v článku 8 písm. a).
3. Návrhy a rozhodnutí Smíšené komise podle předchozích ustanovení v odstavci 2 písm. b), c) a d) nabudou platnosti, pokud jeden z příslušných úřadů neoznámí svůj nesouhlas s nimi nejpozději do dvou týdnů po zasedání Smíšené komise.
4. Nemůže-li být ve Smíšené komisi dosaženo dohody, sejdou se na žádost jedné strany zástupci příslušných úřadů do čtyř týdnů ke konzultacím.
5. Smíšená komise má dále za úkol předkládat oběma stranám návrhy na změny této Dohody s ohledem na vývoj vnitrozemské plavby a návrhy na dořešení všech otázek, které vyplynou z provádění této Dohody.
Článek 16
Příslušné úřady budou Smíšené komisi na její žádost předávat podklady, které potřebuje k plnění svých úkolů podle článku 15 odst. 2.
Článek 17
Sportovní a rekreační plavidla registrovaná u jedné ze stran mohou používat vnitrozemské vodní cesty státu druhé strany při dodržování práva státu, jehož vodní cesty se používají. Doklady potvrzující provozní způsobilost sportovních a rekreačních plavidel a způsobilost osob k jejich vedení vydané příslušnými orgány jedné a druhé strany jsou vzájemně uznávány.
Článek 18
Jakékoli sporné otázky ve výkladu nebo provádění této Dohody budou předmětem přímých jednání příslušných úřadů. V případě, že nedojde k dohodě, urovná se nesoulad diplomatickou cestou.
Článek 19
Práva a povinnosti obou stran vyplývající z multilaterálních a bilaterálních smluv a dohod nejsou dotčeny touto Dohodou.
Článek 20
1. Tato Dohoda vstupuje v platnost dnem, kdy si obě smluvní strany vzájemně písemně oznámí, že k tomu byly splněny příslušné vnitrostátní předpoklady.
2. Tato Dohoda se sjednává na dobu neurčitou.
3. Tato Dohoda může být vypovězena každou ze smluvních stran ve lhůtě dvanácti měsíců písemně a diplomatickou cestou. V tomto případě pozbývá platnosti uplynutím výpovědní lhůty.
Dáno v Lucemburku dne 30. prosince 1992 ve dvou vyhotoveních v jazyce českém a francouzském, přičemž oba texty mají stejnou platnost.
Za vládu České a Slovenské Federativní Republiky:
Karel Lukáš v. r.
Za vládu Lucemburského velkovévodství:
Mady Delvaux-Stehres v. r.
Podpisový protokol
U příležitosti podpisu Dohody mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Lucemburského velkovévodství o vnitrozemské plavbě dohodli se zplnomocnění zástupci obou smluvních stran, že
a) ustanovením článku 12 bodu 1 se rozumí volným převodem zisků převod bez jakýchkoliv dodatečných daní,
b) v ustanovení článku 19 o smlouvách a dohodách jde zejména
o Úmluvu o plavbě na Rýnu, podepsanou v Mannheimu 17. října 1868 a následně revidovanou,
o Úmluvu mezi Lucemburským velkovévodstvím, Spolkovou republikou Německo a Francouzskou republikou o kanalizaci Mosely, podepsanou v Lucemburku 27. října 1956,
o smlouvy ustavující Evropské hospodářské společenství,
o Úmluvu o režimu plavby na Dunaji, podepsanou v Bělehradě 18. srpna 1948
a o dvoustranné dohody dotýkající se vnitrozemské plavby mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Spolkovou republikou Německo, respektive Nizozemským královstvím.
Dáno v Lucemburku dne 30. prosince 1992 ve dvou vyhotoveních v jazyce českém a francouzském, přičemž oba texty mají stejnou platnost.
Za vládu České a Slovenské Federativní Republiky:
Karel Lukáš v. r.
Za vládu Lucemburského velkovévodství:
Mady Delvaux-Stehres v. r.
