SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu o vodě a zdraví k Úmluvě o ochraně a využívání hraničních vodních toků a mezinárodních jezer z roku 1992

107

SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí


      Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 17. června 1999 byl v Londýně přijat a otevřen k podpisu Protokol o vodě a zdraví k Úmluvě o ochraně a využívání hraničních vodních toků a mezinárodních jezer z roku 1992.

      Jménem České republiky byl Protokol podepsán v Londýně téhož dne.

      S Protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Protokol ratifikoval.

      Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů, depozitáře Protokolu, dne 15. listopadu 2001.

      Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 23 odst. 1 dne 4. srpna 2005 a tímto dnem vstoupil v platnost i pro Českou republiku.

      Anglické znění Protokolu a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují
současně.














PROTOKOL O VODĚ A ZDRAVÍ

K ÚMLUVĚ O OCHRANĚ A VYUŽÍVÁNÍ

HRANIČNÍCH VODNÍCH TOK® A MEZINÁRODNÍCH JEZER Z ROKU 1992









































znak OSN

ORGANIZACE SPOJENîCH NÁROD®


1999
PROTOKOL O VODĚ A ZDRAVÍ
K ÚMLUVĚ O OCHRANĚ A VYUŽÍVÁNÍ
HRANIČNÍCH VODNÍCH TOK® A MEZINÁRODNÍCH JEZER Z ROKU 1992



      Strany tohoto Protokolu,

      majíce na paměti, že voda je nezbytná pro zachování života a že dostupnost vody v množství a jakosti dostatečné pro pokrytí základních lidských potřeb je nezbytným předpokladem zlepšení zdraví i předpokladem trvale udržitelného rozvoje,


      uvědomujíce si přínos, kterým je pro lidské zdraví a blaho zdravotně nezávadná a čistá voda a harmonické a funkční vodní prostředí,


      vědomy si toho, že povrchové a podzemní vody jsou obnovitelnými zdroji s omezenou schopností zotavit se z nepříznivých dopadů lidské činnosti na jejich množství a jakost, že jakékoli zanedbání těchto omezení může vyústit v krátkodobé i dlouhodobé nepříznivé účinky na zdraví a blaho těch, kteří jsou na těchto zdrojích a jejich jakosti závislí, a že následkem toho je pro splnění lidských potřeb i pro ochranu životního prostředí nezbytné trvale udržitelné obhospodařování hydrologického cyklu,




      uvědomujíce si také důsledky, které by pro veřejné zdraví znamenalo nedostatečné množství a nedostatečná jakost vody, jež by nepostačovala pro splnění základních lidských potřeb, a vědomy si závažných účinků takového nedostatku, zvláště na lidi ohrožené, znevýhodněné a sociálně slabé,


      vědomy si toho, že prevence, kontrola a omezení výskytu s vodou souvisejících chorob představuje důležitý a naléhavý úkol, který může být úspěšně splněn pouze prostřednictvím posílení spolupráce na všech úrovních a mezi všemi sektory, a to v měřítku národním i mezistátním,



      vědomy si rovněž toho, že sledování s vodou souvisejících chorob a vybudování systémů včasného varování je důležitým aspektem jejich prevence, kontroly a omezení jejich výskytu,



      opírajíce se o závěry Konference OSN o životním prostředí a rozvoji (Rio de Janeiro, 1992) a především o Deklaraci o životním prostředí a rozvoji z Ria, o Agendu 21 a také o plán dalšího uskutečňování Agendy 21 (New York, 1997) a o následné rozhodnutí Komise pro trvale udržitelný rozvoj o trvale udržitelném hospodaření sladkou vodou (New York, 1998),



      čerpajíce inspiraci z příslušných ustanovení Úmluvy o ochraně a využívání hraničních vodních toků a mezinárodních jezer z roku 1992 a zdůrazňujíce potřebu podpořit širší uplatňování těchto ustanovení a doplnění této Úmluvy dalšími opatřeními, která by posílila ochranu veřejného zdraví,



      berouce v úvahu Úmluvu o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států z roku 1991, Úmluvu o účincích průmyslových havárií přesahujících hranice států z roku 1992, Úmluvu OSN o právu neplavebního využívání mezinárodních vodních toků z roku 1997 a Úmluvu o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí z roku
1998,
      dále berouce v úvahu principy, úkoly a doporučení Evropské charty o životním prostředí a zdraví z roku 1989, Helsinské deklarace z roku 1994 o životním prostředí a zdraví a ministerských deklarací, doporučení a usnesení iniciativy ,,Životní prostředí pro Evropu",



      uznávajíce racionální základ a závažnost dalších ekologických iniciativ, dokumentů a procesů v Evropě a vypracování a uskutečňování Národních akčních plánů pro životní prostředí a zdraví a Národních akčních plánů životního prostředí,



      schvalujíce snahy již vyvinuté Evropskou hospodářskou komisí Organizace spojených národů a Regionální úřadovnou Světové zdravotnické organizace pro Evropu pro posílení bilaterální a multilaterální spolupráce při prevenci, kontrole a omezení výskytu chorob souvisejících s vodou,


      povzbuzeny mnoha příklady pozitivních výsledků dosažených členskými státy Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů a členskými státy Regionální úřadovny Světové zdravotnické organizace pro Evropu při snižování úrovně znečištění a při udržování a obnovování vodního prostředí, jež může napomoci zachování lidského zdraví a prospěchu,



      se dohodly takto:



Článek 1

CÍL


      Cílem tohoto Protokolu je na všech úrovních, v kontextu národním, přeshraničním i mezinárodním, podporovat ochranu lidského zdraví a prospěch z hlediska jednotlivců i společnosti, a to v rámci trvale udržitelného rozvoje prostřednictvím zkvalitnění vodního hospodářství, včetně ochrany vodních ekosystémů a prostřednictvím prevence, kontroly a omezení výskytu chorob souvisejících s vodou.




Článek 2

DEFINICE


      Pro účely tohoto Protokolu:

1.  ,,Choroby související s vodou" znamenají jakékoli významné nepříznivé účinky na lidské zdraví, jako jsou smrt, postižení, onemocnění nebo zdravotní obtíže, způsobené přímo či nepřímo stavem nebo změnami množství nebo jakosti jakýchkoli vod.


2.  ,,Pitná voda" znamená vodu, která je lidmi používána nebo je zamýšlena k použití pro pití, vaření, přípravu stravy, osobní hygienu a podobné účely.



3.  ,,Podzemní voda" znamená veškerou vodu, která se nachází pod povrchem země v saturační zóně a v přímém kontaktu s půdou nebo geologickým podložím.



4.  ,,Ohraničené vody" znamenají uměle vytvořené vodní plochy oddělené od povrchové sladké vody nebo pobřežních vod, které se nacházejí uvnitř nebo vně
staveb.
5.  ,,Hraniční vody" znamenají jakékoli povrchové či podzemní vody, které vyznačují či protínají hranice mezi dvěma nebo více státy nebo jsou na nich umístěny; kdekoli tyto hraniční vody ústí přímo do moře, končí tyto vody na přímé linii vedoucí přes ústí mezi body vytvořenými nejnižší úrovní vody na jejich březích.




6.  ,,Přeshraniční účinky chorob souvisejících s vodou" znamenají jakékoli významné nepříznivé účinky na lidské zdraví, jako je smrt, postižení, onemocnění nebo zdravotní obtíže, v oblasti spravované jednou stranou, jež byly způsobeny přímo nebo nepřímo stavem nebo změnami množství nebo jakosti vod spadajících pod správu jiné strany bez ohledu na to, zda takové účinky představují přeshraniční vliv či nikoliv.




7.  ,,Přeshraniční vliv" znamená jakýkoli významný nepříznivý účinek na životní prostředí vyplývající ze změny stavu hraničních vod, jež byla způsobena lidskou činností a jejíž fyzický původ je zcela nebo částečně umístěn na území spravovaném jednou stranou Úmluvy a k níž došlo uvnitř oblasti spravované jinou stranou Úmluvy. Takové účinky na životní prostředí zahrnují účinky na lidské zdraví a bezpečnost, flóru, faunu, půdu, vzduch, vodu, klimatické podmínky, krajinu a historické památky nebo jiné stavby a přírodní útvary či interakci mezi těmito faktory; zahrnují také účinky na kulturní dědictví nebo sociálně-ekonomické podmínky vyplývající ze změn těchto faktorů.





8.  ,,Zneškodňování odpadních vod" znamená sběr, transport, čištění a odstranění nebo opětovné využití lidských exkrementů nebo domácích splaškových vod, a to prostřednictvím sběrných systémů nebo prostřednictvím zařízení sloužících jednotlivým domácnostem nebo podnikům.

9.  ,,Vodovodní a kanalizační systém" představuje:

    a)  systém zásobování pitnou vodou pro více domácností nebo podniků, nebo


    b)  systém zajištující odvádění a odstraňování splaškových vod a odpadů, který slouží více domácnostem nebo podnikům, a je-li to vhodné, zajišťuje také sběr, transport, čištění a odstranění nebo opětovné využití průmyslové odpadní vody,


    bez ohledu na to, zda je poskytován orgánem veřejného sektoru, podnikem sektoru soukromého či ve spolupráci mezi oběma sektory.


10.  ,,Vodohospodářský plán" znamená plán rozvoje, ochrany a využití vody nebo hospodaření s vodou na určitém území či ve zvodnělé vrstvě včetně ochrany příslušných ekosystémů.


11.  ,,Veřejnost" znamená jednu či více fyzických nebo právnických osob a v závislosti na vnitrostátní právní úpravě nebo praxi také jejich sdružení, organizace nebo skupiny.


12.  ,,Orgány veřejné správy" jsou:

a)  vláda na národní, regionální nebo jiné úrovni,

b)  fyzické nebo právnické osoby vykonávající veřejné správní funkce podle vnitrostátního práva, včetně specifických povinností, aktivit nebo služeb týkajících se životního prostředí, veřejného zdraví, způsobu zneškodňování odpadních vod, vodního hospodářství nebo zásobování vodou,

c)  jakékoli další fyzické nebo právnické osoby mající veřejné úkoly nebo funkce nebo poskytující veřejné služby pod vedením orgánu nebo osoby, na niž se vztahují výše uvedené pododstavce a)
nebo b),

d)  instituce jakékoli organizace pro regionální hospodářskou integraci uvedené v článku 21, pokud je tato organizace stranou tohoto Protokolu.

      Tato definice nezahrnuje orgány nebo instituce působící v soudní nebo legislativní oblasti.


13.  ,,Místní" se vztahuje na veškeré odpovídající úrovně územních jednotek menší než úroveň státu.


14.  ,,Úmluva" znamená Úmluvu o ochraně a využívání hraničních vodních toků a mezinárodních jezer, uzavřenou dne 17. března 1992 v Helsinkách.



15.  ,,Zasedání stran Úmluvy" znamená orgán vytvořený stranami Úmluvy v souladu s článkem 17.



16.  ,,Strana", pokud není v textu uvedeno jinak, znamená stát nebo organizaci pro regionální hospodářskou integraci uvedenou v článku 21, jež souhlasila s připojením k tomuto Protokolu a pro niž je tento Protokol platný.


17.  ,,Zasedání stran" je orgán vytvořený stranami v souladu s článkem 16.



Článek 3


ROZSAH

      Ustanovení tohoto Protokolu se vztahují na:

a)

povrchovou sladkou vodu,

b)

podzemní vodu,

c)

ústí řek do moře,

d)

pobřežní vody, které jsou využívány k rekreaci nebo pro produkci ryb v akvakulturách nebo k produkci či lovu měkkýšů a korýšů,

e)

ohraničené vody využívané veřejností ke koupání,

f)

vodu během čerpání, dopravy, úpravy nebo zásobování,

g)

splaškové a odpadní vody během celého procesu sbírání, dopravy, čištění a odstranění či opětovného použití.

Článek 4

OBECNÁ USTANOVENÍ


      1. Strany podniknou v rámci integrovaných systémů řízení v oblasti vod veškerá vhodná opatření k prevenci, kontrole a omezení výskytu chorob souvisejících s vodou, jejichž cílem je trvale udržitelné využití vodních zdrojů, zajištění takové jakosti okolní vody, která neohrozí lidské zdraví, a ochrana vodních ekosystémů.



      2. Strany podniknou především taková opatření, jež povedou k
zajištění:

a)

dostatečného zásobování zdravotně nezávadnou pitnou vodou, která neobsahuje mikroorganismy, parazity či látky, jež by kvůli svému počtu či koncentraci mohly ohrozit lidské zdraví. To zahrnuje ochranu vodních zdrojů, které slouží jako zdroj pitné vody, úpravu vody a výstavbu, rozvoj a údržbu vodovodních a kanalizačních systémů;

b)

adekvátního způsobu zneškodňování odpadních vod takové jakosti, jež bude dostatečně chránit lidské zdraví a životní prostředí. To je třeba provádět především prostřednictvím výstavby, rozvoje a údržby kanalizačních systémů;

c)

účinné ochrany vodních zdrojů využívaných jako zdroje pitné vody a jejich vodních ekosystémů před znečištěním z jiných příčin, včetně zemědělství, průmyslu a dalšího vypouštění a emisí nebezpečných látek. Cílem by mělo být účinné snížení a odstranění vypouštění a emisí látek, které jsou považovány za nebezpečné pro lidské zdraví a vodní ekosystémy;

d)

dostatečných bezpečnostních opatření pro zabezpečení ochrany lidského zdraví před chorobami souvisejícími s vodou, jež vznikají v souvislosti s využíváním vody k rekreačním účelům či k produkci ryb v akvakulturách nebo využíváním vody, v níž se chovají nebo loví korýši a měkkýši, nebo splaškové a odpadní vody k zavlažování nebo použitím odpadních kalů v zemědělství či akvakultuře;

e)

efektivních systémů pro monitorování situací, jež by mohly mít za následek epidemie nebo případy chorob souvisejících s vodou, a k účinné odpovědi na vypuknutí takových epidemií nebo případy takových chorob a na riziko s nimi spojené.

      3. Následné odkazy na ,,pitnou vodu" a ,,zneškodňování odpadních vod" v tomto Protokolu se týkají pitné vody a zneškodňování odpadních vod, ve vztahu k plnění požadavků odstavce 2 tohoto článku.


      4. Strany založí všechna taková opatření na hodnocení jakéhokoli navrhovaného opatření z hlediska všech jeho důsledků, včetně jeho přínosu, nevýhod a nákladů, a to pro:

a)

lidské zdraví,

b)

vodní zdroje a

c)

trvale udržitelný rozvoj,

jež vezme v úvahu rozdílné nové vlivy všech navrhovaných opatření na životní prostředí.


      5. Strany podniknou veškeré vhodné kroky k vytvoření právních, administrativních a ekonomických systémů, jež budou stabilní a umožní, aby v jejich rámci mohl veřejný, soukromý nebo dobrovolný sektor přispívat ke zlepšení vodního hospodářství, s cílem předcházet výskytu chorob souvisejících s vodou, kontrolovat jej a omezit.



      6. Strany požádají orgány veřejné správy, které zvažují učinění takových kroků, jež mohou mít výrazný vliv na prostředí jakýchkoli vod spadajících do rozsahu působnosti tohoto Protokolu, nebo které schvalují podniknutí takových kroků jinými subjekty, aby vzaly v úvahu možný vliv takových kroků na veřejné zdraví.




      7. Pokud je strana stranou Úmluvy o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států, musí chystané kroky zaměřené na dodržení požadavků uvedené úmluvy ze strany orgánů veřejné správy této strany splňovat požadavky odstavce 6 tohoto
článku.
      8. Ustanovení tohoto Protokolu nebudou mít vliv na právo stran dodržovat, přijmout nebo uskutečňovat přísnější opatření než ta, která jsou uvedena v tomto Protokolu.


      9. Ustanovení tohoto Protokolu nebudou mít vliv na práva a povinnosti jakékoli strany tohoto Protokolu odvozené od Úmluvy nebo jakýchkoli dalších existujících mezinárodních dohod s výjimkou těch případů, kdy jsou požadavky tohoto Protokolu přísnější než odpovídající opatření Úmluvy nebo opatření těchto dalších existujících mezinárodních dohod.



Článek 5


ZÁSADY A PŘÍSTUPY

      Při provádění opatření, jež povedou k provádění tohoto Protokolu, se strany řídí především následujícími zásadami a přístupy:

a)

zásada předběžné opatrnosti, na jejímž základě kroky, vedoucí k prevenci, kontrole a omezení výskytu s vodou souvisejících chorob nebudou odkládány z důvodu, že vědecký výzkum plně neprokázal příčinnou souvislost mezi faktorem, proti kterému jsou uvedené kroky zaměřeny, na straně jedné a možným přispěním tohoto faktoru k rozšíření chorob souvisejících s vodou nebo jejich přeshraničnímu dopadu na straně druhé;

b)

zásada, že znečišťovatel platí, na jejímž základě musí znečišťovatel nést náklady na prevenci, kontrolu a omezení znečištění;

c)

státy mají svrchované právo -- ve shodě s Chartou OSN a principy mezinárodního práva -- využívat svých vlastních zdrojů na základě vlastní politiky životního prostředí a rozvoje a je jejich povinností zajistit, aby činnost spadající do jejich vlastní správy nebo pod jejich kontrolu nezpůsobila škody na životním prostředí jiných států či oblastí, které nejsou pod jejich správou;

d)

vodní zdroje je nutno obhospodařovat tak, aby uspokojily potřeby současné generace a zároveň aby nebyla narušena schopnost budoucích generací uspokojit své vlastní potřeby;

e)

je třeba podniknout preventivní kroky, aby se zabránilo epidemiím a případům chorob souvisejících s vodou a aby byly chráněny vodní zdroje sloužící jako zásobárny pitné vody, protože takové kroky účinněji zamezí škodám a mohou být cenově efektivnější než následné kroky nápravné;

f)

kroky pro obhospodařování vodních zdrojů musejí být prováděny na nejnižší přiměřené správní úrovni;

g)

voda představuje hodnotu z hlediska společenského, ekonomického a z hlediska životního prostředí a musí být tedy obhospodařována tak, aby se co nejpřijatelněji a nejtrvaleji realizovala kombinace těchto hodnot;

h)

účinné využívání vody musí být prosazováno pomocí ekonomických nástrojů a osvětou;

i)

je nutné zajistit informovanost a spoluúčast veřejnosti na rozhodování v otázkách vody a zdraví, mimo jiné proto, aby byla pozvednuta kvalita a úroveň provádění rozhodnutí, aby se zvýšilo veřejné povědomí o těchto otázkách, aby veřejnost získala možnost vyjádřit své obavy a aby bylo orgánům veřejné správy umožněno vzít tyto obavy řádně v úvahu. Informovanost a spoluúčast veřejnosti by měly být doplněny dostupností soudního a správního přezkoumání příslušných
rozhodnutí;

j)

vodní zdroje musejí být v nejvyšší možné míře provozovány integrovaným způsobem na základě povodí, s cílem propojit sociální a ekonomický rozvoj s ochranou přírodních ekosystémů a spojit obhospodařování vodních zdrojů s regulačními opatřeními týkajícími se dalších faktorů prostředí. Takový integrovaný přístup musí být aplikován na celou oblast povodí nezávisle na tom, jedná-li se o oblast přesahující hranice či nikoli, včetně připojených pobřežních vod, celkové zvodnělé podzemní vrstvy nebo příslušných součástí takového povodí či zvodnělé podzemní vrstvy;

k)

zvláštní zřetel musí být věnován ochraně lidí, kteří jsou zvláště vystaveni chorobám souvisejícím s vodou;

l)

pro všechny členy populace, hlavně pro ty, kteří trpí znevýhodněním nebo stojí na okraji společnosti, musí být zajištěn spravedlivý přístup k vodě, dostatečný ve smyslu množství a jakosti;

m)

jako protihodnotu svých práv a nároku na vodu podle soukromého a veřejného práva, musejí fyzické a právnické osoby a instituce veřejného i soukromého sektoru přispívat k ochraně vodního prostředí a vodních zdrojů; a

n)

při uskutečňování tohoto Protokolu musejí být brány patřičné ohledy na místní problémy, potřeby a znalosti.

Článek 6

CÍLE A TERMÍNY JEJICH DOSAŽENÍ

      1. Strany pro splnění cíle tohoto Protokolu zajistí následující:

a)

přístup k pitné vodě pro všechny,

b)

zajištění odvádění a zneškodňování odpadních vod pro všechny,

a to v rámci integrovaných systémů řízení v oblasti vod zaměřených na trvale udržitelné využívání vodních zdrojů, jakost vody v prostředí, která nebude ohrožovat lidské zdraví, a na ochranu vodních ekosystémů.


      2. Pro tyto účely strany musejí stanovit a zveřejnit národní nebo místní cíle pro normy a úroveň plnění, jichž je nutné dosáhnout nebo jež musejí být dodrženy, aby byla zachována vysoká úroveň ochrany před chorobami souvisejícími s vodou. Tyto cíle budou periodicky revidovány. Strany musejí při veškeré této činnosti, v rámci průhledného a spravedlivého systému, učinit vhodná praktická nebo jiná opatření umožňující spoluúčast veřejnosti a zajistit, aby byly brány patřičné ohledy na výsledky spoluúčasti veřejnosti. Tyto cíle budou, s výjimkou případů, kde nejsou pro prevenci, kontrolu a omezení výskytu s vodou souvisejících chorob z hlediska národních nebo místních okolností na místě, kromě jiného zahrnovat:

a)

jakost dodávané pitné vody, přičemž je třeba brát v úvahu Doporučení WHO pro jakost pitné vody;

b)

omezení rozsahu epidemií a případů chorob souvisejících s vodou;

c)

plochu území nebo velikost či část populace, jíž by měly sloužit vodovodní systémy pro zásobování pitnou vodou, nebo kde by mělo být zkvalitněno zásobování pitnou vodou zajišťované jiným
způsobem;

d)

plochu území nebo velikost či část populace, jíž by měly sloužit kanalizační systémy nebo kde by mělo být zkvalitněno zneškodňování odpadních vod zajišťované jiným způsobem;

e)

míru účinnosti dodávky vody a zneškodňování odpadních vod, jíž má být takovými vodovodními a kanalizačními systémy či jinými prostředky dosaženo;

f)

aplikaci uznávané správné praxe řízení zásobování vodou a zneškodňování odpadních vod, včetně ochrany vod používaných jako zdroje pitné vody;

g)

vypouštění:

i)
neupravených odpadních vod a


ii)
neupravených přívalových vod při záplavách

ze sběrných kanalizačních systémů do vod spadajících do působnosti tohoto Protokolu;

h)

jakost vypouštěných odpadních vod ze zařízení sloužících k čištění těchto vod do vod spadajících do působnosti tohoto Protokolu;

i)

odstraňování či opětovné využití odpadních kalů ze sběrných kanalizačních systémů nebo z jiných kanalizačních zařízení a jakost odpadní vody používané k závlahám, přičemž je třeba brát v úvahu doporučení Světové zdravotnické organizace a Programu OSN pro životní prostředí pro bezpečné používání odpadních vod a výkalů v zemědělství a vodním hospodářství;

j)

jakost vod, které jsou využívány jako zdroje pitné vody, vod, které jsou obecně využívány na koupání či k produkci ryb nebo k produkci či lovu korýšů a měkkýšů;

k)

uplatňování uznávaných osvědčených postupů při provozování ohraničených vod, jež jsou všeobecně dostupné pro koupání;

l)

identifikaci a čištění zvláště znečištěných míst, která nepříznivě ovlivňují vody spadající do působnosti tohoto Protokolu nebo jež tak mohou učinit a u nichž hrozí propuknutí chorob s souvisejících s vodou;

m)

efektivitu systémů řízení, rozvoje, ochrany a využití vodních zdrojů, včetně uplatňování uznávaných osvědčených postupů kontroly znečištění jakéhokoli druhu;

n)

četnost zveřejňování informací o jakosti dodávané pitné vody a jakosti dalších vod souvisejících s cíli tohoto odstavce v mezidobí mezi zveřejněním informací podle článku 7, odstavce 2.

      3. Do dvou let poté, co se strana stane stranou tohoto Protokolu, každá strana stanoví a zveřejní cíle uvedené v odstavci 2 tohoto článku a plánované termíny jejich dosažení.


      4. Tam, kde se při dosahování určitého cíle předpokládá dlouhodobý proces provádění, budou stanoveny cíle průběžné či etapové.


      5. Strany pro podporu dosažení cílů uvedených v odstavci 2 učiní následující:

a)

zavedou národní nebo místní opatření pro koordinaci svých příslušných
orgánů;

b)

vypracují plány v oblasti vod v přeshraničním, národním nebo místním kontextu, nejlépe na základě povodí či zvodnělých podzemních vrstev. K tomu musejí strany v rámci průhledného a spravedlivého systému učinit vhodná praktická nebo jiná opatření umožňující spoluúčast veřejnosti a zajistit, aby byly brány patřičné ohledy na výsledky spoluúčasti veřejnosti. Takové plány mohou být součástí jiných relevantních plánů, programů nebo dokumentů, které jsou vytvořeny za jiným účelem, za předpokladu, že umožní veřejnosti jasně rozpoznat návrhy na dosažení cílů uvedených v tomto článku a příslušné termíny dosažení těchto cílů;

c)

zavedou a budou dodržovat právní a institucionální rámec pro monitorování a dodržování norem pro jakost pitné vody;

d)

zavedou a budou dodržovat opatření, včetně opatření právních a institucionálních tam, kde to je vhodné, pro monitorování a podporu realizace plánů a v nezbytných případech pro zajištění dodržování norem a úrovně plnění, pro něž byly stanoveny cíle uvedené v odstavci 2 tohoto článku.

Článek 7

POSUZOVÁNÍ A HODNOCENÍ DOSAŽENÜHO POKROKU

      1. Strany budou shromažďovat a vyhodnocovat data o:

a)

pokroku, jehož dosáhly při plnění cílů uvedených v článku 6, odstavci 2;

b)

ukazatelích navržených tak, aby se zjistilo, do jaké míry tento pokrok přispěl k prevenci, kontrole a omezení výskytu s vodou souvisejících chorob.

      2. Strany budou pravidelně zveřejňovat výsledky shromažďování a hodnocení údajů. Četnost takového zveřejnění bude stanovena zasedáním stran.


      3. Každá strana zajistí, aby výsledky získané ze vzorků vody a vypouštěných odpadních vod pro účely tohoto shromažďování dat byly dostupné veřejnosti.



      4. Každá strana na základě těchto shromážděných a vyhodnocených dat podrobí pravidelné revizi pokrok, jehož dosáhla při plnění cílů uvedených v článku 6, odstavci 2 a zveřejní vyhodnocení tohoto pokroku. Četnost takových revizí bude stanovena zasedáním stran. Bez ohledu na možnost častější revize podle článku 6, odstavce 2 budou revize podle tohoto odstavce zahrnovat revizi cílů uvedených v článku 6, odstavci 2 s přihlédnutím ke zkvalitnění cílů z hlediska vědeckotechnických poznatků.




      5. Každá strana poskytne sekretariátu uvedenému v článku 17 souhrnnou zprávu o shromážděných a vyhodnocených údajích a o hodnocení dosaženého pokroku, jež bude dána k dispozici ostatním stranám. Tyto zprávy musí být v souladu se směrnicemi stanovenými zasedáním stran. V těchto směrnicích bude uvedeno, že strany mohou použít pro tento účel zpráv, jež obsahují odpovídající informace zpracované pro jiná mezinárodní fóra.




      6. Zasedání stran na základě takových souhrnných zpráv zhodnotí pokrok, jehož bylo při provádění tohoto Protokolu
dosaženo.
Článek 8


SYSTÜMY EPIDEMIOLOGICKÜ BDĚLOSTI A VČASNÜHO VAROVÁNÍ

      1. Každá strana musí vhodným způsobem zajistit, aby:

a)

byly zřízeny, zkvalitňovány nebo udržovány komplexní národní nebo místní systémy epidemiologické bdělosti a včasného varování, které:

i)
budou signalizovat epidemie nebo případy chorob souvisejících s vodou nebo významná nebezpečí takových epidemií či případů včetně těch, jež jsou důsledkem havarijního znečištění vody nebo extrémního počasí,


ii)
rychle a jasně uvědomí příslušné orgány o těchto epidemiích, případech nebo nebezpečí takových chorob,


iii)
v případě bezprostředního ohrožení veřejného zdraví chorobami souvisejícími s vodou sdělí obyvatelstvu, jež by mohlo být zasaženo, veškeré informace, které mají orgány veřejné správy k dispozici a které by mohly obyvatelstvu pomoci škodám zabránit nebo je zmírnit,



iv)
poskytnou doporučení příslušným orgánům veřejné správy a tam, kde je to vhodné, veřejnosti o preventivních a nápravných opatřeních;

b)

byly správně a včas připraveny komplexní národní a místní plány pro nepředvídatelné události, jako je řešení epidemií, případů a rizik takových chorob;

c)

příslušné orgány veřejné správy měly nezbytné kapacity pro řešení takových epidemií, případů a rizik takových chorob v souladu s příslušnými plány pro nepředvídané události.

      2. Systémy epidemiologické bdělosti a včasného varování, plány pro nepředvídané události a kapacity pro řešení případů chorob souvisejících s vodou mohou být kombinovány se systémy, jež se týkají jiných otázek.


      3. Každá strana vytvoří do tří let od doby, kdy přistoupila k Protokolu, systém epidemiologické bdělosti a včasného varování, plány pro nepředvídané situace a kapacity uvedené v odstavci 1 tohoto článku.




Článek 9

INFORMOVANOST VEŘEJNOSTI, VZDĚLÁVÁNÍ, ZAŠKOLENÍ, VĚDECKî VîZKUM, ROZVOJ A INFORMACE


      1. Strany podniknou kroky ke zvýšení povědomí celé veřejnosti, pokud jde o:

a)

význam řízení v oblasti vod a veřejného zdraví a jejich vzájemný vztah,

b)

právo a nárok na vodu a odpovídající povinnosti fyzických a právnických osob nebo institucí veřejného i soukromého sektoru podle soukromého a veřejného práva a jejich morální závazky přispívat k ochraně vodního prostředí a vodních
zdrojů.

      2. Strany budou podporovat:

a)

pochopení aspektů své práce, jež souvisejí s veřejným zdravím, těmi, kteří jsou zodpovědní za řízení v oblasti vod, zásobování vodou a zneškodňování odpadních vod, a

b)

pochopení základních principů řízení v oblasti vod, zásobování vodou a zneškodňování odpadních vod těmi, kdo zodpovídají za veřejné zdraví.

      3. Strany budou podporovat vzdělávání a školení odborných a technických pracovníků, kterých je třeba pro řízení v oblasti vodních zdrojů a pro provozování systémů zásobování vodou a zneškodňování odpadních vod, a budou je podporovat při zvyšování jejich znalostí, zlepšování dovedností a seznamování se s novými poznatky. Uvedené vzdělávání a školení bude zahrnovat příslušné aspekty týkající se veřejného zdraví.



      4. Strany budou podporovat:

a)

výzkum a vývoj cenově efektivních způsobů a technik prevence, kontroly a omezení výskytu s vodou souvisejících chorob,

b)

vývoj integrovaných informačních systémů, které budou pracovat s informacemi o dlouhodobých trendech, současných nedostatcích a minulých problémech a jejich úspěšném řešení na poli vody a zdraví a poskytování takových informací příslušným orgánům.

Článek 10

ZPŘÍSTUP¶OVÁNÍ INFORMACÍ

      1. Každá strana učiní v rámci své legislativy kroky, kterými vedle požadavků tohoto Protokolu, aby strany zveřejnily určité informace nebo dokumenty, veřejnosti zpřístupní informace, které mají k dispozici orgány veřejné správy a které jsou přiměřeně nutné pro informování veřejné diskuse o:

a)

stanovení cílů a o datech jejich dosažení a o vypracování plánů v oblasti vod v souladu s článkem 6,

b)

vytvoření, zkvalitnění nebo údržbě systémů epidemiologické bdělosti a včasného varování a plánů pro nepředvídané události v souladu s článkem 8,

c)

podpoře veřejného povědomí, vzdělávání, školení, vědeckého výzkumu, rozvoje a informovanosti v souladu s článkem 9.

      2. Každá ze stran zajistí, aby orgány veřejné správy v rámci vnitrostátního práva v reakci na žádost o další informace týkající se plnění tohoto Protokolu uvolnily tyto informace pro veřejnost v rozumné lhůtě.



      3. Strany zajistí, aby informace uvedené v článku 7, odstavci 4 a odstavci 1 tohoto článku byly v jakoukoli přiměřenou dobu dostupné veřejnosti zdarma k nahlédnutí, a poskytnou občanům přiměřené prostory a prostředky, aby po zaplacení přiměřeného poplatku získali od stran kopie požadovaných informací.




      4. Nic z tohoto Protokolu orgánu veřejné správy neukládá, aby zveřejnil informace nebo je zpřístupnil veřejnosti, jestliže:

a)

orgán veřejné správy tyto informace
nemá,

b)

žádost o informace je zjevně neopodstatněná nebo je formulována příliš obecně, nebo

c)

se informace týkají materiálů, které jsou právě dokončovány, nebo se týkají vnitřní komunikace orgánů veřejné správy tam, kde je takové vynětí stanoveno vnitrostátním právem nebo obvyklou praxí s ohledem na to, zda zveřejnění informací poslouží veřejnému zájmu.

      5. Nic z tohoto Protokolu orgánu veřejné správy neukládá, aby zveřejnil informace nebo je zpřístupnil veřejnosti, jestliže by zveřejnění informací mohlo nepříznivě ovlivnit:

a)

důvěrný ráz řízení vedeného orgány veřejné správy tam, kde je důvěrnost stanovena vnitrostátním právem;

b)

mezinárodní vztahy, národní obranu či veřejnou bezpečnost;

c)

soudní řízení, právo osoby na spravedlivý soudní proces nebo schopnost orgánu veřejné správy vést vyšetřování trestního nebo disciplinárního charakteru;

d)

důvěrný ráz obchodních nebo průmyslových informací, pokud je tato důvěrnost chráněna zákonem ve snaze chránit oprávněné ekonomické zájmy. V rámci této soustavy musí být zveřejněny informace o emisích a vypouštění, které jsou důležité pro ochranu životního prostředí;

e)

ochranu duševního vlastnictví;

f)

důvěrný ráz osobních údajů nebo záznamů týkajících se fyzické osoby, která nedala souhlas se sdělením informací veřejnosti, pokud je tato důvěrnost stanovena vnitrostátním právem;

g)

zájmy třetí strany, která poskytla požadované informace bez toho, že by k tomu byla nucena nebo by k tomu mohla být nucena zákonnou povinností, pokud tato strana s uvolněním materiálu nesouhlasila; nebo

h)

životní prostředí, kterého se informace týkají, jako jsou chovná místa či hnízdiště vzácných druhů.

Tyto důvody pro nezveřejnění informací budou vykládány restriktivním způsobem a bude při tom brán v úvahu veřejný zájem, jemuž zveřejnění slouží, a to, zda informace souvisejí s emisemi a vypouštěním škodlivin do prostředí.



Článek 11

MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE


      Strany vzájemně spolupracují, a je-li to vhodné, navzájem si pomáhají:

a)

v mezinárodních akcích na podporu cílů tohoto Protokolu,

b)

na požádání při provádění národních a místních plánů podle tohoto
Protokolu.

Článek 12

SPOLEČNÜ A KOORDINOVANÜ MEZINÁRODNÍ AKCE

      Podle článku 11, pododstavce a) podporují strany spolupráci při mezinárodních akcích týkajících se:

a)

vypracování společně dohodnutých cílů v otázkách uvedených v článku 6, odstavci 2;

b)

vypracování ukazatelů pro účely článku 7, odstavce 1 (b), které prokáží, do jaké míry byly kroky při prevenci, kontrole a omezování výskytu s vodou souvisejících chorob úspěšné;

c)

vytvoření společných nebo koordinovaných systémů epidemiologické bdělosti a včasného varování, plánů pro nepředvídané události a kapacit reakce na takové situace, a to jako součásti či doplňku národních systémů udržovaných v souladu s článkem 8 pro účely reakce na epidemie a případy chorob souvisejících s vodou a na významné nebezpečí takových epidemií, způsobené především znečištěním vody nebo vlivem extrémního počasí;

d)

vzájemné pomoci při reakcích na epidemie a případy chorob souvisejících s vodou a při reakcích na významné nebezpečí takových epidemií nebo případů, zvláště z důvodu znečištění vody nebo vlivem extrémního počasí;

e)

vytvoření integrovaných informačních systémů a databází, výměny informací a sdílení technických a právních poznatků a zkušeností;

f)

rychlého a jasného oznámení příslušných orgánů jedné strany odpovídajícím orgánům jiných stran, které mohou být postiženy:

i)
epidemiemi a případy chorob souvisejících s vodou,

ii)
významným nebezpečím takových epidemií a případů, které byly zjištěny;

g)

výměny informací o efektivních způsobech zveřejnění informací o chorobách souvisejících s vodou.

Článek 13

SPOLUPRÁCE TîKAJÍCÍ SE HRANIČNÍCH VOD

      1. Pokud strany sdílejí stejné hraniční vody, pak vedle svých závazků vyplývajících z článků 11 a 12 vzájemně spolupracují a pokud je to vhodné jedna druhé pomáhají při prevenci a omezování přeshraničních účinků chorob souvisejících s vodou a ochraně před nimi. Strany:

a)

si vyměňují informace a sdílejí poznatky o hraničních vodách a o problémech a rizicích, které představují pro ostatní strany sdílející stejné vody;

b)

se budou snažit vytvořit s ostatními stranami, které sdílejí stejné hraniční vody, společné nebo koordinované plány v oblasti vod podle článku 6, odstavce 5(b) a systémy epidemiologické bdělosti a včasného varování, plány pro nepředvídané události podle článku 8, odstavce 1 pro účely reakce na epidemie a případy chorob

souvisejících s vodou a pro reakci na významná nebezpečí plynoucí z takových epidemií a případů, zvláště z důvodu znečištění vody nebo extrémního počasí;

c)

na základě rovnosti a reciprocity přizpůsobí své dohody a jiná opatření týkající se jejich hraničních vod tak, aby byly eliminovány jakékoli rozpory se základními principy tohoto Protokolu a aby byly definovány jejich vzájemné vztahy a chování vzhledem k cílům tohoto Protokolu;

d)

budou na požádání kterékoli strany vzájemně konzultovat závažnost jakýchkoli nepříznivých účinků na lidské zdraví, které by mohly způsobit s vodou související choroby.

      2. Tam, kde se jedná o strany, jež jsou stranami Úmluvy, bude spolupráce a pomoc v otázkách jakýchkoli přeshraničních účinků s vodou souvisejících chorob, jež mají přeshraniční vliv, probíhat v souladu s ustanoveními Úmluvy.




Článek 14

MEZINÁRODNÍ PODPORA PRO NÁRODNÍ AKCE

      Pokud strany vzájemně spolupracují a napomáhají si při uskutečňování národních a místních plánů podle článku 11, pododstavce b), zváží, jak by si mohly nejlépe pomoci, aby podpořily:

a)

vypracování plánů v oblasti vod v přeshraničním, národním nebo místním kontextu a vypracování programů pro zkvalitnění zásobování vodou a zneškodňování odpadních vod,

b)

zdokonalení formulace projektů, zvláště projektů infrastruktury, pro plnění těchto plánů a programů, aby byl usnadněn přístup k finančním zdrojům,

c)

efektivní realizace těchto projektů,

d)

vytváření systémů epidemiologické bdělosti a včasného varování, plánů pro nepředvídané události a kapacit pro řešení situací, které souvisejí s chorobami souvisejícími s vodou,

e)

vypracování legislativy nutné pro podporu provádění tohoto Protokolu,

f)

vzdělávání a školení klíčových odborných a technických pracovníků,

g)

výzkum a vývoj cenově efektivních prostředků a technik pro prevenci, kontrolu a omezování výskytu chorob souvisejících s vodou,

h)

provoz efektivních sítí pro sledování a hodnocení poskytování služeb souvisejících s vodou a jejich kvality a rozvoj integrovaných databází a informačních systémů,

i)

splnění požadavků zabezpečování jakosti u monitorovacích aktivit, včetně
porovnatelnosti mezi laboratořemi.

Článek 15


POSOUZENÍ DODRŽOVÁNÍ PROTOKOLU

      Strany posoudí, zda vyhověly ustanovením tohoto Protokolu, a to na základě posouzení a hodnocení uvedeného v článku 7. Strany na svém prvním zasedání vytvoří multilaterální opatření, která budou nekonfrontačního, nesoudního a konzultačního charakteru, a budou sloužit pro posouzení dodržování tohoto Protokolu. Tato opatření umožní vhodné zapojení veřejnosti.





Článek 16

ZASEDÁNÍ STRAN

      1. První zasedání stran bude svoláno nejpozději osmnáct měsíců po datu vstupu tohoto Protokolu v platnost. Poté se budou v pravidelných intervalech určených stranami, nejméně však jedenkrát za tři roky konat řádná zasedání, pokud pro dosažení cílů odstavce 2 tohoto článku nebudou nezbytná jiná opatření. Strany zorganizují mimořádné zasedání, pokud tak rozhodnou během řádného zasedání nebo na písemnou žádost kterékoli strany, a to za předpokladu, že během šesti měsíců po tom, kdy byla žádost oznámena všem stranám, byla podpořena minimálně jednou třetinou stran.





      2. Pokud to bude možné, budou se konat řádná zasedání stran společně se zasedáními stran Úmluvy.


      3. Strany budou na svých zasedáních soustavně posuzovat provádění tohoto Protokolu a při vědomí tohoto cíle:

a)

posoudí politiku a metodické postupy prevence, kontroly a omezení výskytu s vodou souvisejících chorob, budou podporovat jejich sbližování a posilovat mezinárodní a přeshraniční spolupráci v souladu s články 11, 12, 13 a 14;

b)

vyhodnotí pokrok dosažený při uskutečňování tohoto Protokolu na základě informací poskytovaných stranami v souladu se směrnicemi vytvořenými zasedáním stran; tyto směrnice zabrání zdvojení snah při plnění požadavků na podávání zpráv;

c)

budou informovány o pokroku dosaženém při uskutečňování Úmluvy;

d)

budou si vzájemně vyměňovat informace se zasedáním stran Úmluvy a zváží možnosti společných akcí;

e)

tam, kde je to vhodné, budou vyhledávat služby odpovídajících orgánů Evropské hospodářské komise a Regionálního výboru Světové zdravotnické organizace pro Evropu;

f)

vytvoří postupy, které umožní účast dalších příslušných mezinárodních vládních a nevládních orgánů na všech zasedáních a dalších aktivitách souvisejících s dosažením účelu tohoto Protokolu;

g)

posoudí nutnost dalších opatření pro zajištění přístupu k informacím, spoluúčasti veřejnosti na rozhodování a dostupnosti soudního a administrativního přezkoumání rozhodnutí učiněných v rámci tohoto Protokolu, a to z hlediska zkušeností s těmito záležitostmi získanými na jiných mezinárodních
fórech;

h)

vytvoří program práce, včetně projektů, které budou prováděny společně v rámci tohoto Protokolu a Úmluvy, a zřídí orgány potřebné pro uskutečňování tohoto pracovního programu;

i)

posoudí a přijmou směrnice a doporučení, které podporují uskutečňování ustanovení tohoto Protokolu;

j)

na svém prvním zasedání posoudí a konsensuálně přijmou jednací řád svých zasedání. Uvedený jednací řád bude obsahovat ustanovení, jež budou podporovat harmonickou spolupráci se zasedáním Úmluvy;

k)

posoudí a přijmou návrhy pro doplnění tohoto Protokolu;

l)

posoudí a podniknou jakékoli další kroky, které mohou být nutné pro dosažení záměrů tohoto Protokolu.

Článek 17

SEKRETARIÁT

      1. Výkonný tajemník Evropské hospodářské komise a ředitel Regionální úřadovny Světové zdravotnické organizace pro Evropu vykonávají pro tento Protokol následující funkce sekretariátu:

a)

svolávání a příprava zasedání stran,

b)

předávání zpráv a dalších informací obdržených v souladu s ustanoveními tohoto Protokolu stranám,

c)

výkon dalších funkcí, které mohou být stanoveny zasedáním stran na základě dostupných zdrojů.

      2. Výkonný tajemník Evropské hospodářské komise a ředitel Regionální úřadovny Světové zdravotnické organizace pro Evropu:

a)

uvedou podrobnosti dohody o vzájemném rozdělení práce v memorandu o porozumění a budou o ní informovat zasedání stran,

b)

podávají stranám zprávy o složkách a postupech provádění pracovního programu uvedeného ve článku 16, odstavec 3.

Článek 18

DODATKY K PROTOKOLU

      1. Kterákoli strana může navrhnout dodatky k tomuto Protokolu.

      2. Návrhy dodatků k tomuto Protokolu budou posouzeny na zasedání stran.



      3. Text jakéhokoli navrženého dodatku k tomuto Protokolu bude písemně předložen sekretariátu. Sekretariát oznámí tento dodatek všem stranám nejméně devadesát dnů před zasedáním, na kterém se bude jednat o jeho přijetí.

      4. Ke schválení dodatku k tomuto Protokolu je třeba konsensus zástupců stran přítomných na zasedání. Schválený dodatek bude sekretariátem předán depozitáři, který jej postoupí všem stranám, aby jej mohly při-jmout. Dodatek nabude pro strany, které jej přijaly, platnosti devadesátý den od data, kdy dvě třetiny těchto stran uloží u depozitáře listiny potvrzující přijetí dodatku. Dodatek nabude pro kteroukoli další stranu platnosti devadesátý den od data, kdy tato strana uloží u depozitáře své listiny potvrzující přijetí dodatku.





Článek 19

HLASOVACÍ PRÁVO

      1. Kromě případů uvedených v odstavci 2 tohoto článku má každá strana jeden hlas.


      2. Organizace pro regionální hospodářskou integraci mohou v otázkách, které spadají do jejich působnosti, uplatňovat své hlasovací právo, a to takovým počtem hlasů, který odpovídá počtu jejich členských států, jež jsou stranami tohoto Protokolu. Takové organizace nebudou uplatňovat své hlasovací právo, pokud toto právo uplatňují jejich členské státy, a naopak.




Článek 20

UROVNÁVÁNÍ SPOR®


      1. Dojde-li mezi dvěma či více stranami ke sporu, pokud jde o výklad nebo provádění tohoto Protokolu, budou se tyto strany snažit o jeho řešení jednáním nebo jinými prostředky pro urovnání sporu, jež jsou pro strany sporu přijatelné.


      2. Při podpisu, ratifikaci, přijetí či schválení tohoto Protokolu nebo přistoupení k němu či kdykoli potom může strana písemně ohlásit depozitáři, že ve sporu, který nebyl vyřešen podle odstavce 1 tohoto článku, přijímá jeden z následujících prostředků urovnání sporů jako povinný způsob vzhledem k jakékoli straně, která přijímá stejný závazek:

a)

pokud jsou strany stranami Úmluvy a přijaly jako povinný způsob řešení vzájemných sporů jeden nebo oba prostředky urovnávání sporů stanovené Úmluvou, pak přijímají urovnání sporu v souladu s ustanoveními Úmluvy pro urovnání sporů vznikajících v souvislosti s Úmluvou;

b)

v jakémkoli jiném případě podání sporu k mezinárodnímu soudu, pokud strany nesouhlasí se smírčím řízením nebo s jinou formou řešení sporů.

Článek 21

PODPIS

      Tento Protokol bude otevřen k podpisu v Londýně 17. a 18. června 1999 při příležitosti třetí Ministerské konference o životním prostředí a zdraví a poté v sídle Organizace spojených národů v New Yorku do 18. června 2000 členským státům Evropské hospodářské komise, členským státům Regionálního výboru Světové zdravotnické organizace pro Evropu a státům, které mají poradní status v Evropské hospodářské komisi podle odstavce 8 Rezoluce 36 (IV) Hospodářské a sociální rady z 28. března 1947, a organizacím regionální hospodářské integrace sestávajícím ze svrchovaných členských států Evropské hospodářské komise nebo členů Regionálního výboruSvětové zdravotnické organizace pro Evropu, na které jejich členské státy přenesly pravomoci v záležitostech upravených tímto Protokolem, včetně pravomoci uzavírat v souvislosti s těmito záležitostmi smlouvy.



Článek 22

RATIFIKACE, PŘIJETÍ, SCHVÁLENÍ A PŘISTOUPENÍ

      1. Tento Protokol podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení signatářskými státy a organizacemi regionální hospodářské integrace.

      2. Tento Protokol bude otevřen k přistoupení státům a organizacím regionální hospodářské integrace uvedeným v článku 21.

      3. Jakákoli organizace uvedená v článku 21, která se stane stranou, aniž by byl některý z jejích členských států stranou, je vázána všemi závazky vyplývajícími z tohoto Protokolu. V případě organizací, jejichž jeden nebo více členských států jsou stranou tohoto Protokolu, organizace a její členské státy rozhodnou o svých odpovědnostech za plnění závazků vyplývajících z tohoto Protokolu. V takovém případě nejsou daná organizace a členské státy oprávněny vykonávat souběžně práva vyplývající z tohoto Protokolu.




      4. Ve své listině o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení uvede organizace regionální hospodářské integrace uvedená v článku 21 prohlášení ohledně rozsahu své působnosti ve vztahu k záležitostem upraveným tímto Protokolem. Tyto organizace také informují depozitáře o jakékoli podstatné změně v rozsahu své působnosti.


      5. Ratifikační, přijímací nebo schvalovací listiny nebo listiny o přistoupení k tomuto Protokolu budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů.



Článek 23

NABYTÍ PLATNOSTI

      1. Tento Protokol vstupuje v platnost devadesátým dnem ode dne uložení šestnácté listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení.


      2. Pro účely odstavce 1 se jakákoli listina uložená organizací regionální hospodářské integrace nepočítá jako dodatečná k listinám, které uložily členské státy takové organizace.


      3. Pro každý stát nebo organizaci uvedené v článku 21, které ratifikují, přijmou nebo schválí tento Protokol nebo k němu přistoupí po uložení šestnácté listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přístupu, vstupuje Protokol v platnost devadesátým dnem ode dne, kdy tento stát nebo organizace uložily listinu o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení.





Článek 24

VYPOVĚZENÍ

      Kdykoli po uplynutí tří let ode dne vstupu tohoto Protokolu pro určitou stranu v platnost může tato strana Protokol vypovědět písemným oznámením depozitáři. Jakákoli taková výpověď nabývá účinku devadesátým dnem ode dne obdržení výpovědi
depozitářem.
Článek 25


DEPOZITÁŘ

      Depozitářem tohoto Protokolu je generální tajemník Organizace spojených národů.



Článek 26


PLATNÁ ZNĚNÍ

      Originál tohoto Protokolu, jehož anglické, francouzské, německé a ruské znění mají stejnou platnost, bude uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů.



      NA D®KAZ TOHO níže podepsaní, řádně k tomu zmocnění zástupci, podepsali tento Protokol.


      V Londýně sedmnáctého června tisíc devět set devadesát devět.