Vyhláška Ministerstva financí ze dne 17. března 2000, kterou se provádí zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví)

75

VYHLÁŠKA
Ministerstva financí
ze dne 17. března 2000,
kterou se provádí zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů
(zákon o pojišťovnictví)


      Ministerstvo financí (dále jen ,,ministerstvo") stanoví podle § 17 odst. 1, 3 a 4, § 18 odst. 4, § 21 odst. 5 a § 22 odst. 1 a 5 zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), (dále jen ,,zákon"):

§ 1

Předmět úpravy

      Tato vyhláška upravuje

a)

postup stanovení výše vyrovnávací rezervy, podmínky jejího čerpání, horní mez škodného poměru a maximální hranici tvorby vyrovnávací rezervy,

b)

maximální výši technické úrokové míry a postup, kterým se určí,

c)

limity skladby finančního umístění pojišťovny nebo zajišťovny a

d)

výpočet minimální míry solventnosti pojišťovny nebo zajišťovny, určení hodnoty jejich vlastních zdrojů a způsob vykazování solventnosti.

§ 2

Postup stanovení výše vyrovnávací rezervy, podmínku jejího čerpání, horní mez škodného poměru a maximální hranice vyrovnávací rezervy

      (1)  Postup stanovení výše vyrovnávací rezervy pojišťovny k jednotlivým odvětvím neživotního pojištění podle § 17 odst. 1 zákona je uveden v příloze č. 1.

      (2)  Podmínkou čerpání vyrovnávací rezervy je stav, kdy skutečný škodný poměr za dané odvětví pojištění je vyšší než horní mez škodného poměru za toto odvětví a sledované období vypočítaná způsobem uvedeným v příloze č. 2. Za tohoto stavu se vyrovnávací rezerva čerpá průběžně v souladu se splatností pojistných plnění, která vznikla z titulu výkyvů ve škodném poměru způsobených skutečnostmi nezávislými na vůli pojišťovny (§ 17 odst. 1 zákona).

      (3)  Horní mez škodného poměru za sledované období podle § 17 odst. 3 zákona se určuje pro jednotlivá pojistná odvětví neživotních pojištění způsobem uvedeným v příloze č. 2.

      (4)  Maximální hranice tvorby vyrovnávací rezervy podle § 17 odst. 4 zákona se vypočítává pro jednotlivá odvětví neživotních pojištění způsobem uvedeným v příloze č. 3.

§ 3

Technická úroková míra

      (1)  Maximální výše technické úrokové míry se stanoví v rozsahu částky 60 % průměrné úrokové míry dluhopisů vydaných Českou republikou s dobou splatnosti alespoň pět let. Ke stanovení maximální výše technické úrokové míry se použije průměrná úroková míra dluhopisů vydaných za posledních dvanáct kalendářních měsíců předcházejících roku, od kterého má nově stanovená technická úroková míra vstoupit v platnost.

      (2)  Maximální výše technické úrokové míry se stanoví ve výši 4 %. Ministerstvo je oprávněno upravit maximální výši technické úrokové míry, jestliže dojde ke změně úrokové míry dluhopisů vydaných Českou republikou nejméně o 1 procentní bod.

      (3)  Ustanovení odstavce 1 se nepoužijí pro pojistné smlouvy

a)

kde investiční riziko nese zcela pojistník, nebo

b)

s jednorázově zaplaceným pojistným sjednané maximálně na dobu osmi let, nebo

c)

bez podílu na zisku, anebo

d)

důchodového pojištění bez nároku na odbytné.

§ 4

Limity skladby finančního umístění

      (1)  Pro jednotlivé položky finanční skladby pojišťovny nebo zajišťovny se stanoví tyto limity:

a)

státní dluhopisy, dluhopisy vydané Českou národní bankou a dluhopisy, za které převzala záruku Česká republika, až do výše 75 % z celkových technických rezerv,

b)

dluhopisy vydané bankami¹) až do výše 50% z celkových technických rezerv; dluhopisy vydané jednou bankou nesmí překročit 15 % z celkových technických rezerv,

c)

veřejně obchodovatelné dluhopisy vydané obchodními společnostmi až do výše 10 % z celkových technických rezerv; dluhopisy vydané jednou společností nesmí překročit 5 % z celkových technických rezerv,

d)

pokladniční poukázky až do výše 75 % z celkových technických rezerv,

e)

veřejně obchodovatelné komunální obligace²) až do výše 10 % z celkových technických rezerv; komunální obligace vydané jedním subjektem nesmí překročit 5 % z celkových technických rezerv,

f)

půjčky, úvěry a jiné pohledávky, jejichž splnění je zajištěno bankovní zárukou, až do výše 10 % z celkových technických rezerv,

g)

směnky, jejichž splnění je zajištěno zárukou banky, až do výše 10 % z celkových technických rezerv,

h)

nemovitosti na území České republiky až do výše 20 % z celkových technických rezerv; pozemek nebo budova zapsaná v katastru nemovitostí jako jedna nemovitost nesmí překročit 10 % z celkových technických rezerv,

i)

hypoteční zástavní listy až do výše 30 % z celkových technických rezerv, přičemž tyto zástavní listy vydané stejným emitentem nesmí překročit 15 % z celkových technických rezerv,

j)

veřejně obchodovatelné akcie a podílové listy, s výjimkou podílových listů podle písmene l), až do výše 10 % z celkových technických rezerv; tyto akcie a podílové listy vydané jedním emitentem nesmí překročit 5 % z celkových technických rezerv,

k)

depozita a depozitní certifikáty u bank, které mají povolení působit na území České republiky jako banka, až do výše 50 % z celkových technických rezerv; tato depozita a certifikáty u jedné banky nesmí překročit 15 % z celkových technických rezerv,

l)

podílové listy otevřených podílových fondů až do výše 10 % z celkových technických rezerv; tyto podílové listy vydané jedním emitentem nesmí překročit 5 % z celkových technických rezerv,

m)

předměty a díla umělecké kulturní hodnoty oceněná nejméně dvěma znalci až do výše 5 % z celkových technických rezerv, za podmínky jejich pojištění pro případ poškození, zničení, ztráty nebo odcizení u jiné pojišťovny,

n)

státní dluhopisy, jejichž emitenty jsou členské státy Evropské unie nebo centrální banky těchto států, až do výše 75 % z celkových technických rezerv a dluhopisy vydané Evropskou investiční bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj nebo Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj až do výše 50 % z celkových technických rezerv,

o)

zahraniční cenné papíry, s nimiž se obchoduje na veřejném trhu členských států Evropské unie, až do výše 10 % z celkových technických rezerv; cenné papíry vydané jedním emitentem nesmí překročit 5 % z celkových technických rezerv,

p)

zahraniční cenné papíry, s nimiž se obchoduje na veřejném trhu členských států Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, až do výše 10 % z celkových technických rezerv; cenné papíry vydané jedním emitentem nesmí překročit 5 % z celkových technických rezerv,

r)

půjčky pojištěným, kteří uzavřeli s pojišťovnou smlouvu na životní pojištění, až do výše 5 % z celkových technických rezerv.

      (2)  Deriváty v souvislosti s aktivy uvedenými v odstavci 1, které přispívají ke snižování investičního rizika nebo usnadňují účinné řízení portfolia, nesmí překročit 5 % z celkových technických rezerv.

      (3)  Finanční umístění podle odstavce 1, s výjimkou dluhopisů podle odstavce 1 písm. a), pokladničních poukázek podle odstavce 1 písm. d) a zahraničních státních dluhopisů podle odstavce 1 písm. n), vztahující se k jednomu subjektu nebo ke skupině subjektů, které jsou v postavení osoby ovládající a ovládané, nesmí překročit 15 % z celkových technických rezerv.

      (4)  Stejný cenný papír lze zahrnout pouze do jedné položky finanční skladby.

§ 5

Určení hodnoty vlastních zdrojů

      (1)  Hodnota vlastních zdrojů (dále jen ,,skutečná míra solventnosti") se určí jako součet hodnot položek podle odstavce 2 písm. a) až j) zmenšený o součet hodnot položek podle odstavce 2 písm. k) a l). Při stanovení výše hodnot jednotlivých položek podle odstavce 2 vychází pojišťovna z hodnot uvedených v účetní osnově podle zvláštního právního předpisu.³)

      (2)  Skutečná míra solventnosti se určuje z těchto položek:

a)

splacené základní jmění společnosti, kterou je hodnota upsaného splaceného základního jmění,

b)

hodnota poloviny nesplaceného základního jmění společnosti, kterou je polovina hodnoty upsaného nesplaceného základního jmění,

c)

kapitálové fondy, kterými jsou emisní ážio, ostatní kapitálové fondy a oceňovací rozdíly z majetkových účastí; v případě záporné hodnoty se tato hodnota odečítá,

d)

zákonný rezervní fond, kterým je rezervní fond podle zvláštního právního předpisu,⁴)

e)

ostatní fondy ze zisku, kterými je výše fondů tvořených ze zisku po zdanění mimo sociální fond,

f)

nerozdělený zisk z minulých let,

g)

hospodářský výsledek za účetní období,

h)

rezervy na ostatní rizika a ztráty, kterými je součet zákonných rezerv, rezerv na kurzové ztráty a ostatních rezerv,

i)

tiché rezervy z podhodnocení aktiv, kterými je výše rezervy vyplývající z rozdílu hodnoty aktiv na trhu a hodnoty těchto aktiv zapsané v účetnictví,

j)

jiné položky, kterými jsou položky odsouhlasené ministerstvem,

k)

neuhrazená ztráta z minulých let,

l)

nehmotný majetek, kterým je hodnota tohoto majetku zapsaná v účetnictví, je-li součástí základního jmění.

§ 6

Výpočet minimální míry solventnosti a způsob vykazování solventnosti

      (1)  Minimální míru solventnosti vypočítává pojišťovna zvlášť pro neživotní pojištění a zvlášť pro životní pojištění. Zajišťovna vypočítává minimální míru solventnosti obdobně jako pojišťovna pro neživotní pojištění; ustanovení této vyhlášky se na výpočet solventnosti zajišťovny použijí přiměřeně. Pojišťovna, která provozuje zajišťovací činnost, vypočítává minimální míru solventnosti zvlášť pro pojišťovací činnost a zvlášť pro zajišťovací činnost.

      (2)  V neživotním pojištění je minimální mírou solventnosti vyšší hodnota ze dvou hodnot vypočtených z objemu hrubého předepsaného pojistného a z nákladů na pojistná plnění podle přílohy č. 4.

      (3)  V životním pojištění se minimální míra solventnosti vypočítává z objemu technických rezerv a z rizikového kapitálu způsobem uvedeným v příloze č. 4. Odděleně od ostatních životních pojištění se vypočítává minimální míra solventnosti u životních pojištění, u kterých je nositelem investičního rizika pojistník. Je-li provozováno pojištění úrazu nebo nemoci jako připojištění k životním pojištěním, vypočítává se minimální míra solventnosti z objemu hrubého předepsaného pojistného podle přílohy č. 4.

      (4)  Solventnost vykazuje pojišťovna ministerstvu písemně nebo na technickém nosiči dat v rozsahu a uspořádání, které odpovídá vzoru Vykazování solventnosti uvedenému v příloze č. 4. Legenda k vzoru Vykazování solventnosti je uvedena v příloze č. 4.

Zrušovací a závěrečné ustanovení

§ 7

      Zrušuje se vyhláška č. 52/1994 Sb., kterou se stanoví tvorba, použití a způsob umístění prostředků technických rezerv pojišťovny.

§ 8

      Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2000.




Ministr:


doc. Ing. Mertlík, CSc. v. r.

––––––––––––––––––––

¹)

§ 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 16/1998 Sb. a zákona č. 165/1998 Sb.

²)

§ 20 zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 84/1995 Sb.

³)

§ 4 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

⁴)

§ 67 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 591/1992 Sb.